autor: Cinematics
Bill ukazuje soucit, Tom ukazuje důvěru
Tom byl stále pěkně nervózní ohledně toho, že Billovi řekl, že ho miluje, ale to, jak mu to Bill řekl, to také Toma ujistilo, že Bill by nikdy jeho srdce nezlomil. Věřil Billovi, a mnohem víc než jen to, Billův hlas, a to, jak to řekl, bylo dost důvěryhodné.
Kdyby se Bill ptal, co na něm Tom miluje, nevěděl by, co říct. Vlastně, bylo by mnohem jednodušší vyjmenovat věci, které rád nemá.
Neměl rád, jak Bill jedl z pultu, ale to prostě přehlížel, protože to dělalo Billa tím, kým je.
Neměl rád, že se Bill nestará o to, když si nějak ublíží, ale to mohl také škrtnout, protože už nikdy nedovolí, aby se Billovi něco stalo. Ve zkratce, nebylo tu nic, co by neměl rád. Všechno bylo perfektní.
Kdyby měl Bill říct, co všechno na Tomovi miluje; no, tak by napsal knihu. Knihu s tisíci stránek, na kterých by byly napsány detaily o tom, co přesně pro něj Tom znamená. Pochyboval, že by si tu knihu někdy někdo přečetl, byl příšerný ve psaní a vždycky přeskakoval z tématu k jinému tématu, ale to by bylo jedno, protože by vám perfektně řekl, jak Toma miluje a proč se do něj zamiloval.
Jako první by Bill napsal ‚Miluju Toma, protože je divný‘; to bylo dost jednoznačné. Napsal by, proč si myslí, že je Tom divný, ale pak by dál vysvětloval, že každý je nějakým způsobem divný, a tak že to vlastně asi znamenalo, že je Tom normální; nejspíš by o tom napsal několik kapitol. To už měl v hlavě všechno vymyšlené.
„Je ti zima?“ zeptal se Bill tiše a Tom rychle zavrtěl hlavou.
I kdyby mu byla zima, tak by to nepřiznal, protože to by znamenalo, že by se musel jít zabalit do ručníku a obléknout, a už by nemohl být v Billově náručí, a to rozhodně nechtěl; ne teď. Všechno bylo úžasné, a on to odmítal ukončit. Nepanikařil a vůbec nebyl roztěkaný, a tak mu bylo jedno, jestli třeba nastydne z toho, že se chce Billa držet ještě o chvíli déle.
„Srdce ti bije jako splašené,“ řekl Bill a pohladil ho po zádech. „Jako bys měl v hrudníku naspeedovanýho králíka pochodujícího v průvodu.“
„Tvoje dělá to samé,“ poznamenal Tom a Bill přikývl.
„Já vím. Také to cítím.“
Stavění písku bylo náhle zapomenuto. Kdo potřebuje falešné hrady, když princ Tom stál před ním, s rukama pevně kolem jeho těla a horkým dechem na jeho rameni? Nebylo potřeba stavět hrad z písku; oba dva věděli, kde je ten pravý hrad; ve srovnání s pohádkami, obvykle vyprávěnými Billem, byla to jejich velká postel stvořená skoro jako pro krále.
„Ale také se chvěješ,“ řekl Bill Tomovi do dredů, trochu se natočil, aby Toma mohl políbit na krk.
„Mm, jo, je mi chladno, ale…“
„Můžeme se mazlit… v posteli, chci říct… Nechci, abys byl nemocný, protože jsi říkal, že máš špatný imunitní systém, určitě z toho, že jsi nedostatečně olizoval kameny, a jestli budeš nemocný, tak budu velice smutný… oh, ale mohl bych hrát sestřičku… což by byla sranda, ale radši ne, jestli by to mělo znamenat, že ti není dobře…“
„Jaké mazlení máš na mysli?“ zeptala se Tom lstivě a Bill nakrčil obočí.
„No, víš, Tome, jestli chceš zabránit tomu, aby ti byla zima, nejlepší je, se svléknout a použít naše oblečení jako deku. Tak nejlíp zachováme teplo… ale jen to tak říkám,“ mrkl na Toma a ten se začervenal.
„N-ne tady, já… lidé by nás mohli vidět.“
„A co v naší posteli?“ zeptal se Bill a Tom cítil, jak se mu trochu zamotala hlava, když to Bill nazval jejich postelí.
„Můžeme to zkusit,“ řekl Tom a Bill přikývl; líbilo se mu, když Tom chtěl něco zkoušet.
Jak tady Tom mohl stát a říct ne? Obzvlášť po tom, co si přiznali svoji vzájemnou lásku? Zdálo se, jako by to byla ta pravá chvíle na to, aby se k Billovi přiblížil, co nejvíc to jde. Možná, že se pomilují, nebo možná ne (samozřejmě, sex bylo něco, na co Tom myslel vždycky, když myslel na Billa), ale i kdyby s ním měl jen ležet nahý, naprosto by mu to stačilo.
Bill se přitiskl k Tomovi víc a chytl ho kolem pasu; odvedl ho z hvězdného bazénu a zpátky na suchou zem. Zatímco by se většina lidí jako první natáhla po svém ručníku, Bill se natáhl pro Tomův a pořádně ho zabalil. Nechtěl, aby byl jeho Tomi nemocný.
„Nedělej si o mě starosti,“ řekl Tom, ale Bill jen pokrčil rameny.
„Vždycky si je dělám; jen to pokaždé nedávám najevo.“
Rozhodli se, že se zahřejí ve starém pomněnkově modrém Mustangovi a pojedou domů v plavkách. Tak když se dostanou domů, budou se moci svléknout z mokrého a okamžitě skočit do teplé postele; Tomovy nervy to dovolovaly.
Vždycky to byla riskantní situace, nikdy se nebyli jistí, jak se to vyvine, ale z nějakého důvodu měli oba dva dobrý pocit z toho, že Tom bude v pořádku; ale stejně nezáleželo na tom, kdyby se rozhodl přestat a vzít si pyžamo a prostě spát, alespoň že byli spolu.
V tichosti vešli dovnitř, nechtěli nikoho vyrušit, a tak pomalu a tiše vylezli po schodech v mokrém oblečení. Bill se svlékl už na schodech, měl na sobě jen ručník a Tom udělal rychle to samé, když už byli v pokoji, než nechal vejít Billa a zavřel za ním dveře; jednou.
„Co když jsem ošklivý?“ zeptal se Tom a cítil, jak se začínají zapojovat jeho nervy.
„Pak můžeme být oškliví spolu,“ zasmál se malinko Bill. „Zapomínáš, že už jsem tě viděl? Nejsi ošklivý, vůbec ne. Mimo to, nemyslím si, že je něco… hezkého… na penisech!“
„Oh, Bože,“ zaúpěl Tom a celý rudý si dal ruce přes oči.
„Nebuď hloupý,“ řekl mu Bill a posadil se na Tomovu stoličku od piana, podivně si přejel po ručníku. „Jsi v pohodě?“
„Budu, jen… ty první? Možná?“
„Samozřejmě!“
Bill neměl žádné problémy se svou nahotou; proč by měl? Tom měl to samé jako on, a Tom mu už tyhle části těla ukázal, ale chápal, co měl Tom na mysli; nějak to bylo jiné. Tohle bylo mnohem víc než vášnivé doteky; řekli si, že se milují, takže tentokrát bylo všechno stranou a jediné, o co šlo, byla láska. Takže, zatímco si Tom kousal ret a díval se do země, Bill se postavil a nechal svůj ručník spadnout na zem.
„Kde mě chceš?“ zeptal se Bill a Tom se začervenal ještě víc.
„Jen, jen zůstaň, kde jsi.“
Tom se díval na malé prsty u nohou svého přítele, soustředil se na ně, na nic jiného, a doklopýtal k němu. Když se dotýkali prsty u nohou, Tom natáhl ruce a položil je na Billovy boky a pomalu si prohlédl jeho tělo; všímal si každého detailu. Vidět hvězdičkové tetování na Billově podbřišku, bylo něco, co mu samo o sobě motalo hlavu a v břiše se mu začínali honit motýli.
Bill naklonil hlavu na stranu, a jen ho sledoval. Byl trochu nervózní, ale strach z toho, že bude Tomovi nepohodlně a že se bude cítit vyděšeně, odstrkoval jeho nervy pryč a plnil ho soucitem k jeho příteli. Věděl, soudě podle toho, co mu Tom řekl, že to pro něj musí být těžké; a tak se nehýbal a ani nic neříkal. Tom si toho opravdu vážil.
Nechal ruce přejet ze stehen na hrudník, Tom si přitiskl Billa blíž a jednu ruku dal dolů, aby rozvázal svůj ručník kolem pasu; a bylo to. Oba dva byli naprosto nazí, přitisknutí k sobě, přitulení. A Tom se nebál. Ne, tentokrát ne.
Bill se dotkl konečky prstů Tomových zad, a když necítil žádné znamení strachu, přejel dlaněmi dolů po Tomově páteři až na jeho boky; natočil ruce tak, že se jeho prsty dotkly přímo nad Tomovým zadkem. To, jak se Tom zachvěl, přitiskl se na něj hrudníkem, to bylo pro Billa skvělé znamení, že je všechno perfektní.
„Chceš si lehnout?“ zašeptal Bill a Tom přikývl.
Odešli k posteli a Bill se na ni bez hanby položil. Tom se rozhodl udělat něco, o čem si myslel, že to už nikdy neudělá, dotknout se někoho na těch nejintimnějších místech. Možná to bylo tím, že Bill vypadal víc uvážlivě a důvěryhodně než roztouženě, a to mu dávalo pocit bezpečí, ať už to bylo cokoliv, Tom za to byl rád. Ani jedna ošklivá myšlenka neprocházela jeho myslí; ani když roztáhl Billova kolena a přejel prsty po vnitřní straně jeho stehen. I když se začervenal, když se pod ním Bill zavrtěl a roztáhl nohy trochu víc, aby ho Tom mohl pohladit po celých stehnech.
Přejel prsty po Billově hvězdičce, než se hluboce nadechl a naklonil se, aby ho na ni políbil; dostal od Billa malé vypísknutí, dal ruce dolů a zajel s nimi Tomovi do dredů. Tom, cítíce se velmi statečně, se ušklíbl, když zvedl pohled a podíval se na něj, Tomovi se z toho v břiše honili motýlci.
Tom s Billem chtěl spát. Byl naprosto přesvědčený o tom, že je to ta věc, kterou chce udělat; jestli Bill chtěl také. Jediná starost, kterou měl, bylo, jak se na to Billa zeptat. Jak člověk podá návrh ohledně sexu, když jsou oba tak strašně plaší?
Namísto toho, aby se zeptal, Tom odhodil všechny svoje strachy a stiskl Billova stehna, palci se usídlil blízko Billova zadku. Černovlasý chlapec nakrčil obočí a otevřel pusu.
„Ano,“ zašeptal, rychle přikývl a Tom také přikývl, skousl si ret.
Tom věděl, jak sex funguje, jasně, ale to ho nezastavovalo od toho, aby z toho byl nejistý. Neměl tušení, kdo by to dělal, co když si nějak ublíží. Škola vás moc nenaučí, rodiče také ne, a většina z nich vůbec nemluvila o homosexuálním sexu, pokud jste se jich přímo nezeptali; něco, co by Tom nikdy neudělal.
„Jak… potřebujeme…“ zasmál se trochu Bill a Tom na něj zíral s vykulenýma očima. „Máš něco? Já, ty a bakterie a já nechci, aby ti bylo nepohodlně, a jestli ti bude opravdu špatně, tak jsem se musel zeptat a…“
„Já, ne, ale… počkat, Andreas je venku… Můžu jít k němu do pokoje a jeden přinést… Vím, kde je má.“
„Divný,“ zasmál se Bill. „Dobře, jen jestli budeš mít pochybnosti, než se vrátíš… do ničeho se nenuť.“
„Nebudu,“ slíbil Tom a políbil Billa, vrátil tím oheň do jejich žaludků.
Tom si natáhl kalhoty od pyžama a rozeběhl se dolů, nechal Billa se líně hladit; něco, co si odepíral už pěkně dlouho. Bill nebyl příliš sexuální, ale byl sedmnáctiletý chlapec, a když měl někoho, jako je Tom, tak blízko sexu s ním, a musel to oddalovat, přišlo mu jako dobrý nápad, vzrušovat se, než se Tom vrátí zpátky.
Když Tom znovu vešel do místnosti, okamžitě zrudnul jako rajče, když se na Billa podíval; Sledoval, jak mladší chlapec pomalu přejíždí prsty nahoru a dolů po své erekci. Bill, který se nikdy moc nestyděl, se jen na chvilku zastavil, a když uviděl, že ho Tom nechce zastavit, zase pokračoval.
To, jak měl Bill trochu pootevřené rty a jak se jeho volná ruka lehce dotýkal jeho stehna, donutilo Toma okamžitě si sundat pyžamo a setkat se s Billem na matraci; bez jakéhokoliv strachu.
„Um, jak to uděláme?“ zašeptal Tom, přitulil se k Billovi ze strany a jemně přirazil boky; usykl, když se jeho prominentní erekce dotkla Billova boku.
„Chci tě v sobě,“ zasténal Bill, hlas zastřený touhou. „Chceš, ugh, chceš být ve mně?“
„A-Ano, ano,“ zaúpěl Tom, promnul si stydlivě oči hřbetem ruky.
Bill okamžitě divoce přikývl a Tom se rychle natáhl do svého šuplíku vedle postele, než se překulil na Billa. Připadal si divně jako vždycky, ale Tom si byl jistý, že se nikdy necítil ohledně něčeho tak jistý. Nic ho nemohlo zadržet, jen on sám nebo Bill, jestli si to nerozmyslí, tak se mezi nimi nic nezmění. A tak si nejistě natáhl latex na svou délku a Bill ho se zájmem pozoroval, kousal si spodní ret.
Na chvíli přemýšlel, jestli ho má vůbec pozorovat, možná to bylo už trochu moc, ale Tom se na něj také díval a nic nevypadalo divně; všechno bylo blaženě… lehké.
„Jak… Jak… to bude nejjednodušší…“ zamumlal Tom, když si přejel rukou po svém penisu.
„Klekni si, možná? A já se zvednu? Pokus a omyl,“ odpověděl Bill a zvedl lahvičku z postele a přejel si kolem dírky lesklým prstem. Měl velice jasný pocit, že až to začne, tak to zase rychle skončí; ale možná tak to bylo pro všechny panice. Sakra, možná ani jeden z nich nedosáhne svého limitu a možná to vzdají, ale alespoň to chtěli zkusit, a to bylo to nejhlavnější.
A tak, zkusili, co řekl Bill, a nevyšlo to, už jen proto, že si ani jeden z nich neuvědomoval, jak úzký Bill je. Tom se začervenal, když Bill navrhl, že by měl nejspíš nejdřív použít prst. Nebyl proti, navzdory jeho strachu z bakterií, a tak si navlhčil prsty a snažil se uklidnit se.
Nejdřív jeden prst, to šlo celkem lehce. Bill rozjařeně zavzdychal a Tom se cítil trochu statečněji. Bill mu řekl, ať prst pokrčí, jen trochu; takhle to sám sobě dělal, a to bylo vždycky naprosto úžasné. A tak to Tom udělal a užíval si to, jak Bill prosil o víc; tiše, aby Tom věděl, že jestli nechce, tak nemusí, ale oh, jak ten chtěl.
Přidal další prst a Bill přísahal, že viděl hvězdy. To, jak zavrtěl pánví, nutilo Toma vzdychat ještě víc; a to se nezmiňuji o blaženém výrazu v Billově obličeji. Čím víc přitlačoval a čím víc vrtěl prsty uvnitř Billa, tím víc se chtělsám ponořit hluboko dovnitř a prostě Billa cítit, opravdu ho cítit.
„Zkusíš to teď?“ zeptal se Bill sladce, roztáhl kolena víc od sebe.
„J-jo,“ začervenal se Tom, když pomalu vytáhl prsty a znovu se natřel gelem a přitiskl svůj žalud k Billovu otvoru.
Trhaným pohybem do Billa špičkou zajel a na chvíli to opravdu bolelo, Bill si ale rychle zvykl a cítil se plně a perfektně. Tom se dlaněmi opřel vedle Billova těla a pomalu přirazil. Bill mu připadal až trochu moc horký, ale věděl, že se to zlepší; bylo to tak vždycky, když to zkoušel prsty.
Tom usykl, dával na svůj zvířecí instinkt a přirážel tvrději; Bill ho v sobě jen stiskával a žadonil o víc a víc, dokud nebylo nic víc, co by mu mohl dát, a Tom se opravdu nedržel zpátky. Jeho celá délka byla hluboko v Billovi a on se na chvíli zastavil, když si uvědomil, jak hluboko pronikl. Billovi se zachvěly nohy, když Tom narazil na speciální místečko, a celé tělo se mu rozbrnělo.
„Oh,“ zanaříkal Bill a zvedl se, ruce dal kolem Tomových ramen a obličej si zabořil do jeho krku.
Mix toho, jak silný a odvážný Tom byl, kombinovaný s tím, jak se Bill cítil, bylo až moc; až moc dobré. Rukou se držel u kořene svého mužství, hýbal s ní, když do něj Tom přirazil, a dal ji vždycky dolů, když z něj Tom vyjel.
Tvořilo se až moc tlaku tím, jak se o sebe třeli a hýbali, v tělech jim pulzovalo a potili se s každým pohybem a pocitem víc a víc. Tom byl naprosto v ráji, to jak byl Bill úzký a napjatý kolem něj, ho přinutilo zapomenout na to, že se předtím bál s někým spát. Teď, když opravdu chtěl Billa cítit, všechno z něj, bez toho otravného latexu mezi nimi. Už se Billa vůbec nebál.
Ještě jedno tvrdé přiražení a Bill vykřikl, tvrdě Toma stáhl s sebou dolů a obličej si zabořil do jeho horkého hrudníku. Bill kousal Toma do ramene z toho, jak se snažil nebýt moc hlasitý; ale nepomáhalo to. Oba dva byli hlasití, když se tvrdě udělali; Bill se cítil provinile z toho, že se udělal na Tomův podbřišek.
Tom klesl dolů, pomalu z Billa vystoupil a položil si hlavu na Billův hrudník, líbal ho na kroužek v bradavce a pomalu prstem jezdil po tetování na jeho hrudníku. Oba dva ztěžka dýchali, hrudníky se jim zvedaly a hlavy se jim motaly.
„To bylo…“
„Perfektní,“ dodal Tom a Bill musel souhlasit.
„Naprosto.“
Říct, že to Billa nebolelo, by byla lež, velmi, ale velmi velká lež, ale jemu to nevadilo. Ty roztoužené pocity, které mu Tom dával, naprosto překonaly bolest, a když si vzpomněl, jak dokonalé to bylo, bolest najednou sama zmizela; bude ji cítit později a nejspíš si z toho bude dělat srandu.
„Miluji tě,“ řekl Tom sladce; tak moc emocí a pravdy za tím, že se mu chtělo brečet, ale zvládl to potlačit.
„A já miluji tebe,“ odpověděl Bill. „Doufám, že ti z toho nebude divně,“ i když by mu bylo jedno, kdyby ano (no, asi nebylo). Všechno by s Tomem vyřešil, kdyby si Tom začal dělat starosti, oba to věděli.
V tomto aktu čisté, nefalšované lásky, Tom dokázal, jak daleko se už dostal, že už není tím nervózním vrakem, kterým tak dlouho byl, a jak úžasně statečný chlapec se z něho stal. Bill na něj byl hrdý. Později mu to musí povědět. A pro teď se jen tulili do náručí toho druhého a drželi se tak blízko, jak jen to šlo, s očima zavřenýma a myšlenkami v jejich snových světech.
autor: Cinematics
překlad: LilKatie
betaread: Janule
Bože můj, tohle bylo naprosto dokonalé. Jiná slova pro to nemám. ♥
Děkuji za překlad! ^^ ♥
Já právě umřela na dokonalost. 😀 Krásný díl, sakra jak já miluju tyhle emotivní chvilky, úplně mě to nutí se culit. Jsem ráda, že to Tom zvládl. 😀 Moc krásný díl.
Oh, netušila jsem, že na to hupsnou tak.. rychle(?) 🙂 Ale bylo to dokonalé 🙂 Asi do příštího čtvrtka umřu 😀
Mockrát děkuji za překlad! ♥
nemam slow. perfektni.
nádhera nemám slov je to skvělá povídka skvělý překlad
Krása
zabte mě někdo, protože já se asi zbláznim než bude další díl.
To jsem vůbec, ale vůbec nečekala..! Teda, zpočátku mi bylo trapně za ně za oba, ale pak to bylo… amazing?! 😀 Jsem tak strašně moc ráda, že to Tom zvládnul. Sama mám občas sklony k tomu být příliš čistotná, každou chvíli si běžím umýt ruce, někdy si i měním příbor když jím 😀 takže vím, jak je to otravný a to to moje "postižení" neni zdaleka takový jako Tomovo. Jsem na něj tak pyšná :)) Je to skvělý, miluju tě LilKatie 🙂
Nádherná povídka…Jsem tak na Billa a Toma hrdá, že to tak spolu dva zvládají..dokonce až k té vysněné metě..a za tak krátkou dobu…Jen doufám, že tohle zkončí dobře…Přece jen jsou zde dva elementy, kteří by jim to mohli zkazit…
Wow! To bylo neočekávané, ale samozřejmě vřele vítané. Bylo to perfektní, takové nejisté a prostě jako poprvé. Skvělé, těším se na další díl. Teď to už to jde s Tomem jenom k lepšímu:) Překlad excelentní♥
to bylo jaksi…nečekané 😀 jinak hrozně moc děkuju za překlad :)) je to dokonalá povídka,nejvíc se mi líbil určitě první díl,ale je to nádhera po celou dobu povídky,nemůžu se dočkat dalšího dílu 😀
Waw, tak toto teda bolo niečo. nečaka om, že to pojde takto dása povedať hladko.. Perfektné teším a na dalši diel.
Úžasné, perfektní…. Opravdu nemám slov… Skvělý překlad 🙂
super dil. Nemuzu uverit, ze Tom nakonec prekonal svuj strach a pustil si Billa tak blizko k telu. Skvele
Úžasné, celý díl byl jedinečný, ale ten poslední odstavec se mi líbil nejvíc, to, že Tom už dávno není tím, kým byl. Bill z něj udělal úplně jiného člověka a přitom ho vlastně vůbec nechtěl změnit, jen naučil Toma mu důvěřovat. Je neuvěřitelné, jak se s postupem času jejich vztah prohlubuje, moc pěkně je to popsané. Těším se na další díl ♥
Nádhera. Je skvělé, že se Tom konečně překonal a udělal to. Nevím co víc dodat. Prostě bomba.
Tenhle díl je božský! Téměř jsem se tu rozplývala a hlavně nad tím, že Tom dal všechny svoje zábrany stranou a dokázal se přes to všechno povznést, aby splynul svým tělem s tím Billovým. Mám chuť si jít tenhle díl přečíst ještě jednou a zároveň se teď bojím, až to skončí… 🙁 Tak nádherná, božská povídka ♥ Takových by tu mělo být co nejvíc 😉
Nádherné x) Tom překonal svůj strach 🙂
panebože to bylo tak nádherný. <3
Bože! Ja zase nemám slov… ako povedal Tom s Billom bolo to perfektné… ja som to absolútne nečakala… počas čítania som si musela dať asi 15 rozdýchavacích kôl 😀 ty vole som z toho úplne v prdeli… to bolo také úžasne, krásne, nečakané… ako vidím tak Tom sa už vôbec nebojí a to je naozaj super… milujem tento príbeh a strašne sa teším na pokračovanie 🙂 hrozne moc ďakujem za preklad 🙂
Wau. To bolo úžasné. Síce trošku nečakané, ale o to krásnejšie. Som rada, že sa Tom dokázal prekonať. 🙂