No one is innocent I – Chocolate love 14.

autor: Catherine & Sch-Rei
„Tomi, co se děje? Proč dýcháš… tak smutně? Zamyšleně?“ Pousměju se.
„Vůbec nic se neděje, jen jsem malinko přemýšlel,“ zašeptám a pohladím ho po tváři. V mé hlavě se vybavuje každá křivka jeho dokonalého těla. Každý centimetr jeho bledé krásné kůže. Slíbil jsem, že nebudu spěchat, sliby se plní, ale těm představám se při pohledu na něj prostě nedokážu ubránit.
„Dobře. Máš hlad? Nebo žízeň?“ Posadí se a je připraven mě obsloužit. Usmívá se jako sluníčko. Je opravdu strašně roztomilý. Musím se nad ním usmát.
„Možná… Trošku žízeň,“ pousměju se a pokrčím rameny.
„Donesu ti džus,“ kývne si a pomalu z pokoje odchází. Vyšplhám se na nohy a jdu za ním. Přitáhnu si ho za pas k sobě.
„Můžu tě do kuchyně doprovodit?“ zasměju se.
„Samozřejmě,“ přikývne a otočí hlavu do strany. Políbí mě na krk, tuším, že kousek pod flíček, který mi na něm vytvořil. Pousměju se a spokojeně vydechnu. Prohrábnu mu vlasy a polibek mu vrátím, jen na tvář. Pomalu se ode mě odtáhnul a scházel schody dolů do kuchyně. Otáčel hlavu dozadu. Jako by snad kontroloval, zda jsem mu neutekl. Usmál jsem se a zakroutil jsem hlavou. Sjel jsem pohledem Billovu postavu zezadu, zastavil jsem se… chvíli na zadku, ale nakonec jsem jen koukal sám sobě pod nohy.

(Bill)
Dojdu do kuchyně, kde přejdu k lednici. Yeah. Samozřejmě musíme mít americkou. Fuj. Nelíbí se mi. Nevadí. Teď nebudu řešit, jakou máme a nemáme lednici. Otevřu jedny dveře a vyndám krabici s džusem. Jdu k lince a vyndám ze skříňky dvě skleničky. Do obou naliju pomerančové pití a krabici zase uklidím. Otočím se na Toma a pohladím ho.
„Nechceš jíst?“ Zakroutí letmo hlavou a pousměje se.
„Ne-e, ale děkuju,“ přikývne mi.
„Tak… Dobře. Na. Vezmi si skleničku,“ usměju se na něj a jednu mu podám. Koukám mu do očí a udělám k němu dva kroky. Nestojí ode mě daleko. Položím mu dlaň na bok. Cítím, jak z něj sálá horko. Hladím ho po něm.
„Děkuju,“ usměje se a mě, když si skleničku s džusem vezme do ruky. Nakloní se ke mně a políbí mě na čelo.
„Tomi, můžeš mě líbat i na rty,“ usměju se a trošku je našpulím. Hladím ho po tvářích. Tom se na mě usměje, lehce mě vezme za bradu a nakloní se nade mě. Přitiskne se mi opatrně na rty, do kterých se něžně vpije. Uvolněně vydechnu. Cítím, že tohle nebude jen tak obyčejný polibek. Dám mu ruce kolem krku a začnu rty pomalu pohybovat. Přivírám oči a polibek si vychutnávám. Dělá to úžasně, jeho rty jsou strašně dobré a krásné, zapadají do těch mých. Jejich sladkost teď ještě navíc podtrhuje pomerančová šťáva. Laskám mu je s co největší něhou dokážu. Chci být tak hodný a něžný jako on. Opatrně a hluboce ho líbám. Palcem hladím po týle. Uvnitř těla cítím strašně příjemné pocity. Pocity štěstí a zamilovanosti. Ty cítím úplně poprvé. V břiše mám strašně divné pocity. Ale to proto jsou krásné. Cítím je až s Tomem. Při pohledu na něj je mi strašně krásně. Při polibku mi naskakuje na celé tělo husí kůže. Mozek mám zatemněný. Je to jako krásný sen.
Když mě líbá, připadám si jako v pohádce, v nekonečném příběhu. V pohádce o mně a o Tomovi. Tom mi položí ruku na bok, kde mě chvilku hladí, a pak sjede na můj zadek, za který si mě přitiskne víc na sebe, a kde mi taky přejíždí pomalinku palcem. Něžně laská moje rty, nebo je špičkou jazyka obtáhne. Sem tam se jen o mé rty otře ozdůbkou v jeho spodním rtu, nebo mě líbne do koutku úst.
„Och bože,“ vydechnu na jeho rty a znovu se jimi přitisknu na ty jeho. Vystrčím špičku jazyka a přejedu jí po Tomově ozdůbce ve rtu. Víc jazyk nezapojuju. Alespoň ne prozatím. I sám on řekl, že není kam spěchat. Jsem za to moc rád. Vzrušením se mi kroutí i prsty u nohou. Pořádně se na něj tisknu. Občas se o jeho tělo otřu dlouze svým.
(Tom)
Cítím, jak pokaždé, když se naše rty spojí, začne mi zběsile bít srdce. Nevím, čím to je, ale jako kdybych ho i bít slyšel. Je to zvláštní, vždycky mi přejede tělem takový zvláštní pocit. Nebylo to často, co jsem se třeba líbal s nějakou holkou, v sexu taky nejsem žádný expert, ne, ne, ale konečně teď mi přijde, že je to doopravdy o něčem. Že už to není to, co to bylo naposledy. Není to tím, že je Bill chlapec, je to tím, jaký je. Já potřebuju někoho, o koho se budu moci start, pečovat o něj. Bill je ten, kdo potřebuje ochranu, péči a lásku, a já si začínám myslet, že já mu dokážu poskytnout cokoliv potřebuje.
„Bi-… Bille,“ šeptnu mu do úst.
„Ano?“ odpoví neslyšně a zase se mi přitiskne na rty. Pousměju se a začnu ho tak trochu hladit po zadečku.
„Já… děkuju,“ zašeptám ale skoro se od něj ani neodtáhnu, dál se věnuju jeho rtům.
„Taky děkuju,“ vydechne mi horký vzduch na rty. Přijde mi, jako by se do všech mých doteků opíral. Pousmál jsem se a rukou na jeho zadku vyjel výš. Palcem jsem přejel po jeho kůži nad lemem jeho kalhot, ale pak jsem sjel rukou zase zpět, strčil jsem ruku do jeho kapsy kalhot na zadku a palcem jsem ho dál hladil.
„Zamiloval jsem se,“ šeptnu tiše do jeho pusy. Kousek se od mých rtů odtáhl a hluboce se mi zadíval do očí. Olíznul si rty a lehce naklonil hlavu do strany.
„Ano?“ Usmál jsem se a opřel jsem se svým čelem o jeho. Rukou, kterou jsem držel na jeho zadku, jsem po jeho boku vyjel na týl, pohladil jsem ho a konečky prstů jsem mu zajel do vlasů.
„Ano,“ šeptnul jsem a políbil ho krátce a něžně na rty. Jeho reakce byla taková, že mě obejmul. Krásně, něžně. Z obejmutí bylo cítit to, že mi do vlastních rukou svěřuje svůj život. Zalapal jsem po dechu. Jen z toho objetí mě příjemně zamrazilo. Oplatil jsem mu to, natiskl jsem si ho a sebe.
„Víš co…? Je to krásný,“ šeptám mu do vlasů, přivřu spokojeně oči. Zakroutil nesouhlasně hlavou. Vytáhnu obočí a on se zasměje. Zase tím svým krásným, zvonivým smíchem.
„Není to krásný. Je to nádherný. Přenádherný.“ Usměju se a prohrábnu mu vlasy.
„Jo, máš pravdu,“ usmívám se. Nemůžu si pomoct, ale pořád mnou prochází vzrušení. Nemyslím takové to… vzrušení, ale mám takový moc příjemný pocit.
„Ach Bože,“ vydechnu a pevně Billa obejmu.
„Nejsem Bůh. Jsem Bill,“ usměje se na mě a políbí mě na ucho. Něžně nasaje mezi rty lalůček, se kterým si vzápětí začne hrát.
„Mmmm…“ vydechnu a usměju se. Sjedu mu po nahé páteři konečky prstů, a když dojedu až ke kalhotám, vyjedu zase zpátky. Miluju se ho dotýkat, miluju jeho krásné tělo, jeho oči… Prostě jeho. Nevím, na co v tento moment myslet, honí se mi hlavou miliony myšlenek, ale v každé je on. Bill. Černovlásek, který ze mě dokázal udělat někoho jiného.
* * *
(Bill)
Ležím s Tomem na mojí posteli. Nevím, kolik je hodin. Nic nevnímám. Jen vím, že je venku už hodně dlouho tma. Tulím se k Tomovi a hladím ho všude, kde dosáhnu. Oba máme na sobě už jen boxerky. Jsem strašně moc spokojený, když jsem s ním. Tuším, že dnešní noc bude nejkrásnější za tu dobu, co jsem zatím zažil.
autor: Catherine & Sch-Rei
betaread: Janule

2 thoughts on “No one is innocent I – Chocolate love 14.

  1. jsou to takový moji dva miláčci..miluju na téhle pvoídce že jí dokážu prožíš a přesně si představit jako bych to měla před očima

  2. Ach bože to ako sa majú radi je úplne nádherné 🙂
    Oh ako sa stále maznajú a túlia k sebe je fakt krásne :)…
    Úplne im závidím 😀

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics