autor: Stela
TOM
V KANCELÁŘI
„Šéfová, je to tak!“ Dupnu nohou, abych přidal důraz mému tvrzení.
„Kaulitzi, vy mi chcete tvrdit, že Ronova bouračka a zranění byla nehoda?“
„Jo a Pamela Anderson je ještě panna!“
„Hele, Bille, nechte si vaše neslušné připomínky a koukejte mi to oba nějak objasnit!“
„Šéfová, je to tak. Ten blbec si prostě půjčil rozbitou káru. Čorknul ji jednomu týpkovi v odstavným pruhu. To auto mělo v prdeli brzdy a Ron si toho všimnul, až byl v plný rychlosti uprostřed provozu.“
Pronesu klidně moje zjištění. Povolím jednou nohou. Ruku zapřu za vystrčený bok, otevřu pusu, jazyk ukotvím v koutku a koukám na šéfovou.
„Kaulitzi, co to je? Přestaňte napodobovat vašeho bratra Billa, a když už, tak alespoň zavřete hubu!“
„Jóo? Tak to koukejte pochopit, Engelhartová, byla to nehoda. Spíše by vás měli zajímat ty tři chlapi, který, až se divím, zadrželi Listing s Gustavem.“
„Kaulitzi, vy pubertální výrostku s inteligencí promáčklého plechu, neříkejte mi Engelhartová! Pro vás jsem vždycky jenom ŠÉFOVÁ! Jasný.“
„A vám?“
„Co, mě a neštvěte mě.“
„No jestli je vám jasný, že to byla nehoda?“
„Ano a teď padejte vyslechnout ta tři chlapy… A kaž…“ Už to nedořekne, jelikož jsme dávno na cestě do výslechové místnosti.
Možná jsem si dovolil až moc, ale nemůže mě podezřívat s toho, že jsem to zavinil já a chtít po mně úhradu toho okna a záchodové mísy. Vždyť na té pojízdné kárce, co nám svěřila, nebylo ani škrábnutí. Teda když vypustím prostřelené zadní světlo, zámek kufru, co stejně nefungoval a další díru v zadku auta. Ale oproti mým minulým kárám je to minimum.
BILL
Vkročíme s Tomem do místnosti. Zasednu ke stolu naproti těm třem a mrknu na Toma, aby zapnul nahrávání. Výpovědi se musí archivovat.
Myslel jsem si, že to proběhne v klidu, ale hned po mé první otázce mě zpraží klasická připomínka.
„Tak vy si myslíte, že vám to projde, s tim vašim nic neřeknu bez svého právníka!“
„To bych se na to podíval.“
„Však on tě ten smích přejde, blbečku!“
Vezmu kalkulačku, co leží na stolku u lampičky a cvakám jak divej.
„Takže to máme překročení povolené rychlosti, poškození majetku, napadení, urážka veřejného činitele, těžké ublížení na zdraví, případně pokus o zabití, a tak dále a tak dále… to dělá přibližně… ajajajajaj. Vylezete z basy pěkně starý!“
Předhodím před ně kalkulačku s výsledkem, ale setkám se jen s opovržlivými pohledy.
TOM
Bill si sice vede dobře, sedím a koukám, jak jim to vytmavil, ale chci si taky užít fízlování.
Postavím se, dojdu k Billovi a ruce zapřu o stůl přímo naproti těm třem. Zapíchnu pohled na prostředního z nich. To je ten, co vykládal ten vtip o indiánech a Polácích, jací sou to dobří milenci.
„Tak hele, buď budeš mluvit, nebo z toho lochu nevylezeš vůbec, a že je toho opravdu požehnaně, za co tě tam poslat.“
Bill se posadil na moje místo. Do ruky vzal zprávu, co se musí vyplnit při výslechu, a propiskou něco zapisoval.
„Takže Horácio Kaitzel, John Brendon a Roman Shneider.“
Pronesu a koukám do občanek, co mi ti tři dali. Chodím dokolečka po místnosti a přemýšlím.
„Můžete mi říct, co přesně jste měli v plánu?“ Opět se opřu o stůl a střídavě hledím z jednoho na druhýho. V tom kamionu se našlo několik pytlů s tou nejkvalitnější marihuanou, co jsem kdy viděl. Musely by z toho jít slušný hory peněz.
„Hele, poldo, a co za to. Když budeme vypovídat, tak nám uberete nějakej ten rok?“ Koukne na mě pohrdavým pohledem ten nejmenší z nich. Musím uznat, že jsou vychcanější jak mandelinky.
Rozhodnu se jednat na férovku.
„Tak hele, vypadáte jako slušní a chytří chlapi. Blbý rozhodně nejste, když jste dělali pro někoho, jako je Ron. Takže, když nám to bez blbejch keců vyklopíte, tak to půjde, a pokud vyklopíte všechno, zapíšeme vás jako pomoc pro vyřešení případu a možná dostanete samostatnou celu.“
Obejdu je zezadu a nakloním se jim k hlavám.
„Ale jestli budete lhát, dojdu vám do basy natrhnout zadky osobně a věřte, že to, co použiju, můj pták nebude!“
Pronesl jsem to tak vážným hlasem, až jsem se sám divil. No rozhodně to mělo účinek.
Všichni tři naráz a nasucho polkli. Jako prvnímu došla odvaha tomu největšímu.
„Tak povídej, Horácio, a žádný kraviny!“
Posadím se na židli za stůl vedle Billa. Nenápadně mu položím ruku na stehno a jemně ho hladím. Přitom nespouštím oči z těch třech.
„No… Ron je dealer marihuany. My jsme se k němu dostali všichni tři naráz.“
„Naráz?“ Podivím se
„Jo… dříve jsme pracovali jako sekuriťáci v jednom nóbl bordelu. Ron si tam chodíval často užít. Jednou mu z kapsy, když byl na odchodu, vypadl sáček s pár jointama. Zvedl jsem ho a podal mu ho. Měl strach v očích, protože to tam nikdo netušil, že si na kurvy vydělává kšeftařením s trávou.“
Na chvíli se odmlčí. Zajímavej je ten chlap i ostatní.
Dveře místnosti se otevřou a vstoupí Andreas. Něco jako naše sekretářka. Vyhledává informace, adresy a jiné okolnosti.
Donesl nám nějakou složku nadepsanou jmény těch třech. Hodil to na stůl. Usmál se na nás a tak jak přišel, se stejně rychle vypařil.
Pročítám tu složku a podle toho, co se tu píše, to vypadá, že to jsou slušní chlapi, kteří jen potřebovali zarobit prachy.
Dva z nich maj dokonce děti a manželky. Jeden je bývalý pilotní technik. No já koukám, s kým to máme čest.
autor: Stela
betaread: Janule
Steli… se musím smát hned od samého začátku. To Tommy ukotvil jazyk v koutku? Bych čekala, že si ještě před tím pohraje s piercem awwww. No k příběhu. Ty tvé hlášky opravdu můžu, pubertálním výrostkem počínaje, mandelinkou konče. Bože, tohle jsem zatím taky ještě neslyšela a můžu se potrhat smíchy :-D. Výborný nápad.
Když Tom tak machroval a zapřel se o stůl, hmmmmm, čekala jsem, co vymyslí a to ehm v cele… co TO NEBUDE… Kéž by to bylo, že? :-)Tak to už jsem se kácela pod Chica. Andy jako sekretářka už to jen umocnil. Ale že se ti tři týpkové nezdají…
[1]: Tááák Ondinko 😀 konečně jsem přišla na to jak napsat ty srdíčko co píšeš ty tak.. ♥♥♥. Ne vážně, já to doteď nevěděla 😀 V praze to dopadlo jak to dopadla..tudíž nejlepší byla asi jízda vlakem 😀 A kté povídce..ona se Tomovi ta namachrovanost trošku vyplatí….ale to já jen tak 😀
Měj se krásně a já jdu podržet palce našim. Sleduješ hokej?… Já jsem teda bláznivej fanda. Dnes hrajeme s německem, tak jsem zvědavá jak to dopadne 😀
[2]: Tak jestli můžeš, písni mi výsledek. Já bych to i sledovala, kdybych – a teď se mi, prosím, nesměj, vím, že jsem šikulka 🙁 – nerozladila celý satelit kvůli AXN. Ale zítra už to přijde jeden mladík naladit, od zítra budu v obraze… 😀
No jasně, já si ani jinak Tommyho neumím představit, trošinku frajer, ale jinak něžnější jak něžný. Mně se to na něm, ty dvě různé stránky osobnosti, děsně líbí. Jsem si jistá, že ho vidíme stejně… 😀
Tak, Stelinko, drž palečky, já budu držet alespoň takto mimo TV, ale budu na ten zápas myslet. Jo, počkej, hrozně se mi líbil Čajánek, ale netuším, zda je ve výběru :). To je těžké, když jsi bez TV… Mně včera prohrál Nadal s Djokovičem ve finále ATP Masters 1000 v Madridu, doma ve Španělsku a to v SF rozbil Federera… Přišel o body a taky o neporazitelnost na antuce. Zápas jsem neviděla (ten rozladěný satelit), ale ráno jsem to četla ve zprávách na Seznamu… jejej, tak snad French Open si vzít nenechá…
Tak utíkej na hokej a já se budu zase těšit na dostaveníčko u dalšího dílu a frajera Toma♥.
No, jsem ráda, že jsi po té Praze neonemocněla.
Tak pa a krásný zážitek u hokeje, jé, já bych tak koukala…
[3]: vím že už je nejspíš pozdě. ale vyhráli jsme 5 : 2! Né že by sme tak blbě hrály, ale já při tom usnula 😀 Takže jsem se to dozvěděla taky až teď 😀