autor: Stela
TOM
„Georgu, nebuď sobec, přece se nevykašleš na kolegu!“
Křiknu na mého spolupracovníka, když kolem něj procházím do své kanceláře.
Se šálkem horké kávy v ruce pobaveně sleduje trpící výraz mého druhého parťáka Gustava, který se kroutí na židli a naříká.
„Listingu, seš sketa. Normální sketa. Kdybys věděl, co mám doma, uvařil bys mi ty kávy dvě.
Jednak je to manželka, co měla dnes v noci zřejmě divoké sny, a stejně tak je to její kočka, co se za tři roky společného soužití s lidmi nenaučila chodit na bedýnku.“
„Manželka, jo? Mi neříkej, že tě zase zmydlila…“
„Říkám! Se jí zdá, že dělá karate nebo co já vím. Každopádně jsem to zase schytal zprava i zleva.“
Pobaveně kroutím hlavou, když ty dva poslouchám. Pohled mi ale sjede na hodinky. Bože, jestli si nepohnu a bude mě někdo shánět, tak mi šéfová na místě utrhne hlavu. Nahodím si batoh výš na rameno a rázným krokem si to šinu do prosklené kanceláře na konci haly. Do mojí kanceláře.
Rozrazím prosklené dveře, které se za mnou samy zavřou. Velký batoh, ve kterém mám stejně jen pár drobností, hodím na gauč, sám zaberu místo na otočné židli, nohy hodím na stůl a odpočívám. Ještě že je náš vrátný můj kámoš a slušnej člověk. Nedovedu si představit, že by mi někdo jiný toleroval tolik pozdních příchodů bez nahlášení jako tento chlápek.
Jak tak přemýšlím nad těma dvěma, taky Georgovi to kafe závidím. Miluju kafe, ale ne tady tu břečku s automatu. Není nad doma uvařenou kávu. Není nad hrneček, ze kterého stoupá hustá pára, která následně provoní celou kuchyni.
Není nad kávu společně vypitou s někým blízkým, ať už je to rodina, kamarád či přítel. Přítel?
Ano, přítel, ale kde vlastně je?
BILL
„Ano, paní šéfová, je mi to naprosto jasný. Ano, okamžitě se dostavím k vám do kanceláře. Teď? Teď vycházím ze skladu. To vážně netuším, paní šéfová, ale zastavím se tam. Poroučim se.“
Páni, ta mě jednou užene k smrti. Nejen, že jsem nemohl spát, tak jsem do práce přijel už v pět ráno, k tomu všemu mě tu všichni honí jak nadmutou kozu. A k tomu máme ještě výjezd.
Mobil zastrčím do těsné zadní kapsy mých kalhot a rozejdu se směrem k Tomově kanceláři. Byl jsem tam už několikrát, ale pokaždé byla prázdná. Jeho batoh tam chyběl a počítač byl stále vypnutý.
Když dojdu před kancelář, všimnu si, že žaluzie jsou stále sklopené, ovšem ne tak moc, abych si nevšimnul osoby uvnitř. Zaklepu na skleněné dveře, nečekám, a hned vklouznu dovnitř.
„Hrrm, hrrm,“ odkašlu si, aby si mě osoba, zkroucená v židli a pravděpodobně spící, všimla. Když stále nereaguje, zavřu za sebou dveře a přišourám se blíž. Skloním se blíž a pohladím to stvoření po tváři.
„Tome, zlato… vstáváme,“ věnuju mu pusinku na nos, odtáhnu se a čekám, jestli se probere.
„Bille? Kde jsi byl? Ani doma jsem tě nevi – Uááááh – neviděl.“ Musím se smát. Vypadá tak dětsky a roztomile, když se probouzí. Přišoupnu se zase blíž a sednu mu na klín.
TOM
Oplatím mu tu pusu, kterou mi dal před chviličkou s tím rozdílem, že ta moje je na rty a trochu delší. Tak moc jsem se na něj těšil. Ovinu mu ručky kolem pasu a chci jazykem proklouznout dovnitř. Trošku mě zarazí, když se odtáhne, ale vzápětí mi to začne vysvětlovat.
„Tome, moc bych chtěl, ale musíme se okamžitě dostavit k šéfové. Máme výjezd a vypadá to na něco většího,“ oznámí mi a sleze z mého klína.
Já se ale nenechám odradit. Postavím se a přitáhnu si ho do objetí.
„Tome,“ zasměje se a sklopí hlavinku. „Jestli hned nevyrazíme směr šéfkancl, budeš mrtvej.“
„Lepší mrtvej, než nepolíbenej.“ Daruju mu tedy jen lehkou pusu na tvář, odlepím se a jdu mu podržet dveře.
„Prosím, mladý a krásný pane,“ nahodím americký úsměv a ukloním se. Hned mám lepší náladu, nevím, jak to dělá, ale pokaždé, když ho vidím nebo se ho nedejbože dotýkám, jsem jak v extázi. Mám podezření, že mi nějak zmanipuloval čakry či co.
„Děkuji,“ prohlásí suše a projde. Miluju tyhle naše hry. Taky projdu, zavřu za námi dveře, připojím se k jeho boku a kráčíme k té šéfové.
Mám trochu nutkání, brát ho za boky, když jde vedle mě, ale v práci si to nemůžu dovolit. Kdyby se provalily ty moje pozdní příchody a spaní v pracovní době, už tak bych měl průser nad mraky. Nedovedu si představit, že by se k tomu řešil ještě incestní gayvztah na pracovišti. Oklepu se při té představě, že by mě za mříže poslala naše šéfová, hned na to mi ale dojde, že dělám pro dálniční policii, a tudíž by náš případ řešili jiní policisté s jiným zaměřením.
PO 15 MINUTÁCH
„Takže, rozuměli jsme si doufám dobře. Pojedete tam! Upřednostňovala bych spíš, kdyby řídil Kaulitz mladší. Tome, omlouvám se, ale tolik aut, co zdevastujete za měsíc, nezničí celé naše odděleni za půl roku!“
„To si děláte srandu! Bill?“ brada mi padla až k zemi.
„Šéfová, nic proti Billově drahé osobě, ale byli bysme tam rychleji, kdybych to auto tlačil!“
„Tak na to, Tome, rovnou zapomeňte, protože ve vašem podání to vyjde úplně na stejno, jako byste to auto řídil. Jestli se ovšem vaše umění jezdit služebním vozem dá nazvat řízení!“
Odfrknu si, založím ruce na hrudi a nasadím uražený pohled. Vysvětluje nám ještě něco ohledně kamery, kterou tam máme nainstalovat, a Billovi pochvaluje nové boty.
Stojím a poslouchám, ale za chvíli se můj pohled změní z naštvaného na ublížený, když ze zásuvky stolu vytáhne klíčky od auta a hodí je Billovi.
BILL
Podle vzhledu a tvaru klíčků poznám, že naše nové auto bude Audi. Vím, že tento typ aut Tom miluje, ne-li uctívá.
„Fajn, šéfová, akce předem splněna,“ usměju se a vytratím se z kanceláře. Tom mě hned následuje.
„To mi dělá naschvál, baba děsná. Ví, jak miluju auta, ale néé, klíčky dá tobě. Alespoň, že jsi to ty, pořád na tom budu líp, než kdybych jel třeba s Listingem!“ lamentuje a dobíhá mě. Musím uznat, že je mi ho trochu líto, ale usmívám se nad jeho poznámkama na způsob, že kdyby Alonzo viděl, jak slavný Kaulitz starší řídí, styděl by se tak, že by do smrti nevyjel ani s trabantem. A že kdyby i s tím trabantem vyjel, tak by teprv zažil zklamání, protože by ho slavný Kaulitz předjel na kole!
Tyhle poznámky mu vydržely až do doby, než jsme stáli na parkovišti před novou luxusní bílou Audinkou. To už mu došla slova. Stál tam jak opařenej a zkoumavě si prohlížel každý detail na voze.
Obejdu ho zezadu a rty mu přilepím na krk. Cítím, jak se zachvěl. Chvíli ho jen tak laskám na krku, pak kolem něj obtočím ruce a otevřu tu jednu, ve které mám klíčky.
Vidím, jak sklopil pohled, ale klíčky si nevzal.
„Tak ber, myslím to vážně!“ pobídnu ho a sám mu klíčky vtisknu do ruky.
„Bille, ale to, já… nemám ti to jak vrátit, a navíc…“ Umlčím ho polibkem.
„O vrácení se neboj, vyberu si to večer,“ usměju se a nasednu na místo spolujezdce. Musím uznat, že zevnitř je to auto ještě luxusnější než zvenčí. Pravda, s Tomem jako s řidičem si na asfaltu asi moc dlouho nepobude, ale když mu to udělá radost…
autor: Stela
betaread: Janule
tak a tohle se těšim 😀 chudinka Audinka….
Tak už na začátku mě tahle povídka zaujala.Líbí se mi i ten námět Alarm for Cobra 11.Vážně hezká povídka těšim se na další dílek
Když jsem uviděla ten nadpis, vyprskla jsem smíchy. V dobrym. 😀 Dřív jsem se na ten seriál i koukla, teď už teda fakt ne, spíš mi leze na nervy. Ale ta povídka vypadá fakt dobře…musím ocenit ten nápad, to je dobrý. 😀 Určitě si přečtu další díl. 😀 😀
Se vsadim, že je po Audině. 😀 😀
neuraz sa na mňa, ale keď som videla ten názov a ten obrázok, vybucha som smiechom- ako nie, že by to bolo tak primitívne, ale… keď pomyslím ako ti predlohu na toto mohol robiť napr. Jan a Semir 😀 no konec 😀
Zo začiatku som si myslela, že Tom bude policajt a Bill bude ten zlý a pri pomyslení na to som mala chuť toto vypnúť, také poviedku sú už nenormálne klišé, ale keď som sa dočítala, že Bil la Tom sú spolu, srdiečko mi poskočilo 😀 A aj som si myslela, že sú priatelia, ale ty si ma zotrela tým, že "incestní gayvztah" …. Pri tom som sa zase začala smiať ako diabol 😀 Proste, čítam poviedky na tú tému denno-dene, ale takto spísané mi to prijde neuveriteľne vtipné! 😀 …. Som zvedavá, ako dlho tá chudátko audinka vydrží.
A sa čudujem, že niečo takéto niekoho napadlo až teraz-…. Ešte chýba Komisár Rex 😀
no tak uvidime jak se to bude vyvijet. A to auto bych Tomovi nedavala, kdyz je takovy ridic, jako je xD
tiez som sa zacala smiat ked som videla nazov a obrazok ale nic v zlom xD a ked som citala pri konci to s tym Alonzom no koniec xDDD musela som to rychlo poslat na FB xD tesim sa na pokracko 😉
♥♥♥ Stelinkoooooo! Já jsem se dočkala. Takhle brzy jsem povídku nečekala, ale o to víc jsem nadšená. A vidíš? Jakmile jsem uviděla Kobru a tebe, prostě jsem dala přednost tvému příběhu před vším ostatním.
Podtitul (chápu to správně?) mě trošku vyděsil, ona to nebude až taková legrace. Ale to znám z Kobry – vtípek sem, vtípek tam a pak bulím, protože někdo umře nebo je pořádný malér. Ale ty jsi slíbila, že jo(???), že nikdo neumře, tedy z hlavních hrdinů…
Tom – vrchní devastátor aut … :-DDDD A milovaná Audinka… tak jsem zvědavá. Crash time… copak nás asi může čekat. Jinak šéfové přeji silné nervy. A Steli, jsem opravdu nadšená, že už tu povídka jeeee! To je báááječné, jsem hrozně ráda. Uděla jsi mi velikou radost, protože jsem se opravdu těšila!♥
Budu vyhlížet další díl! Výborné!♥
oh super tenhle seriál miluju..určitě pokračuj
Děkuju mooooooc, všem, byla jsem zvědavá jak to tady lidi přijmou. Já osobně ten seriál miluju, miluju Semira takže tím momentálně žiju 🙂
[7]: Ondinko! Z toho podnadpisu si nedělej hlavu. V pátém dilu tě (a mozna i ostatni) budu napinat, ale čestny twincestní, že nikdo z těch dvou neumře. O čem bych pak psala, bez parťáka by to nešlo :)))
A moc díky za přečtení 🙂 Mám takovou radost. První povídka a hned úspěch.
važně mocinky nádherný příběh Stelo,ten obrázek je úchvatnej jsi dobrá….nn jsi nejlepší a ty to víš..moc se těším na další.. 🙂
At se ti taky tak povede jako tenhle….
Jenom chudáček Tomík AUDI je jeho nej. auto a on ho nemůže řídit.. 🙁
Ale jjj máš to nádherné těším se na další… 😀 🙂
[9]: Steli, vždyť víš, jak moc jsem se na tvou Kobru těšila!♥♥♥ A jak vidím, bylo nač se těšit… Hlavně takto piš dál a dál, nepusť svou múzu 🙂 Opravdu se tvůj příběh moc krásně čte. A velmi blahopřeji k úspěchu!♥ Zasloužíš si ho, moooc! A hlavně věřím, že tě neopustí to nadšení, to je hodně důležité. Když píšeš příběh s láskou a citem – no to jasně musí oslovit! Paráda. Těším se na další díl!
[9]:No takovej Semir to střídá jak ponožky a taky to de 😀 😀 ale Bill a Tom dohromady budou asi nejlepší 🙂
miluju kobru od doby co to dáwaj. naučil mě na ni táta, ae tudle kobru mu radši číst nedám XD
Na Toma a Billa Semír nema.
Keď som zbadala ten názov a potom videla ten obrázok… no to je niečo neskutočné. Fakt že super nápad spracovať to takto 😀 a obaja Bill s Tomom policajti a ich tajný incestný gayvzťah…toto bude určite parádna jazda (aj s tou chuderku Audinkou, ktorá pri Tomovi asi dlho nevydrží) 😀 😀