Zkrocení zvířete 20.

autor: Mykerina & Doris
Bill
Bože, byl jsem strachy celý bez sebe. Napřed z Georga v kuchyni a pak z Toma. Vážně jsem se bál, že mi neuvěří a já skončím znovu ve spárech toho bruneta. Jsem teď o něco klidnější, když vím, že se mi nic nestane. Alespoň prozatím. Tom měl asi dobré ráno, protože není nijak nabroušený a ani hrubý. I když u něj si netroufám doufat, že by mu to vydrželo celý den.
„Ty jsi jedl?“ Promluví na mě a upije svoji kávu. Zakroutím hlavou. Nemyslel jsem na jídlo. Jen na tu splátku zrcadla. Tom vezme jeden toust do ruky a rozlomí ho vejpůl. Kus odtrhne a podá mi ho k ústům. Váhavě je pootevřu a nechám ho vsunout mi jídlo dovnitř. Trochu nechápu. Měl jsem za to, že tohle je spíš moje práce. Nechávám se od něj krmit a vychutnávám si, že je ke mně hodný.

„Jak se dneska cítíš?“ zeptá se a odhrne mi vlasy z očí.
„Uhm… jsem trochu vyděšený,“ přiznám.
„Už se ho nemusíš bát, na moje hračky mi nikdo bez dovolení sahat nebude,“ pohladí mě po boku.
„Co… co s ním bude?“ zvednu k němu oči.
„Billy, věř, že to nechceš vědět,“ odpoví a zamyslí si. Polknu a trochu se rozklepu. Jsem si jistý, že to nebude nic pěkného.
„A co zadeček?“ přejede mi po něm dlaní. Zavřu oči. Jestli mu budu lhát, pozná to.
„Lepší než včera,“ šeptnu tiše.
„To jsem rád,“ dá mi zase kousnout.
„Včera jsi byl hodně šikovný,“ pochválí mě zase. Mlčím. Nevím, co mu na to mám říct. Jen se spíše psychicky připravuju na to, že mě brzo bude chtít… že brzo bude chtít do mě.
„Už brzy, Bille, dám ti ještě trochu času, ale ne moc,“ trošku se mnou začne houpat na klíně. Pochopím a sám se začnu jemně houpat.
„Jo, to je ono,“ chytí mě za boky. Trochu se pod tím dotykem zachvěju. Klopím pohled a bez nějakých zbytečných námitek se dál pohupuju. Znervózňuje mě to, jak se pode mnou probouzí. Jeho ruce jezdí snad všude po mém těle. Jsem vděčný, že si mě ještě nevzal a doufám, že to ani neudělá, když se tu chtěl záměrně vydráždit. Stiskne mi boky a přirazí si mě do klína.
„Mmh jo.“ Zvrátí mírně hlavu. Zapřu mu dlaně o hruď. Málem jsem na něj kompletně přepadl. „Klidně mě můžeš hladit.“ Vydechne mi těsně u ucha. Zakroutím hlavou. Nebyl to můj úmysl.
„Bille…“ Významně se na mě podívá. Pochopím. To nebylo konstatování ale rozkaz.

Tom
Jeho pohyby v mém klíně mi způsobují skoro závratě. Oh sakra… chci ho. Ale slíbil jsem mu ještě trochu času. Vím, že já si nemusím dovolit nějaké sliby plnit, ale myslím, že pak sám bude povolnější a nebude mi dělat zbytečné problémy. Jeho dlaně se pomalu rozpohybují po mé obnažené hrudi. Rád chodím doma jen v kalhotách. Šetří to i čas s vysvlékáním. Je váhavý. Chytnu jednu jeho ruku a pomáhám mu. Navádím ho. Sleduje ty pohyby rukou a stále se vrtí. Obkresluje mi prstama obrysy svalů a ztěžka polkne, když palcem zavadí o bradavku. Nevím, zda to byl záměr nebo jen nedopatření, které ani udělat nechtěl. Sakra, mám příšernou chuť na jeho tělo. Hladím ho po bocích. Palce vytočené na jeho bříško a vyjíždím dlaněmi k žebrům. Nakloním se a olíznu jeho klíční kost. Hned ale hlavu vrátím zpět do křesla a jen si za stálého hlazení prohlížím jeho zaujatý obličej.
„Líbí se ti to?“ šeptnu, když zakloní hlavu. Snaží se být uvolněný. Vypadá to, že už pochopil, jak se má chovat. Zpod přivřených víček se na mě podívá a pak opatrně kývne.
„To je dobře, uvidíš, že se ti to bude líbit, tady se mnou,“ šeptnu a přitisknu ho k sobě. Trochu se napne, ale neprotestuje.

„Hm, máš tak jemnou kůži,“ šeptnu mu do ouška.
„Děkuju,“ sklopí oči.
„Copak taková změna?“ tohle mě opravdu zajímá. Trochu váhavě se na mě podívá.
„Pochopil jsem,“ sklopí oči a přitulí se ke mně. Obejmu ho a hladím po zádech. Sjedu na zadeček a stisknu. Tak moc se těším, až do něj vstoupím. Do toho těsna. Zatnu zuby. Tohle mě přivádí k šílenství.
„Budu muset jít,“ Bill se ze mě okamžitě zvedne.
„Uhm… kam?“ přikrčí se. Pořádně si zívnu.
„Vyřešit Georga. Teď jdi k sobě do pokoje. Pošlu ti tam nějaké oblečení.“ Už se chystá ke dveřím, když ho chytnu za boky.
„A co rozloučení?“ brouknu mu do ucha. Stále je v mé přítomnosti nejistý a roztěkaný, ale to je dobře. Aspoň nebude drzý. Otočí se v mém náručí a nejistě mi položí dlaně za krk. Bože, takhle se mi líbí. On je fakt kus.
„Uhm…“ natáhne se ke mně a dám mi pusu na rty. Zasměju se.
„Nehraj si,“ chytnu jej pod vlasy a začnu líbat. Ne nijak tvrdě, ale normálně. Po malém zaváhání se nejistě přidá. Myslím, že jsme na dobré cestě. Ta jeho váhavost se postupně vytratí. Vím to. Už teď měl několik záchvěvů, kdy se neovládal a dal průchod vlastním emocím. To je přesně to, co chci.

Bill
Povzdychnu si, když odejde. Jsem nějaký zmatený. Když je něžný, tak se mi to i docela líbí. Za což bych si měl asi nafackovat. Jak se mi může líbit něco od člověka, který mě tu drží násilím. Kterého ani nezajímá, jak se cítím, a myslí jen na sebe. Nechci raději myslet na to, co udělá s Georgem. Je mi jasné, že z toho nevyvázne zrovna ve zdraví. Tom má jistě hodně možností. Asi bych se ani nedivil, kdyby mohl někoho odpravit a nemít z toho žádný problém. Raději zapluju do koupelny. Chci se trochu odreagovat. Sprcha je až moc rychlá a tak si napustím vanu. Doufám, že můžu. Že po mně teď Tom nic nechce a nebude chtít. Vylezu z oblečení a ponořím se do horké vody. Opřu si hlavu o okraj a zavřu oči. Cítím se neskutečně vyčerpaný. Ne fyzicky… na to mi opravdu dopřál slíbený klid, čehož si opravdu cením, ale psychicky. Přemýšlím nad rodiči. Chtěl bych je vidět. Dát jim vědět, že jsem v pořádku. I když nejsem. Ponořím hlavu do vody a vydechnu několik bublin. Mokré vlasy si uhladím, když se zase vynořím a co možná nejklidněji si vychutnávám relax.

„Tome ne, prosím, bolí to…“ Pláču a zmítám se pod jeho tělem. Tvrdě do mě přiráží a já mám pocit, jako by mě trhal vejpůl. Dlaní mi zacpe ústa.
„Drž hubu a drž.“ Výhružně mi zavrčí do ucha a druhou rukou mi silně stiskne hrdlo. Nemůžu dýchat. Další tvrdý příraz do mého těla.

„Ááá.“ Vyjeknu a s trhnutím se probudím. Splašeně dýchám a voda pod mým leknutím vyšplouchne z vany. Zatěkám pohledem po koupelně a leknu se znovu. Tom sedí na přistavené židli vedle vany. Voda už je dávno studená.

autor: Mykerina & Doris
betaread: Janule

8 thoughts on “Zkrocení zvířete 20.

  1. wow to byla nádhera, rozkošnej díl, ale za ty konce bych vraždila 😀 Co asi bude ten Tom chtít…pokecat asi ne

  2. uzasny diel vzdy to skonci tak napínavo … len dúfam ze bude k nemu Tom milý…. a inak velmi sa mi paci ako sa to vyvija :DDD

  3. Skvělý díl. Myslím, že Georg opravdu nedopadne dobře a dobře mu tak. Nemá Tomovi na Billa sahat, slizoun jeden.
    A teď, kdyžse dí Tom u té vany fakt nevím, co bude dělat, ale tak snad né nic drastického 😉

  4. úplně zbožňuju, jak v týhle povídce je jednou tom zlej, po druhý hodnej, ale přitom pořád má navrch:D

  5. Hele.. tak hnusně ufiknuté.. to neni féér.. teď abych zas čekala co bude.. :/ ale dobrý díl.. 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics