autor: firelucy
Vaše oblíbená autorka firelucy je znovu na scéně, a to díky xoxo_Lady, která se přidala k našemu překladatelskému týmu, aby vám zpříjemnila následujících osm pátečních večerů. Konečně mám dobrou zprávu i pro Monicu… tenhle příběh je i pro tebe, kluci jsou tady dvojčata, jak se patří. 😀 Ale užijte si to samozřejmě všichni, už vás nebudu dýl napínat. Překlad názvu snad není třeba, ale kdyby někdo náhodou nevěděl, tak „Můj bráška“. Pa J. :o)
vzkaz od xoxo_Lady: Tohle je můj první překlad a doufám, že se to bude dát číst a neukamenujete mě.:)) Doufám, že se vám povídka stejně jako mně bude líbit, vztah dvojčat tam je opravdu nádherně popsaný, takže si to užijte!;)
Jací jsme byli:
oOo
Bill. Jediná věc, na které v mém životě záleží, on je vše. Mé první slovo bylo „Billi“, jeho první kroky byly ke mně. Navzájem jsme si byli jinými světy, ještě pořád jsme. Nemůžu to bez něj zvládnout a naštěstí ani nemusím. Žijeme spolu, na cestě, v apartmánu, na hotelech. Nikdy jsem od něj nebyl pryč více než pár hodin, a ještě k tomu mě ty hodiny zabíjely.
„Billi…“ Mozolnaté prsty mapovaly štíhlé čelistní kosti, jak se dredatý chlapec naklonil přes svého bratra. Mladší dvojče se probudilo ze spánku, stulené v hotelové posteli a mírně mumlající. „No tak, probuď se kvůli mně, bráško.“
„Nechci!“ Slova vyšla odněkud zpod bílé přikrývky, takže Tom musel vystrčit nos z bratrova sevření. Bill se zkoušel skrýt za ruce, když prostěradlo opustilo jeho tělo, Tom se na něj lehce zasmál.
„Vezmu tě do sprchy… prosím Bille, musíme dnes pracovat, pamatuj, jsme rockové hvězdy a tak.“ Zatímco Tom mluvil, skláněl se níž a níž a jeho tvář se vznášela těsně nad jeho dvojčetem. „Prosím?“
Bill se svíjel rozkoší, když se jeho dredaté dvojče měkce lísalo nosem do Billova krku, a zachichotal se do teplého dechu, který se setkal s jeho kůží. Tom se držel na loktech, zabořil obličej pod bratrovo ucho. „Prosím.“
Bill se znovu zachichotal, když se Tomovy rty pohybovaly proti jeho kůži, když starší dvojče mluvilo, pak vypustil obrovské zívnutí. „Dobře, dobře! Pusť mě, Tomi, takhle se s tebou nemůžu hýbat.“
Tom zavrčel současně vítězstvím i rozčílením a vstal, umožňujíc bratrovi taky vstát. Vsunul ruku pod Billa a dotáhl ho směrem ke koupelně, jeho dvojče ještě vypadalo, jako by spalo. Bill měl oči napůl zavřené a spoléhal na Toma, že ho bezpečně dostane přes celý pokoj.
„No tak, pojď do sprchy,“ Tom otočil kohoutkem a svlékl si boxerky, když se voda začala rozehřívat. Bill vytáhl Tomovi jedno z jeho příliš velkých triček přes hlavu a odhalil, že je dole nahý, ne, že by to však Tom nevěděl.
„Je to dost horké?“ Bill sáhl rukou dovnitř sprchového koutu, a poté, co zjistil, že teplota vyhovuje, vstoupil do zasklené sprchy. Tom poslouchal, jak si jeho dvojče spokojeně povzdechlo, a pak následoval černovlasého chlapce do vodního světa.
„Kéž bych měl čas si umýt dredy.“ Tom si svázal své dlouhé dredy na vrch hlavy a pohlédl na svého bratra, který v ten moment bojoval s víčkem šampónu. Bill vydal trochu kňučivý zvuk, který Tom shledal jako naprosto rozkošným. „Dovol.“
„Ach jo, proč jsem tak zatraceně unavený, Tomi?“ Bill se otočil, aby stál tváří k Tomovi, když starší z dvojčat za použití síly láhev otevřel a vystříkl si trochu do dlaně. Pak vrátil láhev zpět na malou polici a rozetřel šampón mezi rukama. „Myslel jsem si, že si nebudeš mýt dredy.“
„Nemyju, myju tvoje vlasy.“ Tom přenesl své ruce nahoru a pročesával jimi skrz Billovy dlouhé černé kadeře, radostně po nich klouzal prsty. Jeho mladší dvojče si spokojeně povzdechlo a naklonilo hlavu dopředu, umožňující tak Tomovi větší přístup ke své lebce.
„Mmm, usnu při tomhle!“ Bill dělal malé dýchavičné zvuky a přišel blíž ke svému bratrovi, Tom se ušklíbl. Bill byl roztomilý, když byl unavený, a dokonce ještě roztomilejší, když se uvolnil pod Tomovými talentovanými prsty.
„Ne, neusneš… vodu!“ Tom opatrně zatlačil hlavu svého dvojčete pod sprchu a vymyl pěnu z jeho vlasů. Sáhl pro kondicionér, když se Bill nepohnul, aby tak učinil sám.
„Myslím, že jsem tě zkazil!“
„Jo, a prostě se mi to tak pořád líbí.“ Tom se u toho zasmál a pokračoval v masírování kondicionéru do černobílé lví hřívy, která zdobila obličej jeho malého brášky. Bill začal brzy mumlat, a dokonce se ještě přiblížil, jeho nahá kůže se tu a tam otřela o Tomovu.
„Znovu pod vodu.“ Bill následoval příkaz svého dredatého dvojčete a znovu vstoupil pod proud sprchy, cítil Tomovu práci s kondicionérem na své hlavě. Když dokončil umytí každého posledního kusu černých a blonďatých vlasů, umyl si Tom ruce.
„Jsem na řadě já.“ Billova hlava byla mezi jeho rameny těžká a jeho dech byl hluboký a uvolněný, Tomovy ruce byly tak dobré. Bill se rameny otočil ke svému dvojčeti a vytáhl vanilkové mýdlo, miloval tu vůni. Tom viditelně relaxoval, když se uklidňující vůně omotala kolem dvou chlapců ve sprše.
Velmi pomalé a jemné sténání uniklo tomu staršímu, když se Billovy ruce dotkly Tomových zad a bezprostředně se zanořily. Bill byl vždy velmi pečlivý, aby Toma neškrábal svými nehty, když třel prsty do bratrových ramen a zpátky nahoru.
„Tak dobré, Billi,“ Tom zjistil, že je to vtipné a velmi zajímavé, jak se mohl vzbudit extrémně unavený a jít do sprchy, a být unavený ještě více, ale dokonce skončil svěžejší a probuzený, když se jim podařilo vylézt z jejich malého útulného světa. Měl podezření, že to má něco společného s tím, že ho všechna únava opustila spolu s odtékající vodou.
„Já vím… dnes nejsi tak nervózní.“ Billovy ruce pomalu pracovaly na Tomových zádech směrem dolů a slyšel, jak jeho bratr začal být hlasitější než Bill. Mýdlo se už dávno odplavilo a on použil další, důkladně hladíc Tomova záda. „Nespal jsi dnes v noci v podivné pozici?“
„Nikdy to nedělám, když jsi v mé posteli… není tam žádný prostor.“ Tom se ušklíbl, když se Bill nafouknul a cítil, jak jeho bratr popošel blíž, konečky prstů se sotva otřel o jeho zadek. Bill klouzal rukama kolem Tomova pasu, aby se dostal na jeho břicho, a začal tam třít jeho kůži.
„Mlč, byl jsem k tobě milý,“ mumlal Bill. Aby dosáhl na Tomovy klíční kosti, musel se ještě přiblížit, nyní se přitisknul na jeho tělo. Billova hlava odpočívala na Tomově rameni a opět sklouzl rukou na Tomovo břicho, potěšený z příjemných zvuků přicházejících od jeho dvojčete.
„Hmm, ne, nepřestávej.“ Tom trochu zasténal, když se Bill odtáhl a lehce se mu zasmál, slyšel otevření dveří sprchy, a pak se jeho malý bráška znovu ocitl za ním. Uvědomil si, že si to užívá až příliš, když ucítil známé zaškubání v břiše.
„Pojď, bráško, máme toho ještě moc na práci, dohodu znáš.“ Bill s ručníkem kolem krku opustil koupelnu, najednou velmi probuzený a připravený se vrátit do práce. Slyšel Tomovo nadávání ze sprchy a zahihňal se, jeho dvojče opravdu nebylo ranní ptáče.
Ne, že by na tom byl Bill jinak, ale rána s Tomem byla vždy snazší, jeho bratr věděl, jak s ním tak akorát zacházet. Slabá vůně vanilky se ještě rozprostírala kolem něho na místě, kde se opíral o své dvojče. Nikdy nebrali v úvahu nahotu, takhle to bylo v pořádku.
„Uff, připomeň mi znovu, proč tohle děláme?“ Tom klopýtal po hotelovém pokoji, vytahoval různé námitky a nadhazoval je. Trochu bojoval s trikem, když špatně uvízlo, ale brzy se celý oblékl a mohl znovu sedět a sledovat své dvojče.
„Protože jsme slavné rockové hvězdy s naplňujícím se snem a aktuálně se tím živíme!“ Bill bezcílně hledal svůj pásek a našel ho pod postelí, z nějakého podivného důvodu, který nehodlal obtěžovat jeho mozek takhle brzy. „A protože mě miluješ a já tohle chci, a ty pro mě uděláš cokoliv… jako zavazování mých bot!“
Tom se zasmál a přikývl, brzy se ocitla černá bota v jeho klíně. Popadl tkaničky a s velkou péčí boty zavázal, všiml si, jak si Bill navlékal své prsteny a náramky. Poté, co byly obě boty hotovy, vzhlédl ke svému dvojčeti a viděl černovlasého chlapce zápasit s lebkovým náhrdelníkem, snažil si ho nandat.
„Ukaž.“ Tom se postavil za svého bratra a dal Billovy ještě vlhké vlasy pryč z ramen. Jeho koordinované prsty udělaly krátkou práci se zapínáním koženého řemínku a brzy ho kolem krku svého dvojčete zavěsil. Zatímco Tom jemně tlačil na černé uzávěry, prohlížel si malé logo skupiny vytetované na Billově kůži.
„Přijdeme pozdě, jestli si nepospíšíš.“ Bill opět sklopil hlavu a brzy se pod Tomovým dotekem stal ospalým, jeho bratr by to však jinak neudělal. „Dělej, pamatuj si, že jsi vzhůru, teď dokonči svoje vlasy a obličejové barvy a sejdeme se tady za pět minut!“
Bill se zamračil nad přezdívkou pro jeho make-up, to byl Tomův způsob bratrského posměchu. Jakmile se znovu zabouchl v koupelně, Tom klesl na postel. Bylo to dobré ráno, tvrdé a náročné, ale celkem vzato velmi dobré. Bill spal v Tomově posteli, a to bylo vždy příjemné, také měli nějaký společný bratrský čas, což bylo něco, čeho se Tom dožadoval už více dnů.
„Pojď, jdeme.“ Náhle stál Bill před ním v celé své stylové kráse, připravený čelit dnešním novinářům. Tom zasténal a zatřásl hlavou, demonstrativně zavírajíc oči. Cítil Billovy ruce, jak vklouzly do jeho vlastních, a nakonec se vzdal, když jeho dvojče pokračovalo v táhnutí za jeho nohy.
Tom následoval své dvojče pryč z hotelového pokoje, ven do světa. Teď musel dát své přehnaně přátelské chování stranou, protože lidé by tomu nerozuměli, jen Bill. A dokonce byla lež, že Bill zcela nevěděl, proč k němu bylo jeho dvojče tak láskyplné. Rád spal v posteli svého dvojčete, Tomovy ruce kolem něj mu zajišťovaly pocit bezpečí.
Ale on prostě nechápal Tomův způsob hlazení jeho těla předtím, než Bill usnul, způsob, jakým se ho jeho velký bratr dotýkal a hladil ho, dokud vše, na co mohl myslet, nebyly jen Tomovy mozolnaté prsty na jeho kůži. Mohl by být stejně příjemný a pečovat o své dvojče, jako když byl ve sprše. Ale on nerozuměl, co se skrývalo za temnotou v očích jeho bratra, když Bill šel tak daleko jako Tom se svými činy.
Ale věděl, že to tak muselo být, protože Tom ho miloval, Tom mu to říkal každý den. Otočil hlavu a usmál se na své dvojče, když slyšel hlasité zívnutí dredatého chlapce. Tom se nakřáple usmál, a pak byli obklopeni hlasy a pozdravy, jakmile byl život zpěváka a kytaristy zpět. Pro tohle oni žili, radost z jejich hudby. Tohle a sdílené momenty, když mohli být jen Bill a Tom, jen bratři.
Můžu mu říkat tisíckrát, že ho miluju, a on přesto nepochopí, je tak nevinný. Můj malý bratříček se nikdy nedozví důvod, proč ho v noci prostě držím těsněji, proč se mé rty drží na jeho čele tak dlouho. Bill mě taky miluje a neodmítl by mi cokoliv, ale já ho nebudu žádat, aby mi dal tohle. Protože to, co chci víc než cokoliv, by mi nikdy nikdo nemohl dát, krom mého dvojčete, a já mu nechci ublížit tím, že mu řeknu, chci tě, můj malý bráško Bille.
autor: firelucy
překlad: xoxo_Lady
betaread: Janule
Já prostě miluju povídky od téhle autorky. Vždycky jsou takové, jaké mám nejraději. Po přečtení se prostě musím usmívat. Takže bylo jasné, že i tahle bude skvělá a taky, že ano. Nádherné a hrozně se těším na další díl. 😀 😀
A překlad je skvělý, díky za něj. 😀
Och bože, tohle mě okamžitě čaplo za srdce a teď mi ho odmítá vrátit… ano, přesně tohle je přesně tak krásné, svěží a reálné, jak jen může být. Přesně tohle na jejich vztahu tak moc miluju. A autorka to naprosto skvěle popsala. Vážně, tohle je skvost, což jsem poznala už jen v tomhle prvním díle. Celej jsem se jenom uculovala a užívala si ty příjemné pocity, které to ve mně vyvolalo… 🙂
Takž samozřejmě děkuju i tobě, xooxo_lady… protože já opravdu obdivuju všechny překladatele, zvláště pak ty, kteří to dokáží přeložit takhle nádherně… 🙂
Tohle bude dobré, velmi dobré, věřím tomu, už teď to miluji ! ♥
Vítej naše nová překladatelko a děkuji Ti za nádherný překlad! 🙂
Tak už první díl mě úplně nadchnul, povídka je krásně napsaná a taky skvěle přeložená =)
Kluci tady mají nádherný vztah, dnešní díl, podaný Tomovýma očima byl úžasný, já mám ráda takové příjemné, láskyplné a něžné příběhy a tak už se na celou povídku strašně moc těším =)♥
Za překlad samozřejmě děkuju, jsem ráda, že se našla další obětavá duše, která je ochotná překládat twincestní skvosty jazykově negramotným =)
prostě.. nemám slow. Dokonalost. Nic víc, nic míň <3
Super
panejo, zvláští.. myslím, že takhle začaly i moje myšlenky o reálnosti twincestu… 🙂
nemám nic proti překladu, tohle je teprve druhá povídka, na jejíž překlad jsem narazila a při jejím čtení mi došlo, že je tam takových frází, které mají lepší vyznění v originálu, takže se na něj hned vrhnu. 🙂
tyjo, ale taky by mě lákalo takhle něco přeložit. je to strašlivá výzva pro překladatelku, aby vystihla skutečného autora, zanechala smysl těch frází, ale tak aby to neznělo podivně. jenže nemám čas na to, abych prolejzala net a hledala skvost, který by si překlad zasloužil. 😀 leda, nějaká doporučení…co? 😀
[7]: Flixo, neříkej dvakrát! 😀 Mám jednu povídku, kterou jsem ještě nevymáčkla z žádný překladatelky, a pořád doufám, že mi ji někdy někdo přeloží, takže pokud bys fakt chtěla, bylo by to úžasný. Je to Scar Tissue od Chayenne7, autorka je Maďarka, takže by to nemělo být až tak moc těžký díky slangu, ten by tam být neměl, a mělo to 1400 komentářů, což je v top desítce na THF. Pokud tam máš účet, najdeš to v Top 10 v nejvíc komentovaných povíkách.
Překlady jsou těžký, zvlášť pro začátečníky, a já mám co dělat, abych napravila to, co bylo špatně přeložený, natož fráze. Já anglicky tak dobře neumím, tudíž nemám šanci takový věci vidět, snažím se, ale holt nejvíc práce je na překladatelce. :o) Tak pojď do toho! 😀 J. :o)
Nádherný!!! Moc, moc, moc!!! Doufám, že se v tomhle duchu ponese všech 8 dílů (pokud jsem to pochopila dobře :)) Už dlouho jsem nečetla nic nekomplikovanýho (kromě jednodílek) a tohle vypadá jako slibný začátek :)) Nevím, co budu do příštího pátku dělat! Už teď se těším!
[7]: Scar Tissue, kterou ti doporučuje Janule je skvělá, tu jsem četla ♥
Ale jestli ti můžu doporučit něco já, tak to je naprostý twincestní skvost, "Raspberry Season" od cynical-terror.
Má šest kapitol, což není pro překlad zase tak moc a je neskutečně nádherná ♥♥♥
Konečně je tu zase nějaký překlad <3
Musím říct, že je to vážně překrásný. Překlad opravdu skvělý a o povídce ani nemluvím. <3
[8]: no fíháá, ale 30 kapitol? to se nedivím, že si nechce nikdo troufnout. 😀 já myslela, že mi taky pro začátek doporučíte nějakou jednodílovku. 😀 jako na zkoušku, aby se vidělo, jestli to vůbec zvládnu. 😀 myslím, že jen samotný přečtení mi bude trvat dost dlouho. 😀 ale mrknu na to, kdybych si jí zamilovala taky, možná že bych i…. ;):D
[10]: děkuju za další doporučení, to už je alespoň katší. 😀 taky se mrknu. 🙂
[12]: Nezávisle na tom, když jsem ti to včera napsala, jsem se dnes dozvěděla, že ačkoliv je autorka Scar Tissue Maďarka, píše v angličtině naprosto úžasně, a její slovní zásoba je prý nadprůměrná, takže to nejspíš nebude tak lehký překlad, jak jsem si myslela. Já tohle opravdu se svým překladačem nemůžu nikdy docenit, protože to v tom prostě nevidím, ale každopádně je to výzva. Určitě si tu povídku přečti, je to bez nadskázky jedna z nejelpších, co jsem kdy četla, charaktery postav jsou výjimečné, a přesto, že jsem to četla jako neznalec angličtiny a její krásy, utkvěla mi v hlavě a pamatuju si do detailu její děj, což se mi při množství povídek, které čtu, stává jen málokdy. Takže pokud jí propadneš, stejně jako já, můžeš to zkusit.
Co se týče počtu kapitol, překládají tady holky i daleko delší, takový Makes Three jich mělo 54, takže o to tady nejspíš nejde, spíš musí mít člověk dopředu odhodlání to dokončit, když už začal, protože to by pak byla mezinárodní ostuda. Autorky k tomu dávají povolení, tudíž vědí, že se jejich povídka překládá a kde se uveřejňuje, a některé chtějí i posílat překlady komentářů, tudíž je potřeba, než se do toho překladatel pustí, aby byl pevně rozhodnutý to dokončit. Je k tomu potřeba nadšení pro věc, a mít tu povídku rád, mít touhu ji předat ostatním, aby to člověk vydržel. Není to tak jednoduché, jak se to možná některým jeví, protože přepínat z jazyka do jazyka a umět to převést tak, aby to znělo v češtině opravdu česky je někdy hodně složité.
Raspberry season mě zdaleka tak nedostala jako Scar Tissue, i když to byla jedna z prvních, co jsem přečetla, ale je kratší, od osvědčené autorky, takže by to na rozjezd mohlo být dobré. Jednodílky můžu taky doporučit, pokud máš zájem, napiš mi na e-mail pro povídky. Nejlepší, jak zjistit, co je to překládat povídky, je to zkusit, člověk sám musí umět psát, aby dokázal přenést text někoho jiného do češtiny. Někdy ani sebevětší odhodlání a vůle nic nezmůžou. 🙂 J. :o)
krásné romantické úžasné
Ježíš to je naozaj pekné :)… najskôr som tomu trošku nechápala pretože mi tá moja choroba už asi leze aj na mozog ale potom mi to docvaklo :)… na začiatku som nevedela že či sú spolu alebo nie lebo to tak naozaj trochu vyzeralo ale na konci som tomu pochopila 🙂 majú sa obaja strašne radi ale Tom Billa miluje 🙂 ak som mimo vyveďte ma z omylu prosím :D… strašne sa mi to páči 🙂 som zvedavá ako sa to bude vyvíjať ďalej 🙂
no ne! 😀 konečně nefalšovanej twincest ♥
Tenhle díl byl roztomilej, jsem zvědavá na další 🙂
Tak začátek se mi vážně moc líbil! Abych pravdu řekla, tak jsem si na začátku myslela, že dvojčátka jsou spolu. Netušila jsem, že Bill o Tomových citech neví. Ale o to víc se mi to líbí 🙂 Líbí se mi, jak Tom Billa ochraňuje, jak se o něho stará a jak mu za žádnou cenu nechce ublížit a proto mu ani nikdy neřekl, jak ho doopravdy miluje♥ Je to strašně krásné, jak se o něj Tom stará 🙂 Jdu se hnedka vrhnout na další díly 🙂
Tak začiatok sa mi páči, vyzerá to vážne zaujímavo a takýto vzťah dvojčiat proste zbožňujem 🙂 Idem sa pustiť do ďalších častí 🙂
Mám rada klasický twincest a strašne sa teším, že som na túto poviedku natrafila. Ďakujem za preklad.