autor: Kiki
Ehm, takže jsem tady s novou-starou povídkou. Slitovala jsem se nad krizí TWC blogu, původně jsem si řekla, že už sem budu posílat jen jednodílky, protože to vaše komentování je opravdu hrozný. Vážně to odradí autora psát dál, a to neříkám jen já, že si to myslím, ale proto, že je to pravda. Zamyslete se nad tím, jinak myslím, že když si řekne tohle každý autor, z TWC bude… nic. No, to je jedno. K povídce. Ani nevím, jak mě napadla, ale psala jsem ji o prázdninách, letních, minulého roku a u mě na blogu si myslím, že měla úspěch, tak to zkouším i tady. Snad se bude líbit a vy komentovat 😉 K.
Bill
Právě sedím ve svém pokoji a poslouchám písničky. Je pořádně dusno, i přes to, že je už večer. Chtěl bych jít ven a pořádně zapařit, ale není s kým. Nikdo se se mnou nebaví. Všichni si myslí, že jsem divnej. Uh… možná mají pravdu, žiju ve svém světě, ale mám to rád. Za žádnou cenu bych neměnil s Kaulitzem. To vůbec ne. Přijde mi jako celebrita. U každýho je oblíbenej. Pořád je ve středu pozornosti, vše, co udělá nebo řekne, se hned roznese po celé škole. Vůbec nemá čas na sebe. Motaj se kolem něj nějaký holky, který si o sobě myslí bůhvíjak nejsou krásný. Neříkám, že já jsem, ale… vůbec se mi nelíbí. Jsou namyšlený, hodně si o sobě myslí, řeší, co zrovna letí, a mohl bych pokračovat donekonečna. Prostě holku nechci za každou cenu… spíš kluka. Jo, jsem na kluky. Myslím, že jsou o hodně lepší než holky, netráví tolik času v koupelně. Ha, jaká ironie. Sám trávím hodiny v koupelně se svými vlasy, líčením a taky dost času u skříně, než si vyberu věci. Musím vstávat tak o tři hodiny dřív. Děsný, ale zvyknete si. Proč jsem vlastně začal vyprávět o Kaulitzovi? Ani nevím. Myslím, že mě ani nemá rád, nevšímá si mě, ignoruje. Vlastně, měl bych být rád, protože s kým se baví Kaulitz, s tím se baví celá škola, o což já rozhodně nestojím… Všichni jsou tak, tak… falešní.
Tom
Už zase pro mě přišli kámoši, ať někam zajdem. Samozřejmě jsem souhlasil. Mám rád kluby, holky, alkohol, drogy a sex. To je můj život. Myslím, že jsem u všech oblíbený. Nevím proč, ale je to tak. Jsem za to i rád, že nejsem třeba jako Trümper. Je divnej. Uh… ale abych řekl pravdu, to se mi na něm líbí. Dalo by se říct, že jsem bi.
Oblíkl jsem na sebe nějaký džíny, triko a dredy hodil pod kšiltovku. Jako vždy, ve svém stylu, který ale každý kopíruje. No co… jsem holt oblíbenej. Vůbec nic jsem pro to však nemusel dělat. Nikdy oblečení neřeším. Nosím to, v čem se cítím dobře. Vezmu nějaký prachy, klíče, mobil a může se vyrazit. V čele své party vejdu do klubu, kde jsme něco jako V.I.P., takže to už máme zadáčo. To je život… nadechnu se zhluboka vydýchanýho vzduchu, ve kterém je cítit cigaretovej pach a taky alkáč. Miluju to tady. Vždycky si zalezeme s klukama někam do rohu a vesele se bavíme. Dneska se to tady pořádně rozjede. Myslím, že to dnes nezůstane jen u alkáče a drog. Jasný, beru drogy, ale to tady každej. Ovšem vím, kdy mám dost a kolik si můžu dovolit. Nejsem na tom závislej. Jen si píchám… občas. Erick vytáhne sáček a každý si píchne svou dávku. Potom si zavoláme barmanku, ať nám něco donese, nějakou děvku a zábava může začít!
Bill
Uff… myslím, že je už celkem pozdě a měl bych jít už spát. No, pozdě… není, ale jsem celkem unavenej. Dneska je už sobota, zejtra neděle a pak zase do toho ústavu. Abych byl upřímnej, nechce se mi tam. Ale co se dá dělat. Prázky jsou za dveřmi a pak? Dva měsíce volna. Tak moc se těším. Už se nebudu muset dívat na ty znechucený pohledy, poslouchat narážky na můj vzhled… Všechno bude pryč… alespoň na chvíli.
Bydlím sám, mám štěstí, že mě nikdo nebuzeruje nebo tak. Jsem spokojený, dalo by se říct. Vysvleču se, vezmu věci na spaní a zalezu do koupelny, kde začnu dělat hygienu. Miluju ten pocit, kdy mě bičují miliony kapek horké vody. Po hodině vylezu. Osuším se do huňaté osušky a oblíknu na sebe boxerky. Moje pyžamo. Otevřu dveře do mýho velkýho pokoje, zalezu do postele, do které by se vešli snad tři, a pustím si velkou plazmovku. Nikdo o mně a naší rodině nic neví, tím chci říct, že nikdo neví, jak si žiju. Myslím, že máma s tátou mě rozmazlují. Dovolí mi snad všechno. I kdybych chtěl, mohl bych mít soukromýho učitele, ale to vážně nechci. Chcinormální život, a to se mi daří.
Jsem rád, že se se mnou skoro nikdo nebaví, jen můj nejlepší přítel Andreas, ale ten se odstěhoval do Hamburgu. Občas za mnou jezdí nebo já za ním. Jak kdy. Teď to bohužel moc často nejde, protože má přítelkyni. Bože, ženský… Nechápu, jak to s ní může vydržet v jednom baráku. No nic… začnu si projíždět programy. Mám jich snad milion, ale nic tam není… Nechám nějaký hudební kanál. Miluju hudbu. Nechci se nějak vytahovat, ale píšu i písničky a myslím, že jsem v tom dobrej. Mám snad plný šuplík. Jednou bych to v životě chtěl někam dotáhnout. Jenže, má to háček. Neumím na nic hrát. To je ten problém… někdo se bude muset najít, aby mě učil hrát…
Tom
Já, alkáč, drogy a děvka? Vražedná kombinace. Vždycky mě musí kámoši tahat domů. Naštěstí žiju sám, takže se vždycky vyhnu nějakýmu dementnímu vysvětlování našim. Ani nevím, kde jsou a upřímně, je mi to fuk. Nestarám se. Nepotřebuju je. Řekli mi, že dům je můj a oni táhli pryč. Jen mi posílají peníze na účet. Víc nepotřebuju. Postarat se o sebe umím. Kluci říkali, že je na čas jít domů, že je prej šest ráno. Pff… jasný, to jim tak věřím. Motá se mi hlava a všechno mi splývá dohromady. Je mi to ale jedno. Cítím se naprosto skvěle. Vnímám, jak mě nějaké silné paže chytají a vedou ven. Asi je vážně na čase jít domů. Naštěstí to mám kousek, takže se tam vždycky za něčí asistence dostanu. Ovšem nikdy si nepamatuju čí. Ani se o to nestarám. Hlavně, že jsem doma. Vydupu schody a plácnu sebou na zem. Spím až do dalšího odpoledne.
autor: Kiki
betaread: Janule
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 7
jo dobrá povídka:)jen jsem trochu nepochopila Toma…na začátku řekne, že ví kdy má dost a na konci ho musej tahat domů…ale nevadí že jo:D to se hoši maj, že bydlej sami a ještě jim rodiče posílaj prachy..to by bral každej;D tak se těšim na další díly:)
yeah .. tahle povídka je upe nejvíc suprová .. četla sem jí už na tvym blogu .. :))
zajimavy.. mistama mi prijde ze sem mohla vic rozepsat, ale jionak se mi to libi 🙂 uz se tesim na pokracovani 🙂
Začíná to zajímavě…:) Moc se mi to líbí, určitě budu číst…;) Těším se na další díl..:)
A musím s tebou souhlasit, opravdu je to tu s komentama mizerný… Taky jsem hodněkrát přemýšlela, že nemá cenu psát nebo to sem posílat…:) Člověk by měl okomentovat povídku, kterou čte a líbí se mu, aby autor věděl, že ji někdo čte..;))
povídka bude určo zajmavá a sem zvědavá jak se to vyvine.těšim se na další dílek 🙂
Zatial to vyzerá tauímavo, som zvedavá čo bude daľej.
s tím komentováním je to bohužel pravda,opravdu to stojí za prd,…jinak povídka vypadá fakt zajímavě myslím že si sednou nebo v to alespoň doufám x) budu určitě číst a těším se na další díl x)))
Vypadá to zajímavě jó to by byl život prázdnej barák a rodiče co posílaj prachy 😀
supr začátek :))))
Zatím se mi to vážně líbí! 🙂 Zajímalo by mě, jak se spolu dají dohromady. 😀
Jak pak to bude pokračovat