Kouzlo noci

autor: Kiki
Jsem tady s moc krátkou jednodílnou, a jsem taky ráda, že se vám líbila povídka „Chci to cítit“ a že jste se pobavili… Myslím, že tahle bude zase o něčem jiném 🙂 Ti, co jsou na něžnosti, by si tohle mohli přečíst 🙂 Nevím, kdy zase teď něco pošlu, protože skoro vůbec nemám čas, škola, teď jsem začala hrát v divadle, sice ještě nemám scénář, ale nevadí 😀 Zkoušky máme 2x týdně a ještě k tomu odpoledko ve škole atd… Budu se však snažit 🙂 Děkuju za všechny komentáře, opravdu to vážně potěší a autor má chuť psát dál a dál… K.

Černovlasá osoba seděla ve svém pokoji. Nemohla spát a její snad nejoblíbenější činností v noci bylo pozorování měsíce. Pohodlně se opřela o rám, aby ji nebolela záda, což právě začínalo. Její bledou tvář ozařovalo jen a jen měsíční světlo.

Nevnímal nic kolem sebe, jen se topil v myšlenkách, zdalipak jeho bratr už spí. Kdo by taky nespal? Byly skoro tři ráno, jen on ne a ne zavřít ta svá hnědá očka a oddat se snům, kde se před nikým nemusí skrývat jako v tomto reálném světě. Tak moc si přál, aby teď za ním přišel a mohli tak společně pozorovat mizející měsíc spolu s hvězdami zářícími na obloze.
Miloval to, když nebe nebylo zakryto ani jedním jediným mráčkem. Dnes byla krásná noc.
Ani si to neuvědomil, že tmu v pokoji protrhlo světlo z chodby a do místnosti vstoupila další osoba. Tenké světýlko však ihned zmizelo se zavřením dveří. Byla mu položena na rameno čísi ruka, která se hned vzápětí obmotala okolo jeho pasu. Musel se pousmát. Vždy, když na něj myslí, objeví se. Tak jako jindy.

„Zase nespíš?“ Šeptl mu do ouška. Odpovědí mu bylo zakroucení hlavou. V poslední době, nespal. Jen když byla bouřka, to byl zalezlý ve své posteli, snažíc se nevnímat to, co se děje venku. To tu s ním byl on a chránil jej. Tak mohl spokojeně spát.
„Nemůžu usnout, když nejsi se mnou.“ Zašeptal nazpět. Byla to pravda. Nejlepší byl spánek, když tu s ním byla osoba, kterou miluje. Která jej objímá a hlídá jeho sny.
„Chceš, abych tu zůstal?“ Zeptal se jemně. Černovlásek jen jemně přikývnul a uvolnil mu trošku místa vedle sebe. Parapet měl docela velký, trval si na tom, protože tohle ponocováni s krásným a teplým počasím miloval.

Svou tvář natočil tak, aby viděl bratrovi do očí. V těch jeho tancovaly jiskřičky, jak se světýlko z noční oblohy odráželo. Jeho bratra to uchvacovalo. Nebyl nějaký romantik tak jako on, ale co by pro něj neudělal. Myslel si, že ho celého změnil. Měl pravdu.
„Tome?“ jeho hlas protnul to ticho kolem nich. Jen z venku bylo slyšet, jak kolem domu projela auta nebo teenageři se vraceli domů z diskotéky a dělali při tom rámus. „Prosím, polib mě.“ Hlesl tiše. Tak moc teď toužil po jeho polibku, spojení jejich rtů v jedny. Přes den takový vůbec nebyl. Nevěděl, jestli na něj působí to, že je všude klid, venku je krásně a vůbec ta atmosféra, zářící měsíc, tančící hvězdy… to všechno. Tom na nic nečekal a poslechl jej. I on sám měl tendenci být něžný a nekazit tuhle jejich společnou, krásnou chvilku. Hladil jej jemně na holém boku. Za chvíli se však odtrhnul, když se Bill zachvěl.
„Je ti zima?“ Starostlivě si jej prohlížel. On sám na sobě měl tričko, protože v něm spával.
Černovlásek zavrtěl hlavou.
„Není mi zima, to ty.“ Cítil, jak mu do tváří stoupá červeň. Všiml si bratrova celkem nechápavého pohledu. „To ty tvoje doteky a to všechno.“ Pousmál se jemně a nevinně se zaculil.

Ještě chvíli tam jen tak spolu seděli, ale to už se obloha barvila z fialkové na modrou a černovlásek dřímal v Tomově náruči. Ten se s ním opatrně postavil a přenesl jej k posteli. Tam ho opatrně uložil a sám si lehl vedle něj. Musel uznat, že je vážně teplo, i když den sotva začínal, sundal si své tričko a položil ho na židli. Viděl, jak se Bill lehce usmál a otevřel oči, čímž odhalil ten oceán čokolády.
„Tomi? Miluju tě,“ hlesl tiše a spal dál.
„Já tebe taky, Billy.“ Pohladil jej v těch ebenově černých vláscích, a jelikož byl taky unavený po skoro celé probdělé noci se svým dvojčetem, stáhnul si ho k sobě do náruče a spokojeně spal. Všechno bylo hned hezčí, když nemusel spát v tak prázdné posteli, ale měl jej u sebe… Tohle bylo kouzlo společné noci.

autor: Kiki
betaread: Janule

4 thoughts on “Kouzlo noci

  1. jůůůů ty bylo nádherně romantický. Sice já moc romantik nejsem,ale tohle se mi vážně líbilo.

  2. wow…to bylo překrásné!♥ Tak krásně něžné a romantické. Sice mě mrzí, že je to tak krátké, tyhle jejich něžnosti bych mohla číst pořád dokola.:) Doufám, že brzo přijdeš s další povídkou, už se nemůžu dočkat!:)) Tahle byla překrásná!;)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics