autor: Lenna W.K.T.
Rudě obarvená voda pomalu odtékala do odpadu. Do tichého šumění kapek padajících ze sprchy se ozývalo slabé mlaskání a tichounké vzdychy. Bill cestoval dlaněmi po mých pažích, ramenou i hrudi. Když nahmatal stále štípající ránu, ucukl a zatlačil mi na ramena. Okamžitě jsem přestal v laskání jeho krku, které má tak rád.
„Jsi zraněný,“ pošeptá. Ještě trochu jej přitisknu ke stěně. Vydechne, když se jeho rozehřátá kůže setká se studenými kachličkami.
„Teď je mi to úplně jedno. Chci tě poslouchat,“ opřu si čelo o to Billovo. Ten mě líbne na nos.
„Umeju si tě, pak se podívám na ty rány, když tak si tě opiju a zašiju ti to. A pak využiju toho, že budeš opilej a povolnej a donutím tě mě šukat až do rána.“ Vezmu Billa za ruce a dám mu je vedle hlavy.
„A co kdybychom přeskočili to opíjeni a šití a po tom mytí přešli rovnou k tomu poslednímu?“
„Jsi sexy, když nade mnou máš kontrolu. Miluju, když si mě bereš.“
„Můžu si tě vzít třeba teď hned,“ brouknu.
„Nejdřív tě musím umýt, nechci, aby u toho byl jeho mozek.“
„Oooh, jsi hroznej vrah. Vraždíš tu jiskřivou náladu mezi námi,“ usměju se. Bill se také uculí.
Pustím jeho ruce a ty se dají do mytí. Opatrně přejede přes rány od nože, a dokonce najde i odřené rameno a škrábanec na stehně. Nejspíš od zbloudilé kulky. Mám opravdu štěstí. Bill si mne umeje, ale voda je stále zbarvená do růžova. Zakroutí hlavou.
„Lásko, krvácíš, docela dost, takže teď vylezeme a sexuální hrátky necháme až napotom, až zastavíme krvácení a doplníme tekutiny. Nechci, abys mi v nejlepším omdlel.“ Pohladí mě na tváři. Chtě-nechtě musím jít. Umeju si Billa a jako již tradičně jsem jej trochu naladil na to, co se bude dít. Jo, dneska s ním chci sex. Potřebuju ho. „No tak, netvař se tak. Doteď si to ani necítil.“ Snaží se mě zklidnit. Rány jsou dost hluboké. Trochu se bojím, že dojde na improvizované šití. „Docela se divím, že ti neupravil fasádu víc. Daniel je mistr v boji se sečnými zbraněmi.“
„Vykopl jsem mu nůž dřív, než se stačil předvést,“ pokrčím rameny. Naposledy mi cukne sval pod náporem bolesti. No, bolesti. Spíš nesnesitelného táhnutí a štípání. Bill mi nastříká tekutou náplast na hruď. Prý proti krvácení a rána zároveň může dýchat. Ale stejně mi ji ještě přelepil. Pohladí mě na náplasti na stehnu.
„Máš víc štěstí než rozumu. Kdyby Daniel nebyl tak… Ehm, jak to říct… čestnej? Jo asi tak. Nicméně… kdyby Daniel nebyl takový, tak tě zabije, už když jsi byl v bezvědomií.“
„Proč to neudělal?“
„Co jsi dělal v tu chvíli, cos mačkal spoušť?“
„Mířil na něj, co asi?“
„Kam ses díval?“
„Do…“ zavzpomínám. Pak mi to dojde. „Do očí… díval jsem se mu do očí.“
„Tak vidíš. Když jde o vendetu nebo vraždu z nenávisti, většinou jde spíš o popravu. On v tu chvíli už musel vědět, že je konec. Že umře. Proto vyhledal oční kontakt, a ty jsi vyhledal jeho. Vraždili jste se už pohledy, je to tak?“ Tak Bill o doprovázení lidí na onen svět toho ví asi víc než já. Přikývnu. „Ne každý je takový. Jeho gorily, to bylo něco jiného. To byl pokus o vraždu, protože to měli za úkol. Bylo jim jedno, jestli tě jen zraní nebo zabijíi. Ale Daniel to chtěl vidět.“
„Jak to, že vlastně po tobě nepůjde policie?“
„Mám je tu všechny pod palcem. Podplacené. Celá vláda je tak zkorumpovaná, že by klidně prodali svoje děti na orgány, kdybych jim to řekl. Navíc, po tobě nepůjdou už vůbec… Daniel byl Němec, přijel sem za tebou, nikdo nevěděl proč. Vlastně nikdo ani neví, za kým tu byl, prostě odjel do Ruska a tady ho nějaký dealer okradl a zabil.“ Usměje se prohnaně.
„A to zařídíš jak?“
„To už je zařízené. Vladimír je moc šikovný člověk, co se úklidu týká. A ti ostatní… Ty VEM čert. Byli to jen ničemové, neměli ani rodiny. Znám je všechny moc dobře.“ Mávne nad nimi rukou. Pak se víc natěsná mezi moje nohy.“Jsem na tebe pyšný, lásko,“ pošeptá mi do svalu na břiše. Jemně ho odstrčím a svezu se z kuchyňské linky, kam jsem si sedl. Vezmu ho za boky.
„Toho jsem chtěl docílit. Jsem rád, že tě mám. I když se můj život od základů změnil. Jen, prosím, už po mně nechtěj, abych vyplňoval ty papíry,“ zakňourám. Tohle všechno mi stačilo. Bill přikývne. Pak se natáhne k mým rtům a začne mě celkem dravě líbat. Ah, moje kýžená odměna. Otočím jej tak, aby se teď opíral o linku on, a polibky začnu náruživě oplácet. Bill sjíždí dlaněmi po celém mém těle, až je nakonec umístí na moje lopatky a přitáhne si mě blíž. Šikovně nastavené stehno mi vehnalo přes rozkrok do hlavy pocit slasti. Vrhnu se na Billův krk a ten pod náporem slasti zasténá. „Billy, chci tě, moc.“
„Já vím, chceš mě každý den.“
„Ale dnes extrémně moc,“ zamručím, a když vidím Billův šibalský úšklebek, v duchu se zaraduju.
„Tak proč zabíjet čas řečmi o tom, jak moc se chceme?“ broukne mi do ouška a stáhne mě na sebe.
Vrhne se mi na rty tak dravě, že mi z toho zacuká v rozkroku. Natisknu se na něj a zaháknu ukazováček za gumu tepláčků, které si po sprše oblékl. Slabě je stáhnu, když ucítím Billovu ruku na svém zadku, jak jej masíruje a mačká. Tlačí, a tím mě stále tiskne na něj. Zasténám do polibku.
„Že ty mě vždycky dokážeš tak neuvěřitelně rozžhavit.“
„Drž hubu a svlíkni mě konečně,“ zakňourá. V tom případě není na co čekat. Začnu Billa líbat na krku a prsty sjíždím po jeho hrudi na bříško a zpět. Bill slabě vzdychá, nastavuje mi krk. Opřel se dlaněmi o linku a je v mírném záklonu. Vydechnu na jeho horkou kůži. Pak začnu líbat na hrudi. Když si začnu hrát s bradavkou mého anděla, zasténá. Hned na to se ozve nesouhlasné zamručení. „Tome, prosím, už to bolí,“ šeptne. Rukou sjedu do jeho třísel a setkám se s opravdu velkou boulí. Překvapeně zamrkám.
„Měl jsi mi říct, že…“
„Že jsem nadrženej jako stepní kozel? Myslel jsem, že se na mě vrhneš a ty tepláky rozerveš.“
„Protahoval jsem to, abych tě uvolnil.“
„Už to udělej, Tomy…“ zamručí. Pak mě odtáhne za ramena, sám si stáhne tepláčky, vystoupí z nich a otočí se na mě zadečkem. Opře se o linku a otevře šuplík na příbory. Usměje se přes rameno. Vytáhne lubrikant a šuplík zase zavře. I ty ďáble! Usměju se a vrhnu se na jeho šíji. Stisknu jeho boky a pak sjedu na zadeček.
„A co když si chci ještě chvíli hrát?“ zavrním mu do ouška.
„Chceš si hrát s mojí prdelkou?“ koukne na mě starostlivě.
„Jo, opři se a předkloň se,“ poradím mu a on raději vyslechne mé rady. Přejedu dlaněmi po jeho zádech a kleknu si. Začnu laskat jeho bedra a mačkat jeho půlky. Spokojeně zavrní, a když jazykem sjedu mezi jeho půlky, zalapá po dechu. Začnu škádlit jazykem ten malinký, úzký vstup do jeho těla. Prsty opatrně roztahuji jeho půlky. Vím, že miluje, když se ho dotýkám jazykem. Začne vydávat kňučivé vzdychy, a když jazykem zatlačím proti jeho kůži, Bill slastně vykřikne, ale stáhne se. Nepustí mě dál.
„Tome, broučku, já to už nevydržím. Prosím, potřebuju tě v sobě,“ zakňučí. Olíznu si prst a zasunu. Bill vyjekne, vstanu a Bill zakroutí hlavou. „Nechci připravovat. Tomy, trápíš mě,“ zakňourá. Fajn, jak chce. Vyndám z něj prst a ujmu se lubrikantu. Potřu si penis a zbytek otřu o jeho vstup. Stoupnu si za něj a zatlačím. Bill spokojeně vydechne.
„Nebolí?“ pohladím ho na lopatkách.
„Jako čert, ale já ji chci cítit. Chci, aby to bolelo,“ vydechne a zasténá, když se v něm pohnu. Začnu pravidelně pohybovat boky proti Billovým a můj mozek se přesouvá do mýho ptáka. Když prvně silně přirazím, Bill usykne a zasténá. Stejně jako já. „Víc, Tomy, víc,“ znovu přirazím a cítím, jak se Billovi podlomily nohy. Zakňučí, stáhne se a vyšpulí na mě zadeček ještě víc. Našel jsem to! Jeho prostatu. Proto se mi tak nastavuje. Přirážím znovu a Bill vykřikne. Začnu přirážet pravidelně a Bill mě vezme za ruku a zaryje mi do ní nehty. „Tam lásko?“
„Už jen chvilinku,“ to je vše, co vyjekne při dalším přírazu. Cítím, jak se Billovy stahy kolem mého penisu stávají čím dál pravidelnější a silnější. Tiskne mě tak silně, že to kolikrát i zabolí. Nicméně, právě díky tomu byla moje výdrž zahnána na úprk a já cítil, že už brzo dosáhnu vrcholu. Už jen chvilinku. Už… Už… Teď! „Bože, Tome!“
*O měsíc později*
„Kryj si levou, ty pako! Kdybych tě chtěl sejmout, zaútočím přímo tam!“ huláká na mě Bill. Má jen tepláky a tenisky. Já jsem na tom zrovna tak. V Rusku nastalo pořádné horké jaro. Pekelné. Až se sám divím. Trénujeme s Billem bojová umění.
„Ale já se bráním!“
„Ne! Nebráníš, ale počkej. Mám nápad. Dej pravou ruku za záda, tak! A teď si ji dej do kalhot. No, nekoukej a udělej to!“ usměju se a dám si pravou ruku za záda do kalhot. Bill ke mně docupitá se švihadlem a přiváže mi ruku k bedrům, švihadlo mám zavázané kolem pasu. Usměju se, přesně takhle učili boxovat Rockyho. Kdybych mohl, plácnu se. Já a Rocky! Hahaaaa! „Tak a teď se braň a zkus na mě zaútočit!“ podívám se na Billa. Na jeho křehkou postavu. Na bříšku je sice vánočka, ale… Jinak je tak droboučký. Lesklý, upocený, udýchaný a… lesklý. Vlasy slepené k sobě jako po sexu.
„Thomasi Trümpere! Jestli mě okamžitě nepřestaneš svlékat pohledem v době tréninku, tak tě osobně pověsím za koule do průvanu! Nafouká ti do zadku a já s tebou v jedný místnosti spát nebudu!“ začne se rozčilovat.
„Jak bys mohl, když budu pověšený za koule?“
„Ještě si utahuj, ty úchyláku!“ usměje se. Zasměju se taky.
„Když to nejde, se na sebe podívej! Jsi do půl těla, zpocenej, slepený vlasy, udýchanej, už jen můžeš vonět pižmem jako po sexu a prošukám tě zahradou.“ Bill zrudne, ale dokonale.
„Ty máš jediný štěstí, že já se ještě umím ovládat, jinak…“
„Jinak bys mě pověsil za koule?“
„Ne, tak by ti po tý námaze mě prošukat padesáti hektarama pozemku, zmodraly a upadly úplně,“ teď mě setřel.
„Neměli bychom spíše oslavovat, že jsme včera zlikvidovali posledního, kdo po mně šel?“ je to tak. Tři jsem sejmul já a toho čtvrtýho jsme sejmuli s Billem spolu. Bylo to trochu jako Mr. & Mrs. Smith akce. Kryli jsme se navzájem. Opravdu dokonale sehraní. Během dvaceti minut jsme jeli domů a bylo hotovo.
„Oslavovali jsme až do rána. Uklízečka se divila, co jsme dělali. Tak jsem jí řekl jen to, že jsme po sobě patlali jogurt. Víc radši ne.“ Bill opět zrůžověl. Mhh! Jogurtový Bill s jahodami. K tomu šampaňské a kaviár.
„Billy, nechceš mě rozvázat? Dáme si saunu, tu ty rád. Na tvých oblíbených sedmdesát pět stupňů,“ mrknu.
„Venku je vedro jak prase a ty bys ještě lezl do sauny.“ Bill si zaťuká na čelo. Tak to asi neprojde.
„Tak si půjdeme lehnout k bazénu, budeme se opalovat, a pak si můžeme dát pár kondičních bazénů,“ mrknu znovu. To už se Bill usměje.
„Ty jsi hroznej lenoch.“ usměje se, plácne mě po zadku a zase mě rozváže. Vyndám ruku z kalhot a zazubím se. Z dálky uslyším rádoby sladké a milé zvolání.
„Williame!“ kouknu, odkud se to ozývá. Nikde nic. Kouknu na Billa a ten je v obličeji totálně bílý.
„Billy?“ zvednu jedno obočí.
„Ona fakt přijela.“
autor: Lenna W.K.T.
betaread: Janule
Že by to byla Billova matka? To bylo první,co mě napadlo xD A nebo jeho bývalá.
No ještě uvidíme.
Jinak ten díl byl fakt dobrý. To jak Bill říkal Tomovi, že ho pověsí za koule to bylo fakt povedený. A nebo to, jak s ním prošuká celý pozemek, Bill ho dobře setřel xD
Tahle povídka je prostě skvělá, akční a občas i zábavná
By ma fakt zauímalo kdo je osoba za dverami. Predpokladám, že je to tá ktora Billa postrelila. A tier ich konflikty s tých nemožem.
Psychooo oO tak kdo to jee?
jsem se nasmála když diskutovali o těch koulích :'D
kdo přijel..?? :-O
tééda.. debata o koulích fakt paráda.. :D:D:D doibře sem sem nasmála..:D učitelka jenom koukala co blbnu..:D