autor: Emilia
„Au, sakra.“ Připlácne si Tom ruku na čelo, jakmile otevře oči. Včera to docela přehnal s pitím. Nikdy jeho sklenka nezůstala na dlouhou dobu prázdná, a tak se neměl čemu divit. Nevzpomínal si ani, jak se dostal domů, přes mysl mu létaly jenom matné obrazy. Nadzvedl se na loktech a zamžoural na vedlejší postel. Bill tam dávno neležel. Dneska měl taky školu, nejspíš se už připravoval v koupelně. Jako by mu snad Bill četl myšlenky, vešel do pokoje.
„Oh už jsi vzhůru?“
„Uhm.“ Zamručí Tom a zkroutí rty do bolestivé křivky. Jeho žaludek se houpal jako loď na moři, a měl pocit, že se mu přímo do hlavy usadil skřítek bubeník.
„Je ti zle?“ Optal se Bill starostlivě, avšak v jeho hlase bylo slyšet také pokárání.
„Ani si nedovedeš představit jak. A nedívej se na mě takhle, vím… neměl jsem tolik pít, nemusíš to říkat.“ Snažil se Tom nekňourat.
„Lehni si, hned jsem zpátky.“ Odešel Bill do kuchyně.
Za několik minut se vracel do pokoje se sklenicí. Podal ji Tomovi. „Tohle vypij, uleví se ti.“
„Co je to?“ Čuchnul k tomu nedůvěřivě Tom.
„Vyprošťovák, postaví tě to zase na nohy, obrazně řečeno.“ Vysvětlil Bill.
„Tak proč to mám teda pít, když mě to na ty nohy postaví jenom obrazně? To mi bude k ničemu né?“ Zakroutil Tom nechápavě hlavou.
„Nemrmlej a vypij to. Přestane tě po tom bolet hlava.“ Chytil Bill Toma za zápěstí a přisunul mu sklenici k ústům. Tom tedy nic dalšího nenamítal a obrátil do sebe obsah sklenice na ex.
„Brrr.“ Oklepal se. „Že by to teda chutnalo nějak výborně, se říct nedá.“ Položil se na polštář a sklenici podal Billovi.
„Je to taky vyprošťovák.“ Protočil Bill oči. „Musím do školy. Ty se z toho zatím pokus vyspat. O přestávce na oběd ti zavolám, ok? Tak buď na příjmu.“
„Ano, mami.“ Zatvářil se Tom naoko otráveně a Bill jej plácnul po rameni.
„Fajn, já teda jdu. Ahoj a nezlob tady.“ Dal Bill Tomovi pusu na tvář a zvedl se.
„Ahoj.“ Oplatil mu Tom pozdrav a Bill odkráčel pryč. Tomovi se pomalu začínaly zavírat oči. Slyšel jenom zavírající se domovní dveře a pak usnul.
…
„Takže přišel domů opilej jo?“ Vyptávala se Heidi na podrobnosti cestou do školy. Bill si s ní včera po Tomově odchodu chvíli psal.
„Jo, totálně namol. Přivedl jej Louis a ještě nějací jeho známí. Mluvil úplný blbosti. Snad si ani na nic z toho nepamatuje. Nedivil bych se.“ Rozhodil Bill rukama.
„Většinou se přece takhle na párty nestřískává, ne?“ Podivila se Heidi.
„No právě. Vždycky se napil jenom tak do nálady, nevím, proč se včera takhle opil.“ Pokrčil Bill rameny. „Až mu bude líp, zkusím z něj něco vytáhnout. Pokud ovšem vážně nebude mít okno.“
„Jojo. Ale aspoň máš jistotu, že nebyl s žádnou holkou, i když na ty úlety Tom není.“
„Jo no, to je pravda. Takže to vlastně nebylo celý negativní.“ Přitakal Bill. Nad tímhle se nezamyslel. „Každopádně by mě zajímalo, jestli tam byla ta čúza.“ Zamračil se Bill. Heidi okamžitě věděla, o kom je řeč, Bill nemusel vyslovovat její jméno.
„No určitě. To by si přeci nemohla nechat ujít. Připadá mi jako stalkerka.“
„No dyť jo. Sleduje Toma všude. Musí se vesrat do každé prdele. Stejně o ni Tom nemá zájem, tak nechápu, o co se pořád snaží.“ Prská Bill trochu rozzlobeně.
„Kašli na ni. Jak jsi řekl, Tom nemá zájem. To je jediné, o co by ses měl starat. Nepřidělávej si starosti kvůli nějaký blbce.“ Stiskne Heidi Billovi konejšivě rameno.
„Máš pravdu, jenže někdy to prostě nejde. Snažím se na to nemyslet, ale když vidím ten její arogantní ksicht, tak ji mám chuť zaškrtit.“ Ukázal Bill názorně rukama.
„Jo, já docela taky. Je to pěkná kráva. No nic, měli bysme přidat do kroku, jinak přijdem pozdě a dostanem zdrba.“ Chytla Heidi Billa za loket a zrychlili tempo.
…
Tom podřimoval, když ho ze sladkého snění vytrhl zvuk zvonícího telefonu.
„Uuuhm.“ Zasténal Tom nahlas a začal prohledávat prostor kolem sebe. Telefon byl samozřejmě v kapse jeho džínů, které ležely na opačném konci místnosti. „Kurva.“ Zanadával a neochotně se vykutal z vyhřátých peřin. Vrávoravě doklopýtal ke kalhotám a vytáhl telefon. Na obrazovce blikalo jméno Henry.
„Haló?“ Přiložil si Tom mobil k uchu.
„Ahoj, Tome, co ti tak dlouho trvalo?“ Ptal se jej Henry. Zněl docela svěže.
„Spal jsem.“ Zamručel ublíženě.
„Takhle pozdě ještě spíš, jo? No to je jedno, každopádně poslouchej, mám dobrou zprávu.“
„Jakou?“ Sednul si Tom na postel.
„No víš, jak jsme mluvili o tom boxerovi předtím.“ Napínal Henry.
„Jo, vím, co s ním?“ Nějak to Tomovi nezapalovalo. Za normálních okolností by mu to možná došlo.
„Tak si tě všimnul a vyzval tě.“ Oznámil Henry nadšeně.
„Ani náhodou, vážně?“ Vyskočil Tom svižně na nohy a úplně zapomněl na nějakou kocovinu.
„Jasně, jinak bych to neříkal.“ Zasměje se Henry na druhém konci linky.
„Tak to je kurevsky úžasný, juchúúú.“ Nadskočil si Tom. „A kdy bude zápas?“ Optal se.
„No, to je právě ta horší zpráva. Za dva týdny. Docela se obávám, že to nebude dostatečný čas na přípravu.“ Tom však s Henrym starosti nesdílel. Byl teď až moc nadšený, aby mohl přemýšlet.
„Tak to abychom začali co nejdřív, hm?“
„Bylo by dobré. Takže dneska dostaneš ještě volno, musím vypracovat menší plán tréninku, ať to má rychlejší efekt, nemáme času nazbyt. Zítra doraz hned ráno od 8 a trochu si předtím zaběhej.“ Instruuje Toma Henry.
„Jasně šéfe. V 8 jsem tam jako na koni.“
„Okay, takže zítra v 8, měj se.“ Rozloučí se Henry.
„Taky, ahoj.“ Típne Tom hovor a vydá se do kuchyně. Vytáhne si z lednice pomerančový džus a neobtěžuje se s naléváním do sklenice. Stejně je poloprázdný, to dopije. Na jídlo moc náladu neměl, žaludek stejně nesouhlasil, kocovina ještě úplně nezmizela. Rozhodl se dát si sprchu a potom to zakotvit u televize.
…
Byla polední pauza a Bill s Heidi si šli sednout do bufetu.
„Měl bych zavolat Tomovi, jak je na tom.“ Vytahoval Bill mobil. Heidi jenom přikyvovala s plnou pusou bagety. Po pár zazvoněních se konečně ozval samotný Tom.
„Jo?“
„Jak jo? Hezky vítáš svého brášku.“ Řekl Bill naoko káravě.
„No ahoj, bráško.“ Vrátil Tom Billovi škádlivým tónem a Bill si byl jistý, že na bratrových rtech pohrává úšklebek.
„No, dle tvého tónu soudím zlepšení stavu.“ Zachytil Bill kovovou kuličku v jazyku mezi zuby.
„Ani moc néé.“ Nadhodil Tom zubožený hlas. Oba se zasmáli.
„Já ti dám né. Takže všechno ok?“ Ujišťoval se znovu Bill.
„Lepší to nemůže být. Ráno mi volal trenér a hádej co.“
„Co?“ Zeptal se Bil zvědavě.
„No za dva týdny budu mít další zápas s tím známým boxerem. Nemůžu uvěřit, že mě vážně vyzval.“
„Tome, to je skvělé.“ Nadskočil na židli Bill. Zatleskal by si, kdyby měl volné obě ruce. „Ale není to brzo? Nestačil ses z posledního zápasu ani zotavit, a už máš trénovat na další? Navíc, s o hodně silnějším soupeřem, než byl ten předešlý?“ Vyjmenovával Bill všechna negativa. Tom dostal příležitost, a to bylo samozřejmě skvělé, jenže bratrský ochranný pud byl mnohem silnější a tohle se mu nelíbilo.
„Prosím tě, Bille. Už si jak Henry. Budu v pohodě.“ Říkal Tom zlehčeně.
„No promluvíme si o tom doma. Už budu muset, mám hlad, tak se měj, Tomi.“
„Ty taky a dobrou chuť.“ Rozloučili se a Bill zastrčil mobil do kapsy.
„Tak co?“ Vyzvídala Heidi.
„Slyšela si. Toma vyzval ten boxer, víš který.“ Heidi přitakala a Bill pokračoval. „No a zápas má být už za dva týdny.“ Dořekl. Heidi vykulila oči.
„To je šíleně brzo. Tom se teda dobře zapotí a vůbec tenhle boxer je drtička. Je v mnohem těžší váhový kategorii.“
„No právě, a toho se bojím. Tom je ale nadšenej, vůbec se o to nestará.“ Bill si rozbalil svoji sýrovou bagetu a hladově se zakousnul. „Musím si s ním o tom doma promluvit.“ Mluvil opět s plnou pusou.
„Pochybuju, že tě bude poslouchat. Na příležitost, jako je tahle, čekal dlouho.“ Namítne Heidi.
„To je pravda. Já prostě… nevím, co dělat. Jestli se mu něco stane.“ Nadhodil Bill dramatický obličej.
„Nic se mu nestane. Nesmíš se tak bát.“ Poplácá Billa Heidi po koleni.
„Tobě se to řekne. Ty nemáš bratra dvojče a nejsi do něj hluboce zamilovaná.“
„To je pravda. Díkybohu, jestli bych pak vyšilovala tak jako ty, to potěš.“ Protočila Heidi oči. Bill jí dal herdu do ramene.
„Máš holčičí úder. V tomhle po Tomovi teda rozhodně nejsi.“ Vyplázne Heidi na Billa jazyk. Ten se zakaboní a raději se zakousne do své bagety.
…
„Tomi, jsem doma.“ Volá Bill z chodby a zouvá si boty.
„Jsem v obýváku.“ Zavolá Tom nazpátek. Bill nechá batoh v chodbě a skočí k Tomovi na gauč, rovnou do jeho náruče.
„Ahoj.“ Věnuje Bill Tomovi zářivý úsměv.
„Ahoj.“ Usměje se nazpět Tom. Bill se k Tomovi přivine blíž a položí mu hlavu na rameno.
„Tak? Jak bylo ve škole?“ Optá se Tom a pohladí Billa po vlasech.
„Dneska překvapivě nuda a Heidi mě provokovala.“ Zatváří se Bill ublíženě.
„No co se od ní dalo taky čekat.“ Ušklíbne se Tom.
„Prej mám holčičí úder.“ Přitiskl nos k Tomovu krku a nasál jemnou vůni.
„Vždyť je to taky chlap.“
„Tomi.“ Zakňučel Bill a pleskl jej po rameni. „Chceš říct, že souhlasíš?“
„Ne.“ Odpověděl klidně Tom a propletl s Billem prsty. „Naučím tě jeden dobrý úder a uvidíš, jak bude mrkat na drát.“ Zašeptal Tom a přejel Billovi jemně rty po krku, skoro se nedotýkal. Bill zavrněl a přejížděl Tomovi po rameni. Něžně jej hnětl.
„Udělám ti masáž?“ Vypadlo z Billa, aniž by nad tím přemýšlel. Chvíli bylo ticho a potom Tom souhlasně zamručel.
„Okay, dojdu si pro nějaký krém, ty si zatím vysvleč tričko.“ Zachichotal se Bill a rychle odběhl do koupelny. Z představy, že uvidí Toma polonahého a bude se jej dotýkat, se mu zatočila hlava a žaludek udělal minimálně 20 obratů za sekundu. Popadl v koupelně vonný olej, který občas používal po koupeli a vydal se zpět do obýváku. Tom už ležel obrácený na břichu, čekajíc na Billa. Bill se podíval na Tomova záda, kde se rýsovaly svaly. Polknul a vydal se ke gauči.
„Jsem zpět.“ Řekl prostě a sedl si vedle Toma. Odšrouboval víčko a vylil si trochu oleje do dlaně. Začal ho pomalu roztírat po Tomových zádech. Jeho pokožka pálila pod Billovými dlaněmi.
„Takhle se mi to špatně roztírá, vylezu si na tebe, jo?“ Zeptal se Bill ostýchavě.
„Jasně.“ Souhlasil Tom bez námitek. Nepřišlo mu to divné a bratrových rozpaků si nevšiml. Samozřejmě, Bill se na to díval úplně jinak. Pomalu na Toma dosedl.
„Nejsem těžký?“ Strachoval se.
„Ty?“ Zasmál se Tom. „Dobrý vtip.“
„I když jsem hubený, neznamená to, že nejsem těžký.“ Zabručel Bill a pomalu masíroval Tomova ramena.
„To ne, ale stejně nejsi.“ Vydal Tom ze sebe měkký povzdech. „Máš šikovné prsty.“ Dodal tiše.
Bill se usmál a sjel Tomovi na lopatky v malých kruzích. Naprosto si užíval dotýkat se bratra takovým způsobem. K tomu neměl moc příležitostí a chtěl si to, co nejdéle vychutnat. Blaženě u toho přivíral oči a byl vděčný, že ho Tom nemůže vidět. Tohle se zřejmě líbilo nejen jemu, ale taky Billovi juniorovi. ‚Sakra!‘ Zanadával v duchu Bill a urychleně z Toma slezl, než si toho mohl stačit všimnout.
„Musím na záchod.“ Zavolal teď už z koupelny na nechápavého Toma. Tom nic neříkal a položil si hlavu zpět na gauč. Zívl a přivřel oči. Ta masáž ho uváděla do ospalé nálady. V koupelně se Bill snažil uklidnit. ‚Vidím to na finiš s jakýmkoli pokračováním masáže. Musel bych do koupelny lítat každých pár minut. No? Co teď s tebou, ty malý velký probléme?‘
autor: Emilia
betaread: Janule
Ten Bill je tak nenápadnej…:D 😀 Jako doufám, že neplánuješ Toma přizabít nebo tak něco, se nedivím, že se Bill bojí. I když pak by mohl o brášku pěkně pečovat. 😀 Mno uvidíme, nechám se překvapit. Každopádně hezkej díl, už se těším na příští. 😀
Chudáček zamilovaný Billí, takové problémy musí řešit =)
Ale mám čím dál větší strach o Toma, ten zápas bude masakr…=(
A povídka je samozřejmě úžasná ♥
Bille, Bille… 😀 😀 nejdokonalejší povídka tohle ♥♥
Je to až neuveriteľné, že si Tom nevšimol Billovu hanblivosť.
Trochu sa priznám, že mám obavy o Toma a jeho budúcnosť v zápase s tým boxerom, ktorý ho vyzval. VYššie váhová kategória a nedávne zranenia, to nie je veľmi dobrá kombinácia. Aj ja sa oňho bojím, rovnako ako Bill.
Teším sa na ďalší dielik a veľmi chválim štýl tvojho písania. Na TWCB je v poslednej dobe len veľmi málo takých pekných poviedok ako je tvoja. Najviac sa mi páči štýl akým popisuješ Billovo správanie a tak isto keď sú dvojčatá spolu sami. Ich správanie je také milé, rozkošné. 🙂
xDDD Já se z toho picnu xD Prej skřítek bubeník xDDD A ta Heidi, prostě best xDDD Jééé a ten zápas… x( Tom je sice teď celý natěšený a snaží se hrát na tvrďáka, ale já si myslím, že to není dobrý takhle brzo s ním zápasit a ještě když je v jiné váhové kategorii… nemám z toho dobrý pocit… a jestli ho porazí, všimne si ho jiná gorila a pak bude ámen xPPP A ta masáž xDDD Totálně jsem nemohla z věty :Tohle se zřejmě líbilo nejen jemu, ale taky Billovi juniorovi…xDDDD Už se těším na pokrčoooooo!!!!!! <3 <3
Bille ty seš tak nenápadnej.. 😀 Divim se že to Tom ještě nepoznal 😀 Obávam se že se Tomovi něco špatnýho na tom zápase stane. Dva tejdny nejsou moc, hold když je jeho soupež z vyšší váhový kategorie. No snad to dopadne dobře, i když.. kdyby se Tomovi něco stalo přitom zápase tak by se o něj mohl Bill starat. Ale radši ne. Sice by to bylo hezký ale Toma by mi bylo nehorázně líto. Nehorázně jsem se začla smát při větě ' Tohle se zřejmě líbilo nejen jemu, ale taky Billovi juniorovi.'. Bill Junior..:D Ne nic.. radši.. 😀 Těšim se na pokračování <3 🙂
Já prostě nedokážu pochopit, jak si Tom prostě nemůže nevšimnout těch Billových rozpaků apod. Vždyť je tak čitelný!!!:D
A už by mě taky docela zajímalo, jak to bude s Tomem… A cítím, že se něco stane! Určitě se mu něco stane při tom zápase!!!:D A nebo mám ještě jednu teorii (napadla mě přitom jak Tom řekl, že Billa naučí nějaký úder), ale tu tady radši psát nebudu, jinak se všichni sesypete smíchy, a co pak s vámi!:DDD Ale bylo by to teda zajímavý… 😀 No prostě jsem děsně zvědavá, jak se ten děj vyklube…
A tenhle díl byl úžasný, hlavně teda ten konec. Chudáček Billy a jeho malý velký (nebo obří?) problémek :DDD…
Chdák zamilovaný Bill, naozaj je veľm nenápadný a udivuje ma že si to Tom nevsimol. O Toma sa začínam báť, bojím sa že ten zápas nedopadne dobre a ublíži si. Dúfam že všetko dopadne dobre.
Malý velký problém :D:D Chudák Bill…hysterka jedna 😀 😀 :-*
Sladký díl 🙂
Jéé Billík se nám vzrušil..Ale mohl si poradit jak ho masírovat aniž by s itoho višmnul,ale aj tak je to šíleně sladký
🙂 to je dobrý 🙂 těšim se na další část, tahle povídka mě fakt baví
S tím "malým velkým problémem" by se mohl poradit s Tomem. Ten už by věděl …
Bill jaký to je třeštiprdlo puberťácký 😀 Se mu staví při každým pohledu na Toma, nechtěla bych být kluk [i když to kluci mají v mnoha situacích lepší.] Ale s těmahle stojákama jsou hned jasný [a nejen v tomhle :D].
Úžasná povídka.
A ona se bude zveřejňovat vždycky v neděli ? [pokud to je někde napsaný tak pardon. sem slepá slepoň v tomhle případě :D]
[12]: prej stojákama×D jsem se musela smát, jak si to dobře vystihla×DD jinak ano, povídka je zveřejňovaná jednou týdně a to každou neděli:)