autor: Mykerina & Doris
„Tak se plně uvolni a užívej si to.“ Vtisknu mu polibek na kostrč a znovu se věnuju vylizování jeho zadečku. Ještě chvíli se brání, ale nedokáže to.
„Ooh.“ Vzdychne, když můj jazyk zajede dovnitř. Vyjíždím ven a zase dovnitř. Tak se mi líbí. Vzrušuje mě jeho vzdychání. Odtáhnu se a prstama rozetřu nános slin. Zrak stočím k němu, abych viděl, co dělá. Má lehce zakloněnou hlavu, a dokonce se mi samovolně na prsty natiskl. Natočí hlavu přes rameno a dívá se, co dělám. Věnuju mu úsměv a znovu do něj jazykem zajedu. Nechám ho v něm a zakmitám. Zároveň saju kůži kolem jeho vstupu. Vnímám zašustění peřiny, jak ji pevně sevře v dlaních a moje uši znovu ovane jeho sten. Musím uznat, že chutná dobře. Nejen jeho sperma ale i tohle je moc dobré. Baví mě to. Umím si představit, že bych ho takhle dráždil tak dlouho, dokud by se neudělal. Ale na druhou stranu… takovou odměnu si ještě úplně nezaslouží. Napřed musí pochopit, že je to něco za něco. Vyjedu z něj jazykem a po páteři vyjíždím až k jeho krku. Splašeně dýchá a má přivřené oči. Jasný důkaz toho, že se mu to líbilo.
„Myslím, že si začínáme rozumět.“ Šeptnu mu do ucha, a když víc natočí hlavu, vyplením jeho pusinku. Dokonce hned spolupracuje. Asi je z toho omámenej. Pak se zvednu, nasoukám se do oblečení a zase jeho pokoj opustím s naprostou spokojeností.
Bill
Dívám se na dveře, kudy odešel a snažím se to pobrat. On mě dráždil. Intimně a příjemně. Sakra, líbilo se mi to. Tohle bylo tak dobré. Nechtěl jsem. Nechtěl jsem se tomu poddat. Dát najevo, že se mi to líbí, ale nešlo to. Bylo to hodně příjemné. On byl příjemný. Nebyl zlý, agresivní. Uvolněně si lehnu do peřin a přikryju se. Ještě teď cítím to mravenčení a teplo. Chuť jeho semene. Nebylo to tak hrozné. Ježiš, Bille, nad čím to přemýšlíš? On tě tu drží, znásilnil tě několikrát a tobě se to teď líbilo? Blbče! Zatřepu hlavou a radši se pokouším usnout.
Ráno se probudím zimou. Navleču na sebe nějaké oblečení, skočím si do koupelny a tiše se vydám k němu do ložnice. Před jeho dveřmi se ale zarazím. Myslím, že bych si mohl začít odpracovávat to zrcadlo. Takže se otočím na patě a jdu dolů udělat mu snídani. Nevím, co bych asi měl udělat, tak zkusím tousty. Chvilinku se hádám s toustovačem, ale nakonec vyhraju. Udělám ještě kafe, džus, když se mi kolem boků omotají čísi ruce.
„Tome?“
„To není Tom,“ ozve se mi tlumeně u ucha. Srdce mi snad vynechá několik úderů. Otočím se a dívám se do tváře Georgovi. Vlastně mému únosci.
„Ty…“ Rozklepu se. Jeden zážitek s ním mi bohatě stačil. Odstrčím ho od sebe.
„Nech mě být.“ Zaujmu bojovný postoj, ale je ve mně malá dušička. Jen se nepříjemně ušklíbne a sápe se po mně znovu. Zády skončím natisknutý na hraně linky. Skoro to až bolí. Tiskne se na mě. Můžu znatelně cítit, že je vzrušený.
„Co kdyby ses postaral i o mě, ty děvko?“ Natahuje se po mých rtech. Tlačím mu do ramen a odvracím hlavu.
„Ne…“ vyhrknu okamžitě a následně usyknu, jak mi křečovitě sevře boky.
„Ale nedělej scény. Od toho tu jsi, ne?“ Zajíždí mi rukama pod triko a snaží se mě otočit zády k sobě.
„Ale… Ale ne pro tebe.“ Seberu poslední síly a kolenem prudce zasáhnu jeho rozkrok. Zaúpí a s nenávistí v očích se skrčí kus ode mě. Už jsem asi smířený, že jsem děvka, ale nehodlám být děvka každého v tomhle domě. Jsem Tomova děvka. Srdce mi tluče jako na poplach. Popadnu rychle tác s jídlem a řítím se po schodech. Možná jsem si to jen zhoršil a Georga se teď nezbavím. A říct to Tomovi… nevím, zda by to byl dobrý nápad. V zamyšlení málem narazím přímo do něj. Stojí nad schody s naprosto nečitelným výrazem ve tváři.
Tom
To dění v kuchyni bylo vskutku zajímavé. Byl jsem hodně zvědavý, jak se můj kocourek zachová. A nezklamal. Stojí přede mnou, v ruce tác se snídaní a klepe se. Pozvednu obočí.
„Já… já…“ koktá a těkavě se otáčí.
„Copak?“ už se chystá odpovědět, když se přiřítí Georg a drží se za rozkrok.
„Co se stalo?“ zeptám se ho. Prudce oddychuje.
„Ten malej parchant mě nakopnul, když se snažil utéct.“ Lže mi přímo do očí. Očividně zapomněl, že tady mám kamery. Bill se klepe strachy.
„Já… on lže,“ vyjekne, když k němu udělám krok. Trochu začne couvat, ale za zády má Georga.
„Chtělo by to trest,“ navrhne Georg. Bill strachy vyjekne.
„Fajn,“ souhlasím. Bill málem upustí tác.
„Hele, chceš snad další splátku?“ vyštěknu.
„Georgu, postarám se o to,“ chytnu Billa za zápěstí a táhnu k sobě. Zavřu za námi dveře.
„Tome, ne, prosím, já… on… prosím, věř mi.“ Škemrá a skoro si kleká.
„Uklidni se,“ šeptnu. Bill se okamžitě zarazí pod jemným tónem mého hlasu. Zmateně na mě kouká.
„Už jednou jsem ti řekl, že mám v domě kamery.“ Přijdu k němu a vezmu mu tác. Káva je trochu rozlitá, jak se mu klepaly ruce. Kouká na mě tak roztomile nechápavě.
„Tak jinak… všechno jsem viděl,“ zadívám se mu do očí. Oddechne si. Očividně mu spadl kámen ze srdce.
„Takže… “ začne zdráhavě. Bože, je tak rozkošný. Přitáhnu ho k sobě a odhrnu mu vlasy z čela.
„Takže jsi vůbec nic neprovedl. Všechno je v pořádku. O Georga se už postarám.“ Pohladím tu jemnou tvář a možná až nezvykle něžně zajmu jeho rty. Je trochu strnulý, asi to pořád moc nepobírá, ale po chvíli mého snažení se uvolní a polibky mi oplácí. Oh bože, mohl bych ho líbat celej den. Pravda, že svým jazykem vychází vstříc trochu zdráhavěji, ale přeci jen. Kdyby se do toho ponořil, asi bych odpadl.
„Pojď sem.“ Dotáhnu ho ke křeslu vedle postele, sednu si do něj a jeho si stáhnu na sebe. Trochu se napne, když mi dosedne do klína. Hladím ho po boku a druhou rukou vezmu z tácu ubrousek a otírám vycintanou kávu.
„Omlouvám se za to.“ Pípne a natahuje se po ubrousku, že odstraní svůj prohřešek sám. Za tohle se nemůžu zlobit. Byl prostě vystrašený. Navíc… trochu rozlité kávy na tácu není problém. Kdybych to měl mít na koberci, bylo by to horší.
„V pořádku.“ Ujistím ho a přitáhnu si ho těsněji.
autor: Mykerina & Doris
betaread: Janule
jé krása, už sem se lekla, že mu neuvěří, ale uff 😀 už aby by byl další;)
já to miluju 😀 miluju Toma když je tak hodný a něžný :)) a Billa miluju v jakékoliv situaci 😀 ..
Skbělý díl! :))
Ten Tom se mi tu začíná docela líbit 😀 :))
Georga by už mohl vyrazit, tem mi tam pije krev. Je jak pijavice.
A taky je super, jak se Tom zachoval a uklidnil ho. No jo..Billoušek už mu leze pomalinku do hlavy a za chvíli si ho bude chránit jenom pro sebe a opatrovávat jako tu nejněžnější květinku xD xD Moc kecám xD
Nevím, jak to bude dál, to byl jenom nápad xD
to bylo tak roztomilí..já říkal že to není dobrej nápad být v pokoji sám 🙂
to je tak roztomilý když se Billí bojí 😀
safra xD.. já toho Georga táák nemám ráda x((.. no jo Tomíkovi vlezl do hlavičky a nechce ven xD.. a bože já chci hned další
šmarjáá to bylo roztomilý a sladký a úplně úžasný:):) miluju tuhle povídku 🙂
A dál.?? :))
Už tu chcu další díl.. dycky na něho čekám jak slépka na sopel.. xD Moja spolubydlící na intru ze mně dycky nemože když se tu objeví další díl.. :)) a pak dostanu sprdung že ju nevnímám.. 😀 vážně moc krásná povídka.. :))