autor: El
Ahoj 😀 Jsem tady se svou první povídkou… Dlouho jsem vymýšlela název, a nakonec z toho je tohle… 😉
Moc od toho nečekejte, protože to je vážně moje první dílo 🙂
Každý komentář rozhodně potěší :))
Děkuju El
Bylo něco málo po 11. hodině, když Tom dojel za svým bratrem do nemocnice. Sedl si vedle černovláskovy postele na židli a chytil jeho ruku do své. Tom se díval na bratrovu klidnou spící tvář, na které bylo několik škrábanců a modřin. Všechno to, co se stalo, si dával za vinu on. Bill… Tak se jeho bratr jmenoval. Miloval Toma jako nikdo jiný na světě. A Tom mu lásku opětoval…
°×° FLASHBACK °×°
„Tomííííí, néé…“ zvonivý smích se nesl celým domem. „Už nee…“ Bill se svíjel pod svým dvojčetem, který mu seděl na stehnech a lechtal ho na bříšku. Bill se zpod něj snažil všemožně dostat. Bezúspěšně. Tom byl silnější. Jednou rukou mu držel obě zapěstí nad hlavou a druhou lechtal. „Tomí… Prosím.“ Smál se a vrtěl sebou. Tom přestal, až když uviděl, že Billovi tečou slzy. Bylo mu ho líto. Bill se smál, i když ho už Tom nelechtal. „Děkuju“ zasmál se Bill a vydechl: „Miluju tě…“ zamumlal Tom a černovláska políbil.
Jejich první polibek, který byl víc než jen bratrský.
°×° Konec Flashbacku °×°
Pousmál se nad tou vzpomínkou. Vstal a naposled Billa pohladil po ruce. Sklonil se k němu a políbil ho. Potom odešel. Vrátí se zase zítra…
°×° Po dvou dnech °×°
Tom seděl u Billa. Dneska už nespal. Díval se svýma hnědýma očima do Tomových. Viděl v nich lásku, lítost, smutek, ale taky radost. Radost, že jeho bratrovi už nic moc není. Kromě vykloubeného ramena, zlomené nohy a 4 žeber.
„Omlouvám se…“
„Ne, Tome, mlč. Ty za nic nemůžeš,“ stiskl mu Bill víc ruku a díval se mu vážně do očí.
„Ale…“ vydechl a přivřel oči. „Kdybych nechtěl, ať jdeš se mnou, tak…“
„Tome, mlč. Kdybych s tebou jít nechtěl, nešel bych.“ Natáhl k Tomovi dlaň a pohladil jej po tváři. Tom přikývnul, i když si to pořád vyčítal.
°×° Flashback °×°
„Ouu. Tomi…“ Bill se prohnul v zádech a skousnul si ret, aby tolik nekřičel. „P-Přesně… tam…“ Zasténal a sám se přirazil na Tomův penis. Tom na něm ležel a klouzal do něj a zase ven. Nebyl to ten druh sexu, který je divoký. Byl to ten pomalý, něžný a mazlivý sex. Tedy… Ze začátku byl. Čím víc se blížil orgasmus obou chlapců, tím víc se sex stával divočejší. Tom naposledy přirazil do Billova těla a oba se udělali. Bill mezi jejich zpocená těla a Tom do Billova zadečku. Tom z Billa opatrně vyšel a lehl si vedle něj. Bratr se mu stulil na hrudník a Tom jej obejmul.
„Miluju tě.“ Šeptnul Tom a pohladil Billa po vlasech.
„Já tebe taky, Tomi.“ Bill mu odpověděl těsně předtím, než oba usnuli.
Jejich první milování, které bylo přesně takové, jaké si jej oba představovali.
°×° Konec Flashbacku °×°
Tom Billa pohladil po vlasech a tváři předtím, než mu sestřička řekla, že končí návštěvy a pacient musí odpočívat. Řekl černovláskovi, že přijde zase zítra, a ještě jednou jej políbil. Potom odešel.
°×° Po týdnu °×°
Billův stav se mnohem zlepšil. Dneska jej čeká velká vizita, a pokud bude vše v pořádku, mohl by už domů. Tom s úsměvem na rtech vešel do Billova pokoje a jeho úsměv se ještě zvětšil, když viděl Billa. Škrábance už mizely a modřinky taky.
„Ahoj, Bille,“ usmál se a sedl si k němu na postel. Sklonil se k němu a políbil ho.
„Ahoj, Tomi,“ Bill si s pomocí Toma sednul a obejmul ho. Žebra jej ještě bolela, ale stejně Toma objímal a nechával se jím hladit po vlasech a zádech.
„Dneska možná už pojedu domů.“ Usmál se na svého bratra, když se odtáhnul.
Tom kývnul a usmíval se
„Je ti líp?“ chytil Billa za ruku jako pokaždé, co tu byl.
Bill s ním propletl prsty a přikývnul „Jo, to je!“ zasmál se a kouknul ke dveřím, když se ozvalo klepání a dveře trošku vrzly. Bill Tomovu ruku nepouštěl. Proč taky.
Bill s ním propletl prsty a přikývnul „Jo, to je!“ zasmál se a kouknul ke dveřím, když se ozvalo klepání a dveře trošku vrzly. Bill Tomovu ruku nepouštěl. Proč taky.
Doktor se dvěmi sestřičkami vešel dovnitř a přešel k Billově posteli.
„Dobrý den,“ pozdravili Bill a Tom zároveň a usmáli se.
„Dobrý,“ kývnul primář a na oba se usmál. „Jak vidím, tak je vám lépe, že?“ Trošku se zasmál. Bill přikývnul „Jo, je… Mohl bych už dneska domů?“ usmál se Bill.
„Uvidíme…“ usmál se primář a pročetl si Billovu složku. Usmál se a začal s prohlídkou.
°×° Flashback °×°
„No tak, Billy… Bude to sranda.“ Usmál se Tom a pohladil své dvojče po vlasech.
Andy Tomovi zavolal, že jeho rodiče odjeli k babičce a že tam budou celou noc, tak ať přijdou.
„Ne, Tomi… Nechce se mi a nemám náladu někam chodit… Klidně běž sám, nebude mi to vadit.“ Usmál se a nechal se Tomem obejmout.
„No tak… Koupím ti za to něco dobrýho…“ Tisknul si k sobě Billa a usmíval se.
„Co dobrého?“ Uculil se Bill a obejmul Toma kolem krku.
„Co dobrého?“ Uculil se Bill a obejmul Toma kolem krku.
„Gumové medvídky? Tolik gumovejch medvídků, kolik sníš…“ Zasmál se Tom a fouknul Billovi do ucha.
Bill se zasmál a kývnul. Na gumové medvídky vždycky slyšel. „Tak dobře, ale nebudeme tam dlouho, ano? Jsem unavený.“
Tom přikývnul a usmál se. „Dobře…“ Políbil Billa a odtáhnul se.
Když byli oba nachystáni, tak mohli jít. Andy bydlel od Toma a Billa jenom kousek. Necelých 10 minut cesty. Šli pěšky. Proč by taky měli jet autem, když to je takový kousek.
„Tomi… Chci už domů….“ Zamumlal Bill a koukal na svého bratra, jak se baví s Andym.
„Ještě chvíli, Bille, ano?“
„Ale já nechci jít za chvíli… Chci jít hned…“ Díval se na něj svýma nalíčenýma očima a čekal, až se s Andym rozloučí.
„Bille… Za deset minut, ano?“ Podíval se na něj a pousmál se.
„To jsi říkal už před půl hodinou.“
„Tentokrát vážně…“ usmál se na Billa, který zavrtěl hlavou.
„Jdu ven. Bolí mě tady hlava,“ zamumlal a odešel ven.
Sednul si na schody a zapálil si cigaretu. Venku bylo teplo. Díval se na hvězdy, které pokrývaly celou oblohu.
Uběhlo deset minut a Tom se opravdu objevil vedle Billa.
„Můžeme jít,“ usmál se a sedl si vedle Billa.
„Dobře… Já se rozloučím s Andym, ano?“ Usmál se a zvednul se. Zašel do domu za Andym, s kterým se rozloučil a šel zpátky k Tomovi. Spolu se vydali domů.
Cestou domů se různě pošťuchovali a smáli se. Tom přeběhl cestu na červenou, když nic nejelo. Když chtěl ale přeběhnout Bill, oba jenom slyšeli troubení a Bill jenom cítil bolest v celém těle…
Tohle bylo poprvé, co Tom neměl ponětí, co dělat…
°×° Konec Flashbacku °×°
Uběhl už rok od nehody. Od té doby se toho moc nezměnilo. Kromě toho, že když někam šli, tak do sebe nešťouchali a nedělali kraviny.
Pořád se ale milovali nejvíc na světě a nemohli bez sebe být déle než dvě hodiny. Nehádali se, a když už, tak se do deseti minut usmířili… Většinou to bylo opravdu vášnivé usmíření…
autor: El
betaread: Janule
Krásný…
Krásné to bylo, moc…♥♥♥
Krasnučkeee :)…najskôr som nevedela čo si myslieť…čo mu je a ako to dopadne….ale poviedka uuuužastna 🙂
Povedlo se to, moc 🙂
to je snad první povídka s morálním poučením. 😀 povedené.
moc krásný
moc krásný♥
Děkuju moc :))
fakt moc pěkné! 🙂
Tome…byla to tvoje chyba…pardon ale byla. Ukecal Billa a pak jeste s nim dela voloviny na silnici. Mas kliku ze to melo HE. Moc hezky