autor: Catherine
„Pusť mě! Okamžitě! Hned!“ vykřikl Bill a drobnýma pěstičkami Toma mlátil.
„Měl bych? Ublížil jsi mi, ublížím já tobě,“ ušklíbnul se Tom a silně Billovy boky stisknul.
„To je naprosto něco jiného…“ pokrčil Tom rameny.
Bill se smutně díval do Tomova obličeje. Pohladil ho palcem po tváři a naklonil se mu k uchu. Něžně ho na něj políbil.
„Prosím, nech mě jít domů. Už… Bylo toho dost. Opravdu se stydím,“ zašeptal.
„Nemysli si ale, že to budeš mít takhle jednoduchý,“ zavrčel Tom a Billa ze sebe stáhnul. Zhnuseně se na něj podíval a odešel.
„Bille, nevšímej si ho. Kokota,“ řekl Max útěšně a přitáhnul si Billa do náruče.
„Hm…“ vydechnul Bill a odtáhnul se. Chtěl jít někam, kde bude sám. Do očí se mu draly nové a nové slzy. Těžce se zatlačovaly.
***
Pomalu svítalo. Bill ležel na své posteli. Polštář měl promočený od slz a oči oteklé pláčem. Cítil se tak jako nikdy. Zklamaně, poníženě. Přemýšlel, jak by se mohl Tomovi omluvit. Potřeboval odpuštění. Povzdechnul si a na posteli se pomalu posadil. Protřel si oči a protáhnul se. Za celou noc nezamhouřil oči, ale přesto byl celý rozlámaný.
Černovlásek si natáhl volné tepláky a staré tričko. Nedíval se na sebe do zrcadla. Neřešil svůj vzhled. Sešel pomalu schody do kuchyně. Když se natahoval po klice a dveře pootevřel, zastavil pohyb a zaposlouchal se. Slyšel z kuchyně smích. Dívčí smích. Vytáhnul obočí a dveře částečně pootevřel. Nahlédl do místnosti a zamrkal. Na kuchyňské dívce seděla dívka a Tom stál vedle ní.
„Jsi tak vtipný, Tome,“ zasmála se slečna, jejíž vlasy nesly barvu duhy, a naklonila se k Tomově tváři. Líbla ho na ni.
„Jo, já vím,“ pokrčil dredáček rameny a rozhlédl se. Nebyl to jeho styl, ale chtěl Billovi ublížit. Chtěl, aby prosil o odpuštění. Chtěl slyšet z bratrových úst omluvu.
„A taky sebevědomý. To se mi moc líbí,“ olízla si dívka rty a nepatrně roztáhla nohy od sebe.
„Yeah kotě. To jsem,“ zamrouskal Tom a Theresu pohladil po stehně.
Bill nasucho polknul a trhaně se nadechnul. Kousnul se do rtu a vkročil do kuchyně. Snažil se nevšímat si zbytku osazenstva.
„Dobré ráno, bráško,“ ušklíbnul se Tom a sjel bratra pohledem.
„Hmm…“ zamručel Bill nazpátek a vyndal ze skříňky cereálie a mističku. Nasypal je do ní.
„Špatně ses vyspal? To já jsem se vyspal výborně,“ pokračoval dredáček v provokování.
„Tome, nech mě prosím být,“ vydechnul černovlásek a do misky si na kukuřičné lupínky nalil mléko. Vyndal z příborníku lžící a i se snídaní se odebral do obýváku.
Jakmile se Bill usadil na pohodlném gauči, odložil misku s jídlem na stůl a přitáhnul si nohy k tělu. O kolena si opřel hlavu a zavřel oči. Začal znovu vzlykat a šeptat Tomovo jméno. Tak jako celou noc.
„Bille?“ otázal se Tom ode dveří a opřel se o ně. Theresu nechal v kuchyni.
„Tomi, běž… Za ní. Já nejsem tak podstatnej,“ vydechnul smutně Bill a hlasitě vzlyknul.
„Nechci jít za ní. Můžu si sednout k tobě?“ kousnul se dredáček do rtu a předstoupil před bratra.
„Chceš tu být s hnusnou děvkou?“ vytáhnul Bill obočí a zvedl pohled k Tomovu obličeji.
autor: Catherine
betaread: Janule
Tome, ty pitomče, vzpamatuj se už…
Tom dal Billovi lekci a už by s tím mohl přestat nebo to dojde někam, kam nechce…snad to mezi nima bude jen lepší…
chudák Bill už by ho Tom neměl tam mučit… Ale jinak to má grády =o) Jen tak díl =o)
No a dáááál? 😀 fakt to vždycky dost blbě usekneš 😀 😀 vždycky se nemůžu dočkat další části, abych se dověděla, jak to dopadlo…