autor: Nisch
BILL
Vpíjel jsem do Tomových rtů. Ze začátku jsem se chtěl odtáhnout, ale polibkům se nedalo odolat. S jemností, s jako mi Tom polibek dával, jsem se zmohl pouze na to, mu ho oplácet. Ale užíval jsem si to. Bylo to tak krásné. Tělem se mi rozléval nepopsatelně příjemný pocit. Zároveň ale pocit strachu, že je to poprvé a naposledy, co cítím chuť Tomových rtů. Nechtěl jsem, aby tahle chvíle skončila. Bylo to jako sen.
Po nějaké chvíli se naše rty přece jen rozdělily. Rty mě pálily a brněly. Stále jsem na nich ale cítil ty Tomovy, jejich chuť. Cítil jsem, že se na mě dívá. Já však neměl odvahu se mu podívat do očí. Měl jsem strach z toho, co bych v nich mohl vidět.
„Pro-proč jsi to udělal?“ Zašeptal jsem. Jemně mě pohladil po tváři a mírným tlakem mě donutil se na něj podívat.
„Billy…“ řekl tiše moje jméno. Podíval jsem se mu do očí. Bylo v nich tolik lásky, jako jsem snad ještě nikdy u Toma neviděl. Tolik citu a… klidu.
„Billy, já… neodpovím ti na to. Sám nevím, proč jsem to udělal. Prostě jsem to tak cítil. Promiň, jestli …“ teď se v jeho očích objevil strach.
„Tome, proč se mi omlouváš? Nemáš za co.“ Stiskl jsem pevněji jeho ruku. Nechápal. „Já… ani nevíš, jak jsem rád, že jsi to udělal.“ Pousmál jsem se. „Osobně bych k tomuhle neměl odvahu.“ Dodal jsem ještě rychle a sklopil oči. Tom na to už nic neodpověděl. Jen mě objal a pevně stiskl v náručí. Ale nebylo to takové, bratrské objetí. I když bylo silné, bylo zároveň i plně citu. Takové, ochranitelské. Jako by říkal: „Nikomu tě nedám.“
TOM
Nevěřil jsem tomu, co se právě stalo. Já fakt Billa políbil. Svého bratra. Mělo by mi to zřejmě připadat nechutné, ale naopak. Cítil jsem se, jako by ze mě spadl obrovský balvan, který mě tížil. Jako bych byl KONEČNĚ volný a… opravdu šťastný. Ten malý kousek, co mi chyběl k úplnému štěstí, byl vyplněný.
Tiskl jsem k sobě Billa, jako by mi ho měl někdo vzít a já ho nechtěl nikomu dát. Vdechoval jsem jeho omamnou vůni, vnímal jeho dech a tlukot srdce. Teplo jeho těla. Soustředil jsem se jen na jeho blízkost. V tu chvíli mým tělem projel neskutečně zvláštní, ale příjemný pocit. Bylo to něco jako úleva. Úleva, když… Najdete něco, co jste hrozně dlouho hledali a teď jste to konečně našli. Nechápal jsem to. Je snad Bill ten střípek, co mi chyběl k úplnému štěstí?
Lehce jsem se od Billa odtáhl a podíval jsem se mu do očí. Chvíli jsme jen tak na sebe dívali. Dokonce bych si troufal říct, že jsme se tak trochu prohlíželi. Aspoň já si ho prohlížel. Jak to, že jsem si nikdy nevšiml, jak neskutečně jemný a krásný má obličej. Ty jeho smyslné rty, čokoládové oči… Pousmál jsem se a pohladil Billa po tváři. Úsměv mi opětoval. Pak se ale naklonil a nečekaně mě políbil. Trochu mě tím překvapil. Ale mile překvapil. Znovu jsem se pousmál a začal spolupracovat. Bylo to… jeho rty pro mě začínaly být pomalu, ale jistě jako droga.
Polibek už nebyl tak jemný jako předtím. Začínal nabírat na intenzitě. Naše jazyky se proplétaly. Víc jsem si k sobě Billa přitáhl. Chtěl jsem cítit co nejvíc jeho blízkost. Omotal mi ruce kolem krku a naplno se uvolnil. Během chvilky jsem ale začal tam dole pociťovat mírný tlak. No kurva… On mě vzrušil. Sakra, nesmí si toho všimnout. Chtěl jsem od něj odtáhnout a někam zdrhnout, nejlépe do koupelny, ale touha a chtíč po jeho blízkosti byla, bohužel, silnější. Ne, Tome… dost. Přestaň! Musíš se někam zašít. A to co nejdřív, nebo se tady z něj uděláš. Tlak v boxerkách byl, čím dal větší. Ne, musím pryč. A to rychle.
„Bille…“ vydechl jsem vzrušeně mezi polibky jeho jméno. Sakra, to znělo moc nadrženě.
Mírným tlakem jsem se pokusil od něj odtáhnout. Trošku nechápavě se na mě podíval.
„Já… já musím na záchod.“ Vykoktal jsem ze sebe s omluvným úsměvem a rychle jsem zapadnul do koupelny. Pro jistotu jsem se i zamknul. Nerad bych, aby mě Bill viděl, jak si ho leštim. Zhluboka jsem se nadechl a na jednou jsem si stáhl kalhoty i s boxerkama. „Kurva… bráško, ty mě chceš zabít.“
BILL
Tom se na mě jen omluvně usmál a zmizel v koupelně. Zdálo se mi to, nebo mu fakt stál. Nad touhle myšlenkou jsem se musel zasmát. Že bych fakt vzrušil svého brášku? Mmm… ale asi je to dost možný. Tom je nadrženej furt, tak čemu se vlastně divim…
autor: Nisch
betaread: Janule
Nádhera..:) Srašně moc se mi líbí jak píšeš..♥ Tk mos se v tom v\žíváš, je to tak krásný… Miluju povídky od tebe…♥
souhlasím ;)).. prostě nádherné ♥
Kráása :))
uhm.. nemám slov ♥ perfektní 😉
Jo Billy, to se ti povedlo. Tom na záchodě při tom jeho leštění, musí být super pohled. Jinak k tomu polibku. To byla nádhera, ty emoce vypsané přesně na těch správných místech. Bill malá veška prohnaná, no taky by nemusel skončit u líbání, že jo…Stejně, ted když člověk čte povídku díl za dílem, a má to hned po sobě, je v příběhu mnohem více vžitý než hned po jednotlivích dílech..jen mě mrzí, že až to dočtu budu muset zase čekat, ale určitě počkám, tahle povídka mě chytla….a já stejně prase nadržený budu čekat až se rozhoupou xD 😛