autor: Catherine
Byla už půlnoc. Téměř ve všech oknech domu byla tma. V Billově ale bylo rozsvíceno. Černovlásek celé odpoledne počítal a opakoval si na test. Zítra už byl den, kdy se měl psát. Bál se toho a chtěl uspět. Hodně mu na testu záleželo. Nechtěl dostat dobrou známku kvůli sexu. Chtěl udělat radost bratrovi a ukázat mu, že umí i něco jiného, než jen šukat. Zároveň tím chtěl i sobě dokázat, že není až tak moc tupý…
Bill za celé odpoledne spočítal téměř všechny typy příkladů, které se v prověrce objeví, správně. Nechlubil se tím Tomovi. Nechtěl se rozptylovat, když našel vůli se učit.
„Bille, měl bys už zhasnout,“ zazíval z postele Tom a víc si přitáhl peřinu. Pevně zavřel oči. Rozsvícená lampička na stole se mu příliš nezamlouvala.
„Ne. Potřebuju se to naučit,“ odpověděl Bill a na bratra se ani neotočil. Dál počítal.
„Ale vždyť to umíš. Když ses byl napít, koukal jsem na ty tvé popsané papíry. Vychází ti už většina dobře. Nemusíš dostat čistou jedničku,“ zamumlal dredáček a tiše oddechoval.
Billovi se moc nechtělo toho nechat, ale nakonec propisku odložil a lampičku zhasnul. Odebral se do koupelny, aby si mohl vyčistit zuby. Umytý byl už dávno. Když tak udělal, vrátil se do pokoje a lehl si pod peřinu vedle Toma. Přitulil se k němu a políbil ho na zavřené rty. Usmál se, když zjistil, že spí. Pohladil ho po tváři a také zavřel svoje hnědé oči.
„Dobrou noc, lásko,“ zašeptal a pomalu se odebíral do říše spánku.
***
„Tomi, já… Já to nedám. Zubatice je svině,“ panikařil Bill a nehty nervózně klepal do desky stolu. Zubatice byla přezdívka pro matikářku, která měla opravdu veliké a ošklivé zuby.
„Dáš to. Věřím ti, hm?“ usmál se dredáček a chytil Billovy tváře do svých dlaní. Políbil ho na čelo. Neřešili to, co si myslí ostatní spolužáci. Ignorovali uštěpačné poznámky a hnusné pohledy.
„Dobře, děkuju,“ pousmál se Bill a propletl s Tomem prsty. Naklonil se mu k uchu, na které ho políbil.
„Nemáš za co,“ pousmál se dredáček a pod dotekem bratrových rtů se nepatrně zachvěl.
„Moc tě miluju,“ zašeptal do Tomova ucha černovlásek a něžně skousnul lalůček. Tom si ho přitáhl blíž a hladil ho.
Zazvonilo. Do třídy ihned vešla stará učitelka a v ruce nesla štos papírů, na kterých byla připravená písemka. Výraz ve tváři měla kamenný tak jako vždy. Nikdy se neusmívala. Vypadalo to tak, jako by neměla žádné city.
„Já se opravdu bojím,“ skousnul si Bill ret. Klepal se a potil. Nikdy nebyl před písemkou vynervovaný tak jako teď. Pokaždé byl v klidu. O nic mu nešlo.
„Lásko, to zvládneš,“ šeptnul Tom, aby to slyšela jen osoba, které to bylo určené. Bill se usmál a zhluboka dýchal. Připadal si jako při porodu
„Připravte si tužky a vše schovejte. Píšeme opakovací písemnou práci,“ řekla matikářka a rozdávala na lavice jednotlivě papíry. Na nikoho se nedívala.
***
Bylo po písemce. Bill si otíral zpocené čelo a zvednul se. Téměř běžel za vzdalující se učitelkou. Zastavil se před jejím kabinetem a odvážil se zaklepat.
„Co potřebujete, Kaulitzi?“ ušklíbla se žena.
„No já… Potřeboval bych, jestli byste byla tak hodná a opravila mi moji písemku ještě dneska,“ skousnul si černovlásek ret a nervózně přešlápl na místě.
„Dobře. To půjde rychle. Znám vaše výsledky. Pojďte dál,“ učitelka odstoupila ze dveří a posadila se na židli ke stolu. Z hromady papíru vytáhla Billovu a začala ji opravovat.
autor: Catherine
betaread: Janule
