autor: LilKatie
Tom nervózně přecházel po pokoji oblečený jen v černých boxerkách a pokukoval po oblečení, které mu leželo na posteli. To oblečení muselo být tak stokrát dražší než cokoliv, co měl kdy na sobě, možná se i trochu bál, že by ho mohl na tom večírku nějak zničit. Ale co, když už mu to oblečení dali, tak s tím přeci musí nějak počítat, nebo ne? A přeci jen, Angel nevypadal, že by měl málo peněz. Tom se zastavil a znovu se na oblečení zadíval, pokrčil rameny, a oblíkl se do toho. Podíval se na sebe do zrcadla, které zabíralo celou jednu zeď pokoje, a spokojeně se na sebe ušklíbl, měl světlé riflové kalhoty a bílo zlaté triko s lesklými kamínky, nedivil by se, kdyby to byly diamanty. Rukou si přejel po copáncích dozadu po hlavě a ztěžka vydechl. Nechápal, proč je tak nervózní, byl na tisíci milostných schůzkách, a tohle přeci rande nebylo. Nebo ano?
**
Tom vešel s ochrankou do místnosti, ze které byla už na dálku slyšet dunící hudba. Překvapeně zamrkal kolem sebe. Tohle opravdu nečekal. Čekal, že to bude nějaký snobský večírek, kde budou staří páprdové tancovat se svými dámičkami a milenkami valčík. Když ale vešel dovnitř, rozprostřela se před ním místnost hodná prestižního New Yorského hudebního klubu, do kterého si jako průměrný občan nemohl dovolit vkročit. Po stranách byla dvě vyvýšená podia, ze kterých až ke stropu vedly dvě železné tyče, kolem kterých se profesionálně kroutily tanečnice, u zdi na druhém konci pak stál za pultem dj (potetovaný černoch s různobarevnými dredy), který nad svou hlavou točil vinylovou deskou. Na tanečním parketu tancovaly davy lidí, přičemž všechny přítomné ženy byly velice spoře oblečené. Tom ucítil něčí ruku na rameni, trochu sebou trhl a pak se otočil.
„Tome, ahoj…“ usmál se David. „Jsi tu brzy, Bill ještě nedorazil…“
„Oh…“ pousmál se Tom. „No, máte to tu vážně moc hezký…“ přikývl Tom obdivně hlavou.
„Děkuju.“ Usmál se. „Pojď, něco ti koupím. Než ti přijde tvůj krasavec…“
„Ale on není můj-„
„Pojď…“ skočil mu Angel do řeči a táhl ho k baru, Tom si jen povzdychl a poslechl.
Tom postával s Davidem a ještě několika dalšími u baru a popíjel whisky. S Davidem tady stál ještě podsaditý blonďák jménem Gustav, byl to bývalý voják a tak měl tělo vylepšené robotickými částmi, Tom mu dal přezdívku Terminátor, i když mu to připadalo až moc úsměvné, byl to ale prima chlapík, ne moc starší než on sám. Pak tu stáli ještě nějaký další papaláši, kteří mají dost peněz na to, aby se sem na ten soukromý večírek dostali.
Dav najednou utichl, z djského pultu se ozvalo nepříjemné zaskučení vinylu, zřejmě z toho, jak mu ujela ruka. Tom se po něm otočil, aby se podíval, co to tam blbne. Nechápavě se zamračil, ale to už mu David otáčel hlavu směrem ke vchodovým dveřím. Tomovi klesla čelist tak, že kdyby ji neměl přidělanou k lebce, jistojistě by mu spadla až na podlahu.
Mezi dveřmi stál Bill.
Stál tam Bill, tak krásný, jak ho ještě nikdy neviděl.
Elf šel pomalou nejistou chůzí a s plachým úsměvem mezi lidi, pohledem hledal Toma, těkal s ním z člověka na člověka, lidé mu ale uhýbali před nosem, jako by se ho báli. Vypadal jako anděl.
Na hlavě v rovných černých vlasech, které mu jemně padaly do očí, měl posazenou stříbrnou tenkou čelenku vykládanou lesklými kamínky, stejnými, jako byly na Tomově triku. Na krku se mu houpal stejný přívěšek jako vždy, teď už byl konečně vidět přívěšek, který na něm byl zavěšený, bylo to bílé ptačí pírko, Tom neměl tušení, co by to mělo symbolizovat. Hrudník měl zakrytý hedvábnou bílou tunikou, která byla na břiše převázaná stříbrným páskem a odhalovala tak jeho bezchybně ploché bříško, Tom si povšiml, že má elf v pupíku kroužek s bílou perličkou, sám nevěděl proč, ale připadalo mu to neuvěřitelně sexy. Kalhoty mu začínaly až těsně pod podbřiškem a Tomovi se začínaly v puse sbíhat sliny, nejraději by si nafackoval, Bill byl přeci kluk, ale teď mu připadal jako to nejsvůdnější a nejnádhernější stvoření na světě. Stříbrno bílé kalhoty byly pečlivě zasunuty do stříbrných kozaček.
„Elfové vždycky věděli, jak zaujmout…“ zasmál se tiše David, Tom jen v tichosti přikývl. „Obzvlášť pak někdo jako on…“
„Jako on?“ nakrčil Tom nechápavě obočí.
David přikývl. „Elfí princ…“ jestli Tomova čelist před tím klesla, teď mu musela upadnout. Otevřel pusu, aby něco řekl, ale to už Bill stál před ním a vesele se na něj usmíval.
„Tome, ahoj…“ usmál se, Tom na něj však jen tupě zíral, neschopný cokoliv říct. V hlavě mu dokola běhala jen jedna a ta samá myšlenka. Bill je princ, elfí princ. Skoro nevnímal, že ho Bill chytl za ruku a odtáhl ho na parket, aby si s ním zatancoval.
**
„Proč na mě celou dobu tak koukáš?“ usmál se Bill nepatrně. „Vypadám tak… špatně?“
Tom zavrtěl hlavou a zamrkal, mile se usmál a promnul si rty. „Naopak… Vypadáš… Naprosto úchvatně…“ zasmál se trošku a žertovně si ho k sobě za pas přitáhl blíž. Bill vypískl, trošku zaškobrtl a začal se vesele smát, po několika tanečcích s Tomem a číšníků, kteří kolem nich prošli, měl už také trochu upito. „Žiješ?“ zasmál se Tom taky a pousmál se, když pomohl Billovi se znovu narovnat. „Možná bychom si měli jít sednout…“ Bill zamžoural a přikývl na souhlas, chytl ho znovu za ruku a energicky se s ním hrnul k boxům na sezení, našli jeden prázdný a spokojeně do něj zahučeli.
„Motá se mi hlava…“ oznámil Bill.
„To je vidět, asi nejsi moc zvyklý pít, hm…?“ nakrčil trochu obočí Tom, který sám sebe považoval za ostříleného klubového vymetače a člověka zvyklého na alkohol. Ale Bill zavrtěl hlavou.
„Jsem, jen…Nejsem zvyklý na tyhle vaše papití…“ zasmál se. „To u nás pijeme jiné pití…“ přikývl. „Kdybys to jen viděl, spousta lahodného vína, jahodového, fialkového, třešňového, malinového… čokoládového… oh bože, jak já miluju slavnosti, vždycky je tam spousta jídla a tak… a všichni tančí a jsou veselí… alespoň bývali, než…“ Bill přestal mluvit a smutně se zakoukal kamsi za Toma, pak zamrkal a zavrtěl hlavou. „Než na nás zaútočily příšery a všechno zničily…“ zamumlal.
„Příšery?“ zamrkal Tom a posunul se k němu blíž, jednou rukou ho objal kolem ramen, sám viděl trochu rozmazaně. Elf přikývl.
„Ano, příšery… Bylo jich… Spousta… Přišly v noci, já jsem, spal jsem… a pak jsem, slyšel jsem křik, všichni křičeli, bolestí… když jsem se podíval z okna, všechno hořelo, všude byly blesky, skřeti, příšery, zabijáci… vraždili nevinné lidi, všude byla krev… slunce bylo černé… bylo to… jako by byl konec světa… já…“ Hrnuly se mu slzy do očí. „Já jsem… utekl jsem, ale… Už jsem… Nestihl jsem…“ princovi se tak silně třásl hlas a spodní ret, že skoro nemohl mluvit, slzy se mu hrnuly do očí. Tom nechtěl, aby někdo viděl, co se Billovi děje, nechtěl, aby někdo viděl, jak se jeho slzy mění v perly. Bál se, že by to někdo viděl a mohl Billovi ublížit. Palcem mu je tedy utřel a něžně si ho přitulil do náruče. Bill se mu obličejem zabořil do místečka mezi krkem a ramenem a roztřeseně vydechl.
„Nemluv o tom, jestli tě to bolí…“ zašeptal tiše Tom a jemně ho políbil do vlasů, které dnes voněly po kokosu. Elf trošku přikývl hlavou, a když mu Tom začal mnout ucho mezi prsty, ihned se uklidnil. „Pojď, půjdeme už nahoru, hm? Odpočineš si… Jsi unavený, proto jsi tak mrzutý, vyspíš se a zítra bude líp, ano?“ šeptal mu Tom do vlasů.
„Dobře…“ zamumlal Bill tiše a s nechutí se od Toma odtáhl, nechtělo se mu z toho příjemného tepla. Postavil se a nejistě si mnul předloktí, než ho Tom chytl kolem ramen a odešel s ním k výtahům. Ani jeden z nich si nevšiml zelených očí, které je pozorovaly z davu lidí.
**
„Dobrou noc…“ usmál se Tom do šera a otočil se, aby odešel ke dveřím, které dělily jeho pokoj s pokojem Billa.
„Nechoď, prosím…“ zamumlal tiše Bill, který postával u okna s výhledem na město. „Nechci tu být sám…“ Tom se otočil a trochu pokrčil rameny, otevřel pusu, aby řekl, že tedy klidně zůstane, ale když viděl to, co viděl, naprosto oněměl. Bill tam stál s rozepnutou košilí, která mu pomalu padala z ramen a ukazovala tak jeho polonahé tělo, jeho kůže jako by se v měsíčním světle třpytila, ve světle, které do pokoje z noční oblohy pronikalo. Bill byl opravdu dokonale nádherný. A byl to princ. Princ. Tom se spokojí i s princem, když je jeho princezna někde daleko. Jednou se k ní přeci dostane, ale teď, teď tu před ním stál anděly stvořený elfí princ.
Tom párkrát na prázdno zavřel a otevřel pusu. „Samozřejmě… Jak chceš, jak… Jasně…“ mumlal a jen přihlouple koukal. Bill se usmál a sundal si i kalhoty, Tomovi vyschlo v krku. Když se na něj ale Bill podíval, rychle odvrátil pohled, aby si o něm Bill snad nemyslel, že na něj zírá, i když zíral, a bylo na co. Elf si oblékl hedvábný župan, pod kterým mu jeho útlé tělíčko prosvítalo, a přešel k posteli, odhrnul peřinu a zalezl si pod ni, znovu se na Toma usmál.
„Půjdeš ke mně?“ usmál se Bill mile a poklepal vedle sebe na peřinu na posteli, Tom se přiblble zasmál, vydal ze sebe jen dušené „he“ a odebral se k Billovi, nechápal, co to s ním je, vždyť byl přeci vyhlášený proutník. Musí se dát nějak dohromady. Třeba to bylo tím alkoholem, který tu opravdu byl nějak silnější, než to, na co byl doma zvyklý. „Uhm… Víš… Chtěl bych ti něco říct …“ zadíval se na něj a Tom zvědavě nakrčil jedno obočí. „Víš, já jsem… Já jsem, jak jen to říct, prostě… Jsem…“
„…Princ,“ doplnil ho Tom s letmým úsměvem, když viděl, jak se Bill mračí a neví, jak to říct, a jestli to vůbec říct. Když to slovo vyslovil, Bill se na něj podíval pohledem hodným Bambiho a zamrkal.
„Jak, jak to…“
„David mi to řekl…“ pousmál se Tom slabě a Bill znovu zamrkal.
„Oh… Teď mě budeš nenávidět, že jsem ti to neřekl už dřív, že jo?…“ povzdychl si tiše. Tom ale jen zavrtěl hlavou a chytl ho za ruku. „A… Vážně jsi myslel všechno, co jsi dneska večer řekl vážně? Jakože… se omlouvám za to, co jsi mi řekl v tom výtahu, a že nejsem ošklivý a že mi to dneska slušelo…“ zamumlal a položil se hlavou na polštář, Tom si vedle něj lehl na bok. Vůbec nevěděl, co to mluví. Nikdy nebyl dobrý ve flirtování. Možná to bylo tím, že nikdy neflirtoval.
„Slušelo? Byls nádherný…“ usmál se Tom a Bill mu široce a roztomile úsměv oplatil, plaše si při tom skousl spodní ret. Tom se znovu usmál a také si položil hlavu na polštář. Jen tam tak leželi a dívali se jeden druhému do očí. „Víš… Je mi jedno, jestli jsi mi to neřekl, určitě jsi k tomu měl nějaký dobrý důvod…“ Bill na to místo odpovědi mlčky přikývl a dlouze mrkl. Díval se Tomovi do jeho čokoládových očí, byl v nich tak ztracený, že ani nepostřehl, jak se k němu Tom naklonil, a tak byl překvapen, když ucítil jeho hebké rty na svých. Překvapeně zamrkal a spokojeně zavřel oči. Bylo to jako pohlazení od andělů, nikdy v životě necítil něco tak nádherného. Tom se mu něžně vpíjel do rtů a palcem ho hladil po tváři, vzájemně si oba užívali chuti toho druhého. Oba sice chutnali po alkoholu, ale na tom teď nezáleželo, jediné, na čem záleželo, bylo to, že tu jsou spolu, a že jim teď nic na světě nemůže ublížit ani je rozdělit.
Alespoň si to mysleli…
autor: LilKatie
betaread: Janule
Sice jsem se těšila na Effervescent a čekala tu na něj, ale tenhle díl mi to naprosto vynahradil :-* Je to nádherné! Dokonale, živě jsem si představovala Billův obleček na párty a když ze sebe svlíkal oblečení, měla jsem husí kůži až bůh ví kde! 😀 ♥ Je to kouzelná povídka a já jí tak ráda čtu. Nejsi jen dobrá překladatelka, ale ke všemu i nádherně píšeš. Tak to potěš ^__^ Těším se už teď na další díl!
Ten konec, co to jee? :/ Teda takhle, ten poslední řádek 😀 Jinak ten konec byl úchvatný! 🙂 Už se moc těším na další díl 🙂
Toto bolo naozaj krásne.Billa si viem na tej party celkom dobre prestaviť. Keď hovoril o domove bolo mi ho naozaj ľúto.
No já jenom zírám 😀 to byla naprostá nádhera 😀 i když nemůžu se zbavit pocitu, že Tom až tak úplně nepochopil to s tim princem 😀 Už se nemůžu dočkat pokráčka 😀
bojim bojim. Ta potwora jim určo něco udělá…
to je tak skvělý! tak vtipně tam jsou všechny zápletky napsané. úplně jsem si zamilovala, když tom uklidňuje naše elfa 🙂 katy, piš, piš, strašně moc ti to jde a mě to tak baví číst! prostě úžasné