autor: Bitter
„Ale tati…“ Zakoktal se, ale víc neřekl.
„No co, konečně uvidím tu vaší slavnou školu. A potom tě s Kerli vezmu někam na oběd.“ Usmál se a Tom jen kývl hlavou.
Mají průser… velký průser…
…
„Kde je Andreas?“ Podivil se Tom, když odpoledne dorazil do zkušebny, ale přivítal ho jen Bill, ještě k tomu jen v oranžovém županu a naprosto rozcuchaný a nenamalovaný. Málem měl šok z toho, jak si jsou podobní i přesto, že věděl, že jako malí kluci se i oblékali stejně… Nečekal až tak přesnou podobu pod těmi líčidly a Billovou křehkou postavou.
Měl nutkání se ho zeptat, jestli normálně jí, když viděl jeho hubené nohy bez kalhot, ale udržel to v sobě.
Bill si toho pohledu všiml a pohled, který mu věnoval, vzápětí dal jasně na vědomí, že jí a že Tomovy myšlenky jsou směšné.
Zvláštní, jak i po tolika letech spolu dokázali mluvit jen očima. Škoda, že nestudují stejný obor a nejsou ve stejné třídě, mohli by si očima napovídat při písemkách… Dalo by se vůbec to dvojčecí pouto zneužít ve vlastí prospěch? Rozhodně to musí zkusit…
„Šel pro něco k obědu, za chvilku tady bude… A co se děje, jsi nějakej přešlej… dyť jsme včera skoro vůbec nepili.“ Podivil se Bill, když sebou Tom fláknul do křesla a promnul si obličej. Vypadal, jako kdyby potkal smrt, jak byl bledý a duchem nepřítomný.
On sám na tom nebyl lépe, ale jeho pomuchlaný a rozcuchaný vzhled neměl na svědomí alkohol, ale Andreas. Kdyby věděl, co provede s jeho vlasy, vezme si karimatku, spacák a bude spát na druhém konci místnosti. Andreas by si pak nemohl jeho vlasy namotávat na prsty a on by neměl vlny.
„Máme průšvih… moc velkej průšvih…“ Šeptl Tom a Bill si sedl přímo naproti němu. Potřeboval se mu díval do očí, ale Tom se díval do země…
„Stihla by Kerli to vaše vystoupení nazkoušet s někým jiným?“ Zeptal se s nadějí a Bill jen nechápavě nakrčil čelo. Tom stále hleděl do země a on nebyl schopný identifikovat to, oč tu běželo.
„Jak s někým jiným, Tome, zkoušeli jsme na to dva tejdny a máme na to speciální věci, šil jsem to na míru…“ Zakroutil Bill hlavou při představě, že by se do jeho úzkých věcí rval třeba Georg.
„Tak je to v prdeli…“ Sykl Tom a praštil pěstí do opěradla. Ta tam byla lítost, v jeho očích byl na chvilku hodně silný záblesk vzteku.
„Tome, co se vlastně děje?“ Nechápal stále Bill, ale než se Tom dobral k odpovědi, vrátil se Andreas i s igelitkou plnou jídla. Na rozdíl od dvojčat byl vysmátý, nepomuchlaný a učesaný. To se ovšem nedalo říct o jeho zádech, na kterých se vyřádily Billovy dlouhé nehty, ale to byla maličkost.
„Á… Cassanova nás navštívil!“ Usmál se na Toma a podal Billovi jídlo.
„Kdybych věděl, že přijdeš, vzal bych víc.“ Usmál se a nabídl Tomovi alespoň něco. Nějak nezaznamenal tu tíživou atmosféru, Bill se tvářil dramaticky pokaždé, když neměl udělané vlasy a Toma neřešil, určitě byl vykolejený z toho, jak se včera naprosto oddal svému dlouho potlačovanému já.
„To je dobrý… pochybuju, že něco sním…“ Broukl Tom a počkal, až Andreas přinesl příbor a uvelebil se na gaučíku vedle Billa.
„Táta si zařídil volno a přijde v pondělí na to vystoupení…“ Broukl a Billovi málem zaskočila kreveta.
„Co – cože?!“ Vyjekl a Andreas ho poplácal po zádech.
„Tak to je průser…“ Hvízdl Andreas a podal Billovi lahev minerálky.
„Je nějaká šance, aby tě tam nepředstavili? On tě nepozná, jestli budeš namalovanej a tak…“
„Tak to ani náhodou… to bych učitelce neokecal… sakra, co budem dělat?“ Rozhodil Bill rukama a Andreas jen tak tak stihl uhnout s jídlem, aby mu ho nevyrazil.
„Já nevím, jediný, co mě napadá, že se hned po vystoupení budeš muset zdekovat a já pak tátovi něco nakecám…“
„No tak to bude drsný…“ Ušklíbl se Bill a Tom složil hlavu do dlaní.
„Nesmí tě tam někde najít, je ti to jasný… on… po tý tvojí historce, co jsme nakecali tátovi… neumím si představit, co by ti udělal…“
„Myslíš, že by Billa…“
„O tom nepochybuj…“ Potvrdil Andreasovi Tom dřív, než stihl dopovědět a Bill si jen povzdychl.
„To se to musí posrat, zrovna když je všechno ostatní perfektní, sakra?“ Zanadával Bill a Andreas si ho za pas přitáhl k sobě a konejšivě ho pohladil po zádech.
„Nejradši bych to odpískal… celý tohle divadlo, věděl jsem, že z toho budou jen problémy…“ Povzdychl si Tom.
„Ale Tome, to ne… dyť včera to bylo skvělý… bavil jsi se a všechno… přece se toho nevzdáš…“ Rozhodil Bill rukama a upřel na Toma zoufalý pohled.
„Stejně by to bylo k ničemu… nic by to nevyřešilo, naopak, kdybys to tátovi vyklopil, tak podle toho, co jsi říkal, by tě při nejmenším zabil.“ Podpořil Andreas Billa a ten přikývl.
„A co máma? Chtěli jsme ji přece tenhle víkend překvapit… Tome, přece ji chceš vidět…“ Zkusil ještě Bill a Tom rozhodil rukama.
„A co mám jako teď dělat? Jestli tě tam čapne, tak to stejně asi praskne, nebo tě zřídí jako před lety… když to přiznám, slíznu to jen já, což je daleko přijatelnější řešení.“
„Tome! To je blbost! Pro koho je to přijatelnější? Možná tak pro tebe…“
„No a? Alespoň dostanu, co si zasloužím… ty už jsi toho kvůli mně vytrpěl dost, teď je zjevně řada na mně.“ Oponoval mu hned Tom a Bill jen zavrtěl hlavou. Neměl slov.
Tom se pořád obviňoval za to, jak ho tenkrát táta zbil a asi by byl nejradši, kdyby mu Bill pořádnou ubalil, asi až to by to vyrovnalo a on by si mohl oddechnout, ale Bill to nechápal. On přece trpěl taky a trpěl víc, protože rány na těle se zahojí, ale ty na duši ne. Ty zůstanou…
„Hele, ale Bill se přece nejmenuje Kaulitz… a tys přece říkal, že ho táta nepozná, ne? Takže když ho představěj, ani nebude vědět, že je to jeho syn… Nebo jo?“ Zeptal se Andreas a dvojčata jen šokovaně zírala na toho druhého a pak na Andrease, který jediný měl zjevně vedení neporušené a dál se v klidu cpal čínskými nudlemi s krevetami.
Fakt, že se Simone vdala pět let po tom, co se rozvedla a Gordon Billa adoptoval, jim naprosto unikl.
Proto se Andreas divil tomu, že jsou bráchové, co víc dvojčata, a proto to taky nikdo jiný nevěděl.
Tom byl Kaulitz a z Berlína, Bill byl Trumper a z Loitche, koho by napadlo, že jsou bratři?
„No fakt, ty vole… dyť ty jsi vlastně Trumper!“ Vyjekl Tom a oba se začali řehtat.
„Bože, my jsme tak blbí!“ Vyjekl Tom a Bill zatím pusinkoval Andrease.
„Miláčku ty jsi dokonalý!“ Výskal Tom, zatímco kroutil hlavou.
Rozčilovali se a stresovali jen kvůli kravině.
Bohužel to odhalilo jednu velkou chybu v jeho plánu, pokud se přece jen k Tomovu tátovi dostane, že Bill Trumper je jeho mladší opovrhovaný syn, rozpoutá se peklo…
autor: Bitter
betaread: Janule
Já se vážně bojím, co se stane, až to praskne…a že to nakonec určitě praskne. Ten jejich otec by zasloužil pár facek, fakt takovýhle lidi miluju…
Snad to nebude tak hrozný a nakonec z toho vybruslí, uvidíme. 😀
Tomovo výskání xD a ta dvojčecí telepatie mezi sebou.
OMG to sú mi veci :D… chudák Tom keď na začiatku prišiel totálne v prdeli z toho všetkého, úplne naštvaný a vystresovaný… potom sa stresovali spoločne s Billom a nakoniec Andreasovi dopne 😀 och viem si predstaviť ako sa im chudákom muselo uľaviť :D… ono to bolo hneď jasné že ten Billov plán nebude až taký dokonalý… bože ak to raz naozaj praskne tak fakt nechcem vedieť čo sa stane… keď už teraz s Tomom uvažovali že by ich ten magor mohol zmlátiť… bože ja toho ich fotra fakt nenávidím!… som zvedavá ako to teda bude na tom vystúpení… snáď sa to neposere… som fakt zvedavá a hrozne sa teším na ďalší diel… milujem to! 😀
a to peklo nechci vidět… opravdu ne…
Moc pěkný..