autor: Bitter
„Ne, to snad nemyslíš vážně.“ Zakroutil Tom hlavou a zmačkal v ruce právě dopitou plechovku.
„Tome, je to snad umělecká škola a ty máš hlavní obor hudbu, neříkej, že se tam nenajde druhá elektrika a někdo, kdo umí kloudně zpívat.“ Obhájil se Gustav a Georg přikývl.
„Hele, hledáme lidi jakou dobu, tohle je tak jednoduchý.“ Doplnil a oba pokývali hlavou.
„Hele, to není dobrej nápad… je to tam samá druhá Hanah Montana a Justin… To by nešlo, fakt ne… ne, pokud chceme dál hrát naše věci tak, jak je hrajem. Sorry, kámo, ale nebudu dělat křoví nějaký blonďatý káče.“ Zakroutil Tom rozhodně hlavou.
„Ale do ní bys klidně dělal, co?“ Ušklíbl se Georg a Tom se jen drze pousmál.
„To už je ale něco jinýho… hele, vážně… nezdá se mi to.“
„Jé, tak tam alespoň pověs letáček na nástěnku, ne, to tě nezabije. Nebo jo?“
„Možná…“
„Tak tam napiš, že hledáme elektriky dvě a je po problému.“ Mávnul Gustav rukou a praštil do činelů.
„Dík… Fakt díky.“ Ukázal na něj prostředníček a Georg ho za to praštil do ramene.
„Tak budem něco dělat, nebo se budem válet? Koukej vstávat, nebo ti tu Gipsnu rozkopnu.“
…
„Tohle je směšný.“ Brouknul si pro sebe Andreas a zatřepal svou peroxidní hřívou. „Ne, ty jsi směšnej.“ Opravil se a už po třetí natáhl ruku, aby zaťukal na pokoj. Na poslední chvilku si to zase rozmyslel. „Dyť je to i můj pokoj, tak co.“ Rozhodl nakonec a odhodlaně vzal za kliku.
Ano, měl přijet až zítra, ale rozmyslel se a od doktorky jel rovnou na intr. Dost, že zmeškal první den, nemusí i ten druhej. Navíc jeho spolubydlící se už určitě zabydluje a na něj by taky nemusely zbýt volné poličky ve skříni, s čímž byl hodně blízko pravdy, aniž by to tušil.
Bill, který s vybalováním skončil před hodinou, totiž zjistil, že jedna skříň ze dvou mu prostě nestačí a o zabrání i té druhé opravdu přemýšlel…
Pro tento moment si ale v župánku, s ručníkem na hlavě a pleťovou maskou na obličeji spokojeně hověl na posteli a čekal posledních pět minut, než si tu hrůzu s vanilkou bude moct z obličeje smýt.
Pro tento moment si ale v župánku, s ručníkem na hlavě a pleťovou maskou na obličeji spokojeně hověl na posteli a čekal posledních pět minut, než si tu hrůzu s vanilkou bude moct z obličeje smýt.
Pozorně si při tom prohlížel módní časopis a co chvilku něco načrtal na papír.
Když se ale natáhl pro džus na stolku, byl jeho klid narušen.
„Ahoj, já jsem And… ježiš sorry!“ Vyjekl Andreas, který právě vpadl do pokoje a s rudými tvářemi se otočil zády.
„Sorry já… já měl zaklepat… sakra, myslel jsem, že maj zvlášť kolej kluci a holky… to už nejsou volný pokoje nebo co? Já, né že by mně to vadilo, ale tak…. nechtěl jsem rušit a tak, já…“ Chrlil ze sebe informace, zatímco Bill prskal džus, jak mu z leknutí se zaskočilo.
„Po – počkej, jak holčičí kolej?“ Zarazil se Bill a džus radši odložil.
„Po – počkej, jak holčičí kolej?“ Zarazil se Bill a džus radši odložil.
„No… jako že budu mít pokoj s klukem.“ Brouknul Andreas a zčervenal ještě víc, když si uvědomil, že Billův hlas rozhodně není dívčí. „Měl jsem zaklepat.“ Zopakoval a Bill se zasmál.
„Jo, tos měl. Jdu do koupelny, za chvilku se vrátim.“ Protočil oči a rychle zmizel v koupelně, kde se neudržel a vyprskl smíchy, zatímco Andreas nad sebou lámal hůl za to, jak pitomě sem vpadl a pokazil si první dojem.
Navíc toho kluka určitě urazil. Koho by taky neurazilo, splíst si ho s holkou, ale když on měl tu masku a tak…
„Jsem vůl… fakt.“
„A já jsem Bill, těší mě.“ Ozvalo se ode dveří a Andreas se mohl pokochat pohledem na tu „slečnu“, jak se kření…
„A já jsem Bill, těší mě.“ Ozvalo se ode dveří a Andreas se mohl pokochat pohledem na tu „slečnu“, jak se kření…
Druhý den
„Ahoj, Tome, nevěděla jsem, že máš skupinu.“ Zahihňala se Cassie a zamrkala na cedulku, kterou Tom špendlil na nástěnku v hlavní budově školy.
„No jo… já a dva moji kámoši, jenže bysme rádi ještě jednu kytaru a někoho, kdo umí zpívat. Kámoš, co zpíval, se přestěhoval a dal nám košem.“ Pousmál se Tom a nenuceně se opřel o stěnu, přičemž Cassie sjížděl pohledem.
„No jo… já a dva moji kámoši, jenže bysme rádi ještě jednu kytaru a někoho, kdo umí zpívat. Kámoš, co zpíval, se přestěhoval a dal nám košem.“ Pousmál se Tom a nenuceně se opřel o stěnu, přičemž Cassie sjížděl pohledem.
„A zpěvačka by se vám nehodila?“ Zazubila se blondýnka a Tom se jen pousmál.
„Přijde na to…“ Prohodil.
„Na co?“ Zamrkala.
„Co bys pro to udělala?“ Pokrčil rameny a Cassie trošku zčervenala.
„Pro tebe všechno.“ Uculila se, otočila na podpatku a dohnala svoje hihňající se kamarádky.
„Pro tebe všechno.“ Zacukroval Tom ironicky, když zmizela za rohem, a nasupeně protočil oči. „Káča.“ Sykl a radši se od nástěnky pakoval co nejdál, než ho začne lovit další.
„Pro tebe všechno.“ Zacukroval Tom ironicky, když zmizela za rohem, a nasupeně protočil oči. „Káča.“ Sykl a radši se od nástěnky pakoval co nejdál, než ho začne lovit další.
…
„Hele… někdo hledá kytaru.“ Ukázal Andreas nadšeně na nástěnku a Bill pokýval hlavou.
„A ty bys měl zájem?“
„No jasně, vždycky jsem chtěl hrát v kapele… Páni… jen doufám, že mi to už někdo nevyfoukl.“ Uculil se a hned si do telefonu datloval číslo, které u inzerátu bylo.
„Tak to ti budu držet palce.“ Usmál se Bill a s Andreasem se rozloučil. Do vyučování zbývalo deset minut a jeho obor měl pavilon vedle, takže to měl tak tak.
Kdo taky čekal, že se s Andreasem zakecaj u automatu na kafe tak dlouho?
…
„Kerli, ne, kolikrát ti to mám opakovat?“ Zavrtěl Bill hlavou a jeho nejlepší kamarádka jen založila ruce na prsou.
„Bojíš se, to je to.“
„Ničeho se nebojím, ale zpívat s tebou prostě nebudu, navíc v uvítacím představení by měli být vyšší ročníky a ne prvák.“ Začertil se.
„Ale notak, profesorka mi dovolila vzít si prváka, nevadí to, a navíc ty zpíváš nádherně, s nikým jiným to nebude znít tak, jak má.“
„Kerli, nejsem nějaká hvězda, navíc studuju kreslení, pokud ti to uniklo.“
„Neuniklo a znova ti opakuju, že je to chyba.“ Kerli pohodila svými blond vlasy a zamrkala na Billa.
„Prosím, prosím, prosím, půjčím… ne já ti ji dám, dám ti tu bílou kabelku od Diora.“ Zkusila to jinak a Billovy oči se zalily překvapením.
„A – ale to je vydírání! Ty víš, jak se mi ta kabelka líbí, a když to neudělám, na truc ji budeš nosit, i když ji nesnášíš.“ Výskl Bill a fascinovaně kroutil hlavou.
„Jsem mrcha, co bys chtěl.“ Usmála se na něj a tentokrát založil ruce na prsou Bill.
„Jsem mrcha, co bys chtěl.“ Usmála se na něj a tentokrát založil ruce na prsou Bill.
„Tak co, zazpíváš se mnou na tom uvítacím vystoupení, nebo ne?“
„Mám na výběr?“
„Ne.“
„A co chceš zpívat?“ Vydal ze sebe Bill přiškrceně a Kerli se mu vrhla kolem krku.
„Já tě miluju, baby, miluju, a kdybys nebyl teplej, vezmu si tě a mám s tebou deset dětí!“
„Jo, já vim… Nicolase, Benjamina, Melisu… bla bla bla a co ta kabelka?“
autor: Bitter
betaread: Janule
Och bože tak Tom a spol hľadajú speváka a Bill vies spievať!!! 😀 no nie je to úžasné? xD… och to by bolo skvelé keby nejak Billa objavili a zobrali k sebe ale viem si predstaviť Tomovu reakciu "Buzerantov neberieme!" nemám pravdu? 😀 ale tak snáď by mu Gustav s Georgom prehovorili do duše :)… a nemohla som z toho ako Andreas vtrhol k Billovi xD omg a tá kabelka tiež nemala chybu 😀 božeee možno keď bude Bill spievať s Kerli tak si ho chalani všimnú ale tak nejdem tu vykládať svoje teórie o tom ako by sa Bill mohol dostať k nim do skupiny 😀 proste je to skvelé a ja sa strašne teším na ďalšie diely 🙂
Tak tahle povídka se mi dostává pod kůži. 😀 Tenhle díl mě zaujal humornou stránkou. 😀 😀 Jsem zvědavá až Tom uslyší Billa zpívat, co na to řekne…snad si nakonec najdou k sobě cestu…a ještě k Tomovi, doufám, že nebude takový, jak se zatím jeví. 😀 😀
Bitter, zlato, to je úplne úžasné ♥♥♥ ja som sa do toho príbehu zamilovala 🙂 Vieš, ja milujem školské prostredie a ešte takáto zápletka, je to krása 🙂 Som rada, že je tu konečne príbeh, kde je Bill gay 😉 No ako myslím už od začiatku, nie tak, že si to začne uvedomovať až potom, čo sa dá dokopy s Tomom a tak 😀
Pri prvej a druhej časti som naozaj smútila a pri tejto som sa zase smiala.
"Jsem vůl… fakt."
"A já jsem Bill, těší mě."
xDDDDD úplne ma to dostalo 😀 Ďakujem, zlepšila si mi týmto náladu 🙂 Proste…ty píšeš krásne aj smutne, aj veselo. Čo viac si priať? 🙂 Aj keď mi je jasné, že tam nebudú len takéto chvíle a musím povedať, že sa teším aj na tie smutné. ♥
Dokonalý príbeh, milujem ho už teraz ♥ Tak krásne od srdca napísaný 🙂
A ešte niečo…ten koniec sa mi páčil xD Myslím ten rozhovor Kerli a Billa 🙂 Sladké, Bill bude spievať 🙂 No…mám svoju teóriu, ako by to mohlo ďalej pokračovať, ale nejdem to tu písať, nechám sa prekvapiť 😉 Predsa nemáš také zmýšľanie ako ja 😀
Nádherné, už aby tu bola ďalšia časť ♥♥♥
radčej ani nechsem vediet ako bude Tomova rekcia lebo to dobre asi nebude, Dúfam že Gustav s Georgo, Tomovy orehovoria do duše. A ako Andreas vtrhol do ozby to bolo zlaté. krásne napísané a výborný námet.
Bráško, jeden díl za týden je tak málo… vždycky se na to těším. Moc se mi líbí, jakým stylem to píšeš. Seš čím dál lepší xD
Toman je dobrý, jak oblbuje a pak pomlouvá xD to se mi líbí. Ale je mi ho líto, vlastně on je tam teď docela víc chudák. Bill má Andrease… A Andy se mi líbí xD on je úplně hustý. Mám ho ráda xD A tu kabelku chcu taky 😀
Tak Bill bude zpívat, jo? Tak to je jasné, že až ho uslyší kluci z Tomovy kapely, tak ho budou chtít za zpěváka. A já už se strašně těším na to, jak se Tomi bude čertit a vyvádět, až to budou řešit xD
Andy je super, jsem zvědavá, jestli je gay nebo ne, ale hlavní je, že je to fajn kluk a že je s Billem v pohodě =)
A Kerli a její vydírání nemá chybu, kabelka od Diora, jaj, tak to je na Billa ta správná páka xDDD
Super příběh, vždycky se těším, až se tady objeví nový díl =)♥
Tahle kapitolka,byla perfektně oddechova.Andreas a Kerli jsou k sežrání.