Alles wird gut 7.

autor: Sandra Trümper

Voda, která Toma studí

V celém domě bylo nezvyklé, téměř až strašidelné ticho. Jen hodiny tento posvátný zvuk rušily. Tiše, pravidelně tikaly a vařily tím krev v jednom vysokém černovlasém mladíkovi.

Bill seděl tiše, nehybně ve svém křesle. Hlavu měl položenou na kolenou a smutné oči nepřítomně hleděly do stěny. Tohle neznal. Ten děsivý pocit, co nyní svíral jeho vnitřnosti, co mu téměř zabraňoval dýchat a co hnal do jeho očí slzy. Nikdy si nepřipadal tak nekonečně sám. První slza mu stekla po tváři. A on se cítil jako ten největší zrádce pod sluncem.

Jeho dvojče je šťastné. Přesně, jak si přál, jak sám chtěl. Nemohl se dívat na to, jak Tom trpí, jak je smutný. A protože on sám byl šťastný, tak chtěl, aby stejně šťastný byl i Tom. Tak proč, když se jeho přání splnilo, se nyní cítí tak nešťastný, tak sám?

Protože sám byl. Doteď byl závislý na Tomově přítomnosti tak moc, že si to ani neuvědomoval. A tak teď, když mu jeho copánkované dvojče není po boku, cítí se nesvůj a necelý. Je zvyklý neustále s někým diskutovat, povídat si… Prostě s někým být!

Navíc… Tomovo štěstí v něm vzbudilo známky žárlivosti. Ne na Anise. Ale na ten pocit, který Toma činil šťastným. Záviděl mu ho. Záviděl, že Tom zná ten cit, o kterém on sám sní už od základky. Záviděl mu ho a možná právě kvůli téhle své závisti se teď cítil tak špatně.

Potřeboval by se vypovídat. Potřeboval by někomu svěřit všechny tyto strasti. Ale copak může? Copak může jenom tak vyzradit Tomovo a Anisovo tajemství, které jim všem od základů změnilo život? Copak může vůbec někomu říct něco o Tomovi, aniž by před tím získal jeho svolení? A o ono svolení se prosit nechtěl. Nebyl na to čas. Tom doma trávil už jen noci. Nepovídali si, jak bylo jejich zvykem. Popřáli si tak maximálně dobrou noc, dobré ráno a dobrou chuť při snídani a občas, když Tom nejedl s Anisem, při večeři. A pak spolu mluvili o práci. To bylo všechno.

Stýskalo se mu po vztahu mezi dvojčaty, který mezi sebou měli. Na druhou stranu věděl, že první týdny nebudou jednoduché. Z mnoha zdrojů věděl, že zamilované dvojice v prvních týdnech existence nejsou schopny myslet na nic jiného než na sebe navzájem. A tak se jenom modlil, aby tyto týdny rychle pominuly a Tom byl zpátky jako jeho starší dvojče. Do té doby se však musí nějak zabavit.

Konečně se pohnul a rozhodným pohybem sáhl po mobilu. Bylo na čase probrat se z vlastního sebelitování a zavolat někomu, koho neviděl už věky.

„Páni, Bille, ty sis taky vzpomněl, že existuju?“

Červen toho roku byl velmi povedený a každý, kdo mohl, ho trávil na koupališti. Bylo vedro téměř na padnutí a ulice větších měst byly vylidněné, neboť se nikdo nechtěl pražit na tomto jasném terči slunečních paprsků.

„Neee, nech toho! Budu mokrej!“ křičel se smíchem Tom a snažil se uskočit z Anisova dosahu. Arab s úsměvem a v dlouhých červených plavkách stál ve svém bazénu a stříkal z něj vodu na Toma.

„A právě to je účel, maličký,“ zavolal na něj a znova na něj vystříkl vodu. Nedělal si hlavu s tím, že tímhle tempem v bazénu brzo nebude ani kapička.

„A navíc ta voda je studená. Chceš, abych z toho teplotního šoku dostal infarkt?“

„Je ti dvaadvacet, Tome. Takhle mladí lidé nemají infarkt.“

„To by ses divil. A co takový sportovci? Třeba včera nějaký mladý fotbalista… Jaj!“ vykřikl, když se Anis najednou vyhoupl z bazénu ven, začal před ním couvat a přitom se smál.

„Snad by ses mě nebál, maličký?“ Anis se poněkud svádivě pousmál a pomalým krokem zamířil za Tomem.

„Bát se? Ne-e,“ zvedl Tom ukazováček a mávnul s ním ze strany na stranu. Úsměv mu z tváří nemizel, i nadále však couval. Anis přidal do kroku a Tom zrychlil své couvání. Anis se pousmál a jedním dlouhým krokem se přesunul přímo před Toma. Vpil se svými rty do těch Tomových a dotyčný se vůbec nebránil. Naopak, jako by zapomněl na hrozící nebezpečí, obmotal své dlouhé ruce okolo opáleného krku. Anis k němu ještě o krůček přistoupil a jednu ruku mu obmotal kolem boků. Tou druhou si ho vyhoupl do náručí, což Tom nečekal, takže se od něj s vykvíknutím odtrhl. „Co to děláš?“ ptal se lehce polekaně.

„Co myslíš?“ škodolibě se usmál a rozešel se i s ním k bazénu.

„Neee!“ rozlehl se přilehlými pozemky Tomův ječivý křik a dotyčný začal kopat nohama. Sám sobě se divil, kde se to v něm bere. Něco takového by řekl spíš do Billa, ale do sebe ne. Možná tato jeho stránka jenom čekala na dobu, kdy se bude moci ukázat a plně rozvinout.

„Jsi jako malý dítě,“ zasmál se Anis. Neznělo to vyčítavě, spíš jen hravě. Oba psi za plotem v jejich ohradě se na ně nechápavě dívali. Co to ti dva blázni vyvádějí?

„Což je jeden z miliónu důvodů, proč mě miluješ,“ dopověděl za něj sebevědomě Tom a zkřížil své kotníky. Anis mu neodpověděl, jen se mu opětovně vpil svými rty do těch jeho. Tom se spokojeně usmál a plně se vložil do polibku. Vychutnával si ho a nevnímal okolí. Což neměl dělat. To mu ale řekl až krátký let vzduchem, který nedobrovolně absolvoval a zakončil ne zrovna elegantním dopadem do překvapivě neledové vody. Krátce se ozval Tomův křik a pak ho celého pohltila voda. Anis se jen spokojeně usmíval a elegantně seskočil do bazénu za ním.

„Tyyy!“ přimhouřil nebezpečně oči Tom, když se jeho hlava konečně vynořila z vody. Jeho copánky byly nasáklé vodou a on věděl, že budou vlhké ještě další den. „Tyyy!“ máchl jeho směrem rukou a nakrčil obočí. Anis se na něj pobaveně zadíval. „Ty!“ probodl ho rozlíceným pohledem. „Jednou z tebe zkolabuju!“ pronesl dramaticky. Anis se rozesmál a Tom na to reagoval jen uraženým našpulením rtů.

„No tak, zlato, nečerti se,“ když to viděl Anis, raději se na něj smířlivě usmál. „A pojď sem ke mně, ať si užijeme příjemné odpoledne,“ rozevřel svou náruč. Na to ale byl Tom moc rozjívený, rozdováděný a cítil se moc ukřivděně.

„No tak to teda ani náhodou!“ zamítl to a povytáhl svůj nos trošku nahoru. Anisovi cukaly koutky. Už jen podle tohoto gesta poznal, že Tom svojí uraženost jen hraje, protože ho chce poškádlit. Na to ho za těch pár týdnů znal až moc dobře, až moc často spolu takovéto hry hráli. „Já teď půjdu trošku opálit své úžasné tělo a ty se tu zabav, jak chceš,“ prohlásil rasta a už se hrnul ke schůdkům vedoucím z bazénu. Anis se zasmál a pohodlně se opřel o stěnu.

Schůdky bylo přímo naproti němu, díky čemuž měl perfektní výhled na Tomův lehce se vrtící zadek při vylézání. Navíc se jeho jindy volné plavky nyní lepily k tělu, takže Anisem projela vlna vzrušení a pýchy, že toto vskutku dokonalé stvoření patří jen a jen jemu. Pozorně ho sledoval, když se Tom odebíral přes celou zahradu až k terase u domu, a přitom ho podezíral, že těmi boky lehce kroutí naschvál. Ne, nebyla to chůze modelek, které si div neukroutí boky, ale přesto v Tomově chůzi bylo cosi, co poutalo pozornost na jeho drobný zadek, který nyní, k jeho vlastní nevýhodě, splývavá, a vodou nasáklá látka spíše odhalovala. Anis z toho pohledu byl rozhodně unešený a byl neuvěřitelně šťastný, že je to zrovna on, kdo se tomu může oddávat.

Tom si moc dobře uvědomoval pohled, kterým ho Anis častoval. Po zádech mu z něj přejížděl mráz a žaludek se kroutil. Chtěl… něco. Vlastně ani nevěděl co. Chtěl, aby za ním Anis přišel, políbil ho a… zčervenal… udělal ho. Ano, přesně tohle chtěl. Protože v posledních dnech se cítil neuvěřitelně nadržený.

S tichým povzdechem se natáhl na lehátko a čekal. Věděl, že za ním Anis přijde. Prostě to věděl.

Anis se pousmál, když se Tom položil na lehátko a zavřel oči. Měl dokonalý výhled na celou jeho postavu z profilu. Dlouhé a štíhlé nohy, stejně dlouhé a příjemně svalnaté ruce, ploché břicho, pravidelně se zvedající hruď a dokonalý profil obličeje. Opravdu, tenhle obrázek byl dokonalý. A Tomova pokožka už nyní byla bronzová, a díky kapičkám vody, které na ní byly zachycené, se na sluníčku leskla. Anisem projela vlna vzrušení. Nastala dokonalá příležitost.

Odlepil se od okraje, přešel přes bazén a vylezl z něj. Neobtěžoval se se schůdky, ty tu měl vlastně jen z povinnosti a teď už kvůli Tomovi. On se vždycky prostě jen vyhoupl nahoru.

Tom ho slyšel, neboť voda šplouchla o okraj bazénu hodně hlasitě a z Anise samotného odkapávala na zem, ale nedával to nijak najevo. Čekal, co udělá Anis dál.

Anis však čekal. Musel počkat, až z něj opadne alespoň větší část vody. Přestože by se na Toma nejraději okamžitě vrhl, musel počkat. Nechtěl, aby Tom slyšel, jak přichází.

Když z něj po několika minutách přestala téct voda, pomalu, tiše se začal přesouvat k Tomovi. Dal si pozor, aby ho nezastínil, a díky tomu měl pro sebe moment překvapení. Nahnul se k němu a přitiskl své rty na Tomovy. Cítil, jak se ty měkké polštářky pod ním otevírají a nechávají mu volnou cestu. V duchu se pousmál. Tom nespolupracoval, ale on vycítil, že je to jenom proto, že zkouší, co Anis udělá.

Opatrně, pomalu a postupně se na Toma položil. Pořád na něm nespočíval celou svou vahou, ale většina z ní se opravdu tiskla na Tomovo polonahé tělo. Cítil, jak Tomovi naskočila husí kůže. Nohy si propletli do sebe a Tom lehce pozdvihl svou hruď, díky čemuž se jí otřel o tu Anisovu a okamžitě připojil svůj jazyk k tomu druhému. Omotal své ruce kolem jeho krku a natiskl ho víc na sebe. Anis byl těžký, ale to mu bylo jedno. Chtěl ho jen cítit.

Anis byl potěšený. Toužil mít volné ruce, ale jeho ruce byly to jediné, co bránily Toma před zalehnutím. Ty nehodlal jenom tak dát někam jinam, přestože ho napadaly miliony míst, kde by je měl raději. A všechny byly na Tomově těle.

„Anisi,“ tiše vydechl Tom, když se Anis přesunul rty na krk mladšího chlapce. Lehce ho skousával, mazlil se s ním, laskal ho. „Já…“ zčervenal rasta a pohnul se proti tělu nad sebou. Anis se poněkud zarazil, když ucítil tvrdé něco, co se otřelo o jeho břicho, ale pak se jen přisál na Tomovo citlivé místo a v duchu se spokojeně usmál. Přesto však chtěl, aby to Tom řekl, aby si byl jistý, že když to udělá, nebude to chyba.

„Ano, maličký?“ zamumlal mu do krku, když pustil jeho pokožku ze svých rtů. Zanechal po sobě červený flíček a s úsměvem se na něj zadíval.

„Anisi,“ zakňučel Tom a znovu se o něj otřel. Skousl si ret a zavřel oči. Bylo to tak příjemné! Ano, teď už se cítil připravený. Nechá Anise, aby si s ním dělal, co chce. Jsou spolu několik týdnů, kdyby mu šlo jenom o to, už by ho dávno nechal na pokoji. Ale on místo toho trávil každou možnou chvíli s Tomem. Neexistovalo nic jiného, co by ho mohlo víc přesvědčit.

„Já… já chci…“

„Copak chceš, maličký?“ Tom jen lehce zakňučel, prudce si Anise přitáhl k sobě a divoce ho políbil. Potřeboval dodat odvahu k tomu, co řekne. Ačkoliv se to nezdá, nebyl nikdy z těch, kdo by mohl při něčem tak intimním jenom tak mluvit. On většinou všechno řekl tím, co dělal.

„Chci tebe, Anisi. Chci tě cítit všude, chci si to užít a chci, aby sis to užil i ty,“ zašeptal mu dráždivě do rtů. Stále se cítil poněkud rozpačitě, ale chtěl to říct. Chtěl říct tohle všechno, protože takhle to všechno cítil a chtěl, aby to jeho přítel věděl. „Miluju tě, Anisi,“ v rapperovi se cosi sevřelo. Věděl, že tentokrát je to jiné než všechny ostatní jejich vyznání. Tentokrát je Tom odhodlaný zcela se mu oddat.

„Miluju tě, Tome,“ znovu se přitiskl na jeho rty. „Ale nemusíme spěchat. Můžeme postupovat stejně pomalu jako doteď.“

„A… nevadí ti to?“ zeptal se opatrně Tom. Boky lehce vyzvedl a otřel se klínem o Anisovo břicho. Tlak tam nahromaděný byl už téměř neúnosný, ale on musel dořešit tento rozhovor. Anis se nad tímto gestem usmál. I on cítil narůstající vzrušení.

„Maličký,“ povzdychl si a znovu ho políbil. Neodpověděl, nepovažoval to za důležité. Jen ho stále líbal a přenesl svou váhu na jednu jedinou ruku. Tou druhou sjel přes štíhlé boky až k mokrým plavkám. Zahákl za ně jeden prst a chviličku počkal, jestli Tom nebude mít nějaké námitky. Ten se však jen zavrtěl a lehkým skousnutím Anisova spodního rtu ho popohnal. Anis se v duchu pousmál a stáhl mu plavky ke kolenům, dál nemohl. Jednak dál nedosáhl a pak tam už byly jejich nohy zapletené do sebe.

Jakmile se Tomův penis osvobodil z látky, plně se vztyčil a tím se i otřel o nahou kůži Anisova břicha. Tom tlumeně zasténal do Anisových rtů. Dotyk jeho nejcitlivější pokožky s horkou kůží Anisova rozehřátého těla byl naprosto elektrizující, vzrušující. Odtrhl své rty od těch Anisových, zaklonil hlavu a zasténal. Anise to potěšilo. Lehce se nadzvedl, také si stáhl plavky a položil se zpátky na Tomovo nahé, roztoužené tělo.

Tom téměř zakřičel, když se na něj položila nahá, teplá pokožka. Zavřel oči a skousl si ret, když ucítil Anisovo vzrušení tak neuvěřitelně blízko toho svého. A přestože držel oči pevně zavřené, viděl zářící ohňostroje před sebou. Tak silné pocity nikdy nezažil. A když ucítil vlhký jazyk na své bradavce, měl pocit, že vybuchne.

„A-Anisi… já…“

„Ššš, maličký,“ zavrněl mu Anis do ucha. Tom nevěděl, jak se tak rychle dostal od jeho bradavky k uchu, ale bylo mu to jedno. Byl to moc pozemní problém na jeho mimodimenziální pocity. „Jen si to užívej.“

Anis se pohnul proti tělu pod sebou a oba hlasitě zasténali. Bylo to pro oba něco nového, něco co je přivádělo o rozum. Pohybovali se proti sobě, a když jim to zrovna obsah kyslíku v krvi dovolil, líbali se. Netrvalo to nijak dlouho a Tom se s hlasitým výkřikem udělal. Měl zakloněnou hlavu, otevřenou pusu, hruď se mu zdvihala přehnaně rychle a on před očima viděl světlé skvrny, které se objevovaly stejně náhle, jako mizely. A on se při tom i nadále pohyboval proti Anisovi. Chtěl, aby Anis zažil stejně silný a úžasný orgasmus jako on.

A nemusel na to čekat dlouho. Anisovi stačilo jen pár pohybů a on se, s pohledem stále zabodnutým do Tomova vzrušeného obličeje, udělal stejně silně jako jeho přítel. Sesunul se na Toma, ale stále si dával pozor, aby alespoň část své váhy odklonil tím, že se bude jednou rukou podpírat. Když se Tom pár minut potom zcela vrátil zpátky ze svých výšin a všiml si toho, pousmál se.

„Nejsem tak slabý, jak vypadám. Klidně nech tu ruku odpočívat a polož se na mě,“ své ruce omotal kolem Anisova pasu a hladil ho na zádech. Anis si nesouhlasně odfrkl, jeho tělo však na ta slova reagovalo samo. Byl vyčerpaný, ale v tom dobrém slova smyslu. Uvolnil svou ruku a celou vahou spočinul na svém mladším příteli. Tom se usmál a zavřel oči.

V tu chvíli byl naprosto uvolněný (a to nejen fyzicky), příjemně unavený a šťastný. Anis mu klidně ležel v náručí a on byl rád, že jejich vztah je vyrovnaný, že jsou rovnocenní partneři, přestože je mezi nimi víc jak deset let rozdíl.