autor: Clarrkys
Všude byla tma a copánkatý chlapec při chůzi mezi temnými uličkami pozoroval zářící hvězdy na nebi. Vracel se sám z baru, se svým společníkem se rozloučil už u východu, a na tváři mu pohrával úsměv. Během pár vteřin se dokázal změnit ze spokojeného zamilovaného úsměvu na zlomyslný úšklebek, jak se mu myšlenky bleskově míhaly hlavou. Znal tyhle ulice už jako svoje boty, nedělalo mu problém, jít domů téměř poslepu, proto se raději zabýval pozorováním malých žlutých plamínků. Zpozoroval v černém závoji noci měsíc, jeho průvodce noci, jeho Lunu. Vypadala skoro jako při úplňku, jenom se na jedné straně malinko zmenšila. Jenom při tom pohledu na ledově bílé kolo v temnotě, Tomovi po zádech přeběhl mráz a hned ho napadla nějaká nadávka, kterou si ale nikdy před Lunou nedovolil říct nahlas.
Už se blížil k malému zapadlému domečku, kde sídlil se svou smečkou. Ten dům vypadal zvenku strašně a Tom to věděl, jenže neměl žádné prostředky na to, aby mohl nějakým způsobem spravit dřevěná, na zeleno natřená okna, kde ve většině z nich chybělo sklo, nebo byla tabule alespoň naprasklá…
Hned když přišel dovnitř, uslyšel v ložnici nějaké pobrukování a vrzání postele. Sundal si mikinu, kterou ledabyle odhodil na zem a zamířil do koupelny. Sehnul se k umyvadlu a opláchl si ruce i obličej a málem vyděšením vykřikl, když v zrcadle spatřil Viktora.
„Proboha, ty jsi mě vyděsil…“ Tom se tiše zasmál a utřel si obličej do špinavého ručníku, hned potom se nad tím zašklebil.
„Smrdíš… vzbudil jsi tím skoro všechny kluky.“ Viktor se tvářil dost nasupeně a to Toma trochu zarazilo, ale stejně si toho pak přestal všímat a sundal si triko, které taky za chviličku leželo na zemi.
„Já vím, proto se jdu umýt.“ Tom se usmál a za trikem přistály i kalhoty. Viktor pozoroval jeho podrápaná záda.
„A-ale Tome… co jsi s ním dělal? Já tušil, že za ním někdy půjdeš, mluvíš totiž ze spaní, ale zase vím, že nejsi tak hloupý, aby ses ho pokoušel zabít bez Luny…“ Viky se zasmál a lehce udeřil Toma do ramene. Ten se na něj jenom podíval a plamínky v očích mu zajiskřily, když se zaculil, a jeho tváře i trochu zčervenaly.
„To je tajemství…“ Tom zůstal jen v boxerkách a netrpělivě čekal, až Viktor odejde.
„Není to ta věc, co si myslím, že ne? Tome!“ Tom se zasmál, ale Viktor se tvářil naštvaně. „A šel jsi do Wampiry, nemám pravdu?“ Tom jenom přikývl.
„Jo a bylo to tam super…“ Věnoval mu nevinný úsměv.
Dveře z ložnice se otevřely a vyšel z nich rozespalý Alex. „Jdu se jenom napít.“ Zašeptal a zazíval.
„Tak Tome, co bylo? Vy jste se nějak… osahávali? Máš zničená záda, ublížil ti?“ Ztišil Viky hlas, aby Alex moc neposlouchal, ale pořád přitom mluvil naštvaně.
„Víš co, Viktore? Byl to naprosto delikátní sex…“ Tom mu věnoval spokojený výraz, možná trochu povýšený a namyšlený úsměv. Aby podtrhl svou myšlenku, už dál neotálel a sundal si i spodky a nakráčel do sprchy, kde za sebou zatáhnul potrhaný závěs.
„Cože? Tome, ty ses snad úplně zbláznil, ne?!“ Vykřikl Viktor, zrovna když se Alex vracel a zastavil se na chodbě.
„Co se stalo?“ Řekl vyděšeně.
„Nic, běž spát!“ Okřiknul ho Viktor a dál se věnoval Tomovi, který se začal sprchovat. Viktor mu odtáhl závěs a strčil hlavu dovnitř.
„Jak jsi to mohl udělat, sakra? Když to chceš, to si nemůžeš najít nějakého člověka? Nebo nejlíp holku?! Pane bože, co když tě poznal, a teď přijde a všechny nás zabije?! Určitě utíkal domů, řekl to tomu jeho přítelíčkovi a roznesou nás na kopytech!!“ Viktor zuřil, prskal na Toma a v ložnici se vzbudili už všichni. Všichni poslouchali jejich rozhovor nalepení na zdi a pošťuchovali se, protože přes hučící vodu nebylo moc slyšet.
„Ježíši, uklidni se, všechno je v pohodě… Bill nemá ani tušení, kdo já jsem, a jenom jsme si prostě užili. Už se neuvidíme, můžeš být v klidu, Viky.“ Usmál se a začal si pod proudem vody umývat vlasy.
„Jo, jasně… a kdo ho teď zabije, hm?“
„Nejspíš to budu muset nechat na vás, ale já vám věřím.“ Tom mu ještě věnoval spokojený úsměv, a potom hned zatáhnul svůj závěs.
Viktor se nasupeně vracel zpátky, a když chlapci uslyšeli jeho dupot, začali rychle skákat do svých postelí a pelechů. Viky otevřel dveře a uviděl ve světle z chodby, jak všem září oči při vyděšených pohledech.
„Proč sakra nespíte?!“ Křiknul a procházel mezi nimi, aby taky ulehl. Kluci jenom strachy nadskočili a všichni jako na povel zavřeli oči. Nejspíše to pro ně bude bezesná noc, ale za tu dobu se naučili i před Tomem dělat spící neviňátka…
***
Mezitím domů přišel i Bill, který se dlouho procházel, než se nakonec rozhodnul vrátit se za Andreasem. Myšlenky mu bloudily samozřejmě u Toma, ale taky měl hlad. Několikrát už byl rozhodnutý, že se vydá přes les pro nějakou večeři, ale nakonec se zase vrátil. Vznášel se totiž v oparu zamilovanosti a něžnosti, nechtěl si to tím zkazit…
Vešel dovnitř a hodil klíče hodně hlasitě na botník. Sundal si bundičku a ještě z kapsy vyndával mobil, když ucítil mezi prsty nějaký zmačkaný lísteček. Rozmotal ho a bylo na něm telefonní číslo a pod tím naškrábaným písmem napsáno: ‚Prosím zavolej, Tom‘. Usmál se, trochu se i radostně zachichotal a strčil si papírek do kapsy od kalhot. Odkopnul boty a chtěl jít do postele, ale do cesty mu ze stínu vlezl Andreas.
„Kde jsi byl?“ Prskl naštvaně. Bill se jenom usmál a trochu ho od sebe odstrčil, jenže Andreas se před něj postavil znovu a chytl ho pevně za ruce. „Tak odpověz, sakra!“
„Byl jsem v klubu… spal jsi, když jsem odcházel, a taky nevím o tom, že bych ti musel všechno hlásit.“ Bill trochu znejistěl, když Andreas začal čichat. Najednou s ním prudce škubnul a zabořil nos do jeho vlasů, potom si přitáhl jeho tričko a taky si k němu přivoněl.
„S kým jsi byl?“ Řekl nasupeně a Billovy ruce stiskl ještě více.
„Au, pusť mě!“
„Neříkej, že tě to bolí… a odpověz!“ Trochu s ním zatřásl.
„Byl jsem s chlapem, stačí?!“ Vykřikl Bill naštvaně. „Nechápu, proč se ptáš, když to, kurva, víš! A pusť mě už!!“ Začal sebou škubat.
„Aha, no tak to jo… ty si myslíš, že to byl chlap? Já ale necítím člověka!“
„Nech toho, já se o sebe umím postarat sám! A kdo by to asi tak byl, hm?! Nesahej už na mě, pusť mě!!“ Bill sebou začal škubat ještě víc, až ho Andreas skutečně pustil.
„Ty jsi tak strašně naivní…“ Začal se Andy strašlivě smát, vysmíval se Billovi přímo do obličeje. Ten začal rudnout vzteky.
„Polib si prdel, idiote!!“ Zakřičel snad nejvíc, jak uměl, a z vedlejšího bytu někdo začal tlouct na zeď. Bill se nasupeně otočil k místu, odkud zvuk vycházel, ale hned upadl na zem, když mu na tváři přistála bolestivá facka. Chvíli ležel se zavřenýma očima, než se vzpamatoval, a potom vrhnul hnusný pohled na Andyho.
„Co to děláš?!“ Křikl a chtěl se zvednout, ale Andreas si klekl nad něj a vrazil mu naštvaně pěstí do obličeje. Bill se hned vzepřel a chtěl ho taky uhodit, ale Andreas ho chytil za ruce a začal ho dravě líbat.
Bill byl nejprve v šoku a chtěl vzdorovat, ale potom se oddal vášním. Celý tenhle dům v něm pořád vzbouzel erotickou náladu. Převalil se přes Andrease a celý zbytek noci patřil jenom jim dvěma na chlupatém koberci…
autor: Clarrkys
betaread: Janule
No co to jako je??!! xD
Tom si klidně na Billa poštve svoji smečku a Bill se spouští s Andreasem, i když se vznáší v oparu zamilovanosti…
To se prostě musí napravit =)
jéééjej, Bill má chuť prostě pořád. Takové "sexuální dynamo", nemůžu si pomoct…
Čekala jsem, že bude chtít Tommyho zabít. Ale co není, může být. A že netuší, kdo Tommy je? To bude překvápko… :)))
ješiš Bille ty jsi hrozně nadržený prase XD
Achjo ti upíři mě jednou zabijou 😀 No toto..Billík je taková malá upíří kurvička koukám 😀 A Tom ho podle mě stejně nenechá zabít 🙂
Moc dobrej díl!!! A celá povídka samozřejmě 🙂
No to je perfekt dílek 😀 Ten Bill to je taký nadrženec, já nemám slov!! Ten na to vlítne kdekoli, kdykoli a skýmkoli!!!! 😀 😀 To je děs!! 😀 A ten Andreas mě začíná jaksi srat, je tam teprve podruhé a už mě jaksi sere, co to je?? 😀 😀 😀 Nwm asi bych radši Billa s Tomem no 😀 Jaksi se do toho začínám vžívat 😀 Ae nejvíc sa mi páči ten konec 😀 😀 "a celý zbytek noci patřil jenom jim dvěma na chlupatém koberci…" 😀 😀 😀 Že na chlupatém koberci!!!! 😀 😀 😀 To je mega!! 😀 😀 😀 No už aby tu byl další díl 🙂 🙂 :-*