autor: Catherine & Sch-Rei
„Proč by ne? Ty jsi nic špatného neudělal, vůbec ne,“ zakroutím hlavou.
„Spíš naopak, ten den byl skvělý s tebou, tady… I když zakončení nebylo dokonalé, přece jen tam bylo něco, co sice nebylo myšleno vážně, ale i tak… Aaa, no to je jedno.“
„Poznal jsi moji mámu. Bohužel,“ zakroutí hlavou a zase mě tak roztomile obejme. Tiskne se ke mně a stisk paží stále zesiluje.
„Jo, to jo, ale… Oh, nechápu tvoji mámu, ale i tak… má tě ráda, Bille,“ řeknu potichu. Je tak zatraceně příjemné ho mít tak blízko u sebe. Položím opatrně dlaně na jeho pas bez jakéhokoliv záměru.
„Nemá mě ráda. Jsem jen obtíž, kterou musí živit,“ vydechnul a hlavu zabořil do mého ramene. Na krk mi vtisknul malý polibek.
„Má tě ráda, o to se myslím bát nemusíš,“ pousměju se a přivřu oči, trošku zamrkám tak, aby se moje řasy lehce otřely o jeho tvář, o kterou se otřu svou.
„Hmm…“ vydechnul a na krku mě začal lehce laskat.
O měsíc později
(Bill)
Utekl měsíc a pár dní od toho, co jsem poznal Toma. Zažil jsem toho spoustu nového. Poznal jsem někoho, komu můžu věřit a mám ho opravdu moc rád. Nemůžu říct, že ho miluju. Ne zatím… Také se v mém životě stal jeden zvrat. Ve škole mě pomalu začínají brát. Nechápu to a netuším proč. Možná ale bude lepší po tom nepátrat. Je opravdu příjemné, když vejdu do třídy a lidi mě pozdraví…
Každý den, každé odpoledne trávím s Tomem. Když jsem v práci, je tam se mnou. Opravdu rychleji to utíká…
„Tomi? Můžu něco udělat?“ usměju se na něj.
„Tomi? Můžu něco udělat?“ usměju se na něj.
„Mmm… Cokoliv,“ usměje se a přikývne mi. Také se na něj usměju. Blíž se šoupnu a jen tak nesměle se mu otřu o rty. Těžce vydechnu a přivřu oči. Políbím ho. Opravdu políbím. Tak, jako jsem to dosud neudělal. Tělem mi projedou nové výboje štěstí. Takové, jaké jsem ještě necítil. V žaludku mě lochtají motýlci křídlama a před očima vybuchají miliony malých ohňostrojků. Oh… Je to tak dobré. Opravdu dobré. Tom mi proti rtům lehce vydechne, zavře oči a něžně se mi o rty otře. Je to dokonalý. Ještě ho párkrát políbím a pak se odtáhnu. Můj mozek nestíhá už tak celou situaci. Podívám se mu do očí a usměju se. Pohladím ho po tváři.
(Tom)
Ještě pár sekund zůstanu se zavřenýma očima, v hlavě se mi celá ta scéna znovu přehraje. I když to byla chvilka, mně to přišlo jako věčnost, kdy měl rty na mých, ale ne jen tak letmo, ale… v opravdovém polibku. Věčnost, ze které bych snad nikdy nechtěl odejít. Probíhaly mnou nepopsatelné pocity, myšlenky. Otevřu oči a s pootevřenou pustou zamrkám. Prohlídnu si Billův obličej a zastavím se na jeho rtech.
„Oh,“ vydechnu a usměju se.
„Oh,“ vydechnu a usměju se.
„Bylo to opravdu moc dobré,“ usměje se na mě a pohladí mě po tváři.
„Úžasné,“ šeptnu a přikývnu mu. Jezdím pohledem po jeho obličeji. Pousměju se a jemně ho pohladím po ruce. Je to teď tak zvláštní. Dřív to byla jen obyčejná pusa na tvář, takové nevinné věcičky. I když neříkám, že polibek nevinný není, ale tenhle byl doopravdy dokonalý. Neříkám, že to bylo poprvé, co jsem dostal ‚pusu‘, ale ty ostatní se s něčím takovým nemůžou ani za nic srovnávat. V žádným případě, ne.
„Teď už spolu… Oficiálně chodíme?“ zeptá se roztomile a sedne si mi do klína.
„Řekl bych, že už ano,“ usměju se a jednu dlaň položím na jeho pas. Teda… Myslím a doufám, že už ano.
„Já bych si to moc přál…“
„Jo, to já taky… Myslím… že to není vůbec špatný nápad.“ Ne, vůbec špatný. Spíš naopak.
„Víš a… Opravdu bys chtěl být se mnou oficiálně?“ obmotá mi ruce kolem ramen a vtiskne polibek na tvář. Pohladí mě po týle.
„Opravdu ano,“ usměju se a polibek mu na tvář oplatím. „Víš, s tebou jsem za přibližně měsíc zažil tolik krásných věcí, jsi člověk, který ve mně jako jediný dokázal vyvolat takové zvláštní… pocity. Myslím, že je to dobrá volba.“
„Tome, mám tě hodně, opravdu hodně moc rád,“ políbí mě zase na rty. Spokojeně se usměju, vjedu prsty do jeho vlasů a rukou na jeho boku pomalu vyjedu na pas.
„Jo, taky tě mám rád… Strašně moc, víš,“ zašeptám.
„Jo, taky tě mám rád… Strašně moc, víš,“ zašeptám.
„Ale… co… tvoje máma?“ kouknu na něj trošku nejistě.
(Bill)
Vydechnu. Yeah. Máma. Největší problém, co může být. Když jí řeknu, že mám… kluka, vyhodí mě z domu. Když jí to neřeknu, bude jí divné, že jsem s někým pořád venku a Tom je u nás. No co. Nevadí. Zatím to nemusí vědět. Ne do té doby, než jí na to pomalu připravím. Jo. Budu jí na to postupně připravovat a ona to snad také skousne. Časem.
„No… Zatím jí to neřeknu. Promiň. Víš… Jak se umí chovat.“
„No… Zatím jí to neřeknu. Promiň. Víš… Jak se umí chovat.“
„Jo, já to chápu,“ přikývne Tom s poloúsměvem. Pohladím ho po tváři a líbnu ho na ni. Nechci, aby mu to bylo nějakým způsobem… Líto.
„Nevadí ti to?“ zeptám se s čitelnými obavami v hlase.
„Nevadí ti to?“ zeptám se s čitelnými obavami v hlase.
„Ne, proč by? Nechci, abys měl s tvou mámou zbytečné problémy, Bille. Chápu to, na tvém místě bych asi udělal to samé,“ řekne pořád s menším klidným poloúsměvem.
„Děkuju ti, příteli,“ zasměju se spokojeně. Tom se zasmál a přejel si špičkou jazyka po piercu ve rtu. Když tohle dělá. Vypadá strašlivě roztomile. Záludně… Možná trošku nadrženě. Ne. Nadržený jsem já. Vtipný. Šukal jsem jednou, ale tvrdím o sobě, že jsem nadržený. No co už. Občas je nadržený každý. Teda… Myslím. Nakloním lehce hlavu do strany a taky si olíznu rty. Dívám se mu do očí. Zajímalo by mě, jak dlouho se mi do nich bude opětovně dívat. Má je… Opravdu krásný. Sladký, roztomilý, plný… něhy?
„Máš překrásné oči, Tomi,“ vydechnu šťastně a konečky prstů ho pohladím ho po tváři. Do koutku rtů mu dám malou pusu.
„Pořád ne tak krásné jako ty,“ šeptne nazpět a prohrábne mi vlasy. Pořád má na rtech aspoň malý úsměv. Rty se mi jen lehce otře o ty mé, drží konečky prstů, mezi kterýma má propletené mé vlasy, na mém týle. Šťastně vydechnu. Jsem rád za to, jak se chová… Nikam nespěchá. Však máme času dost na vzájemné poznávání. Trošku mu zajedu prsty pod tričko. Usmívám se na něj.
„Víš, Tomi… Směl bych ti svléknout tričko? Krom té oslavy jsem neviděl žádného jiného kluka. Tělocvik mám omluvený,“ zasměju se.
„Víš, Tomi… Směl bych ti svléknout tričko? Krom té oslavy jsem neviděl žádného jiného kluka. Tělocvik mám omluvený,“ zasměju se.
„Proč by ne? Jestli chceš,“ pokrčil rameny a s přikývnutím se zasmál.
Přikývnu a začnu mu pomalu svlékat triko. Pořád se na něj u toho usmívám. Přetáhnu mu ho přes hlavu a pečlivě poskládám. Položím ho na stolek vedle sebe. Sjíždím jeho hruď pohledem. Och… Vypadá tak pěkně. Svaly jsou opravdu nádherné. Nesměle mu po nich přejedu dlaní. Usměje se a nakloní trošku na stranu hlavu. Prohlíží si mě, mezitím, co zkoumám já jeho. Po druhé ruce mi jemně přejede konečky prstů. Pořád ho po břiše hladím. Nemůžu se toho nabažit. To tělo… Má tak moc dokonalé. Tlačím na něj, aby si lehnul. U toho se mu nezapomínám dívat do očí. Jemně ho na hruď políbím. Pomalu se položí na záda, bez jediného slova. Přejede mi konečky prstů po boku, pořád se na mě dívá, do očí, na rty, na tvář. Nespouští ze mě oči ani na moment.
Frustrovaně vydechnu, když slyším zapípat mobil. Po paměti se natáhnu a začnu číst smsku.
„Bille, zůstávám na noc u babičky. Potřebuje pomoct přestěhovat místnost pro hosty. Máma.“ Když Bil zprávu dočetl, radostně vypískl. Znamenalo to, že má být doma celou noc sám. Táta je na služební cestě a máma u babičky.
„Tome? Mohl bys být u mě přes noc?“ olíznul si Bill rty. Dredáč se usmál.
„Bille, zůstávám na noc u babičky. Potřebuje pomoct přestěhovat místnost pro hosty. Máma.“ Když Bil zprávu dočetl, radostně vypískl. Znamenalo to, že má být doma celou noc sám. Táta je na služební cestě a máma u babičky.
„Tome? Mohl bys být u mě přes noc?“ olíznul si Bill rty. Dredáč se usmál.
autor: Catherine & Sch-Rei
betaread: Janule
Jsem ráda, že to má Bill konečně v životě trochu lepší, je vidět, že má na něj Tom dobrý vliv, větší, než by se mohlo zdát =)
A je krásné, jak jeden o druhém přemýšlejí, jak jim na sobě záleží, jak zjišťují, že se mají víc než jenom rádi =)♥
A ta společná noc? Wow…♥♥♥
Těším se =)
Z našeho Billího se nakonec ještě vyklube pěknej Bad boy 😀
A Tom…hmm…představa jeho obnažené hrudi, je faaakt hot!!! <3
juchůůůů to bude sladké,ale proč mám pocit že se to zvrtne a jeho mamča přijde zrovna kddyž tam budou oni dva samy??
Přes noc, jo? Tak to jsem zvědavá, co tam budou dělat 😀 Hodně hezká povídka a honem další dílek
Och bože strašne strašne zlaté 🙂 tak hrozne sa mi páči ako sa k sebe stále túlia a pusinkujú sa :)… som desne zvedavá na tú noc :D… aj keď mám taký divný pocit že ich Billova mama načape… ak príde skoro ráno keď tí dvaja budú ešte spať a nakukne k Billovi do izby tak je to pekne povedané v prdeli… bože dúfam že sa nič nestane 🙂 strašne sa teším na tú ich noc! 🙂