autor: Bitter
„Notak… nebuď nervózní… Umíš to…“ Šeptl Andreas Billovi a ten jen nervózně přidělával odlepující se cíp nálepky s číslem na triko. Měl ho na sobě už bezmála dvě hodiny a z toho půl si s ním hrál, a teď se snažil nalepit ho zase zpět, kam patřilo.
Andreas se jen káravě usmál a dal mu ruce do klína, aby nechal nálepku konečně na pokoji.
„Nevím, co když vypadnu z rytmu…“ Broukl a rozhlédl se kolem. Najednou byl z tolika lidí kolem nervózní.
„Je to tvoje písnička, oni neví, jak má být…“ Pousmál se a Bill kývl hlavou. Další defekt, váhal, jestli udělal dobře, že vybral písničku, kterou nikdo jiný až na něj znát nebude. Co když budou chtít, aby zazpíval něco jiného? Půjde se zastřelit.
Byl hrozně nervózní. Všude kolem bylo hrozně moc lidí, někteří zpívali otřesně, ale většinu, co Bill slyšel, byli perfektní. Měli své písně zvládnuté a on tam nakluše a jen tak na ně vybafne něco úplně jiného…
Tolik se bál, že se tam ztrapní. Že ve finále ani nezazpívá a oni to ukážou v televizi, a každý se mu bude smát…
Tomu, jak tam stál a jen koukal, a nakonec utekl.
„Notak, zpívej, hm… všichni zpívaj a zkoušej… zpívej… budeš míň nervózní. Jako při školním vystoupení, taky jsi byl nervózní a jak jsi zpíval, bylo to fajn a byl jsi úžasnej.“ Pobídl ho blonďák a pohladil po zádech. Bill se jen protáhl a zakňučel.
„Nechci tady zpívat před nima…“ Broukl a zamrkal, jako kdyby něco chtěl.
„Tak dělej, že tu nejsou…. Jak to děláš, když se do tebe kluci strefujou? Zavřeš oči, a zpíváš… přitom si držíš uši a stihneš u toho i držkovat.“ Usmál se a Bill kývl.
Tom se mu smál, že je s tím jak malej, ale vždycky když se s klukama pošťuchovali, a on už nevěděl co, začal chodit po zkušebně se zacpanýma ušima a hlasitě zpíval.
Poslední dobou to začal praktikovat i doma, když měl mýt nádobí.
„Ano, ale to jsou Géčka… tohle nejsou Géčka… Nemůžu tady chodit sem tam, protože bych do někoho vrazil a nechci se ztrapnit ještě dřív, než tam půjdu… Ztrapním se a nevyberou mě…“
„Myslel jsem, že nechceš, aby tě vybrali…“
„Já nevím… jsem vadnej…“ Zafňukal Bill a zavřel oči.
„Dobře… budu zpívat…“ Nadechl se a Andreas se usmál.
Bill tiše začal a postupně přidával na hlasitosti, aniž by si to uvědomoval. Postupně na sebe připoutal víc a víc pozornosti.
Andreas miloval tu písničku. Byla jeho… Bill ji napsal pro něj a on se musel vždycky culit, když ji Bill zpíval a byl pyšný za to, že ji Bill vybral…
Ani na vteřinu si nemyslel, že by se s ní ztrapnil. Byla to krásná balada…
„Komm und hilf mir fleeeeegeeen…“ Zazpíval Bill a otevřel oči. Okamžitě se zarazil a zamrkal. Koukalo na něj dost lidí, a když přestal, většina se otočila zpět, ale jeden se na něj díval pořád…
Andreas jen nechápavě nakrčil obočí a zadíval se směrem, co se díval Bill…
„Tome, uklidni se… vsadím se, že Bill teď sedí úplně stejně a Andreas z něj šílí stejně jako já z tebe.“ Zasmála se Fren a dala před něj talíř s obědem.
Bill bydlel na intru a on u Georga, poslední týden u Georga a Fren, což bylo i jedno velké plus, alespoň jedl jídla z talíře a ne z krabice.
„Jenže tebe Bill nezabije, až se vrátí.“ Ušklíbl se a Fren si sedla naproti.
Georg byl ještě v práci a ona měla ve škole volno.
„Nebude to snad tak zlý, ne? Včera jsem uklidila, mladej, tak ne, že tady uděláte bordel…“
„To myslíš to, jak jsi seřadila kořenky podle abecedy a já si kvůli tomu osolil ráno kafe?“ Ušklíbl se a Fren po něm hodila papírkem od bonbonu.
„Když vařím já, musí to bej seřazený, tak jak to potřebuju já…“ Usmála se a Tom jen protočil oči.
„Hele, já mam matku a otčíma v Loitche, nepotřebuju, abys mě komandovala ještě ty a Georg…“ Vyplázl na ni jazyk a dřív, než stihl jídlo ochutnat, rozeznělo se bytem zběsilé zvonění.
„Bill?“ Podivila se Fren. Žádný jiný normální člověk by takhle nezvonil.
„To je hloupost, vždyť přece ještě nemohl konkurz skončit… On to vzdal…“ Zakroutil Tom hlavou a šel otevřít.
Čekal Billa zkroušeného nebo nervózního z toho, že utekl z konkurzu, ale nečekal, že se mu hned po otevření Bill vrhne kolem krku a vyskočí na něj.
Jen tak tak ho stihl chytit pod zadkem, aby mu nespadl, a trochu zacouval.
„Tome, neuvěříš, co se stalo! To je tak úžasný!“ Zapištěl a tleskal jak dítě, zatímco Andreas se tajemně usmíval.
Jistě, taky měl radost, ale neměl potřebu pištět a tleskat jako jeho drahá polovička.
Tom se jen ušklíbl a odnesl Billa do kuchyně.
„Ahoj, Fren!“ Zapištěl Bill a zamával jí, zatímco Tom se ho snažil setřást do křesla. Po chvilce se smířil s tím, že se Bill nepustí a padl do křesla s ním na klíně.
„Tak řekneš, co je tak úžasný, nebo budeš pištět?“ Zaúpěl Tom a Bill zamrkal na Andrease.
„Ty mluv a já budu tleskat.“ Vyhrkl a Andreas si stoupl tak, aby ho dobře slyšela i Fren i Tom přes Billovo pištění.
„No, byli jsme na tom konkurzu a Bill si na zkoušku zpíval… no a viděl nás tam jeden týpek, a pak jsme se bavili…“
„Vzal nás na kafe!“ Vyhrkl Bill a zatleskal.
„Aha, kofein, to leccos vysvětluje.“ Ušklíbla se Fren a Bill na ni jen nechápavě zamrkal.
„Co?“ Vykulil oči a Fren radši jen mávla rukou…
„No a ten chlap nás pozval do takový jistý budovy… teda ne jako mě a Billa, ale mě, Billa, Toma, Gustava a Georga…“
„C- co? Kam pozval! Ježiš, lidi, hrabe vám! Co je zač?!“ Vyjekl Tom a Bill zatleskal.
„Půjdeme tam v pondělí místo školy… omluví nám to!“ Potvrdil Bill a Andreas ho mlasknutím umlčel.
„Abyste to pochopili, ten týpek se jmenuje Jost, je to producent a pozval nás do nahrávacího studia… slyšel Billa zpívat, a já mu pak na mobilu pouštěl naše písničky a jemu se to líbilo.“ Dopověděl blonďák a Bill zuřivě zatleskal.
„Chce s náma vydat cédéčko!“ Vyjekl a Tom i s Billem byl rázem na nohou a radostí ho vyhazoval do vzduchu, zatímco Fren jen konsternovaně stála na místě a stále se vzpamatovávala ze šoku…
autor: Bitter
betaread: Janule
Představa, jak Tom vyhazuje Billa do vzduchu, je skvostná. 😀 😀
Moc hezké. :))
A bill sa tak bál, to musí byť pohlad ako tžom vyhadzuje Billa. Som rada, že to je takto.
-jak jsi seřadila kořenky podle abecedy a já si kvůli tomu ráno osolil kafe- 😀 😀 😀 Tak tohle mě dostalo!!
juchuu..:Dúžasnej díl:D sem zvědavá jak se to bude vyvíjet dál ale vypadá to, že dobře:)
zjuuu krasne to zakonceni konkurzu. Tak to Billovi vyslo to proc tam vlastne nakonec sel. Kdyz pominu tu jejich dohodu. No to jsem na to zvedava. Doufam ze aspon v jedne povidce nebude Jost hajzl :DDDD A ted me tak napada….Andreas mi v te kapele prijde trochu.."navic" Jestli potvrdis moje dedukce a bude to tak jak si myslim….tak te asi zaskrtim pac budu brecet jak zelva. Coz budu asi stejne, ale presto….Jeej jak ja to miluju.
oooooooooh, tak tý dvaja sa perfektný 😀 ja z nich normálne nemôžem,… no čo, sú to dvojičky… celé mi to príde také milunké a krásnunké….. bože, som tak roznežnená že píšem v zdrobneninkách 😀 no proste náádhera, osem palcov hore 😀
Dokonalost.V některých osobách se i poznávám…Bitter má jasný spisovatelský talent :))
To sú taký magori 😀 xD… ty vole takže oni akože na superstar stretli Davida? 😀 supeeer som zvedavá aké to bude keď sa s ním stretnú a potom keď začnú nahrávať 😀 a mimochodom pri tom by sa už Bill s Tomom mohli dať konečne dokopy 🙂 no nie? čo je romantickejšie ako písanie songov počas krásneho príjemného večera? xD 😀 bože fakt sa strašne teším 😀 som hrozne zvedavá 😀 milujem to! 🙂