autor: Lauinka
Kamila byla naštvaná, zklamaná a zhrzená. Naprosto nechápala, co se to s Tomem stalo. Vždycky byl sukničkář a užíval si snad s každou, kterou potkal. Věděla zároveň moc dobře, že se mu líbila, tak v čem byl problém? Byl až příliš nervózní. Něco se dělo a ona to věděla. Netušila co, ale něco ano. Že by byl tak nervózní z té předávky, že si nechtěl ani užít? Blbost. On to chtěl vždycky. Našpulila uraženě pusu a nakonec kývla na souhlas, že bude spolupracovat. Navíc v tom viděla i dost velký prachy. Jestli se to Tom hodlal vážně celé vzít na sebe, mohla být jeho pravá ruka jakožto nejschopnější z celého toho spolku, a tak se dostat ke všemu potřebnému. Nelíbilo se jí to, ale nakonec si Toma znovu prohlédla.
„Tak to dones sem.“ Řekla rezignovaně a posadila se na Tomovu rozházenou postel.
Tom odložil sklenku na stolek a usmál se na ni povzbudivě. Nechtěl být k ní tak hnusný, ale co mu zbývalo? Líbila se mu, to ano a dost, ale měl Billa. Na něj myslel ve dne v noci. Za to mu nestála. Šel dolů pro papíry. Válely se snad po celém stole. Vydechl a smetl je jedním táhnutím ruky do větší kopky a vzal je. Rozhodil je všude po posteli a koukl na Kamilu.
„Nechápu, jak se v tom někdo může vyznat. Je tam milion čísel, kódů a nevím čeho ještě. Proč to nemohli napsat jednoduše?“ Zakroutil hlavou podrážděně. Kamila se jen zasmála a dávala papíry dohromady. Skládala je na sebe podle něčeho, co Tom snad přehlédl? Nechápavě svraštil obočí a svoji kamarádku sledoval. Netrvalo dlouho a byly na posteli udělané tři kupky.
„Takže, už v tom nedělej bordel.“ Zasmála se zvonivě a prohlížela si stále polonahého Toma.
„Já v tom dělám bordel? Já?“ Vzal opět sklenku do rukou a trochu si nalil. Opět do sebe obrátil panáka.
„Já v tom nedělám bordel, to vy v tom bordel děláte všichni mně.“ Našpulil zaraženě pusu a sedl si někam naproti Kamile.
Ta jen zakroutila hlavou a pomyslela si něco o malém dítěti.
„Podívej, tohle se týká zboží.“ Podala mu jednu větší kopku. Tom si ji vzal do rukou a papíry si narychlo prohlížel. Svraštil obočí snad ještě víc. Bylo mu jasné, že jde o koks. Jako vždycky šlo.
„Chápu, že jde o drogy i bez těch papírů.“ Zvedl k ní pohled.
Kamila prudce vydechla. Sedla si k němu blíž. Měla chuť mu dát facku nebo něco podobného.
„Nejde jen o drogy.“ Podívala se na něho.
„Cože?“ Tom Zvedl hlavu taktéž a díval se jí zpříma do očí. Nechápal, co tím chce říct.
„Jo. Nejde jen o drogy. Má toho přijít mnohem více, Tome.“
Tohle se mu vůbec nelíbilo. V čem To Andy ještě jel? Nechápal. Zahleděl se znovu do papírů. Byly tam různé názvy a miliony výrobních čísel, ale v tom pochopil. Zorničky se mu rozšířily o mnoho víc.
„To… to mají přijít i zbraně?“ Zvedl zděšeně hlavu zpátky.
„Prosím tě, ty naděláš. Však s tím žádnou starost nemáš, prosím tě.“ Protočila očima, v tomhle žádný problém přeci nebyl. Ba naopak, alespoň z toho bude mnohem více peněz, než z obyčejných drog. Nechápala, co to s Tomem je. Vždycky to byl tvrďák a bylo mu jedno, co se děje, ale najednou je takový měkota? Ani si nebyla jistá, jestli tu předávku zvládne. Měla chuť se do toho pustit sama, ale tohle se jí moc netýkalo, ač věděla, že by to zvládla.
„Tome, no tak, vzpamatuj se. Zvládneš to anebo to mám dát někomu jinému?“ Vydechla nakonec, když jej pozorovala, jak ztraceně se do papírů dívá.
„Tome? Tome!“ Drcla mu do ramena a zírala mu do očí. „Děje se snad něco? Přijde mi, že jsi naprosto mimo.“
Tom byl zase uvězněn ve svých myšlenkách. Jak rád, by se na to celé vykašlal a jel za Billem. Chyběl mu stále víc a víc. Už z té samoty šílel. Nebyl schopný ani myslet ani uvažovat, málem ani normálně fungovat. Chtěl to celé mít za sebou. Co asi dělal celé dny Bill? Měl se dobře? Myslel na něj také? Zpátky na zem jej vrátil až dotek, ne příliš jemný.
„Co? Jo, jo vnímám, promiň.“ Koukl se zpátky do svojí ruky na hromadu papírů.
„Takže, toho přijde mnohem víc, fajn. OK. A dál? Tamta kupka je na platbu, jestli to dobře chápu. Našel jsem tam hodně nějakých čísel.“
Kamila na něj chvíli nechápavě zírala, že by se konečně probral? Jemně se usmála.
„Jo, přesně tak. Tady je to na platbu. Cena je tady a kufry s penězi by měly být podle všeho u kluků. To se ještě bude muset ověřit. Myslím, že je měl Andy v sejfu. Takže o tohle se starat nemusíš.“
„A ta třetí kupka?“ Koukl se za ni.
„Ta třetí kupka patří k ostatním podmínkám.“ Natáhla se pro papíry a na chvíli se do nich začetla.
„Takže, podle všeho by s tebou k předávce měli jít všichni. Podívej, je tu napsanej počet maximálně deset lidí.“ Ukáže prstem na jeden řádek.
„Takže, deset.“ Zamyslí se. Vždycky jich bylo tak maximálně do pěti. Ale jestli přijdou ještě i zbraně, musí se to pojistit.
„Devět chlapů půjde se mnou, zbytek zůstane v povzdálí a naloží tohle všechno.“
„Ne drahoušku, osm chlapů a my dva.“ Usmála se na něj a pak se zahleděla zpět do papírů.
„Fajn, to rád slyším.“ Usmál se a zamyslel se nad tím, že tady se musí všechno povést policii. Vydechl trochu trhaně. Nesmělo se nic pokazit, nesmělo. Už tak se pokazil celý jeho život, tohle muselo vyjít, aby konečně se vším už byl klid.
„Nemyslíš si, že bys mě vyšachoval po tom všem.“ Zasmála se zvonivě a položila papíry na stůl.
„Ne, jistě, že ne. Máš na tom svůj podíl.“ Snažil se ji uklidnit.
„Měli bychom se jít podívat za ostatníma klukama a měl bys je s tímhle seznámit, nezapomeň, za chvíli je obchod a nikdo nic neví. Navíc, jak je to s tvojí důvěrou u nich, prý nic moc. Chceš pomoct si vydobýt autoritu?“ Koukala na něj a lehce se usmívala. Tohle přesně byl její obor. Ukazovat autoritu.
Tom se jen na ni díval. Měla pravdu, vlastně ani nevěděl, jak to teď funguje, jen z doslechu. Kývl s lehkým úsměvem na rtech k souhlasu. Ona jediná mu mohla pomoci. Ona jediná ho mohla zasvětit a ona jediná ho mohla dostat zpátky.
„Tak co? Jdeme na to? Myslím, že je čas, aby ti lenoši taky něco dělali.“ Zasmál se. Rychle na sebe v pokoji natáhl triko a kalhoty. Na hlavu uvázal šátek a dal si čepici.
„Jak myslíš, brouku, vezmi si svoji holku pro jistotu, že by byly problémy.“
Tom vzal svoji zbraň a pečlivě ji ukryl. Poté již opustili dům a vydávali se vstříc bandě.
autor: Lauinka
betaread: Janule
Kamila je pořádná tvrďačka a myslím, že Tom bude muset vynaložit všechny síly na to, aby ji oklamal.
A bude to mít o to těžší, že ona ho z něčeho podezřívá a nejspíše mu už plně nedůvěřuje.
Bojím se, aby ho nenechala hlídat a něčeho se nedohmátla =(
A Tom by měl přestat myslet na Billa, je to od něho sice hezké, ale mohlo by se mu to stát osudným…
Lauinko, já už se o tuhle povídku začala bát, stále byly na nebi mraky a víš co, dnes se objevily trošičku, ale jen na krátko paprsky sluníčka. Já si vzpomněla na tvou výjimečnou povídku okamžitě. Přála jsem si ji najít, protože by mě obzvlášť v těchto dnech moc potěšila♥. Je v tom spousta důvodů a tvůj příběh, však sama víš, že patří k těm pokladům, které budu stále vyhledávat.
Dnešní díl mě samozřejmě potěšil, ale zároveň vehnal veliký strach snad do každé buňky mého těla (a to jsem ještě nečetla ani další díl SOS, na které se večer vrhnu také, už se těším, jak si to opět vychutnám♥). Jednak mě okouzlila představa polonahého Tommyho, děkuji ti a pak – neměl by tak pít… Kamila má slušný přehled. Když jsem pochopila, že půjde i o zbraně… prý víc peněz. Proboha! Ale té krve, co jim ulpí na rukou. Krve většinou bezbranných lidí, obětí, které si to nezaslouží. Zbraní, které ukončí život nevinných lidí taktéž… Tommy, já se s tímto nějak špatně srovnávám. Ale kvůli tobě – samozřejmě tě podržím v čemkoliv. Hlavně, ať to nestojí ten tvůj život a život Billa. Protože kdyby se mu něco stalo, tvé srdce se v ten okamžik zastaví… Vzpomněla jsem si okamžitě na film Lord of War… Tommy, pozor na kulky, moc tě prosím. Ty víš, jak vše s tebou prožívám!♥
Myslím, že Tommy měkota v žádném případě není, jen ví, co znamená obchod i se zbraněmi. Bude mít krev na rukou. Ale snad to zachrání Billovo srdce.
Tommy, moc na tebe myslím a držím palce, aby vše dopadlo dobře. Moc ti věřím (samozřejmě věřím nejvíc tobě, milá Lauinko!)♥ Ach, ty tvé povídky jsou výjimečné!!! Děkuji opět za zážitek!♥