autor: Terý
Ahojky… Posílám další povídku… Doufám, že se bude líbit. Ten první díl je dost krátký, zatím jen takový úvod. Další díly už budou o něco delší… Terý.
Sedím na posteli v mém pokoji. Je mi 20let. Budu vám vyprávět příběh mého života. Je to dlouhý příběh tak pozorně čtěte…
Byl jsem obyčejný 16letý kluk, který bydlel sám. Máma mě vyhodila z domu, protože moje sestra jí ukradla 2000 korun a svedla to na mě, bylo mi 15 let.
Když mi bylo 10 let tak táta měl autonehodu a zemřel. Mám bratra, tedy lépe řečeno dvojče, jmenuje se Tom. Nikdy mne neměl moc v oblibě. Sice nevím proč, ale bylo to bohužel tak. Je mi líto, jak to dopadlo. Tom mě měl za zloděje a nenáviděl mne ještě více. Tak moc mi chyběl, z celé rodiny nejvíce. Ale změnit se to už bohužel nedalo.
Bydlel jsem v takovém malém domečku. Byl skoro prázdný. Přítele jsem měl jen chvilku. Jmenoval se Michal. Vykašlal se na mě, protože už jsem nebyl ten bohatý chlapec jako dřív. Měl mě rád jen kvůli penězům a stejně tak i moji bývalí přátelé. Bavili se se mnou také jen kvůli penězům.
Seděl jsem u okna a díval se na mé spolužáky, kteří se se mnou nikdy nebavili. Mysleli si, že jsem nafoukaný a zazobaný debil, s prominutím.
Díval jsem se na ně a přemýšlel o svém životě. Ani jsem si nevšiml, že někdo zvoní. Po chvilce to přešlo k hlasitému bouchání na dveře, a v tu chvíli jsem zaregistroval ten zvuk. Odtrhnul jsem oči, od obrazu v okně a šel jsem otevřít. Stál tam nějaký podivný chlap, který měl na sobě jen cár otrhaných montérek. Podal mi obálku, nic neřekl a odešel, ani nepozdravil. Zavřel jsem dveře a sedl si znovu na tu židli. Otevřel jsem obálku a četl jsem:
,,Dobrý den, oznamuji vám, že v nejbližší době, vám odstřihneme elektřinu. Nezaplatil jste ji už tři měsíce.“
Dál jsem to už ani nečetl. Neměl jsem peníze na bydlení. Sotva jsem měl na jídlo a na vodu. Jediné, z čeho jsem žil, byly přídavky a praxe. Na brigádu jsem se nikde nedostal. Nevím, proč mě nechtěli nikam vzít.
Šel jsem do kuchyně, otevřel lednici, bylo tam prázdno. Chtěl jsem jít tedy do krámu něco koupit, ale když jsem si oblíkl bundu a otevřel peněženku, bylo tam také prázdno. Odložil jsem tedy znovu bundu a lehl si na starou, ztrouchnivělou, skoro se rozpadající postel. Podíval jsem se směrem k oknu, venku pršelo. Sklonil jsem hlavu. Najednou mi něco začalo kapat na hlavu. Podíval jsem se ke stropu. Kapala tam voda. I střecha byla celá rozbitá a děravá.
Zvedl jsem se, odtáhl postel trochu dál, a na místo, kde kapala voda, položil kýbl. Lehl jsem si znovu na postel. Vzal jsem do ruky fotku Toma. Díval jsem se na ni, až mi do oči vlítly slzy. Tak moc mi chyběl, už dlouho jsem ho nebral jen jako bratra. Ale to on nevěděl. On si o mně myslel, že jsem zloděj. Tak moc bych ho chtěl vidět. Stisknout ho v náruči a nepustit ho. Doufal jsem, že mi to někdy odpustí.
Slzy padaly proudem k zemi, najednou zhasla světla a já tam ležel ve tmě. Došlo mi, že odpojili elektřinu. Co asi dělá teď Tom, pomyslel jsem si. No na mě určitě nemyslí, letěla druhá myšlenka. Bylo to tam tak tmavé a vlhké, a teď ještě bez světla. Nevěděl jsem, jak tady přežiju, když jsem už neměl ani na jídlo, ale věděl jsem, že to budu muset vyřešit. Snažil jsem se usnout a podařilo se mi to…
autor: Terý
betaread: Janule
Mne už je teraz Billa tak veľmi lúto, dúfam, že sa najde niekto kto mu pomože, a urboí Billov život aspoň trochu karjším. Uplne najlepčie by bolo keby to urobil Tom ktorý by Billovy odpustil, niečo čo ani nespravil. Veľmi pekné, a rýchlo dalej.
To je smutný ale krásný
Tome! Ty ostudo! Koukej tam naklusat, okamžitě se do Billíka zamilovat a pomoct mu!! Jestli to neuděláš, vlastnoručně tě tam dokopu! 😀
Chudák Billí, doufám, že to zvládne.. určitě se budu těšit na další.. 😉
Jůů..další půvabná povídka.Určitě se těším na další a další díly
Zatim se mi to hrozně líbí. Vypadá to že tohle bude jedna z těch povídek patřících mezi jedny z těch nejlepších od českých autorek. Tak trochu mi to jednou částí připomělo co se stalo mě, ale ne.. nechci na to myslet, ani si nedokůžu představit že by se to mělo stát znova. Už teď jsem myslim timhle jednim kraťoulinkym komentářem řekla dost ze svýho života, o kterym by nikdo neměl vědět.
Těšim se až tu přibude další díl, ráda si ho přečtu a pokusím se ho i 'obohatit' jedním komentářem ode mě 😉
o , zatiaľ to vyzerá veľmi veľmi dobre x).. Moc som zvedavá ako to pôjde ďalej 🙂
Doufám že se Bill z toho dostane.