No one is innocent I – Chocolate love 40.

autor: Catherine & Sch-Rei
„Billi? V pořádku?“ šeptnu nejistě. Otře si rukou pusu. Tiše zakňučí.
„Jo. Asi jo,“ vydechne a zavře oči. Povzdechnu si a trošku si ho k sobě opatrně přitulím. Políbím ho na čelo.
„Bude lépe, musíš… to vydržet, prosím,“ zašeptám, hladím ho po vlasech. Je to tak špatný pohled, dívat se, jak je mu špatně, trápí se. Nemám z toho příliš pěkný pocit, spíš naopak.
„Ššššš,“ šeptám. Vydechnu, pohladím ho po tváři.
„Na, napij se,“ podám mu tu vodu, co donesl Andreas. Přiloží si ji ke rtům a začne chlemtavě pít. Flašku mi zase vrátí. Vezmu ji do ruky a znovu ho po tváři pohladím. Zvednu trošku pohled a podívám se na Andrease. Zamrkám.
„Miluju tě,“ šeptá a hladí mě po ruce. Oči má zavřené.

(Bill)
Ležím na Tomovi. Mám pocit… Že mi za chvilku oči a všechno upadne. Nemůžu je ani otevřít. Je mi… Tak špatně. Všechno se mi motá, v hlavě mi nepříjemně hučí. Nemůžu ani usnout. V krku mi pálí od všeho toho zvracení. Nahnu se nad kýbl a začnu se dusit. Zamrkám, když tam vidím… Krev?! Co to kurva má bejt? Zaúpím a hlavu nechám padnout na postel. Přitáhnu si nohy k tělu. Šíleně mě bolí břicho a je mi zima. Tom se nade mne okamžitě nahne.
„Bille? Lásko, co se děje?“ řekne strašně rychle. Dá mi ruku na čelo. Začnu se zase dusit. Znovu se nahnu nad kýbl a otevřu pusu. Jen mi z ní vytéká opět krev. Bože. Je mi snad ještě hůř než předtím.
„Andy!“ zaječí Tom a pokouší se mě alespoň hladit po hlavě. Dám si ruce na uši. Tomův křik mi trhá bubínky.
„Hm? Co se děje?“ ozve se blonďák z chodby a přijde rychle do pokoje. Zakloním hlavu. Všechno se mi motá.
„Potřebuju… Billovi je hodně špatně, prosím… zavolej někoho, hned, prosím,“ řekne Tom zoufalým tónem. Vypadá… Zní, jako by skoro šílel.
„Co? Jak jako… Hodně špatně? Mám zavolat sanitku?“ ptá se Andreas nechápavým tónem. Položím si ruce na břicho. Nechám po tvářích téct slzy. Všechno mě kurevsky bolí. Jako by se mi rozžíral žaludek.
„J-jo… Zavolej sanitku, hned!“ Tom mě chytí za ruku.
„Lásko, prosím, vydrž, bude dobře… Jsem s tebou, tady, jen vydrž, prosím,“ začne mi šeptat.
Nahnu se nad kýbl. Nevnímám, jen zvracím. Jakoby z dálky slyším Andreasův hlas, jak s někým komunikuje přes telefon. Zavřu pevně oči a zase si lehnu.

„Já… Nechci umřít,“ zašeptám. Jsem tak. Absurdní. Ne. Určitě neumřu. Na tohle se neumírá, nebo snad jo?
„Sakra, Bille, neblbni. Tohle neříkej. Rozumíš? Všechno bude v pořádku, bude to fajn,“ Tomovi se zlomí hlas.
„Andy, sakra dělej,“ už jen zašeptá. Cítím, jak v ruce vedle mojí nohy stiskne prostěradlo.
Bolestně zasténám. Opravdu to nejde vydržet.
„Měli by tu být do pěti minut,“ oznámí Andreas a koukne se do kýble. „Tome… On Bill zvracel krev?“ zeptá se s otazníkama v očích.
„Jo, kurva,“ zaúpí Tom a pohladí mě po vlasech.
„Zlato, prosím, vydrž to,“ zašeptá. Zavřu pevně oči. Nevnímám… téměř nic. Zase se natáhnu po flašce s vodou. Mám neuvěřitelně sucho v puse. Napiju se a hodím flašku na zem.
„Tome, uklidni se. Takhle mu nepomůžeš,“ pohladí mě Andreas po tváři.
„Jak můžu být do prdele v klidu, když… aum…“ Skoro až zafňuká Tom. Hodí zoufalý pohled po Andreasovi. Přitisknu se k Tomovým nohám. Potřebuju ho alespoň trošku cítit u sebe, i když vím, že je se mnou. Zakňučím, když slyším zvonek.
„To bude doktor. Jdu tam,“ řekne Andreas a seběhne ze schodů. Vrátí se i s dvěma muži v reflexních bundách, kteří mají lehátko. Vysvětlí situaci, alespoň trošku. Někdo mě zvedne a položí na tu… pojízdnou postel. Vydechnu a opět se dusím. Odplivnu krev vedle sebe.
„Co to… Co se stalo?“ slyším zvědavé hlasy všech. Jo. Jsem středem pozornosti.

(Tom)

Kurva! Proč jsem to nemohl vypít já? Proč to musel odnést Bill? Proč má nějaká kurva radost z toho, že mu ubližuje? Je mi z toho až do breku, jak je mi strašně Billa líto, ale nejhorší je, že já mu nemůžu sám pomoct. Přísahám, že až bude příležitost, tak to Bonnie s chutí spravedlivě oplatím. Nikdo nemůže Billovi takhle ubližovat. Tak kurevsky to ubližuje i mně. Ne, nemůžu kvůli tomu přece brečet, hh? Řeknu sám sobě, když se mi do očí začnou trošku tlačit slzy. Jo, mám o něj tak… šílenej strach.

„Hey ty… Co se to stalo? Kam ho kurva vezou?“ přiběhne ke mně ten kluk, se kterým jsem se rval. Lomcuje se mnou.
„To byste měli kurva vědět s Bonnie, když jste mu dali kdoví jaký sračky do pití!“ zaječím po něm a rozhodím rukama.
„Prosimtě… Uklidni se. Byla to jen prdel. Bude v pořádku,“ pokrčí rameny a kouká se na Billa, který… spí?
„Jasně, prdel, všichni jsme se zasmáli. Hahaha.“ Zasměju se ironicky a zakroutím hlavou.
„Hele… Jestli s ním něco bude. Nezmiňuj prosimtě mě. Mám už… U fízlů pár problémů,“ koukne se mi po tom všem do tváře. Odváží se pohladit Billa po paži.
„Nesahej na něj!“ zavrčím a zamračím se. Odtáhnu mu od něj ruku. Ne. Na Billa už nikdo ani nesáhne. Nikdo! Nikdo se k němu ani nepřiblíží.
„Tak sorry,“ ušklíbne se na mě a ruku stáhne. „Hlavně o mně mlč.“ Sykne.
„Když bude mlčet Tom, tak já ne, Danieli. Tohle si solidně posral,“ zastane se mě Andreas.
Podívám se na Andrease, trošku se na něj pousměju, ale otočím pohled k Billovi. Povzdechnu si, pohladím ho po tváři.
„Jste jen hnusný kurvy,“ zavrčí Daniel a zakroutí hlavou. Jde zpátky dovnitř. Andreas chytne opatrně Billa za ruku a koukne se na mě.
„Můžu?“ ujistí se.

Dál na Billa koukám. Jenom němě přikývnu, hladím ho po tváři. Pořád mám o něj strach, i kdyby, co kdyby, prostě mám o něj starost, hodně velkou.
„Jsem tak příšerně nezodpovědný. Proč to nemohli udělat mně, ale jemu? Proč… To musí odnést on?“

„Protože jsou to svině, který vám… závidí váš vztah. Já… taky ti to závidím, když vás takhle vidím. Ale na druhou stranu ti to přeju. Já tě v tom nenechám, hm?“ usměje se na mě Andreas. Bill se zavrtí. Otočí hlavu na moji stranu.
„Děkuju,“ šeptnu a usměju se. Ale pořád sleduju jenom Billa, pořád ho hladím po tváři, musím se ho dotýkat. Mohl bych ho i… políbit? Kousnu se do rtu.
„Nemáš za co,“ usměje se na mě a doktor ho odstrčí. Píchne Billovi do ruky nějakou hadičku. Andreas mu začne popisovat to, co se stalo. Já jenom dál věnuju všechnu pozornost Billovi. Kdybych mohl, kdyby to šlo, tak bych to všechno stáhl na sebe, aby se takhle nemusel trápit. Smutně zamrkám a nakloním se k němu. Letmo ho políbím na čelo.
„Všechno bude v pořádku, lásko,“ zašeptám a pohladím ho po paži. Jo… Bude to v pohodě.

autor: Catherine & Sch-Rei
betaread: Janule

6 thoughts on “No one is innocent I – Chocolate love 40.

  1. Lennech je Bill v priadku prosím, lebo toto sa mi ani trochu nepáči. Dúfam že tonebudenič vážne. aBonnie s kamarátmu si to riadne odškáču.

  2. Dobrý diel… ja to síce nečítam ale ked nemám čo čítať tak to prečítam… dúfam že sa Billovi nič nestane 🙂 …mimochodom kedy bude další diel Zkrotenie zvieraťa? 🙂

  3. Jako Bonnie je opravdová kráva na druhou… tohle přehnala… jako opravdu hodně mě znepokojuje ta krev, co Bill blinkal.. opravdu doufám, že to přežije a nebudou do toho zasahovat jeho rodiče, které upřímně nemám ráda… Ale proč se vždycky něco tak hezkého musí po****???:(':( Vydrž,Billi!!

  4. Božééé!!! Ta Bonnie je taková kráva!!! Jestli se Billovi něco stane, tak asi chcípnu!!Já tuhle povídku fakt zbožňuju. Prosím ryche další díl!!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics