autor: Saline A.
„Mě tak moc bolí hlava, Tomi!“ zaúpěl jsem, když Mikey omylem strčil do kastrolu položeného na kuchyňské lince a ten se s hlasitým rachotem odporoučel k zemi.
„Tak to se těš na zítřek,“ ušklíbl se Tom, ale láskyplně mě políbil na čelo a postavil přede mě sklenici s čímsi, co mělo zmírnit mou bolest.
„Oh, děkuju, miláčku,“ pousmál jsem se. „Co se bude dít večer, že se mám těšit na zítřek?“
„Je Silvestr, Billy.“
„Vážně?“ překvapeně jsem vydechl. „Ale já nechci pít.“
„Nemusíš,“ tiše se zasmál. „Uděláme si krásný večer.“
„Máš v plánu něco konkrétního?“
„Mám pro tebe dárek!“
„A co?“ rozzářily se mi oči nadšením.
„Sebe,“ zašeptal mi do ucha a já strnul.
„Ó můj bože!“ překvapeně jsem se na něj otočil a chtěl ho zasypat miliardou otázek, ale vypařil se jako pára nad hrncem a já byl od té doby jako na trní.
* ♥ *
„Bille,“ mělce mě napomenul Tom, když jsem se ze sebe snažil sundat tričko, ale samou nervozitou se do něj zamotal. „Ukaž, pomůžu ti,“ něžně se usmál.
„Děkuju,“ zamumlal jsem, když ho ze mě sundal a pohledem jsem hypnotizoval vzor povlečení.
„Jsi nervózní víc než já. Proč?“
„Bojím se.“
„Čeho, miláčku?“ jemně mě pohladil po tváři.
„Že ti ublížím,“ zašeptal jsem.
„Neublížíš!“
„Jak to víš?“
„Věřím ti,“ kouzelně se usmál a přitáhl si mě k sobě, aby mi mohl věnovat uklidňující polibek.
Lehce jsem se do toho polibku vložil a rukama zabloudil Tomovi pod tričko, na jeho dokonalé vypracované tělo, a jemně ho škrábal.
„Sundej to,“ zasténal mi po několika minutách Tom do rtů. Prudce jsem z něj to tričko sundal a rty okamžitě přestěhoval na jeho hrudník. Jazykem jsem obkroužil jeho bradavku, a zároveň ji jemně skousával.
Tom se sesunul do peřin a ze rtů se mu vydral táhlý sten.
„Hymna pro mé uši, lásko,“ jemně jsem ho políbil a z jeho boků stáhnul kalhoty i s boxerkami.
„Nezůstávej oblečený!“ zabručel, když jsem se chtěl začít věnovat jeho vztyčenému vzrušení. S tichým smíchem jsem poslechl jeho rozkaz, a také se svlékl.
Sotva naše kalhoty skončily pod postelí, vrhnul jsem se na ústní zpracování jeho penisu, abych mohl co nejnepozorovaněji začít připravovat vstup do jeho těla.
Tom mi ztuhnul pod rukama, když jsem do něj pomalu vsunul první prst.
„Vydrž chviličku, Tomi! Za chvíli si zvykneš,“ okamžitě jsem se trochu posunul, abych ho mohl políbit.
„Vlastně je to příjemné,“ překvapeně vydechl a lehce se proti mně zhoupnul.
Zvědavě jsem tedy přidal další prst a nevěřícně jsem zíral na Tomův slastí zkřivený obličej. Nechápal jsem jeho počínání, ale s úsměvem konstatoval, že můžu přidat další.
„Pane bože, já už musím! Tomi?“ prosebně jsem se nad něj nahnul.
„Udělej to,“ chytil mě kolem krku a vášnivě mě políbil.
Pomalu jsem měnil pozici svých prstů za svůj penis natřený lubrikantem, snažil jsem se být opatrný, abych mu nějak neublížil.
„Panenko skákavá,“ zasténal Tom, když jsem se do něj dostal na doraz. Nějakou chvíli jsem v něm setrvával bez pohybu, snažil jsem se najít ztracený dech. „Už chápu, o čem jsi mluvil, Billy,“ pevně stisknul můj zadek a jemně mě na sebe přirazil.
„Jsi úžasný,“ zašeptal jsem a začal do něj slastně přirážet.
Od zdí se odrážely naše steny a hlasité výkřiky slasti, proplétané se slůvky lásky, které jsme si potichu mumlali do rtů.
* ♥ *
Zmoženě jsem dopadl vedle Toma a vděčně přijal jeho náruč, do které si mě přitáhl.
„Miluju tě. Bylo to úžasné, děkuju,“ šeptal mi do ucha a rukou mě jemně hladil po zádech.
„Miluju tě.“
„Mám pro tebe ještě jedno překvapení.“
„Jaké?“ unaveně jsem k němu zvedl pohled.
„Můžeme zpátky do Německa.“
„Jakto?!“
„Jakto?!“
„David je mrtvý, Billy. Už ti nikdy neublíží,“ pevně si mě k sobě přitiskl a nechal mé slzy, aby proudem tekly na jeho tělo. „Šťastný Nový rok, miláčku,“ políbil mě.
Líbali jsme se nekonečně dlouho, nechali jsme naše jazyky, aby spolu v pomalém rytmu tančily, zatímco naše oči plakaly.
Jen my dva jsme věděli, že jsou to slzy štěstí a nového začátku.
KONEC
autor: Saline A.
betaread: Janule
Tak přiznávám, že jsem docela zaražená, že je konec, protože já jsem pořád čekala nějakou odvetnou akci od Davida, jak že Billa unese a bude ho mučit nebo něco takového a ono najednou konec…
Na můj vkus je konec zbytečně uspěchaný a je to velká škoda, ale jinak krásný happy end, přesně jak mám ráda =)♥
[1]: Ono vlastně já jsem původně měla napsáno víc dílů, ale po konverzaci s určitými lidmi, od kterých si, jako velmi dobrých pisatelů vážím názoru, kdy mi vytýkali, že se tam spousta věcí opakuje a že je to úplně zbytečné psát, jsem se rozhodla to takto ukončit. Ale kdo ví, třeba se někdy objeví druhá řada? 🙂
(Asi ano, druhé řady zbožňuji :D)
A jinak moc děkuji :))
Aj mňa prekvapilo že je koniec 😀 stále, každú časť som tŕpla pretože som nevedela kedy David zasiahne :D… naozaj by ma zaujímalo čo sa mu vlastne stalo… ale myslím si že jeho smrť nebola len tak náhodná :D… a som rada že to skončilo dobre :D… ale fakt som vykoľajená z toho že je koniec :D… a druhá seria? 😀 no dobre 😀 ak bude tak si ju určite prečítam 😀 píšeš naozaj pekne 🙂
[4]: Pravděpodobně se do ní pustím, ještě je spousta věcí nedořešených, zůstávají skryté za potrhaným šátkem, který potřebuje spravit 🙂
A moc děkuji, vážím si toho :))
taky me prekvapil konec. Spis ale ve me hloda myslenka Davidovi smrti. Ma v ni prsty Tom nebo jen nahoda? Zvlastni
[6]: Uvidíš v druhé řadě, ale asi si na ní delší dobu počkáš 😉
Moc se těším na druhou řadu.
No. Popravde neviem, čo si mám o tom myslieť. Nejde o písanie, ale o príbeh. Ako si niekto môže nechať takto ubližovať? A zas ten koniec – nie že by mi bolo Davida ľúto, ale to fakt vyzerá, ako by to mal na svedomí. Ale inak fajn, hlavne že to dobre skončilo.