autor: Deni
Ještě jednou bych opravdu chtěla poděkovat všem těm, kteří mi povídku okomentovali! Mám tenhle příběh ráda, svým způsobem pro mě hrozně moc znamená a fakt, že se snad líbil i vám, mě opravdu těší!
Užijte si poslední díl Sirotka Toma a třeba někdy v budoucnu se o něm dočtete i ve druhé řadě, na které už zdlouhavě nějakou tu dobu pracuji v anglickém jazyce. Pokud ji dopíšu, určitě tady jednou překlad najdete – pokud v té době, až já se dohrabu konce, bude TWC blog ještě existovat xD. To jen, abyste mi nenadávali za otevřený konec 😉
Příjemné čtení!!
[Epilog]
Ti dva leželi Tomově posteli, stočení pod jeho měkkou, teplou přikrývkou. Mladší z nich spokojeně spal, zatímco zpěvák byl sirotkem maximálně fascinován a se zalíbením ho pozoroval. Bill si zamiloval způsob, jakým Tom špulil rty v úsměvu, zatímco se ztrácel v říši snů. Miloval způsob, jakým se Tomovy nosní dírky čas od času pohnuly, když se nadechnul víc zhluboka, i to, jak Tom šťastně držel Billovu ruku v té své.
Kdyby to bylo jen na něm, zpěvák by v téhle poloze, s pubertálním sirotkem, nějakou dobu zůstal a jen si užíval jeho blízkost. Ale osud měl pro černovlasého krasavce v plánu něco jiného. V příjemném tichu pokoje mohl Bill dokonale slyšet, jak jeho telefon vibruje na zemi, někde mezi vrstvami oblečení, které předtím dvojice tak ledabyle odhodila.
Nechtěl… opravdu nechtěl, a přesto se pohnul. Pomalu, a opatrně se vypletl zpod Tomovy paže a natáhl se po svém telefonu.
„Jo?“ zeptal se šeptem, snažil se, aby spícího chlapce vedle sebe nevzbudil.
„Kde sakra si, Williame?“
„Jarede,“ povzdechl si zpěvák, vstal a natáhl na sebe své boxerky. Takhle mu manažer říkal jen, když byl naštvaný. „S někým teď jsem, co se děje?“
„S někým, co? Hele, Bille, přestaň, ať děláš cokoliv, a přijď do hlavní místnosti, odjíždíme. Konečně odstranili ten strom.“
Billovo srdce vynechalo jeden úder, když se dozvěděl tu úžasnou novinku. Když se podíval na kluka, který spal na posteli za ním, hruď se mu svírala neznámým pocitem. Bill opravdu nechtěl odejít. A o to víc poté, co si právě vzal Tomovo panictví.
„Seš tam? Prostě odjíždíme, Bille, tak sem koukej dopravit ten svůj pidi zadek. Hned!“ S tím jeho manažer zavěsil. Bill si povzdechl a odložil telefon na Tomův pracovní stůl, a zadíval se na dredáče, ztrácejícího se pod peřinou. Po chvíli se s povzdechem oblékl a upravil svůj vzhled na reprezentativní úroveň. Opravdu nechtěl odejít; zpěvák si byl skoro až jistý tím, že se Tom bude cítit zneužitý v okamžiku, kdy se probudí a zjistí, že je Bill pryč. Ale nemohl s tím nic dělat.
Naposledy pohladil Tomovu tvář a měl se k odchodu, když jeho pozornost zachytil poznámkový blok, ležící na stole. Malý úsměv si začal pohrávat s jeho rty a téměř okamžitě Bill chňapl po čistých stránkách, na které začal psát. Tohle byl jeho způsob, jak říct sbohem.
Položil úhledně složený papír na polštář vedle Toma, naposledy jej políbil na spánek, a aniž by se otočil zpět, opustil sirotkův pokoj.
Prosím, odpusť mi, že jsem takhle odešel, ale neměl jsem jinou možnost.
Opravdu jsem si s tebou užil úžasné chvíle, pořád budeš můj Tomi-boy!
— Bill
———-
Je to naprosto běžná praxe, že každé dítě v sirotčinci dostane dárek k Vánocům. Opatrovnice opravdu dělaly, co mohly, aby viděly jejich děti šťastné alespoň na Vánoce. To, že daly dětem ten jeden dárek, který si pod stromeček přály nejvíce, byla ta nejmenší maličkost, kterou pro ně mohly udělat.
A stejně jako každý rok, ani tentokrát to nebylo jinak, s jedinou výjimkou – Tom byl ten jediný, kdo dostal dárky dva. Když před něj Melissa položila jeden balíček a jednu úhledně nazdobenou krabici, zatímco všichni seděli kolem vánočního stromku, Tom byl opravdu zmatený. A nebyl sám. Všechny děti závistivě zíraly na jeden extra balíček, který dostal.
„Co to je, Mel?“
Blonďatá opatrovnice se na něj usmála. „To mi řekni ty. Dorazilo to včera, máš venku někoho, kdo by ti to poslal?“
„Já…“ Tom ztratil řeč. Kdo by mu posílal dárek? Opravdový dárek a… na Vánoce? „To ta krabice přišla, že jo?“
Žena ve středním věku jen přikývla a pokračovala dál v rozdávání ostatních dárků. Tom se zamračil a krátce prozkoumal krabici. Nakonec se rozhodl nechat si její otevření až na později, kdy bude sám ve svém pokoji… pro jistotu.
———-
Později ten večer, když byl Tom bezpečně skrytý v příjemné tichosti svého pokoje, a Jacob na druhé posteli už dávno spal, zalezl si Tom pod peřinu a položil si onu záhadnou krabici do klína. Opravdu ho zajímalo, kdo mu mohl ten dárek poslat. Od té doby, co se stal sirotkem, nikdo ze světa mimo sirotčinec mu nic nedal, a rozhodně ne na Vánoce.
Třesoucími se prsty pomalu odbaloval papír pryč. Zhluboka se nadechnul a poté opatrně odklopil víko krabice. Široký úsměv se rozlil po jeho tváři, když poprvé zahlédnul neuvěřitelně sladkého, plyšového medvěda, který se na něj díval zvnitřku krabice. S tichým smíchem vytáhnul Tom plyšovou hračku ven a přitiskl si ji k obličeji. Vdechl jemnou, nasládlou vůni, která mu připomínala jednu určitou osobu, se kterou zažil vůbec nejlepší chvíle svého současného života.
Mezi prsty uchopil malou obálku, kterou méďa držel, a vytáhl ven kartičku, na které stálo jen pár slov.
Děkuju za úžasnou zkušenost, můj Tomi-boy.
Doufám, že jsme se neviděli naposled!
Veselé Vánoce.
Tvůj zpěvák, Billy
Tom nemohl zabránit slzám, které se mu tlačily do očí. Volně, šťastně mu stékaly po tvářích, když si plyšáka tisknul k hrudi. Pro někoho by to mohl být infantilní, dětinský dárek pro pubertálního kluka, ale pro Toma to byl vůbec nejlepší dárek, který kdy dostal.
Stočil se do těsného klubka, tisknul si nového méďu i dopis od Billa k hrudi, a zachumlal se pod měkkou peřinu. Spokojeně zavřel oči. Byl si skoro jistý, že někdy v budoucnosti se ještě oni dva sejdou. Tom pro to udělá cokoliv.
Usnul se šťastným úsměvem na rtech. Mířil do světa snů, kde si mohl znovu a znovu opakovat nejlepší momenty svého života. Poprvé za deset let usínal Tom opravdu šťastný.
— Konec –
autor: Deni
betaread: Janule
Ohh! Neskutečně rozkošně napsané, zamilovala jsem si ten způsob, jakým je to psané a rozhodně si na druhou řadu počkám! 🙂
nádhera♥♥ byla jsem moc pesimistická,celou dobu♥♥
Tento diel ma štrašne dojal, celá povedka bola krásna, a teším sa na druhú radu.
Já zkrátka netuším, co napsat! Tohle je tak kouzelná a překrásně napsaná povídka, až se mi z toho konce hrnou slzy do očí. Stačily ty čtyři díly a já jsem si tuhle ff naprosto zamilovala. I když mohla být trošinku delší, dost by mě zajímalo, jak Tommy reagoval, když se vzbudil a Bill vedle něj nebyl, ale i tak… byl to nádherný zážitek, tohle číst!;)♥♥ Jsi skvělá autorka, jedna z nejlepších tady a tahle povídka podle mě taky… A pevně doufám, že se tady druhá řada objeví co nevidět, opravdu jsem ráda, že tenhle úžasný příběh bude pokračovat!:)♥
Och to bolo naozaj úžasné :)… je ale škoda že Bill sa vlastne ani nerozlúčil keď odchádzal… ale nemohla som z toho keď Tomovi poslal ten darček 🙂 to bolo sladké… tento príbeh som si zamilovala už pri prvej časti 🙂 je škoda že bol taký krátky a dúfam že sa druhej série čoskoro dočkám 🙂 toto bol naozaj jeden z najlepších príbehov :)… a vážne dúfam že sa toho pokračovania dožijem 😀 bolo to fakt skvelé! milujem to 😀
to bylo nádherný=D
Awww, to je tak krásný…moc mě mrzí, že Bill odjel :(((( By mě zajímalo, co na to říkal Tom, když se probudil…a ten dárek…nemám slov :))))))
To bylo skutečně moc krásné, takové roztomilé a zamilované. Jen jsme myslela, že tam bude trochu jiný konec, ale to je jedno. Taky je škoda, že je to tak krátké, jelikož to bylo vážně povedené 🙂
ahh je oprvdu škoda že to končí takhle brzo…čekala jsem že se jejich vztah bude nějakým zpusobem budovat.:P…nic meně..je to nádherný..:)
Moc hezonký to bylo 🙂 zalíbilo se mi to ,, ale hodně moc mě mrzí a hodně mě zklamalo to že to bylo moc krátký nu čekala jsem něco víc 🙂 ale i tohle mi stačilo na to abych se na konci usmívala 🙂
Já přiznávám bez mučení, že se mi povídka líbila =)♥
I když jsem k ní ze začátku přistupovala trošku z despektem, z důvodu, že takhle rozdělené párování není pro mě to pravé ořechové =)
Konec se mi líbil moc, protože já si potrpím na šťastné konce, proto jsem ráda, že Bill na Toma nezapomněl a že pro něj znamenal více, než jenom chvilkové rozptýlení.
Jestli si můžu dovolit malilinkatou kritiku, ale opravdu jenom maličkou, tak to, že povídka mohla být více rozepsaná a tím pádem i o pár dílů delší. Třeba dneska mi tam hrozně chyběla Tomova reakce po probuzení, kdy zjistil, že Bill odjel, to mi trošku vadilo =)
Ale jako celek krásná povídka a na druhou řadu už se moc těším =) ♥♥♥
Doufám, že to bude brzy =)
Krása
Myslela jsem, že to bude mít více dílů a proto teď truchlím nad koncem T___T Ale i tak, je to moc hezký konec a těším se na druhou řadu ! ♥
mě tedy taky překvapil tak rychlý konec..myslela jsem že to bude delší povídka,ale nevadí 😀 prto to chce druhou řadu!!!! 😀 a rychle))
aach můj bože :Q___ to bylo úžasný!!!! už je na THF něco z druhé řady??? já nevydržím čekat!!!! ježiši to bylo nádherný! z ničeho sem už dlouho nebyla takhle vyměklá :') a dokonce i ta druhá řada by byla o nečem co by mělo děj, což se někdy moc nepovede 🙂 ani mi nevadí že to bylo docela krátký :)) prostě sweet ^^
tk.. tohle byla velmi nadherna povidka vazne sis na ni dala hodne zalezet nadhera diky za precteni…
škoda že už je koniec 🙁 … bolo to super 🙂
tohle byla tak krásná povídka užasná ,roztomilá 🙂 kolikrát semi nahrnuly slzy do očí:-)
Jůů to byla moc krásná povídka <3 Škoda, že už je konec
Ke konci se mi sputili normálně slzy..OPrvadu škoda, že je konec určitě se těším na další řadu..Moc ráda jsem toto četla
Tak to byla nejhezčí povídka ♥ Ke konci mi i tekly slzy. Jsem ráda, že jsem si přečetla tuhle povídku. Mám ji moc ráda a doufám, že bude další řada 🙂 Krásné …
Téda…sice se mi moc nelíbí myšlenka prznění dětí v dětském domově, ale za to, cos tu se svou povídkou ukázala, to stálo.
Moc díky za ni…
Bude blbý, když napíšu, že jsem celý tento díl probrečela ? 😀
Z části kvůli tomu, že už je konec a z části pro to, že mě opravdu mrzí, že Bill vážně odjel.
Ale i přesto byl konec naprosto okouzlující, stejně jako celá povídka:)