Zkrocení zvířete 7.

autor: Mykerina & Doris
(Tom)
Čekal jsem, že se pokusí utéct. Docela mě ráno překvapilo zjištění, že se za celou noc snad ani nepohnul. Tak mi to vyhovuje. Žádný problémy s ním.
„Aaa… moje hračka je vzhůru. No jen pojď ke mně, kocourku.“ Škubnu obočím, když zaznamenám jeho postavu mezi dveřmi. Zdráhá se. Přiblíží se jen o pár kroků. Snad by si tak hezké ráno a mojí dobrou náladu z toho, že neutekl, nechtěl hned pokazit. Jednoduše ho chytnu za zápěstí a přitáhnu k sobě. Zatají se mu dech a snaží se dívat kamsi nepřítomně za mě. Majetnicky si ho držím u sebe, zatímco promíchávám obsah svojí ranní kávy. Stojí jako prkno a nechává se hladit. Nechápu, co se s ním stalo. Včera vyváděl, a teď je jako beránek. Ne, že bych si stěžoval, jen mi to přijde divné. Uvidím, dám si na něj ještě pozor.

„Tak jsi hodný,“ šeptnu mu do ucha, když jej pohladím po zadečku a on se jen lehounce zachvěje. Nic mi na to neodpoví. Jen stojí a čeká. „Chceš snídani?“zeptám se. Zvedne ke mně oči plné naděje a kývne. Nakloním hlavu na stranu. „Co za to?“ pokřiveně se usměju.
„Ne-nevím.“ On neví, ale já ano. Nahnu se k němu a pořádně prozkoumám tu jeho pusinku. Oh, svěží dech. Vrrr. Otočím ho a bříškem přitisknu k lince. Jemně vyjekne, pak ale ztuhne a mlčí. Přitisknu rty na jeho krk a kousnu. Cukne, ale neuhýbá. Dlaněmi jej hladím po celém těle. Na bocích, hrudi, sjedu až na zadeček. Přitisknu rty na páteř a jazykem sjíždím dolů až na bedra. Zachvěje se. Na celém těle má husí kůži. Nehty zaryté do desky linky. Kleknu si. Hnětu jeho zadeček. Oh, bože, to je… nádherný zadek. Skousnu si rty. Neodolám a začnu jej na zadečku líbat a laskat. Chvěje. Vím, že chce protestovat. Cítím to z něj. Hladím jej po stehnech.

„Oholíš si je,“ šeptnu. Nereaguje. „Bille,“ zasyčím.
„Jo… ano… oh-oholím.“ Vykoktá ze sebe
„Neboj se mě tolik. Uvolni se. Když jsi hodný, nemám důvod na tebe být zlý.“ Šeptám a jemně mu roztáhnu zadeček.
„Ne, prosím,“ šeptne.
„Bille, nechtěj, abych byl zlý.“ Zavrčím výhružně. Roztáhne nohy a tiše vzlykne. Jazykem jej začnu dráždit. Bože… jsem vzrušený… nejraději bych si ho vzal, ale nemůžu. Nemám čas. Za pár minut tu budou. A to bych nestihl. A navíc, asi bude ještě… rozbolavělý. Ne, že by mě to zajímalo, ale nepotřebuju mít všude krev. Vychutnám si ho večer. A podle toho, jak se dnes bude chovat, tak možná použiju ten lubrikant.

(Bill)
Rozhodl jsem se poslouchat a držet. Aspoň jej trochu uchlácholím a nebude tak ve střehu. Dneska se pakuju. V noci se pokusím utéct. Musí se mi to podařit, protože jestli mě chytne, tak mě přinejmenším brutálně zmlátí a vezme si mě. Nechci, nechci jeho penis ve mně. Nechci jeho dotyky, jeho polibky. Jo, ano, je pěkný, vizuálně je to nádherný chlap, ale to, jak se ke mně chová… ubližuje mi a mlátí mě. Stýská se mi po mém starém životě, jsem tu dva dny a probrečel jsem tolik slz jako nikdy. Dostal jsem tolik facek, znásilnil mě, dvakrát. A teď mě tu… olizuje, dráždí. Nelíbí se mi to. Nebo možná by se mi to líbilo, kdyby to bylo za jiné situace, tohle… jak mě znásilnil. Ne, nemůžu. Nelíbí se mi to. Je mi špatně ze mě samotného.

„Jdi se převléct, nahoře máš nové oblečení. A koukej přijít za 15 minut dolů. Nebo bude zle.“ Pustí mě ze sevření. Poslušně na vratkých botách odcházím nahoru. Ještě se cestou několikrát oklepu. Pořád cítím jeho jazyk. Nechci na to myslet. Soustředit se na to. Mohlo by se mi udělat špatně. Vejdu znovu do ložnice a rozhlédnu se kolem. Kde mám ty nové věci? S džínami a trikem se asi můžu předem rozloučit. Vzdychnu, když objevím kopičku v křesle. Zhnuseně to vezmu mezi dva prsty a prohlídnu si ty jednotlivé kousky. Ne že by to bylo o moc lepší, než to, co mám na sobě teď. To bych snad raději chodil nahý než v tomhle… dá se tomu vůbec říkat oblečení? Stejně to víc odhaluje, než zakrývá.
Natáhnu na sebe připravené kraťásky, jejichž velikost bych já využil tak maximálně jako opasek na kalhoty, a to něco, co má být asi náhražka trička. Je to ale zase tvořené jen z nějakých pásků. I když jich tam je o něco víc, než jsem měl na sobě doteď. Myslím, že ani profesionální děvky nevypadají tak hrozně jako já. Vysoké boty vezmu do ruky a v koupelně se usadím na vaně. Jen neochotně vezmu do ruky žiletku a pustím se do pečlivého holení svých nohou. Nehodlám ho zbytečně rozčilovat. Opravdu si ho teď nehodlám rozházet. Ještě bych tím hrozil, že mě zamkne někam do klece nebo co, a nedostanu se odsud snad nikdy.
„Oh sakra…“ dodělám poslední tah žiletkou a nohy si rychle opláchnu. Málem nestíhám. Za minutu musím být dole. Vklouznu do bot a spěchám po schodech. Přidržuju se stěny, abych si ještě nezlomil nohu na těch podpatkách. Zastavím se na posledním schodě a čekám. Stojí ke mně zády a vybavuje se opět s tím blonďákem.

(Tom)
„Andreasi… buď tak laskav, a vnímej mě. Jde o dost důležitý kšeft.“ Dloubnu svého zásobitele do hrudi, když se jeho pohled stočí kamsi za mě. Zvědavě se otočím a následně střelím po Andym nevraživý pohled. Na moje maso se takhle koukat nebude. Ano obdivovat ho může, ale svoje emoce by mohl držet na uzdě.
„Jen pojď ke mně, Bille.“ Natáhnu k němu ruku. Ani moc neváhá a přicupitá. Nechá se obejmout a přivine se k mému boku. Možná už pochopil, jak to je nejlepší. Nebo se bojí, že bych ho dal Andymu? Ať tak či onak, je to jen výhoda pro mě.
„Nesahat. Klidně se dívej, ale nesahat.“ Plesknu Andrease přes ruku, když má nutkání osahat mi Billa.
„A nebudeme obchodovat v chodbě.“ Pokynu mu rukou do obýváku. Usadí se do křesla a já naproti němu s Billem na klíně. O pár minut později se připojí i ostatní, co se na obchodu mají podílet. Bill očividně nevnímá, co se tu řeší. Zatvrzele kouká kamsi z okna.

„Ukaž nám ho aspoň.“ Ozve se Mathias, Andyho pravá ruka, a rozvalí se na gauči v očekávání nějaké pěkné přehlídky.
„Bille… ukaž se jim.“ Sesunu si ho z klína. Bill ztěžka polkne, ale postaví se před přítomné.
„No moc pěkný… otoč se.“ Pobízí ho Mat. Bill se po mě jen ohlídne. Přikývnu, aby udělal, co chtějí. Celý ztuhlý se otočí a nechá na sebe sahat. Sleduju to, zatímco s Andym dojednávám poslední zbytky kšeftu. Jako je upřesnění ceny a datum předávky. Poprvé kupuju čistej heroin, takže to chci mít v cajku.
„Tak to by stačilo.“ Utnu tu jejich ochmatávací zábavu. Začínají být už velice vlezlí a oplzlí. Poklepu si na stehna a Bill se snad i rád vrátí a usadí se. Chvěje se. Rád se svým majetkem chlubím, ale odsud podsud. Budu si Billa muset trochu víc hlídat a nejspíš mu trochu pozměnit šatník. Jinak mi ho v nějaké nestřežené chvíli jeden z nich ojede. Dořešili jsme ještě nějaké detaily a ukončili naše jednání. Skoro mě nevnímali, jak nad Billem slintali. Ale jedno se tomu mému kocourkovi musí nechat, choval se opravdu slušně. Dneska si to opravdu zaslouží. Použiju ten gel a zkusím k němu být hodný, ale stačí jediný protest a neznám se.

Když všichni odešli, Bill klečel poslušně na zemi a čekal. Dojdu k němu a sednu si do křesla. Bill se beze slova vyšplhá na můj klín a přitulí se. Co se to s ním děje? Nevěřím, že bych ho tak rychle zlomil. To by měl fakt slabou vůli a podle toho, co jsem si zjistil, je sice plachý, ale jde si za svým. Anebo mám, sakra, dobré ovládací prostředky. Jo, určitě, jsem borec a king. Začnu jej hladit po zádech, trošku se zachvěl, ale drží.
„Dneska jsi byl šikovný, vidíš, že to jde. Nechci na tebe být zlý, tak mě k tomu nenuť.“ Šeptám mu do ucha, na které ho občas políbím. Krásně voní. Je takový svěží, a přitom dráždivý. Začnu jej laskat na krku. Dlaní sjedu do klína. Vyjekne.

autor: Mykerina & Doris
betaread: Janule

6 thoughts on “Zkrocení zvířete 7.

  1. supr dílek,Bill ma dobrej plan no ale nemyslim si že mu to vyjde a pokud jo tak bych nechtela byt v jeho kuzi az si to s nim za trest rozda desetkrat za noc

  2. Achjo Billí jeslti sis to tetka pohnojil tak já nevim co budu dělat.AAle tohle se mi líbí. musela bych se opakovat z minulých komentů.DObrej plán taky bych to udělala.

  3. Nějak ani nechci, aby se to Billovi povedlo 😛 začíná se mi to líbit takhle 😛 i když je mi tu Tom tak odporný..

  4. Teda, no myslím si, že Billovi se to nepovede a dostane a pořádně. Ten zas bude kňučet, že ho všechno bolí. On je taky ňouma. Spíš by měl počkat déle, než to hned na další den zkoušet.
    No nechám se překvapit, jak to celé dopadne.
    Jinak ten dál byl skvělý, akorát semi moc nelíbí, že ti ostatní Billa osahávali. To bylo takové…fuj.
    Ale jinak povídka je báhečná 🙂

  5. …skvělé! ale mám o Billa strach…mohlo by se mu to trochu zalíbit aby se nepokusil o útěk a neskončil s dost natrženou prdelí. jinak je to skvělý. úžasný….hrozně se mi to líbí :)) ale Tom mě dost nasral tím, jak je nechal aby na něj sahali….blééé…nenechá přece šahat na svoje koťátko! xD

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics