autor: Clarrkys
Tom: (Vykulím oči. Já se snad zblázním.)
Bill: (Odložím tu zmrzlinu a vezmu si rajče, umyju si ho a hned ho celé sním.)
Tom: B-bille… Cítíš se dobře? (Fuj, jak to můžeš jíst?)
Bill: Není mi špatně, pokud se ptáš na tohle. (Pousměju se.)
Tom: (Taky se pousměju, ale spíš tak zoufale. Sakra, co budu dělat?! Já nezvládnu další dítě.)
Bill: (Zívnu si.) Tome, asi půjdu spát. Jsem utahaný.
Tom: Do-dobře. (Kliiid, Tome, uklidni se. Vždyť on jí rajče se zmrzlinou vždycky… Kliiid.)
Bill: (Políbím tě a jdu nahoru. Zavolám ještě mámě, že pro Amy si přejdeme až zítra a lehnu do postele a během chvilky spím.)
Tom: (Seberu si tu zmrzlinu a posadím se s ní v obýváku. Já se na to snad vyseru, tohle není možné.)
Bill: (Spinkám.)
Tom: (Papám a papám, až najednou dlábnu lžičkou až na dno. Sakra… Rychle to dám zpátky
do mrazáku, aby to vypadalo, že jsem se toho ani nedotkl, jenom jsem tady trochu uklidil.)
Bill: (Pořád spinkám.)
Tom: (Potom se seberu a jdu nahoru za tebou. Sednu si na postel a dívám se na tebe.)
Bill: (Občas se zavrtím nebo si pomlasknu.)
Tom: (Možná, že ty bys chtěl další miminko. Ale doufám, že ne hned teď. Bože, nevím, co mám dělat.)
Bill: (Spinkám)
Tom: (Potom si přilehnu k tobě. Položím ti ruku na bříško a taky usnu.)
Bill: (Přitulím se a spím až do rána. To pak vstanu a jdu dělat něco ke snídani.)
Tom: (Užívám si spánku bez probuzení malou.)
Bill: (Udělám vajíčka a párky. A hned pojím, nachystám to i Tomovi.)
Tom: (Když vstanu, tak se rovnou osprchuju. Pak seběhnu dolů za tebou jenom v ručníku.) Dobré ráno. Jak ses vyspal?
Bill: Mhm… Dobře. (Usměju se.) Posnídej, chci jet pro malou a na nákup, pojedeš se mnou?
Tom: Já nevím… Mám?
Bill: (Pokrčím rameny.) Jak chceš. (Pousměju se.)
Tom: Tak jo… (Sednu si ke stolu a začnu jíst.)
Bill: Jdu se nachystat. (Pousměju se a jdu nahoru. Taky si vlezu do sprchy, vyfénuju si
vlasy, upravím si je, namaluju se, pak se obleču, vezmu tašku a jdu dolů.)
Tom: (Mezitím, co ses zkrášloval, jsem se oblíkl a čekám už dole na tebe.)
Bill: Můžeme. (Usměju se a obuju se.)
Tom: Jojo… (Taky se obuju.) Pojedeme mým?
Bill: (Přikývnu. Zamknu a jdeme dolů.)
Tom: (Vyjdeme ven a odemknu moje autíčko. Nasednu.)
Bill: (Nasednu, připoutám se.)
Tom: Takže jedeme k mámě? (Rozjedu se a jedu.) Zase nám ji nebude chtít dát. (Uculím se.)
Bill: Teď si ji užila… Máš si pořídit svoje, zase tak stará není.
Tom: No, já vím. Ale představ si, že bychom měli třeba dalšího bráchu… Já nevím, ale připadalo by mi to divné.
Bill: (Pokrčím rameny.) Proč?
Tom: (Chvilku mlčím a přestavuju si naši mámu s miminem. Jejím miminem.) Já nevím. Prostě by to bylo zvláštní. (Jedu a za chvilku jsme tam.)
Bill: (Koukám z okna. Když Tom zastaví, vystoupím.) Já si stejně myslím, že mámě bude stačit ten náš červík.
Tom: Jo, je z ní unešená. (Uculím se. Taky vysednu a zamknu auto.) Stavíme se ještě u ní na návštěvu, nebo jen vezmeme malou?
Bill: Můžeme tu chvíli být. (Řeknu a už jdu ke dveřím.)
Tom: (Přiběhnu za tebou a zazvoním. Nikdo zatím neotvírá.) A říkal jsi mámě, co se stalo a proč ji tam dáváš?
Bill: (Přikývnu.) Jo, ví o tom.
Tom: (Skousnu si zoufale ret.) A jak se tvářila? Doufám, že to nebude další kázání, že se neumím chovat.
autor: Clarrkys
betaread: Janule
Steli, ty jsi měla asi vážně pravdu. Teda, tohle je vážně… no divné. Maminka spolu s jejím mimčem se jim zdá zvláštní, ale Tom s Billem a Amy jsou přece úúúplně normální :)))
Párky… Fuj. Jak to můžou vůbec polknout?
Já jsem tak napjatá, jestli jde vážně o miminko… nebo je to jen představa nás, pardon mě – nebudu mluvit za ostatní, jen za sebe, jako čtenáře.
A Clarrkys, já četla pod THD, že teď neprožíváš zrovna lehké období, tak ať jsi co nejdříve zase spokojená a šťastná!♥
[1]: :)…..teši mě že to možna tak je,ale taky si nejsem 100pro jistá,no s tou Amy si to vystihla na světě není nic normálnějšího 🙂
a když zůstala řeč na těch párkách..ja to jedla tak do 12 pak sme byli jeste se zakladkou na exkurzi jak se vyraběj parky a klobasy , od te doby sem je do huby nestrčila…no a je to 6 let a žiju si spokojeně
[2]: To mi, Stelinko, povídej… vím své o výživě, když k tomu dodám, že jsem chodila denně na vlak kolem jatek… asi se nebudeš divit, že jsem vegetarián. To lamentování, nářek… bože, to bylo něco hrozného. Vidím, že se i tebe exkurze dotkla. Bohužel, je to tak…
Ale zpět k povídce, ať tady zbytečně nemelu.
Nebýt tebe, opravdu bych pouze myslela na to, jestli Tommy jí nebo ne (znáš mě, sleduji právě jeho postavu a ta Billova mi uniká…). Ale víš, stále se o Tommyho bojím, nebylo tu vysvětleno, zda je Tommy úplně zdravý, vyléčený. Možná, že jsem vše špatně u některého dílu pochopila a Tom je v pořádku. Určitě. Jen jsem nedávala pozor…
Tak se budeme opět společně těšit na další díl, že?♥♥♥
[3]:
no tak koukám že taky nejsem sama,kdo neví jak na tom Tom je,ale podle mě už jí,sice hnusný párky,ale jí… 🙂 budem společně doufat že je to O.K. ale stejně ted mi to zase pořád bude v hlavě vrčet…uplně bych na ten jeho průser zapomněla…..božinku božinku to je tak záživná povídka,řekla bych až akční,furt se tam něco děje… 🙂
jinak autorkám/autorce doporučuju po skončení této povídky napsat twincestní řadu kobry 11,to by bylo tak záživný a akční že by to snad začla číst i moje bábý a navíc ten seriál miluju xD….ty vole ja uz to zivě vidím Tom jako Simír a Bill jeho parták a sem tam večer nezávázná postelová honička a ráno vyšetřování případu zmizelé trenky xD
* umírá smýchy při té představě *
Tak holky moje :)) Nejspíš bych chtěla dodat, že já jsem taky vegetariánka, ale s tím Tomem se nedalo rozumně domluvit, aby v té povídce to maso nejedl xD
No a to miminko… to nechám na vás, strašně se mi líbí, jak nad tím spekulujete, pořád to sleduju 🙂
A ještě upozornění, že převratný díl se už blíží, tak se dozvíte, co je ta věc, o které jsem se tehdy zmiňovala 😉
A Ondinko, moc jsi mě potěšila <3 Vážně to teď u mě nejde všechno zrovna podle plánů, ale snažím se jak můžu… děkuju vám holky, oběma :))
není zač Clarrkys…byl by hřích nespekulovat o této povídce a navíc s tak uzasnou spolukecatelkou Ondinkou….moc dobře se mi s tebou povídá 🙂
[6]: ♥♥♥ Je mi ctí, Steli, popovídat si s někým tak milým, jako jsi ty. A víš co, ta Kobra 11… já jsem se musela smát. To je úúúúúúžasný nápad. Budu doufat, že by autorka mohla napsat něco takového. (A pak poprosím o Myšlenky zločince – Tom jako Derek Morgan a Bill jako doktor Reid…♥ Prosím… :-DDDDD Tě zásobujem, Clarrkys, viď? A kecáme ti do toho, že?? :))) Ale jen v dobrém!♥) Jistě bych takovou povídku četla. Ale pozor JAKO – Simír vše přežije, ale jeho parťáci, to je síla, umírá jeden za druhým. Nicméně jsem v klidu, jako Simíra jsi dala Tommyho… takže vše přežije.
A přesně, hlavně, že Tommy jí. Je jedno, že je to maso, ale jí! Huráááá! A to je nejdůležitější!
[5]: Klárinko, víš, nerada vidím, když se někdo trápí. Obzvlášť, pokud jde o někoho, kdo je tak citlivý jako ty. THD vzbuzuje silné emoce a k tomu určitě tvé povinnosti ve škole… Ale ty jsi silná osobnost a věř, že vše bude zase lepší. Určitě. Moc ti to přeji, protože si zasloužíš být šťastná. Netrap se, ne TY! A znáš to, jak se život spirálově opakuje… Jestli je teď něco špatně, neboj se, má milá, přejde to a budeš zase spokojená. Opravdu ti to moc přeji. aaaaaaaa těšííííím se na další díly. Tahle povídka je naprosto báječná, což už Stelinka taky napsala, tak se jen opakuji a souhlasím s ní!♥
pořád to mám v kebuli..du do sprchy a co mě pod proudem teplé vody nenapadne….proč bych vlastně takovou povídku nenapsala sama..něco na námět kobry 11 by možná i někdo četl….ONDI..moc se omlouvám první sem přemýšlela že bych napsla něco jako ty myšlenky zločince,ale bohužel zrovna tohle nesleduju takže nevím moc jak to tam je ,ty vztahy a podobně…no Clarrkys má určitě spoustu práce a mě to celkem chytlo . Simíra miluju a slibuju že žádnej parták o život nepříjde :)….tak ja jdu na to, ještě se tu domluvim s tim kdo ma ty povidky na starosti a když to klapne začnu posílat a psát o sto šest 🙂
[8]: Proboha, mně něco ušlo, že? Já se strašně stydím a omlouvám…. Ty píšeš? Popravdě, vyhledávám "jen" povídky, které průběžně čtu. No to je ale trapas…
Ale pokud napíšeš něco jako Kobru 11 (miluju detektivky!!!), vítám to a jistě si to přečtu, už si dám pozor, kdo je na místě autora. Doufám, že mi to promineš. A co se myšlenek zločince týče, nedělej si s tím hlavu…
Povídku určitě napiš!♥ Obzvlášť, když parťák Simíra neumře :)♥♥♥ To číst budu a víš co, Steli, přeji ti veliký úspěch a hlavně, ať tě navštíví múza. Ale to se jistě už stalo.♥ Už budu sledovat autory, slibuju!! (Jsem ale hloupá… opravdu mě to mrzí!)
nic si z toho nedělej…moc ti díky za požehnání,teď si pádim promluvit z múzou a hurá do toho…moc díky a budu se snažit aby tu byl první díl co nejdříve 🙂
♥ Držím všechny palečky a až, Steli, uvidím tvé jméno, budu se těšit na zážitek. Teď už nebudu rušit tebe a tvou múzu. Piš, prosím, piš 🙂