autor: Mykerina & Doris
„Nechci být nemocný.“ Posmrknu. Vytáčí ho snad fakt, že jsem prochladl? Je to jeho vina. On mě nechal jen v ručníku s mokrými vlasy.
„Jak jsem řekl… máš nějaký ten čas se dát do kupy. Pak se mi budeš náležitě věnovat.“ Probodne mě posledním pohledem a s bouchnutím dveří odejde. Chvíli nehnutě sedím a snažím se to vstřebat. Je to marné. Opravu ho nechápu. Nechápu, proč je tak náladový. Kdyby byl pořád zlý, nebylo by to zrovna fajn, ale aspoň bych věděl, co můžu čekat. Takhle se opravdu nedá ani hádat, kdy bude hodný a kdy nepříčetný. A teď mi nahnal vážně strach. Myslím, že ať by po mně chtěl cokoliv, nakonec bych stejně poslechnul. Lehnu si do postele a natáhnu se pro rohlík. Mám zase hlad. Je to tím, že doma jsem jedl, kdykoliv jsem chtěl a tady musím čekat, než se Tom udobří a dá mi najíst. Celý ho sním a natáhnu se pro hrnek s čajem. Je už vlažný, ale i tak moc dobrý. Dal mi tam dokonce med. Proč by tohle dělala a pak se choval, jako zvíře? Chtěl bych znát odpověď, ale tu se asi nedozvím. Zachumlám se do peřin a zavřu oči. Snažím se usnout, ale nedaří se mi to. Nejde to. Pořád mám v hlavě to jeho chování. Rozkašlu se. Hodně jsem nastydnul.
„Sakra.“ Zakleju sám nad sebou. Nesnáším kašel. Pak z toho přijde bolení v krku a Tom bude ještě víc naštvaný. To je mi naprosto jasné. Notně se znovu napiju. Horká tekutina mi zabraňuje kašlat a med uklidňuje škrábání v krku. Jen tak nehnutě ležím a snažím se na nic moc nemyslet.
(Tom)
Jsem trochu klidnější. Vrátím se k sobě do ložnice a seberu kameru. Spíše ze zvědavosti si přehraju to, co se nahrálo. Jeho zoufalý hlas a pokus mě uklidnit. A pak jeho podlehnutí. S povzdychnutím kameru zaklapnu, hodím do peřin na posteli.
„Kurva, smrdí to tady jak v bordelu.“ Nakrčím nos a otevřu okno dokořán. Nechci tu mít žádné jeho pozůstatky. Ani jeho vůni. Tu už vůbec ne. Vykloním se z okna a zapálím si cigaretu. V ložnici si většinou nekouřím, ale radši tu budu čuchat nikotinovej smrad, než jeho vůni. Dlouze potahuju z tyčinky a moje mysl se točí všude kolem něj. Ne ale tak jako teď. Nehodlám ho litovat ani nic takového. Spíš přemýšlím nad tím, co všechno stihl udělat za ty dva dny, a samozřejmě nad tím, co se děje v ulicích. Byl bych naivní, kdybych si myslel, že se nic nebude dít. Je to jen otázka času, než ho začnou hledat. Pokud už nezačali. Se zavrčením típnu cigaretu o vnější omítku pod oknem a upustím dolů do trávy. Jak jsem jenom mohl dopustit, aby se mi tak dostal pod kůži? Sakra! Sednu si na postel a povzdechnu si. Bylo lepší, že jsem ho vykopal vedle. Zavřu oči a natáhnu se na postel.
(Bill)
Snažil jsem se z toho co nejdříve dostat a celkem se mi to i dařilo. Ale Tom byl divný. Chodil kolem mě po špičkách. Nechápu, o co mu jde. Je divný. Od doby, co mě vykopnul sem do pokoje, uběhly 4 dny a on nic nechtěl. Nic. Díky těm práškům, do kterých mě nutil… dostávám se z toho. I zranění zadečku se hojí, ale bojím se, že po mně bude chtít sex. Polknu, když se ozvou kroky na schodech. Zrychleně začnu dýchat, když se otevřou dveře. Dovnitř nakoukne jeho hlava.
„Nespíš,“ spíše konstatování než otázka. Trochu více se zahrabu do peřin. Tom zavře dveře a sedne si ke mně na postel. „Uklidni se,“ natáhne ke mně ruku. Radši mu ji podám. „Hodnej,“ pohladí mě. „Jak jsi na tom? A opovaž se lhát…“
„Do-dobře,“ šeptnu. Odhrne ze mě peřinu.
„Sundej si věci.“
„Už… chceš… nemůžeme ještě… „
„Bille!“ štěkne na mě. Leknu se a svléknu oblečení. Skrčím se. „Na břicho,“ rozkáže. Chvějíc si opravdu lehnu. Semknu víčka k sobě a zatnu zuby. Nemůžu mu odporovat. Vydržel to dost dlouho. Pohladí mě po zadečku. Snažím se nestáhnout. Jen bych ho víc naštval a bylo by to jenom horší. Ještě pořád to ale nepříjemně pne, a jestli si mě vezme, budu tam, kde jsem byl. Mám obavu, že už se té bolesti asi nikdy nezbavím. Roztáhne mi půlky a pohladí můj vstup. Tak tak v sobě zarazím vykvíknutí.
„Můžu do tebe?“ Zašeptá mi do ucha. Vlastně mě zarazí, že se vůbec ptá. Ztěžka polknu.
„Chce… chceš?“ Odpovím mu otázkou. Co vlastně záleží na tom, zda může nebo nemůže. On může všechno, kdykoliv se mu zamane. Já si neurčuju pravidla. To už jsem pochopil.
„Ptal jsem se první, Bille. Takže mi odpověz.“ Přiostří na hlase a stále prstem krouží kolem. Vlastně se divím, že už ho do mě nezarazil. Nebo že už ve mně není jeho penis.
„Pořád to bolí.“ Pípnu po pravdě. Překvapeně zamrkám, když se jeho ruka stáhne. Neodvažuju se ale ani pohnout. Jen čekám, kdy uslyším zim jeho kalhot.
Tom
Ty čtyři dny byly neskutečně frustrující. Měl jsem na něj chuť v jednom kuse. O to víc, že jsem věděl, že prostě nemůžu. Nebo bych možná mohl. Co je mi vlastně do toho, jestli kašle nebo ne. Hlavně když mi dá. Potřebuju to. Už opravdu jo. Mám sto chutí ho teď pořádně ojet. Ulevit si. Na druhou stranu musím ocenit, že přiznal, že se cítí dobře. Nebo alespoň líp. I když možná tušil, že bych to poznal.
„Dobře, ale dýl už čekat nebudu.“ Pohladím ho po páteři. Zachvěl se.
autor: Mykerina & Doris
betaread: Janule
Teda takhkle to useknout.
Tom má vážně zvláštní povahu. Jednou by ho umazlil potom zase sežral…nechápu ho 😀 ale líbí se mi to. Jen tak dál a udržte si ten styl psaní, protože je úžasnej. Miluju tu povídku :D….těším se na příště…
Začínám se v Tomovi opravdu ztracet. Někdy je vážně hodný a někdy vybouchne. Je to asi tím, že se bojí, že by mu klesla autorita a respekt, který k němu Bill má. Proto tak vylítává a má ty změny nálad.
Ale tak doufám, že si vědomí, že Bill pro něj není jenom hraška,a le i něco víc a Bill pochopí, že se jej nemusí bát.
No nechám se překvapit, jak to celé ještě dopadne 🙂
tohle od něj bylo docela hezký, ale stejně si stojím za tím, že to je copatá svině!!!
skvělej dílek;) a ten konec..teda Tom překvapuje:D ještě, že je tady ta povídka takhle často jinak nevim co bych dála…tak honema další:)
já se s váma jako nebavííím xD.. docela by mě zajímalo jak to bude pokračovat.. hmmmm těším se na další
Ještě, že si ho tady ještě nevzal… určitě by byl na tom jako předtím a mohl by čekat ještě dýl než se uzdraví… hezkej dílek :))
no to je zase konec 😀 a čtyři dny no to je dobrej to sem ani nečekala že vydrží tak dlouho, jsem zvědavá co ted bude s Billem a jeho "zadkem"
super povídka todlencto ;))
ten Tom..nevim co si o něm mám myslet. Ale jsme ráda,že ho v tomhle díle ještě nechal. bojim se ale toho co bude následovat dál