autor: Mykerina & Doris
Ráno se probudím naprosto rozbolavělý. Celou noc jsem špatně spal, zdálo se mi o tom. Opatrně se postavím a okamžitě se mi podlomí kolena. Najednou se otevřou dveře a já vyjeknu. Krčím se v rohu, dokud ke mně ta osoba nepřijde.
„Poslal mě Tom,“ šeptne ženský hlas. Maria, ano, určitě je to ona. Okamžitě zvednu hlavu. Je to ona. Natahuje ke mně dlaň. Chytnu se jí a s usykáváním vstanu.
„Bille, tohles neměl dělat, stálo ti to za to?“ hladí mě po tváři. Znovu mi začnou téct slzy.
„Bille, Bille, uklidni se. Hlavně nebreč. Nesmíš brečet. Naštve se.“ Hladí mě po zádech a snaží se mě co nejrychleji uklidnit. Začnu se konečně uklidňovat.
„Tak si šikovný. Radím ti dobře, sekej latinu, bude to pro tebe lepší, a teď tě upravím. Máte jít někam na návštěvu.“ Podá mi oblečení. Co to sakra je? Vykulím na ni oči. Latex, on mi poslal latex. Kalhoty mají vpředu šněrování, vysoké boty, úzkou, na tělo šitou bundičku, hromadu řetězů a boa.
„To nemyslí vážně, že ne?“
„Obleč si to a neprotestuj.“
„A boxerky?“ zakroutí hlavou. Povzdechnu si. Začnu se do toho pomalu soukat. Jde to ztěžka. Všechno mě bolí. Když už jsem konečně v tom, Maria mě chytne za ruku a vede k sobě do salónu. Posadí mě do křesla. Zasténám. Nevšímá si mě a začne mě líčit a česat. Spravila mi dva nehty, protože jsem si je včera urval. Po hodině je hotová a pošle mě ven.
„Jdi za Tomem do jídelny.“ Dá mi radu, kde jej najdu. Krůček po krůčku jdu opatrně ze schodů.
„Máš v plánu zase utéct?“ ozve se za mnou hlas. Otočím se. Georg. Splašeně mi začne bít srdce. Couvám, couvám, až narazím do dalšího těla.
(Tom)
Šel jsem se po něm podívat, když do mě narazil. Okamžitě se ke mně přitisknul a schovával se před Georgem.
„Nechci, nechci. Prosím.“ Šeptá. Takhle se mi líbí. Nebude zlobit. Teď už ne.
„Tak buď hodný.“ Odtáhnu ho od sebe. Zatají se mi dech. Je krásný, je tak zatraceně sexy, že bych ho nejradši ohnul a… ne, sakra, nemůžu. Ne teď. Vytáhnu z kapsy vodítko a připnu na obojek.
„Někam pojedeme, chovej se slušně.“ Zasyčím mu varovně do ucha. Urputně kývne. Vyhledám jeho rty, nebrání se a nechá mě plenit jeho ústa, ale nespolupracuje. Když si jej za pas přitáhnu k sobě, bolestně zasténá. Protočím oči. Naběhnul jsem si. Nevadí. Pustím ho, škubnu vodítkem a už opouštím dům, kde na nás čeká moje Audi. Usadím Billa na místo spolujezdce a připnu mu pouty ruce. Nelíbí se mu to, ale mlčí. Zarputile kouká z okýnka. Sednu za volant a pohladím ho na koleni a stehnu. Neotáčí se a ani necuká. Jen z reflexu se stáhnou jeho svaly.
„Dneska se budeš líbit. Tohle ti sluší.“ Zalichotím jeho vzhledu, ale očividně mu to je jedno.
„Velice bych ocenil, kdybys byl také schopný odpovídat.“ Zavrčím trochu výhružně a Bill se na mě otočí s otazníkama v očích. „Takže… zkusíme to znovu. Právě jsem pochválil tvůj vzhled.“ Zadívám se na něj a čekám na jeho reakci. Několikrát si olízne rty a je vidět, že přemlouvá sám sebe k jakémukoliv slovu.
„Děkuju.“ Odpoví to nejjednodušší a mně to plně stačí.
„Výborně.“ Pochvalně se usměju a nastartuju svojí druhou největší lásku Audinku. Je až druhá. První moje láska je kvalitní sex.
Štěrk zaskřípe pod koly a já vyjedu z příjezdové cesty. Bill už je zase zahleděný z okýnka. Když se dostanu na dlouhou rovnou silnici, svěsím jednu ruku z volantu a položím mu ji na stehno. Dost vysoko. Přirazí nohy k sobě, abych se nedostal do jeho klína.
„Bille… Tím vodítkem ti můžu i nasekat, ne jen tě za něj vodit.“ Pohrozím a Bill se zatřese. Pomalu nohy povolí a mírně roztáhne tak, jak je měl. Spokojeně zamlaskám a během řízení si užívám prosahávání jeho stehen i klína.
(Bill)
Je mi zle. Ze všeho je mi zle. Dokonce i ze sebe samotného. Začínají mě bolet zápěstí od kovových náramků a v konečkách prstů mi mravenčí, jak se do nich dostává jen velmi málo krve. Ještě jeho chtivá ruka… je mi vážně na zvracení. Nechci ani mluvit. Snad pořád doufám, že to je jen zlá noční můra a já se brzy probudím.
„Mami…“ vydechnu zoufale, a zároveň nadějně, když kus před námi na přechodu uvidím tu známou postavu. Poznal bych ji v davu milionu lidí, zvlášť teď. „Mami…“ křiknu znovu zoufale, jak se stále víc přibližujeme, a rukama trhnu. Kovové náramky se mi jen zaryjí do zápěstí.
„Zmlkni.“ Okřikne mě Tom, ale nereaguju. Dlaněmi mlátím do polstrování interiéru auta a na sedačce se začnu házet. Bolí mě snad každá částečka těla při prudkém pohybu, ale to je teď něco nepodstatného. Chci ven. Okamžitě chci z toho podělaného auta a běžet za ní. Od Toma mi přistane facka.
„Ne… pust mě za ní…“ znovu mi začnou téct slzy. O to víc, když projedeme křižovatkou a já zůstanu bez povšimnutí. Jak by taky ne. Jsou tu tmavá skla. Pak mi ale dojde, co jsem udělal. S bázní se podívám na Toma. Funí jako býk. Polknu a strachy ani nedýchám. Tom smykem zajede do tmavé uličky. Vypne motor a otočí se na mě. Má stisknuté čelisti a v očích blesky.
„Tak tohle bylo naposledy, rozuměls? Mám chuť tě tady pořádně na místě zmlátit nebo líp, znásilnit. Ale nemůžeme přijet pozdě, takže tvůj trest odkládám, až přijedem domů, to si užiješ.“ Zasyčí na mě. Polknu a nalepím se na okýnko. Tom si mě za krk prudce přitáhne a začne mě tvrdě líbat, kouše, škube.
„Au,“ vyjeknu, když mě kousne opravdu tvrdě.
„Štveš mě, opravdu hodně. Jsi nepoučitelný. Myslím, že jak se vrátíme, že si moji hoši zase užijou.“ Zasyčí.
„NE, tohle už ne, prosím…“ Začnu natahovat.
„Nebul, opovaž se začít brečet!“ vyštěkne. Polknu a občas se zalknu, než se uklidním. Tom se taky očividně vyřádil. Šíleně mě pálí rty.
„To byla tvoje máma, jo?“ otočí se na mě, když se vydáme znovu na cestu.
„Jo,“ šeptnu, ale nedívám se na něj. Náramky už mám dost zařízlý a necítím ruce. Zato jeho ruku až moc dobře.
„Varuju tě, jestli se tohle bude ještě někdy opakovat, nepočítej s tím, že by tvoje matinka dál žila, já se nenechám ohrožovat!“ vyhrožuje, ale sleduje silnici.
„NE!“ škubnu sebou. Poslepu mi dá facku a natrhne mi ret. Fňuknu.
„BILLE!“ zasyčí.
(Tom)
Myslel jsem, že ho na místě zabiju! Takhle mě ohrozit! Jen počkej doma! Ty potvoro malá, to si užiješ! A tvoje máma půjde, tím si buď jistý.
„Jsme tady, opovaž se udělat kravinu.“ Zavrčím. Pořád mám adrenalin v krvi. Vypnu motor a odemknu mu pouta. Obejdu auto a chytnu ho za vodítko.
„Jedna jediná blbost…“ zasyčím. Mne si odřená zápěstí, ze rtu mu teče krev.
„Nějaký problém, pane?“ optá se mě sluha. Kdybych řekl, že jo, jsem si jistý, že by se o Billa postarali. Ale já to tentokrát chci udělat sám. Myslím, že Bill pochopil, protože se ke mně zoufale tiskne a schovává se za mě.
„Ne, vše je v naprostém pořádku. Tady můj kocourek měl jen malou krizi.“ Zazubím se a už táhnu Billa do velkého sálu.
Je tu dost lidí, kterým bych ho mohl předhodit a myslím, že on si toho je náležitě vědom. Ani nedutá a poslušně jde za mnou. Konec vodítka si omotám jednou kolem zápěstí, abych ho měl na kratší vzdálenost.
„Tome, jsem moc rád, že jsi přišel.“ Přivalí se ke mně jeden muž. Tenhle dům mu patří. Je o dost starší než já a jeho sexuální apetit je známej snad po celém městě. Není z mojí branže, ale dost blízko. Obchoduje s děvkama. Máme k sobě dost blízko vzhledem k tomu, že moji bodyguardi si rádi čas od času pořádně užijou.
„A koukám i se svojí novou čubičkou.“ Ušklíbne se a natahuje krk přes moje rameno, aby na Billa pořádně viděl. Hrdě se uchechtnu a trhnutím donutím Billa se postavit vedle mě. Musím se s ním pochlubit. Bill odvrátí hlavu a obličej si schová do mýho ramene. Rukama mě pevně drží kolem pasu.
„Kdybys s ním měl nějaký potíže, stačí říct. Víš, že na krocení jsem expert.“ Zasměje se a uznale pokývá hlavou.
autor: Mykerina & Doris
betaread: Janule
Chudák Bill je mi ho fakt líto, četla jsem už další díly dopředu a Tom je vážně krutý. Honem další dílek
ta pasáž s mámou byla krutá i pro mě. doufám, že Tomovi se to všechno vrátí!!! jak se říká, na každou svini se vaří voda, tak snad tohle nebude výjimka!!!
Ten Bill to je tele, to mu nedošlo, že to zase schytá? No nic neřešit…
Každopádně dál byl super
ten Tom je bezcitnej až hrůza, no jsem fakt zvědavá jak to bude dál, po tomhle ho musí Bill přinejmenším nadosmrti nenávidět… rychlo další 😉
Jejky, začím se domnívat, že jsem se mýlila v úsudku, a že ve finále bude Bill krotit Toma 😀
Bill je ovšem tvrdý oříšek, i když tímto tempem bude za chvíli aportovat a vděčně vrtět ocáskem za každý náznak vlídnosti. Super. A pokračovat.
mmm 😀 žeru tuhle povídku 😀 vůbec mi nevadí Tomovo chování k Billovi 😀 sice je to hnusný ale je to tak:D