autor: Mykerina & Doris
Bill
Můj mozek není schopen pracovat. Zhluboka vydechuju a nehty jemně škrábu Toma po páteři. Vůbec to nechápu. To, co se stalo. Bylo to tak jiné, než to dělával. Nebolelo to a… sakra, mně se to líbilo. Udělal jsem se. Jak jsem to mohl dovolit. Podlehnout chtíčem zrovna jemu. Ještě pořád je ve mně. Proč jsem za to rád? Proč si teď nepřipadám až tak úplně jako děvka. Oddychuje mi na kůži a sálá z něj obrovské teplo. Jsem vyčerpaný, ale pouze fyzicky. Zavrtí se na mně a chce ze mě vyjít. Stáhnu kolem něj svaly.
„Co se děje?“ Nechápavě se na mě podívá. Jsem ztracený sám v sobě.
„Ještě… ještě chvilku zůstaň, prosím.“ Špitnu nesměle. Asi bych si to neměl dovolit, nevím. Kupodivu se, ale jen pousměje a zapře se o lokty u mojí hlavy. Zůstává ve mně.
„Líbilo se ti to?“ Políbí mě na rty. Nebráním se a jen mlčky přikývnu. Musí mu to být i jasné, že se mi to líbilo. Urychleně polknu poznámku, že kdyby se tak ke mně choval od začátku, byl bych povolnější. Nechci ho rozčílit. Ne teď, když je hodný a milý. Nepociťuju vůči němu ani tak velkou obavu. I když bych měl.
„Musím jít. Čeká mě obchod.“ Vzepře se a já ho nechám vyjít z mého těla. Zůstanu nehybně ležet. To náhlé prázdno je trochu divné. Ne, já jsem divný. Pořád jsem se ho snažil od sebe dostávat. Nechtěl jsem ho v sobě a on je jednou milý a já začínám uvažovat takhle? Ne, to nemůžu. To, že byl teď takový, nic neznamená. Vůbec nic. Pozoruju ho, jak se obléká a zahaluje mi tak jednotlivé kousky svého těla.
„Buď hodný. Uvidíme se později.“ Vtiskne mi polibek na vytetovanou hvězdu a zmizí. Nevím, zda mám brečet nebo se smát. Zavrtám se do deky. Cítím ho na sobě… v sobě… sakra. Takhle jsem nikdy neměl začít přemýšlet.
Tom
Tohle teda byla jízda. Nečekal jsem to. Woow. Zalezu si k sobě a dám si sprchu. Zvažuju, jestli ho mám vzít s sebou, nebo ho nechat doma. Když ho vezmu, budu klidnější, ale… taky by se mohlo něco zvrtnout a mohlo by se mu něco stát. Nevím. Já fakt nevím. Nechávám volně padat kapičky vody na má záda. Ne, nevezmu ho. Nechci ho ohrozit, kdyby se něco stalo. Zastavím vodu a natáhnu se pro osušku. Ten malej hajzlík je v posteli opravdu skvělý. Vlezu do ložnice a natáhnu se do skříně pro čisté boxerky. Natáhnu na sebe zbytek oblečení, vezmu si mobil a chci odejít. Když procházím kolem Billových dveří, zastavím se. Tiše otevřu dveře a vklouznu dovnitř. Bill leží v peřinách a odpočívá. Dojdu až k jeho straně a kleknu si.
„Tome?“ vyjekne. Nečekal mě tu.
„Poslouchej,“ natáhnu ruku a pohladím ho paži. „Teď jdu pryč, vrátím se za hodninu a půl, tak se nachystej, půjdeme ven,“ pohladím ho po boku.
„Kam?“ zeptá se.
„Slíbil jsem, že když budeš hodný, půjdeme na nákupy. Ještě stavím za Máriou, aby ti dala nějaké oblečení a nalíčila tě.“ Hladím ho stále po boku. Nezakrývá se, nesnaží se uhnout.
„Dobře,“ šeptne. Začnu se zvedat, ale Bill mě chytí za ruku a přitáhne ke svému obličeji. Chvilku váhá, ale pak mě políbí. Jemně, něžně, jako by žádal, abych mu neubližoval, abych ho netýral, abych byl hodný. Zvednu se a odejdu.
Bill
Překvapuje mě a nejvíce překvapuju já sebe. Asi jsem se zbláznil. Ale on je hodný, když poslouchám, a teď jdeme dokonce nakupovat. Tohle mě dorazilo. Myslel jsem, že na to zapomněl, nebo že to vůbec nedodrží, ale on ano. Ještě chvilku se válím v posteli, a pak se rozhodnu dát si sprchu. Ještě pořád ho v sobě cítím. Nejen penis, ale i jeho sperma. Vlezu si do sprchy a nechám na sebe padat kapky vody. Je to tak příjemné, skoro jako jeho dotyky. COŽE?! Já jsem se musel naprosto zbláznit, jenže on byl tak… jemný, pozorný. Zatřepu hlavou a nechám kapky, aby mi smáčely vlasy. Měl bych si pohnout, jestli nechci, aby se Tom rozčílil.
Sprcha mi zabrala skoro hodinu. Zkrátka jsem si ji chtěl užít, a zároveň ze sebe udělat co nejvíc člověka. Maria mě přišla nalíčit a vybrat i nějaké oblečení, aby všechno perfektně ladilo dohromady. Cítím se příjemně nesvůj. Snad poprvé za tu dobu, co tu jsem, se za sebe nestydím. Vypadám… normálně. Ne jako děvka a snad si tak i poprvé za tu dobu nepřipadám. Prohlížím svůj vzhled v zrcadle. Líbím se sám sobě a tak nějak doufám, že se budu líbit i jemu. Bože… vážně jsem zešílel. Z mého příjemného rozjímání mě vytrhne bouchnutí domovních dveří. Leknutím nadskočím. Proč mám ten pocit, že něco není v pořádku? Ztuhnu a zaposlouchám se. Z chodby se ozývají jen rozčilené hlasy. Hodně rozčilené doprovázené tříštícím se sklem a následně dupot po schodech až k mým dveřím.
„Tome…“ Zaseknu se, když se rozrazí dveře do mého pokoje a v nich stojí Tom. Rudý vzteky. Rychle přemýšlím, co jsem provedl, ale nic jsem udělat nemohl. Ani když tu teď nebyl, jsem nic neudělal. Nic, co by ho naštvalo. Naštvaně za sebou bouchne dveřmi, až se poličky zatřesou, a já se nemůžu ovládnout, ale zatřesu se taky. Je hodně vytočený. Odvážím se udělat krok k němu a vztáhnout ruku, abych se dotkl jeho ramene. Surově odstrčí moje ruce pryč. Chytne mě za ramena a doslova mě hodí o postel.
„Tome… co se děje?“ Šplhám se do sedu a zmateně na něj koukám.
autor: Mykerina & Doris
betaread: Janule
wow no teda.. zas koniec v najlepšom.. som zvedavá čo sa stalo že je Tom naštvaný a mám taký blbý pocit že si to odnesie Bill aj keď asi nič nespravil..
Ohhn ne! Ted, když byl konečně milý tak se zase musí něco stát a odense to Billy 🙁
Už aby byl další díl 😀 :))
né já už nechci aby byl na něj zase zlý!
Okamžitě přidat novou kapitolku. HNED! Já chcu vědět, co toma tak děsně rozčílilo…!
PS: Tohle mělo znamenat, žes napsala super novou kapitolku!;-)
achjo já se už těšila že tam bude nějakej hezoučkej důvod a vy to ufiknete.áá já se tak nedokčám sakra !
kripl copatej.
vy se v těch koncích vyžíváte to je děs 😀 co mu jako zase je?!! to mě teda vážně zajímá, by potřeboval proplesknout, takový změny v chování… a Bill já zírám ( i když je to psychologicky vzato pochopitelný, že když se k němu nejdřív choval hnusně a pak hezky, tak se mu to líbí) ale mně se to teda nelíbí, že se mu to líbí 😀 ale protože tuhle povídku žeru tak se mi to celkově líbí a mažu pryč nebo se do toho zamotám…
Co mu zase ruplo v bedně? On je asi fakt psychouš. Fakt mě zajímá, co se mu stalo. Tohle se nedělá to takhle useknout.
mmm:D žeru tuhle povídku, ale tyhle konce mě ničej ať je to jakejkoliv díl:D
ach ne…:( doufám, že to všichni přežijou ve zdraví..ať už se děje cokoliv, úžasnej začátek a těšim se na další:):)
[6]: 😀 😀 souhlasííííím!