autor: Nephilim
Tak zase menší kousek na čtení… Doufám, že se bude líbit a že zahřeje u srdíčka při těchto chladných chřipkových večerech… Mei
Celou hodinu se nemohl soustředit. Pořád musel přemýšlet o jeho vztahu s Tomem.
Byl šťastný…
Jeho sny se plnily… Už není sám.
Ne, že by byl někdy doopravdy sám… vždycky tu byli Konny, Gustav a Simone, ti ho samozřejmě milovali a on je, ale není láska jako láska. Jeho život byl předtím tak frustrující, život plný kopanců a úderů…
Otočil se za sebe, Tom zíral do prázdna a pohrával si s tkaničkou od mikiny.
Bill čekal, až se mu Tom podívá do očí, a když to udělal, tak mu pohled oplatil sladkým úsměvem. Rasta zaváhal, a pak se taky lehce usmál.
Cítil, jak mu hoří tváře. Byl do Toma úplně zblázněný….
Jeho myšlenky přerušila vibrace telefonu, téměř ho to vyhodilo ze židle. Jeho telefon nikdy nezvonil ve škole, vlastně všeobecně nikdy nezvonil.
Jeho číslo měla Simone, Gustav a teď i…
Otevřel zprávu.
Tom.
„Až zazvoní, přijď za tělocvičnu. Budu tam čekat.“
Dvě věty
8 slov
38 písmenek!
Díval se na tu zprávu tak dlouho, že si ani nevšiml, že už zazvonilo. Když to zaregistroval, všichni už byli pryč, zůstal ve třídě sám…
Třesoucíma se rukama posbíral všechny své věci a vydal se směrem k tělocvičně.
Tom lehce přitlačil Billa na stěnu a hladil jeho boky… Líbal jeho rty… Bylo to úžasné…
Černovlásek dal ruce na Tomova ramena a dál se oddával slasti.
„Tome,“ zašeptal mezi polibky, byl ztracený v pocitech. Tom byl na něm tak těsně přitisknutý… jazykem mu přejížděl po rtech, Bill jej dobrovolně přijal, ale za chvilku zas přestal.
„Tome,“ zopakoval.
„Hm…“ soudě podle Tomovy odpovědi, neměl zrovna výřečnou náladu. Chtěl ho jenom líbat.
„Počkej. Musím ti něco říct,“ pokusil se Bill zahájit konverzaci, což nebylo jednoduché, snažil se dívat Tomovi do očí. „Já… Já…“ Navlhčil si rty a ještě rychle políbil Toma.
„Co?“ Rasta se Billovi do očí nepodíval, dál se věnoval pramenu vlasů, co měl za uchem…
„Myslím, že… myslím, že tě…“ Tom konečně zvedl pohled a díval se Billovi do očí. „Myslím, že tě mám rád. Opravdu rád!“
Tom se ani nepohnul, Bill si nebyl jistý, jestli jeho mlčení bylo dobré nebo špatné.
Možná, že nebyla zrovna nejvhodnější chvíle ani místo, ale musel to Tomovi už říct.
Vlastně by také rád slyšel to samé od Toma, ale nechtěl to lámat přes koleno… stačilo by jen souhlasné zamručení. Ale nic, Tom jen mlčel a stál.
Kéž by Bill tak mohl číst v té dredaté hlavě, viděl by tam ty dva malé, naprosto dezorientované neurony, jak tak do sebe zběsile narážejí.
Tom byl absolutně dezorientovaný.
Tuhle větu slyšel už tolikrát… když si vodil holky do postele a říkaly mu to předtím a potom, a třeba taky celou noc. Ale tohle bylo jiné. Jiné to bylo už jen v tom, že mu to řekl právě Bill, to kvůli němu je to v něčem jiné… Ale co teď? Jak má odpovědět? „Já tebe taky.“ nebo „Jsem do tebe také zamilovaný.“ nebo „Neřeš to, a pojď na limonádu.“
…Ne, třetí možnost ne!
Bill na něm stále visel pohledem, byl nejistý, a přitom plný nadějí…
Ale on ještě nebyl připravený odpovědět, vlastně doufal, že se něčemu takovému vyhne, nebo ještě líp, nic takového nenastane.
Vzal si jeho tvář do dlaní a políbil ho, doufal, že to pro dnešek jako odpověď bude stačit.
Bill si oddechl a spokojeně zkřížil ruce za Tomovým krkem, zavřel oči a pootevřel rty…
Tom se spokojeně usmál. Pro dnešek bylo tohle téma zažehnáno…
autor: Nephilim
překlad: Mei
betaread: Janule
Oh bože, to je jedna z nejdokonalejších povídek, které znám. ♥
wzdycky me uplne potesi, kdyz widim dalsi dil! a tenhle byl krasnej, jako wzdycky 🙂
sice me mrzi, ze se Tom nijak newyjadril, ale treba casem.. 🙂
tesim se, az bude dalsi 🙂
dekuju, Mei <3
To je tak krásný… už teď se těším na další díl 😉 Děkuju že to překládáš =)
Och-môj-bože! To bolo také úžasné :)… och už len to ako sa Bill cez hodinu pozeral na Toma a keď sa naňho pozrel aj on usmial sa a Tom tiež oooch mne sa to tak páčilo 🙂 a potom tá SMS-ka :)… ale to za tou telocvičňou bolo najlepšie :)… a aj som čakala že Tom niečo povie… ale tak myslím že to tou pusou celkom dokázal že aj on jeho má rád 🙂 aj keď bolo by skvelé keby mu to povedal :)… milujem tento príbeh! 🙂 a strašne ďakujem za preklad 🙂
Túto poviedku mám strašne rada.
Popravesi yslím, že Tom sa svojím sposobom vyjadril. bozkom, teším sa na dalši diel.
no néé! 😀 Vždykcy, když tady tuhle povídku uvidím, okamžitě se mi zvedne nálada. 🙂 Tenhle díl byl moc povedený, jsem zvědavá, jestli Tom někdy zareaguje 😀
Dvě věty
8 slov
38 písmenek! ♥♥♥
Je mi hrozně líto, že Tom se pořád ještě trošku bojí, ale myslím, že Bill nemusí mít strach =)
Kdyby ho Tom neměl rád, tak by se ho nezastal, ani s ním teď nebyl.
Takže Billí, ještě chvilku trpělivosti a určitě se dočkáš =)♥♥♥
Mei, moc děkuju =)
That part was nice and funny:)Especially Tom's thinking about answer to Bill. Third possibility maked me laugh×DDD
* made
oprava, ale co by se po mě chtělo v těchto hodinách, vlastně v jakýchkoli×DD
Moc hezký opravdu se mi to líbí začíná se to hezky rozjíždět ,, ale mrzí mě že je to tak krátký , mě to ani nevadí že je to krátký ,, ale vadí mi to: že,, to trvá hodně dlouhou dobu než to autorka napíše . já chápu že má i jinné povinosti ,, ale bylo by lešpé kdyby napsala dlouhej díl a měla potom na dlouhou chvíli pokoj když už krátký díly tak nějak po čase .. třeba obden .. nebo tak ,, ale je to všc autorky 🙂
Dokonalost =)
Jsem tak ráda, že tohle překládáš 🙂 Úplně se tu na té židli rozpouštím 😀
Miluju to ♥
Tak to bylo roztomilé ♥ Hoem další díleček. Miluji tuhle povídku
tebe to nebaví překládat, nebo jsou to vždycky tak krátké díly od té autorky?:D.. jinak, je to moc hezké, líbí se mi jejich vztah:D
Já tak zbožňuju tuhle povídku. Jsem ráda za každý přeložený kousek. Meiko, díky :-*
No jo, však po Tomanovi nemůžeme chtít hned změnu. Už tohle je něco.
[15]: dočkáš se brzo 🙂
Můjbože, miluju to <3
Hrozně mě potěšilo, že je tu další díl. A opravdu mě zahřál u srdce, přestože mám chřipku jak hovado a není mi zrovna dvakrát úžasně 😀
Ten Tom se mi začíná líbit <3 jak se pomalinku mění. <3
Nevím, jak se to mohlo stát, ale sem sem prostě dílek přehlédla, když se tady před měsícem objevil…nicméně dnes sem tady a všimla sem si že už je dílek další, a že tento nemám dočtený… jenže nyní už sem tak učinila a můžu říct jen jediné – awwww a rychle na pokráčko ;D 🙂