autor: Doris & KaKiNkAaA ^_^
KaKiNkAaA ^_^ – Upír Bill
Doris – Lovec Tom
Bill
Jiný upír, kdyby se jen trošku zakousnul do tvého krku a ochutnal tvé krve, už by se nepustil a všechnu krev by z tebe vysál, dokud by tě nezabil. Ale já tyhle své smysly, naštěstí pro tebe, umím ovládat. Navíc, nechci tě teď zabít. Bylo by to i pro mě příliš jednoduché a ani já to nemám rád. Je to zvláštní, ale oba máme svým způsobem rádi to samé. Oba se k sobě přitahujeme a prahneme po tom druhém, prahneme po jeho smrti. Ano, nabízím ti tady svůj způsob života, i když vím, že ty ho nechceš, ale i přesto bych to udělal. Nikdy jsem to nikomu nenabízel, ale u tebe bych znovu tu výjimku udělal. Snad ani nevím proč.
„Dej mi trochu tvé krve,“ zašeptám, aniž bych se oddálil, Naopak se ještě víc k tobě přitisknu, jak jen je to možné. Vzdychnu, jsi tak horký. Cítím to i přes látku tvého oblečení. Rty přejedu po tvém krku. Prsty jedné ruky pomalu odlepím tvou náplast, pod kterou skrýváš mé kousnutí. Druhou rukou ti stále držím ruce nad hlavou.
„Nebude to bolet, jen to štípne,“ vydechnu. Mé tesáky jemně vytasím, abych se dostal pod tvou kůži, a tak ochutnal znovu tvoji sladkou krev. A bez dalších slov nebo zeptání, se jimi do tvého krku už podruhé zakousnu. Slastně přivřu oči a začnu sát tvou krev. Zamiloval jsem si ji. Je mou drogou.
Tom
Nejspíš bych ti to ani nezakázal. Porušuju tady snad všechny pravidla, co jsem si kdy sám určil. Pevně stisknu víčka k sobě, když tvoje zuby projedou mojí kůží. Cítím pramínky krve vytékající z rány, jak stékají po mojí kůži na klíční kost, a tvůj jazyk, jak olizuje tuhle tekutinu kolem čerstvých ran a ty ji po douškách polykáš. Lehce trhnu rukama, ale jinak se nebráním. Poznám, až bude nutné přestat, a donutím tě k tomu, i kdybys nechtěl. Slyším, jak polykáš a chvěješ se blahem. Tím, jak jsi na mně natisknutý, se začnu mírně otírat o tvoje štíhlé tělo a z úst mi unikají tiché vzdechy. Po chvíli vyprostím ruce z tvého sevření a zbraň si zasunu znovu na pas kalhot. Dlaněmi ti přejedu po bocích a nechám tě dál pít. Zajedu ti pod triko a pohladím tvojí kůži na bříšku. Je studená, ale zároveň svým způsobem i horká. Putuju po břiše výš až na hrudník. Palcem přejedu přes tvoji bradavku. Oh, další piercing. Co na tobě ještě objevím? Mnu ji mezi prsty a druhou rukou nepřetržitě hladím tvoji kůži. Začínám být hodně chtivý a moje tělo se probouzí rychleji, než bych ho stačil ovládat. Ale mohl bych si už zvykat. Od rána neovládám pomalu nic, co bych měl.
„Oh bože…“ Nemůžu se ubránit tomu, slastně zavzdychat. Mělo by mi vadit, že ses zakousnul. Zrovna do mě. Do svého lovce, ale právě teď to má spíš opačný efekt. Vzrušuje mě to.
Bill
Docela mě překvapuje tvé jednání, tvé doteky. Měl jsem za to, že mi jen podržíš a já se trošku napiju, ale to ty ne. Tím, co děláš, mě nejen vzrušuješ, ale taky mě nutíš dál sát tvoji lahodnou krev, kterou mám pokrytou celé své rty. Samotnému mi unikne tichý sten, když se o mé tělo tím svým otřeš a naše klíny se srazí. Tvá dlaň pod mým trikem je tak spalující, tak moc mě tvá blízkost, těsnost vzrušuje.
„Jsi moje droga,“ zavzdychám. Ač nerad, po chvíli se od tvého krku odtrhnu, jinak bych si krve vzal už příliš, a ty bys mohl být za několik minut mrtvý. Jazykem ti olíznu místo, kde jsem tě kousnul, a tak jej očistím. Bože, jak vynikající ji máš, že mám pocit, že se neudržím a okusím ji znovu. Zrychleně dýchám, mé oči jsou rudé jako krev. Jednou rukou tě chytím za týl, a aniž bych očistil své rty od tvé krve, přitisknu se na tvé rty a dravě tě políbím. V ústech mám najednou nejen tvoji krev, ale i tvé sliny. Slastně zavrčím a volnou rukou zapluju do tvých kalhot. Stisknu tvůj rozkrok přes látku tvého spodního prádla. Vzrušuje mě tvá osoba. Ta skutečnost, že já jsem upír a ty lovec. Navzájem si jdeme po krku, a teď tě tady líbám a ruku mám v tvých kalhotech. Cítím, jak jsi vzrušený a tvrdý. Nikdy jsem se s ničím takovým nesetkal. Nepoznávám sám sebe, nevyznám se ve svých pocitech. Cítím ale to, že nemám už moc času, nepotrvá to dlouho a bude se stmívat a já budu znovu já. A ty budeš ty.
Tom
Jsem trochu otupělý z tvého pití, ale zároveň snad i plně probraný. Nebráním se nikterak tvým polibkům. Chvíli mi trvá, než si zvyknu na chuť vlastní krve. Fůj, nechápu, jak to můžete pít. Ale chuť tvých úst jako takových je omamnější než nějaká krev, takže nemám šanci odolat.
„Oh.“ Zasténám a jsem tak nucen se od tebe mírně odtáhnout, jak zakloním hlavu. Hned se ti ale znovu lačně vrhnu po rtech a silně s tebou narazím o protější stěnu. Možná, že kdybys byl opravdu člověk, tak bych ti tím i zlomil nějakou kost. Působíš hodně křehce. Ale v tomhle případě štěstí, že nejsi člověk. Stáhnu z tebe triko a upustím ho na zem. Ještě chvíli ti plením ústa, než jazykem sjedu po krku na klíční kost. Saju tu jemnou kůži. Prstama ti zajedu za lem kalhot a rychlostí blesku je rozepnu. Možná první, a zároveň poslední chvíle, kdy jsem si jistý tím, že ti neublížím. Tedy nijak na životě. Proto se hodlám řídit jen tou spalující touhou v mém těle. Touhou po tobě. Nechám ti kalhoty padnout ke kotníkům a rukama sjedu na tvůj zadeček, za spodní prádlo. Stisknu ho a prohnětu v dlaních. „Je hodně proti pravidlům, ojet upíra?“
Bill
Ah bože, ty mě opravdu chceš zabít. Ne kulkou z tvé zbraně, ale svými slovy, které unikají z tvých úst. Slastně zakloním hlavu a slastně zavrčím. Jako bychom najednou byli každý někdo jiný, než ve skutečnosti jsme. Nenávidíme jeden druhého a možná právě to nás k sobě tolik přitahuje a vzrušuje nás to. Nás oba, jelikož nejen ty jsi tvrdý, ale tak i já. Ještě nikdy mě nepíchal lidský tvor, natož aby zůstal naživu. Jsem nadmíru vzrušený, ale cítím uvnitř sebe, že tohle není naposledy, co se vidíme. Nějaký instinkt uvnitř mě mi napovídá, že k silnějšímu propojení našich osob budeme mít příležitost, a to mnohem vhodnější než záchodky.
„Nepostačí, když tě upír vykouří?“ Zavzdychám udýchaně. Aniž bych myslel na to, jak půjdeš zpátky, roztrhnu ti tričko na kusy a odhodím na zem. Dlaní přejedu přes tvoje prsní svaly, přes bříško, až se zastavím u lemu tvých kalhot. Narovnám hlavu, dravě tě na rty políbím, a pak se s tebou znovu přetočím. Silně tě přitisknu na zeď a strhnu z tebe kalhoty mrknutím oka. Spodní prádlo ti stále nechávám. Pohladím tě po stehně a stisknu ti jej. Polibky sjedu na tvůj krk a jazykem olíznu krev, která stekla na tvou klíční kost. Postupně se posouvám níž, políbím tě na každé místo na tvé odhalené kůži. Začnu si přes tebe klekat.
Tom
Oh, jak rajcovně to vyznělo. Je mi v podstatě jedno, co se mnou uděláš, i kdyby to mělo bejt jen rukou, tak budu maximálně spokojený.
„Když ti nebude vadit, že to může být to poslední, co se mnou zažiješ.“ Namítnu a nechám se plně ovládat. Vím, že náš vzájemný lov stejně začne, a tak tohle naše povyražení může být první a poslední. Zadívám se na tebe dolů, jak si klekáš, a prohrábnu ti vlasy. Skousnu si ret v nedočkavosti a napětím. „Hlavně nekousej.“ Ztěžka se zasměju a olíznu si koutek úst. Už jen z té představy, jak ti mizím v ústech, se mi dělá mdlo.
Bill
Kleknu si před tebe, hlavu jemně zvednu a podívám se ti do očí.
„Snad by ses nebál, že ti ho ukousnu.“ Sám se usměju. Hned na to začnu jazykem kroužit silně přes tvůj rozkrok, stále přes látku spodního prádla. Už teď můžu cítit, ale také vidět, že jsi vzrušený a tvrdý. Jednou rukou mnu tvůj bok a druhou tě hladím na vnitřní straně stehna. Sám jsem z toho vzrušený, přiznávám. Ještě nikdy jsem nekouřil lidského tvora nebo s ním něco podobného měl. Natož s lovcem, který mi jde po krku, stejně jako já jemu. Možná, nikdo neví, kdy se uvidíme opravdu naposled na znamení, že jeden z nás, jistěže já, vyhrál a druhý zůstal poražený. Mrtvý. Ale i přesto tě mám chuť teď a tady pořádně vykouřit.
„Pak možná zažiješ svou první a poslední kuřbu ve svém životě.“ Vydechnu tiše a schválně pomalu ti začnu stahovat i to spodní prádlo, které jako poslední zůstalo na tvém těle. Rád provokuju a jsem hravý. Ač už jako upír v noci se svojí kořistí, nebo jako člověk v téhle chvíli a okamžiku.
Tom
„Oh“ Zvrátím hlavu a stisknu ti vlasy. Už jen tvůj dech a horko sálající ti z úst mě dostává. Bolestně mi tepe v penisu a dožaduje se uvolnění.
„První kuřbu od upíra.“ Poupravím tvoji větu. První kuřba to opravdu nebude, ale první tohohle druhu rozhodně. Nechápu, že jsem to vůbec mohl nechat zajít až sem. Je to nemyslitelný. Ale nedá se ti odolat. Tvojí pusince, ať už je kdekoliv na mojí části těla. Ať už mě líbáš, piješ ze mě anebo teď se skláníš tak nebezpečně blízko mého vzrušení.
„Oh, udělej to.“ Skloním zase zrak k tobě. Můj pohled je zastřený touhou. Nejradši bych ti teď podržel hlavu a narval ti ho až do krku. A přirážel tak dlouho, dokud bych se neudělal. Skousnu si špičku jazyka, až to zabolí. Jo, tohle bude ideální situace… vykouříš mě a já ti pak půjdu po krku. Ale neměl bys to moc protahovat. Přeci jen je už odpoledne a já bych docela nerad, aby ses mi tu proměnil před očima.
autor: Doris & KaKiNkAaA ^_^
betaread: Janule
oh dokonalej díl:) tak honem další..:D
Tato vzájemná touha mě úplně zabíjí, sama dokonalost, která mě ničí. Čtenáře absolutně zbavuje smyslů. Vnímá jen vášeň a instinkty. Jak tohle lze popsat? Ptám se už dlouho, protože vy dvě to umíte víc než dokonale. Ale jinak už víte, jak povídku vidím…
Billovy pocity, než se zakousnul do Tommyho krku, byly tak skvěle popsané, že mi běhal mráz po zádech hned od prvních písmenek. Popsaný je každý pohyb, dech, pohled, jednoduše každičký detail toho okamžiku. Samotné sání bylo tak neuvěřitelně vášnivě podané čtenáři, že já jsem vzdychala blahem spolu s mými hrdiny 🙂 Krása! Mezi nimi je skutečně spalující vášeň, která je cítit i přes monitor. Budu se sice opakovat, ale tento příběh se mi právě odehrává před očima, já je prostě vidím.
A opět je díl protkaný i vtipnými momenty. "Fůj, nechápu… Je hodně proti pravidlům ojet upíra?…" Tommy je veliký vtipálek. Z jeho výroku "Hlavně nekousej!" jsem málem umřela, jak jsem se musela začít smát.:-D
Jen doufám, že to nebude to poslední, co spolu zažijí. Ale že si to přídavné jméno nějak předhazují 🙂 Věřím, že k jejich silnějšímu propojení taky dojde. No, pro Tommyho to bude pocta , jakožto pro lidského tvora. Vítěz? A bude v této hře vůbec poražený?
Chtěla jsem napsat do komentáře, že bych se divila, kdyby šlo o první kuřbu v Tommyho případě a na konci jste mi, holky, vzaly krásně slova… 🙂 A vzkaz pro Tommyho – nevím, kdo komu půjde po KRKU 🙂
Proč jsem se těšila na setmění, když ve dne je to tak úžasné a ještě pár minut (hodin?) zbývá.
Osobně se moc těším na lov a další hru obou (jak jejich, tak tu VAŠI, holky).