autor: Clarrkys & Disturbed Angel
Bill: Večer jsem nakrmil Amy, přebalil ji…
Tom: Já vím, ale proč jsi nezůstal doma?
Bill: (Mlčím.) Nevím.
Tom: Bille, prosím… Vrať se. Potřebuju tvoji pomoc a musím jít do práce.
Bill: Dobře. (Položím to. Seberu se a jedu domů.)
Tom: Uff… (Oddychnu si. Do práce nepojedu, ale nechci, abys byl pořád někde venku.) Co ty pořád chceš maličká, hm? (Nevím, co s ní mám dělat, pořád brečí.)
Bill: (Dojedu domů a vyjdu nahoru, zazvoním. I když mám klíč.)
Tom: (Přijdu ti otevřít jenom v triku, dokonce ani nemám spodky. Pořád si pohupuju s malou na rukou, v ruce držím mlíčko, ale nechce ho. Vypadá to, jako by měla horečku. Zoufale koukám, a když uvidím tebe, trochu si oddychnu.)
Bill: Ahoj. Dej mi ji, vezmu ji ven, ať se můžeš v klidu nachystat.
Tom: Ne, pojď dovnitř. (Poodstoupím ode dveří.)
Bill: (Vejdu.) Proč? Chci ji vzít ven.
Tom: (Zavřu a zamknu. Stejně vím, že je to k ničemu, protože máš svoje klíče, ale dělám to už jen tak ze zvyku.) Ne, budeme doma.
Bill: Máš jít do práce.
Tom: Už jsem tam volal, vzal jsem si volno. (Jdu pomalu dovnitř.) Pojď s ní něco udělat, u tebe vždycky plakat přestane.
Bill: Lhal jsi mi. (Zůstanu stát na místě.)
Tom: Protože bys jinak nedojel. (Otočím se k tobě.) Tak pojď.
Bill: (Vezmu si ji.) To na tom nic nemění.
Tom: Jo, mění. Občas musíš někdy lhát, když je to pro něčí dobro. (Jdu do kuchyně a začnu chystat něco k jídlu.)
Bill: (Pořád pláče.) Nejde ji utišit. (Šeptnu.)
Tom: (Podívám se na tebe.) Nezdá se ti, že má teplotu?
Bill: (Sáhnu jí na čelo.) Možná… Já, nepoznám to. Podej mi ten dudlík s teploměrem.
Tom: (Někam odejdu a přinesu ho.) Asi se jí taky nelíbí, jak to teď mezi námi je. (Zašeptám a podám ti ho.)
Bill: (Pokrčím rameny.) To není jediná.
Tom: Tak proč to tak je? (Kouknu na tebe.)
Bill: (Dám malé ten dudlík. Znovu lehce pokrčím rameny.) Nevím.
Tom: (Smutně na tebe kouknu.) Ok. (Odejdu zase do kuchyně, kde něco kuchtím.)
Bill: (Chvilku čekám. Koukám na malou, pak to tam naběhne, „to je špatný“ pomyslím.) Tome…
Tom: Ano? Tak co? (Přijdu k tobě.)
Bill: Není to dobrý.
Tom: (Kouknu se.) Pojedeme do nemocnice.
Bill: (Přikývnu.) Oblíknu ji a dám do vajíčka.
Tom: Dobře, jdu se obléknout. (Odejdu do ložnice a obleču se.)
Bill: (Dám malé čepičku, mikinku a dám ji do vajíčka, kde jí ještě dám dečku. Je nevrlá, začíná plakat.) Beruško, neboj, za chvíli to bude dobrý.
Tom: (Seběhnu dolů.) Jedem?
Bill: (Přikývnu, vezmu malou a jdu.)
Tom: (Obuju se a vyjdeme ven. Odemknu moje auto)
Bill: (Dám malou dozadu, připásám nosičku a sám si sednu vedle ní.)
Tom: (Kouknu na tebe a rozjedu se. Snažím se jet v klidu a pomalu, ale moc mi to nejde.)
Bill: (Až když zabrzdíš na nějaké křižovatce, kouknu na tebe.) Tome, uklidni se.
Tom: Promiň. (Začnu si nervózně kousat nehty a pozoruju semafor.)
autor: Clarrkys & Disturbed Angel
betaread: Clarrkys
páni,chudáček maličká….ale na druhou stranu to třeba zblíží toma a billa,vypadá to ze bill se zacina trochu uklidnovat a snazi se no doufam ze mu to vydrzi a s tomem to bude taky v pohode…meli by so oba oddechnout a prestat se hadat obzvlast tom by si zaslouzil pauzu , v teto povidce ma muj obdiv ze toho vydrzi tolik a to nepocitam malou amy
Představa Toma, jak si okusuje nehty a kouká někam nahoru, mě pobavila 😀 jinak, samozřejmě doufám, že všechno bude v pořádku, ale to by nemohla bát tahle povídka, aby se něco pokazilo…no, nevadí, těším se na další sdíl 🙂
teda… jsem ráda, že se Bill vrátil… akorát je mi líto malé Amy.. nechci aby byla nemocná.. zase na druhou stranu by je to opravdu mohlo zase přistrčit k sobě… uvidíme.. doufám, že s Amy není nic vážného 🙂
Chudáček Amy…=(
To je nejhorší, co může být, když vám onemocní dítě.
Doufám, že to nebude nic vážného, i když kdo ví, protože na obyčejné nachlazení nebo tak to moc nevypadá, Amy nekucká ani nemá rýmu a to je divné.
Snad teď Bill konečně pochopí, že Amy je jeho dítě, které ho potřebuje, potřebuje jeho mateřskou lásku a starostlivost a hlavně klid, aby mohla být šťastné a spokojené miminko. Protože šťastné dítě není jenom o tom, že je nakrmené a přebalené, ale především milované =)♥
A Tomi je úžasný tatínek, zaslouží si velkou pochvalu =)♥
Snad je ta nemoc dá zas dohromady :/
Dúfam že Amy nič vážne nieje a rýchlo sa to vyrieši,dúfam že Bill sa začne pomaly vrasat do normálu a bude sa Tomovy a Amy venovať tak ako sa má. Tom ma môj obdiv ako to všetko zvláda
Clarrkys, ty mi dáváš. Tak já už se nestačím strachovat jen o Tommyho, ještě onemocní i ten maličký andílek. Opravdu se bojím už o oba.
(BTW: no, závidím Billovi – jak mu Tommy otevřel – ohm♥):-D
Doufám, že bude Amy v pořádku!