My Little Brother 2.

autor: firelucy
Jací jsme:
oOo
Kdyby Bill věděl, co se mi honí hlavou, pravděpodobně by utrpěl infarkt. Zajímalo by mě, jestli je možné umřít na zlomené srdce. Protože je to bolestivé pokaždé, když se mé dvojče podívá na holku, pokaždé když mi řekne, že mě miluje. A pak se to vyléčí, když mě pevně drží a objímá mě, jako by už nikdy neměl přijít zítřek. Můj bratr je jediný, kdo mi může zlomit srdce, protože on je jediný, komu patří.

Rozhovor byl pro změnu zábavný, dokonce ani Gustav se nenudil. Všichni museli mluvit, ačkoli Bill hlídal mikrofon jako o život, měli všechny odpovědi na otázky skoro stejné. Tom byl šťastný, hlavně protože byl šťastný Bill, a Bill se usmíval jako kretén.

„Tomiiiiiiiiiii…“ Lidi z týmu obrátili hlavy za odcházejícím zpěvákem a všichni si bezpochyby mysleli tu samou věc, ‚kdo dal, sakra, tomuhle dítěti cukr tentokrát‘. Tom se zasmál a spěchal pro svého poskakujícího bratra, Bill se nedokázal uklidnit. Mladší dvojče skákalo chodbou až k bodyguardovi, který je měl vzít dolů k autu.
„Uhm…“ Silně stavěný muž se docela bezradně podíval na černovlasého teenagera, který momentálně tancoval kolem něj, jako by byl lidský vánoční strom. Poslal ke staršímu z Kaulitzových dvojčat napůl prosebný pohled, který jasně říkal ‚hned mě zachraň‘.

„Pojď sem, Billy, jdeme se uklidnit.“ Tom sáhnul po jeho paži a Bill šťastně letěl k němu, házejíc ruce kolem Tomova krku, a lpěl na něm jako vlákno života. Tom se v medvědím objetí ušklíbl na svého hyperaktivního brášku, mačkal ho na sračky.

„Ompf… Tomi, nemůžu dýchat.“ Tom se zasmál a mladšího z nich uvolnil v sevření, ale své dvojče nepustil. Cítil, jak se Bill celý třese, opravdu nevěděl proč, když ještě neměli žádnou show. Billovo tělo se stále klepalo a vibrovalo, a poslalo stejný třes do Tomova.

„Co jsi dnes jedl? Před třemi hodinami jsi byl sakra unavený.“ Tom mumlal do ohybu Billova krku, kde se na chvíli skryl jeho nos. Čichal tam jeho kůži, vanilku ze sprchy. Uklidňující vůně byla zřejmě stále na Billovi i proto, že starší z těch dvou relaxoval v jeho velkém bratrském sevření.

„Jen odcházíme, to je všechno, tuhle noc jsem spal opravdu dobře.“ Bill se přitočil blíž, jeho tělo se přizpůsobilo Tomovu jako díl skládačky. Spokojeně si povzdechl, bez starosti, že se na ně bodyguard překvapeně dívá. A tak jako tak, muž by měl být šťastný, že od něj Tom Billa dostal.

„Možná bys mohl znovu spát v mé posteli.“ Zašeptal Tom. Byl si mírně vědom toho, že se na ně chlap z ochranky divně dívá, ale nic nedělali, takže to bylo v pořádku. Na okamžik se nechal ztratit ve svém dvojčeti, když Bill vydechl nepatrné ‚mhm‘ jako odpověď na jeho dotaz.

Nadále tam jen stáli, oba s tvářemi zabořenými do krku toho druhého. Jednalo se o pozici, která byla zdokonalena ve věku tří let, a takto vždy našli vše, co kdy potřebovali. Jestli byli smutní a potřebovali uklidnit, nebo byli šťastní a potřebovali to sdílet.

Když se takhle objali, vytvořili si malé útočiště. Mohli si šeptat a nikdo je nemohl slyšet, protože slova si mluvili spíše do hladké kůže než do vzduchu. Bill se mohl usmívat nebo plakat a nikdo by to neviděl, protože Tomovy dredy ho tak dobře zakrývaly. A Tom mohl Billa držet, hladit ho, jak chtěl, a zdálo by se to úplně nevinné, protože byli skutečně přivinuti, měl Billa na dosah.

„Jdeme do auta.“ Při zvuku Davidova hlasu se od sebe dva chlapci naštvaně odvrátili, oba plní tepla a klidu. Tom ještě opravdu nebyl připravený nechat své dvojče jít, takže když šli cestou ke dveřím, nepatrně držel za Billovými zády svou ruku. Avšak spustil ji, než vyšli ven.

oOo

Cesta do koncertní haly nebyla tak dlouhá a dvojčata ji strávila na zadním sedadle, snažíc se z legrace dát Georgovi vlasy za uši. Když auto zastavilo, skupina byla okamžitě přivítána hlasitým jekotem fanynek přešlapujících zvenku dveří.

Bill měl megawattový úsměv a jako první popadl fix a podnikl cestu k předním řadám, Tom následoval jeho příkladu a velmi brzo se všichni podepisovali na cokoliv, co na ně vrhli. Bill se nějak zvládl dívat nejen na to, co dělá, ale i na některé z dívčích tváří, samozřejmě jediným důvodem, proč to Tom věděl, bylo, že svého bratra pozoroval.

Všechno bylo dobré a Tom se dostal do své flirtovací nálady povrchního samolibě se šklebícího chlapce, a zřejmě přitom rozpustil pár dívčích srdcí. Až do doby, než zpozoroval své dvojče pózovat foťáku s malou blondýnou.

Okamžitě přestal flirtovat a podnikl cestu za svým bratrem, stále se při chůzi podepisujíc. Bill mluvil s dívkou, podepisoval jí nějakou věc a zářivě se usmíval. Toma náhle popadla nálada velkého bratra, ačkoli od dívčina hladového pohledu své dvojče zkoušel ‚zachránit‘ pravděpodobně ne z popudu bratrské povinnosti, ale spíš pro svou potřebu, aby Billovy oči nasměroval na sebe, a ne na tu blonďatou kurvu.

„Pojď, jdeme dovnitř.“ Tom se postavil před něj a zamumlal do ucha svého dvojčete, Bill sebou dokonce škubnul. Byli si navzájem tak známí, takže věděli, že způsob, jak se dobře naladit, je blízká přítomnost toho druhého. Tom zariskoval a nepatrně znovu umístil ruku na Billova záda, opatrně ho vedl dovnitř.

„Máš prostě strach, že se na mě chtějí vrhnout nebo tak něco.“ Bill nebyl naštvaný, vlastně se na něj zářivě usmíval. Tom vypustil trochu potlačovaného smíchu a mírně přikývl, přešel velkými dveřmi a nastoupil na zvukovou zkoušku.

Měl strach, že se na Billa vrhnout. Strach, že mu jeho dvojče někdo vezme. Způsob, jakým se Bill na tu dívku usmíval, mu zkroutil vnitřnosti a on se toho chtěl zoufale zbavit. Ale přemístit sebe a své dvojče z té zatracené situace, bylo také dobré.

Bill byl během zvukové zkoušky samý úsměv, tancoval na druhé straně jeviště, jako kdyby tam bylo publikum dívající se na něj. Tom miloval zvukové zkoušky. Byl to jeden ze vzácných časů, kdy se mohl dívat na bratrovy pohupující se boky a svůdné pohyby, aniž by to bylo zachyceno kamerou nebo myšlenkami jako nepřirozené.

A Tom si užíval tuhle chvíli za všechny prachy, nemohl z bratra odtrhnout oči. Způsob, jakým se Bill všude kolem svíjel, usmíval se a zpíval, roztočil Tomovu rozpálenou hlavu. Bylo to jako zahřátí kapaliny, která po něm stékala a zaplnila každou část jeho těla. Tom se už dávno naučil udržet teplo před přechodem do svého břicha.

A tak tam stál, oči přimknuté na svém dvojčeti. A všichni ostatní dávno znali jeho zvláštní zvyk. Všichni, s výjimkou Billa. Ale Tom věděl, že jeho dvojče to nijak nebere, jen jako škádlení. Bill si myslel, že se na něj Tom jen rád dívá.

Tom si myslel, že by měl Bill docela šok. Věděl, jak se Tom na své dvojče dívá. Zachytával jeho pohyby hladovýma očima. Cestou si Bill přejel rukou po triku a ukázal proužek lákavé kůže a černý inkoust. Billovy ruce objížděly jeho boky, kde se téměř hříšně pohyboval.

Tom viděl bratrovy rty, ze kterých vycházela krásná píseň, ale neslyšel slova. Ztratil se v očích svého dvojčete, když se s ním Bill setkal při několika příležitostech, a usmál se na něj. Protože malý nevinný Bill neměl ponětí, co Tom vidí, když se na něj podívá. Tomův bráška nevěděl, že na co se Tom dívá, po tom také touží.

oOo

„Někdy si přeju, abych se během koncertů nemusel tak moc pohybovat, moje nohy mě zabíjí!“ Bill si sedl na pelest hotelové postele a třel si své bolavé nohy. Koncert byl úspěšný, ale jeviště bylo velké a zpěvák na něm skákal téměř dvě hodiny.

„Dej mi je.“ Tom seděl na matraci v tureckém sedu a popadl jednu z bratrových nohou. Oba byli osprchovaní a příjemně odpočívali v Billově pokoji. Tom ve svých pyžamových kalhotech a Bill v jednom z bratrových starších obrovských triček.

„Oh, ano, prosím.“ Bill zareagoval zabručením, když Tom do nohy několikrát pevně udeřil a pokračoval v tření tam, kde bolela. Tom věděl, že má dovedné prsty, věděl, že takhle může své dvojče odreagovat.

Hrál nebezpečnou hru, koketoval se svým bráškou. Ale pro Toma bylo prostě příliš těžké tomu odolat. Když jeho prsty masírovaly, způsobily napětí v místě Billovy nohy, žasl nad jemnými zvuky vycházejícími z jeho dvojčete. Bill byl vždy sexuální téměř při čemkoli, co udělal, aniž by si to většinu času uvědomoval.

Bill se více a více uvolňoval do polštáře, jeho noha se nyní opírala o Tomovo břicho, jak starší chlapec třel jeho lýtko. Bill miloval, když s ním Tom zacházel takhle, cítil se opravdu dobře. Všiml si, že jak se Tom přes roky stával starším, tak se jeho doteky staly citlivějšími, ale to mu skvěle vyhovovalo. Tom měl příjemný dotek a Bill si nemyslel, že někdy začíná být tak trochu naléhavý.

Teď, když se pevně masírující doteky vypařily a nahradily je jemné tahy a tření konečky prstů proti jeho kůži, si Bill mohl jen povzdechnout. Jedna z Tomových rukou ho léčila dlaní a zvedla nohu výš, zatímco další sledovala cestu podél jeho kotníku.

Velmi měkce se zachichotal, když Tom vyfoukl vzduch proti jeho prstům, mírně to lechtalo. Tomovy prsty tančily nahoru a dolů po jeho chodidle, vytvářely tak husí kůži tam, kde ho předtím uklidňovaly. Když se Tomovy rty setkaly se stranou jeho chodidla, nijak ho to nepřekvapilo.

Bill si zvykl na Tomovy různé doteky, to všechno bylo pro něj větším uvolněním. Tomovy rty na jeho kůži nebyly nic nového, ale způsobovalo to malé stupňující se chvění na jeho páteři. Tom pomalu líbal cestu nahoru k Billovu kotníku, vedl polibek krátce a nevinně, prostě tak, aby se Bill nevyděsil.

Tom už s Billem několikrát ztratil kontrolu a to téměř vždy v Billovi na chvíli vyvolalo strach. Ne, že by se vyděsil z Toma, pouze z toho, jaký v něm Tom vyvolal pocit. Tom moc dobře věděl, že někoho mohlo jeho tělo snadno oklamat a ukázat známky vděčnosti, když ho majitel úplně neposlechl.

To byl důvod, proč v tu chvíli velmi dbal na Billovy pocity, aby se necítil, jako se cítil Tom. Jeho polibky dosáhly smetanové kůže Billova kotníku a on tam ani na chvíli nepolevil, stále mu rukama na noze směrem nahoru a dolů dělal husí kůži.

Bill vrněl, vzdychal a téměř sténal bratrovou pomocí. Časy jako tyto Bill miloval, když mu Tom věnoval takovou jemnou pozornost. Věděl, že už Tom jeho nohy nemasíroval, ale stejně se cítil, jako by to pořád dělal. Celou dobu měli tendenci chtít se navzájem potěšit a Tom byl vždy ten, kdo posunul věci o kousek dál.

Tom cestoval nahoru, jeho rty sledovaly vnitřní stranu Billovy nohy až k jeho kolenu. Přeháněl to, a on to věděl. Ale Bill neuskočil a Tom chtěl dát svému bratrovi skutečně to, co b y mu Bill nikdy nemohl vrátit, uspokojení. To byl důvod, proč líbal jeho citlivou zadní stranu kolen.

Mladší dvojče překvapeně zalapalo po dechu a na sekundu si byl Tom jistý, že se chce odtáhnout, a díval se na Toma pohledem, který říkal, jak je Bill vyděšený. Ale v tu chvíli to zpěvák pravděpodobně neudělal, protože Tom hladil jeho kůži tak akorát. Billova záda splynula s polštářem a mumlal nějaké sladké nesouvislosti, když dredatý chlapec pokračoval ve svém průzkumu lahodných míst.

Tom se odtáhl, i když to byla poslední věc na světě, po které toužil. Podařilo se mu udržet své tělo pod kontrolou celou dobu až do chvíle, kdy se Bill celý odevzdal do jeho milosrdenství. Bill nevěděl, co znamenal průzkum jeho dvojčete, stejně jako nevěděl, co po něm Tom může chtít.

A přestal také proto, aby své dvojče ochránil před bolestí z poznání svého tajemství. Billovy nohy opatrně položil na postel, a pak jeho rty zmizely. Mladší bratr kňoural na protest, ale nechal své dvojče si vylézt na matraci a lehnout si vedle něj.

„Sladké sny, Billi.“ Tom se přitulil k přikrývce a jemně ovinul paži kolem pasu svého dvojčete, Bill ho nechal. Černovlasý chlapec zazíval a obrátil se v Tomově náruči tak, dokud se celý jeho zadek nepřitiskl na Tomovo tělo, odpočívajíc v teple, které vycházelo ze staršího chlapce.

„Tobě taky, Tomi.“ Nepatrný šepot téměř rozpustil Tomovo srdce, bolelo to tak hrozně. Mohl držet své dvojče jako teď a cítit všechny věci, které by neměl, ale nikdy mu je nemohl ukázat. Nikdy Billovi neřekne, proč ho touží držet trochu těsněji a boří nos do jeho krku. Nikdy se Bill nedozví, proč ho líbá na dobrou noc pod uchem.

Jednou mu to řeknu, tomu stále věřím. Jednou najdu sílu a odvahu na to, abych se naklonil těch pár posledních centimetrů a políbil ho s veškerou láskou v mém srdci. V mých snech mě líbá také. Ale v hloubi duše vím, že ten den nepřijde, nikdy nenastane den, kdy se přinutím ublížit svému dvojčeti. Protože tohle je to, co se stane, zlomím mu srdce, když mu to řeknu, přesně jako on teď láme moje, když o ničem neví.

autor: firelucy
překlad: xoxo_Lady
betaread: Janule

16 thoughts on “My Little Brother 2.

  1. Já ani ani nemůžu slovy vyjádřit, jak tuhle dokonalost miluju. To je tak nádherný, i když trošku smutný z Tomovy strany, ale věřím, že mu to Bill později vynahradí. 😀 😀 Prostě naprosto nejlepší.

  2. OMG!!!
    To je naprosto úžasné ♥♥♥
    Já ani nevím, jak bych měla popsat svoje pocity, ale jedno vím jistě, že tuhle povídku miluju, i když mám pocit, že slovo miluju je příliš slabé =)
    Hyperaktivní, poskakující Bill byl šíleně roztomilý, úplně jsem ho viděla před sebou, jak hopsá a potom se tulí k Tomovi =)
    A když Tom Billovi masíroval nožky, to bylo krásně nevinné a přitom tak sexy, Tomova postava tady je úžasně napsaná, strašně se mi líbí oba dva charaktery kluků, jsou tak odlišné a přece stejné ♥
    A nejvíce miluju ty části psané kurzívou na začátku a na konci, Tomovy nejtajnější myšlenky, přijde mi to strašně smutné, ale taky strašně krásné =)♥
    Prostě je to nádherně napsané a skvěle přeložené, jsem úplně nadšená ♥♥♥

  3. Och bože… já… já prostě nevím, co bych měla napsat, jak bych měla popsat, jak se teď cítím… marně hledám slovo, nebo alespoň slova, která by vystihovala to, co cítím uvnitř sebe… všechnu tu něhu, lásku, bolest, cit, chtíč…. všechno to, co je v povídce, se do mě přelévá a já prostě nevím, jak tohle všechno souhrně pojmenovat… protože tohle je naprostá krása, která mi stahuje vnitřnosti a vtahuje mě do sebe a já při jejím čtení nejsem schopná ničeho, nemůžu myslet, prakticky zapomínám dýchat a jenom čtu…
    Ta povídka je tak naprosto překrásná! Tak procítěná, reálná, tak sladká, plná citu… ano, tomuhle mohu věřit, že se to opravdu stalo, nebo že se to děje. Protože tohle je… prostě naprostá nádhera!

  4. Och-môj-bože!!! To je také úžasné… ja na to naozaj nemám slov… och najskôr to na začiatku ako sa Tom s Billom k sebe túlili a objímali bolo skvelé a potom to ako sa Tom počas zvukovej skúšky pozeral na Billa 🙂 ách… ale najlepšie bolo to na koci ako Tom Billovi masíroval nohy 🙂 bože on je k nemu taký krásne nežný :)… a presne ako Janča milujem tie časti na začiatku a na koci 🙂 och tie Tomove myšlienky… och tento príbeh je naozaj dokonalý 🙂 milujem ho… a naozaj ďakujem za preklad 🙂

  5. Aw!! To je tak nádherné! Miluju tenhle nevinej "vztah" mezi nimi! A zbožňuju způsob, jakým bylo na začátku popsáno jejich objetí! <3 Doufám, že další stejně skvělej díl, přibyde už brzy! :))

  6. Autorka je naprosto úžasná. Dokáže změnit něco tak sladkého na něco tak vtipného například :,,Tom se v medvědím objetí ušklíbl na svého hyperaktivního brášku, mačkal ho na sračky."
    Ale zároveň je to tak smutné T___T

    Děkuji za překlad ^^

  7. Oh, to je tak strašně krásné, ale zároveň hrozně smutňoučké♥ Už prvním dílem si mě tato povídka získala a po tomhle díle je definitivně v mém srdci. Miluju tady tuhle povahu Toma♥ On je tak obětavý, tak milující, tak něžný!♥ To, jak láskyplně a jemně s Billem zachází mi dokonce vhání slzy do očí. Tohle je pravá láska!♥♥

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics