Ztroskotání 2.

BILL

„Toméé!“ zakřičím vzteklým tónem, když mi na hlavu přistane bílá mouka. Mám to po celém obličeji. Grrr… Já ho zabiju. On nepřestane s těma jeho kravinama, ani když je dospělý. No jo, jako by to nebyl Tom. Samozřejmě musel něco udělat. Vsadím se, že toho dneska bude víc, ale tohle mu nedaruji. Nechápu, jak tohle mohl dokázat. Vždyť mouka se nemůže vejít do zrcátka. Zvednu hlavu, abych zjistil, jak to mohl dokázat. Aha… Přivázal na vnitřní stranu střechy, aby se to na mě vysypalo, když otevřu clonu. Vylezu z auta. Takhle do krámu jet nemůžu. Moje oči směřují k Tomovu oknu od jeho pokoje. Myslí si, že ho nevidím. Stojí za záclonou a směje se jako blbeček. Do žádnýho obchodu mu nepojedu. Jdu se vykoupat. Mám vlasy slepené moukou. Fuj! Ví, jak jsou pro mě vlasy důležité, a udělá tohle.

Naštvaně jdu do koupelny. Na chodbě na mě čeká Tom.

„Bille, co to máš na hlavě?“ škodolibě se zasměje. Počkej. Oplatím ti to. Jednou ti to všechno oplatím. Hodím naštvaný a opovržlivý výraz a projdu okolo něj do koupelny. Postavím se proti zrcadlu. Je to nechutné. Opravdu z těch kravin asi nikdy nevyroste. Ale tak, je to Tom a řekl bych, že už jsem si skoro zvykl, ale tohle vážně přehnal. Oplatím mu to, ale jak? Rozhlédnu se po koupelně, co by tak vyhovovalo mé pomstě. Do oka mi padne kýbl… Mmm… Že bych mu udělal to, co on mně ráno? Ne, to už je okoukané, tak dál. Pasta? Ne, Bille, to je dětinské.

Ježiši, co to tu melu? Chci být snad stejně blbý jako on? Ne, ono ho to snad bavit přestane. Znovu se podívám do zrcadla. Musím se vykoupat, přeci nepůjdu na párty jako neumytý prase. Koneckonců, je to přece i moje párty, když tam budeme oslavovat narozeniny oba dva. Sice o dva měsíce dříve, ale Tom to už nemohl vydržet. Ale moc se k tomu, že je to i má oslava, hlásit nebudu. Nechci být středem pozornosti. Já si to s pár přáteli oslavím až v den narozenin, ale Tom musí mít vždy něco extra. Zapnu si horkou vodu do vany. Mmm… Těším se, až si vlezu do horké vody. Takový menší odpočinek po dnešním ránu. Snad tam na mě nevylezou hadi. Vždyť Tom by byl schopný všeho. Zasměji se a vlezu si do vany…

TOM

Jééj, ten toho nadělá. Vždyť to byl jen fór. No, ono ho to snad do večera přejde. Bude koukat, až zjistí, co mám pro něj za překvapení. Asi si půjdu na chvíli ještě lehnout. Musím být fit na večer. Bill je ve vaně, ten bude zase vyfešákovanej. Ale jemu sluší cokoli. I kdyby měl na sobě pytel od brambor. Tome… Co to s tebou zase je. Zase přemýšlíš o svém bráchovi, o svém identickém dvojčeti, a ještě k tomu si tu povídáš sám se sebou. Zasměji se. Už mi trochu hrabe. Ale tak nedivím se, když žiju s Billem. Je vždycky tak krásně naštvanej a já si to prostě odpustit nemůžu. Jdu okolo koupelny. Slyším Billa. Zase si zpívá. Má tak krásný hlas. Měl by s ním něco dělat, ale je moc stydlivý a nepřesvědčím ho. Chvíli stojím u dveří koupelny a poslouchám Billův krásný a jemný hlas. Potom se rozejdu ke svému pokoji. Měl jsem ráno spát dýl. Těšil jsem se na dnešní večer, ale nějak jsem to přehnal. Otevírám dveře od pokoje. Najednou cítím nepříjemné šimrání v noze, ale né… „Brní mi noha, ááá…“ trochu zakřičím a začnu skákat na jedné noze. Je to velmi nepříjemné. Nemůžu se toho zbavit. Najednou za sebou slyším silný smích. Otočím se.

„Co to tu děláš za psí kusy?“ směje se mi mé dvojče. Snaží se to zadržet, když vidí můj vážný pohled, ale nějak se mu to nedaří. „Proč na mě koukáš takovým pohledem? Nic jsem ti neudělal! Spíš já bych měl být naštvaný, nemyslíš?“

„Bille, prosim tě. Kvůli tý mouce? Dyť ti to v ní tak slušelo,“ zasměju se.

„Ty jseš vážně debil,“ zavrčí a odejde k sobě do pokoje. Ježiš, dyť jsem nic tak strašnýho neřekl, ne? Ach jo. Je tak přecitlivělej. No, do večera ho to přejde. Musí ho to přejít. Nezkazí moji párty. Tedy, vlastně naši párty.

Lehnu si do postele. Pomalu se přikryji s úmyslem, že zavřu oči a probudím se až tak za tři hodiny. Najednou mi zazvoní mobil. Kurňa, já si fakt neodpočinu. Podívám se na display. Nikky, má současná holka. Copak asi chce. Sakra, já jí nepozval na tu oslavu! Já jsem jí zapomněl poslat pozvánku. No, něco si vymyslím. Otráveně vezmu mobil do druhé ruky a zmáčknu zelené sluchátko.

„Ahoj, lásko, potřebuješ něco?“

„Ahoj, lásko, jo? Najednou lásko. Celý týden ses mi neozval. Nebereš mi telefon a potom se dozvím, že pořádáš párty, na kterou všichni dostali pozvánku, jen já sedím doma a čekám, jestli se milostivý pan Kaulitz uráčí zavolat! Sakra, Tome, co to s tebou je?“

„Omlouvám se ti, měl jsem moc práce. O té párty bych ti řekl. Jistě, že jsi pozvaná, jen jsem chtěl…“

„Ty se mi omlouváš? Co jsi proboha mohl mít na práci tak důležitého, že jsi mi zapomněl zavolat a brát mi telefony?“

„Lásko, uklidni se, řekl bych ti to. Opravdu jsem měl moc práce s přípravami na dnešní večer a… no chtěl jsem, aby to pro tebe bylo překvapení.“ Kurňa, Tome, je to tvá a Billova oslava, jak by to mohlo být pro ní překvapení? „Chtěl jsem ti to říct později. Něco pro tebe mám. Překvapení. Ale dám ti ho až na jachtě. Přijdeš v šest k nám? Půjdem tam spolu,“ na druhém konci mobilu slyším už klidné dýchání. Ach… Uklidnila se. To jsem rád, protože se nechci hádat s Nikky. Mám ji rád. Co rád, miluji ji. Nepočítám ty ostatní, to jsou jen úlety…

„Dobře, přijdu. Ty tvoje výmluvy už mě ale nebaví…“ vyjekne a sekne mi s telefonem. No nic, ona se uklidní jako vždy. Nemám náladu přemýšlet o tom, jestli je na mě někdo naštvaný. Jsem utahanej jako kotě a potřebuju se vyspat. Na jachtě už je vše dodělaný. Od Billa jsem nechtěl nakoupit. Jen jsem chtěl, aby si sedl do svého auta. A to se mi povedlo. Znovu se pomalu přikreju a zavřu oči…

BILL

Ach jo. Nevím, co ho na tom pořád baví. Zase mluvil s tou jeho. Kdyby ta holka věděla, že nemá jen ji, asi by koukala. Ale montovat se jim do toho radši nebudu. Třeba ji opravdu miluje. Třeba jsou ty ostatní jen takové úlety. Vlastně je Nikky první, se kterou je tak dlouho, ale myslím, že alespoň 15x ji už podvedl. Mně tvrdí, že Nikky miluje, že jsou ty ostatní jen úlety. Pořád říká: „Jsou to jen úlety. Jen si chci užít také něco jiného. Známosti na jednu noc, nic víc v tom není.“ Stejně mi to přijde hnusné. Myslím, že ta holka ho má opravdu ráda a tohle jednání si nezaslouží…