autor: Mizuki & PeTiŠka
BILL
Ne, stoupnu si vedle a taky pomáhám. „Můžeš mi říct, co ti zase je?“ syknu k němu.
TOM
„Vůbec nic. Jen že máma se tady sere s večeří, ty ji ani nepochválíš a místo toho tady nabaluješ očima tátu!“
BILL
Pootevřu jen nevěřícně pusu. „Tak abys věděl, miláčku, tvojí mamce jsem poděkoval, pochválil jí jídlo, ale to ty nemůžeš vědět, když jsi odešel bezdůvodně trucovat nahoru…“
TOM
„Stejně ho nabaluješ… tenhle pohled patří jen mně,“ nafouknu se jak Šmudla po hrášku s uzeným.
BILL
„Ah, jasně, už to chápu… ty žárlíš!“ založím ruce v bok a pobaveně se ušklíbnu.
TOM
„Nežárlím.“ Civím do dřezu a mydlím talíř.
BILL
„Žárlíš, Tomi. A sakra moc, když už se nemůžu usmát ani na tvého tátu…“ uculím se.
TOM
„Ne, nežárlím.“ Vrátím talíř do odkapávače a pak jej vezmu a umývám znova.
BILL
Sleduji ho chvíli. Vezmu mu talíř z ruky, odložím zpátky do odkapávače, otočím jej k sobě a přitisknu se k němu. „Aha, takže kdyby se naprostou náhodou stalo, že bych… šukal s tvým otcem, byl by si naprosto v klidu?“ ušklíbnu se.
TOM
„No to teda ne!“ vyjede mi ruka k tvojí tváři. „Ty jsi můj, můj, můj, můj, můj… rozumíš?“ zachytím tvoji bradičku a políbím tě. „To bys… neudělal… že ne?“
BILL
Spokojeně se usměju. „Ne, nevím, proč bych měl nabalovat tvého otce, když mám jeho dokonalejší, mladší, nebezpečnější, přitažlivější kopii…“
TOM
„Hodnej…“ usměju se a vezmu jej za boky. „Tebe ty historky o srnkách nenudí?“
BILL
„Nudí, ale chtěl jsem tě vytočit…“ líbám ho na krku.
TOM
„Prevíte…“ zavrčím a zmáčknu mu zadek.
BILL
„Takže, co si jít ještě ze slušnosti vyslechnout pár nudných povídek o lovu srnek, a pak se společně odebrat do sprchy, hm?“ odtáhnu se od něj lehce a usměju se.
TOM
„Mají jen obří vanu, ale bude se ti líbit, v ní by se nejradši rochnil každý.“ Zamručím s úsměvem a kráčíme společně za staroušky.
BILL
„To je jedno, pořád je to místo, kde mi můžeš vyšukat mozek z hlavy, jak ty říkáš…“ zasměju se a dosednu do křesla, když dojdeme do obýváku. Mile se usměju
na rodiče.
TOM
Máma hned začne hartusit, jak šíleně hubený je, a jestli si nechce přidat od večeře nebo něco na mls. Táta hned vybaluje další svoje historky a já jen v duchu protáčím oči. Bože. Ať už jsme ve vaně!
BILL
Mile odvětím, že je to prostě o dobrém metabolismu a opřu se do křesla. Každou minutu téměř koukám na hodiny. Čas jde tak zatraceně pomalu, když se na něco těšíte. Kouknu zoufale na Toma.
TOM
„Hele, nezačíná vám už náhodou seriál pro kutily? My se půjdeme vykoupat a spát, opravdu to byl těžký den. A Bill už je unavený, viď, miláčku?“ opovaž se říct ne a odstřelím ti hlavu.
BILL
Jak bych mohl říct ne, když se mi chce samotnou nadržeností brečet. Ihned zareaguju a naoko si zívnu. „To je pravda, představa postele mě dělá nepříčetným…“ usměju se, vstanu a upravím si puntičkářsky triko. „Takže, děkuji za pohoštění a dobrou noc…“ s úsměvem jim zamávám a mířím už za Tomem pryč
z pokoje.
TOM
„Argh, dělej!“ proplesknu jeho zadeček na schodišti, vysvlékajíc si triko. Chlípným
pohledem rentgenuji jeho tělo ladně se vrtící boky. Jasné, jasné, druhý sex, ale já
rozhodně něžný nebudu. Cítím, jak se ve mně probouzí zvíře, přirazím tě na dveře
koupelny a dravými polibky plením tvá ústa.
BILL
„Uhm… Tomi…“ obejmu jeho boky nohama a pevně jej k sobě natisknu, jazykem se derouc dovnitř. Zavřu oči a vydechnu. „Jak moc mě chceš, pověz mi to…“
TOM
„Moc, hrozně moc… tak moc, že bych se vzdal tvé krve, abych tě mohl ošukat,“ odpovídám trhaným vzdychem, otvírajíc jednou volnou rukou dveře koupelny. Vpadneme dovnitř, div se nesvalíme na hromadu.
BILL
Stejně ve finále nezkrotnosti na zemi skončíme. „Sakra, to už je co říct u tebe…“ zasměju se a během mžiku rukama propluju dolů ke kalhotám a snažím se jej zbavit pásku a dychtivě si jej značím na krku.
TOM
„Na druhou stranu, baby,“ zamručím káravě, když zoufale škubeš z mým páskem na levou stranu v marné snaze jej otevřít.
BILL
„Arggg…“ škubnu páskem na druhou stranu a vítězně vydechnu. Rukou mu vjedu pod kalhoty a otřu se dlaní o jeho už napnutý rozkrok. „Wow…“
TOM
„Moc se nerozplývej, za chvíli ti roztrhnu zadek,“ překulím nás obráceně s tím, že ty teď jsi ten, kdož leží na zemi. Ruce ti tisknu k chladným kachlíkům, zatímco ti plením ústa. Při každém sebemenším pohybu tvých rukou ti je znovu surově přitisknu k podlaze, až se divím, že nekřupou kosti.
BILL
Dobře, sám jsem nadržený, až to hezké není, ale přeci jen, tohle je trochu surové, jeho stisky přeci jen trochu bolí. „Tome, miláčku, nechtěl bys… jen trochu polevit tvé stisky? Já tě chápu, ale… nic se nemá přehánět…“ usměju se omluvně a prosíce.
TOM
„Chtěl, ale nepovolím,“ usmívám se chlípně, a zatímco si klečím na tvých pažích, vysvlékám se ze zbytků oblečení.
BILL
Cuknu sebou snažně a tiše zasténám. Jen odevzdaně sleduju, jak se zbavuje oblečení a krčím rozrušeně nohy. Nic víc bohužel dělat nemohu, momentálně.
TOM
Rychle vyskočím na nohy, vytahujíc ho do stoje. Strhnu z něj divoce hadříky, na boxerkách mu udělám díru jako hrom.
BILL
„Tome… byly od Diora!“ fňuknu tiše a přivřu oči pod jeho ‚zvířecími‘ doteky. „Začínám mít z tebe strach, víš to?“ vydechnu mu do úst a tisknu se pevně na jeho
tělo.
TOM
„Už zas? Kašlu na nějaký Dior. Taky kašlu na tvůj strach. Chci tvou krev…“ skousávám zuby na jeho boku, jeho útlá zápěstí sevřená pevně v jedné dlani, druhou zlehka hladíc opačný bok.
BILL
Ztuhnu a nevěřícně koukám před sebe. „Kurva, Tome!…“ odstrčím ho od sebe.
TOM
„Co? Chtěl sis to rozdat, ne? Nedělej, že ti takové jemné kňufání vadí,“ nakrčím nos a začnu pouštět vodu do vany.
BILL
Zamrkám a sleduji ho oněměle. „Tak proč mluvíš o tom, že chceš mojí krev?“ pípnu krotce.
TOM
„Zlato… nikdy se jí nevzdám. Ale jsem příliš měkkej na to ti ublížit. Oh, nechtěl jsem tě vyděsit… pojď sem,“ svěsím ramena a usměju se. Chudáček, výraz jak nakopnutý štěně.
BILL
Sklopím pohled, vstanu pomalu a přejdu k němu. „Nemluv už takhle, prosím, děsí mě to…“ šeptnu potichu, tisknouc se pevně na jeho skvostné tělo.
TOM
„Okey… To mě ale nesmíš tak hecovat, jsem pak jako utržený z řetězu,“ šeptám prohrabujíc heboučké vlásky.
autor: Mizuki & PeTiŠka
betaread: Janule
tak to byl další výborný dílek jedné z mých nejoblíbenějších povídek….akorát trošičku škoda toho konce,chápu billa ale líbilo by se mi kdyby to zůstalo divočejší :)…a usmiřování u dřezu taky bomba ..super dílek se tešim na pokráčko
chudák Bill.Takovej šok z toho….no ani se mu nedivim…když mu to řekne Tom, u kterýho ví, že touží po jeho krvi..
tak ted je mi hodně líto Billa jako krot se trochu Tome nebo ještě Billíka víc vyděsíš …. těším se na pokračování