autor: Sandra Trümper
Zdravím, mé milé čtenářky i ostatní návštěvníci blogu! =o)
Hlásím se zase jednou s povídkou. Ale tentokrát možná nepůjde tak docela o povídku. Půjde o… rozhovory. Mezi kým? No… to už snad zjistíte sami. =o)
Takže… přeju hezké čtení! =o)
„Takže… proč jste tady, pane Kaulitzi?“
„Tome.“
„Prosím?“
„Říkejte mi Tome.“
„Dobrá. Tak tedy – proč jste tady, Tome?“
„Protože mě sem poslal manažer.“
„A proč vás sem poslal váš manažer?“
„Neřekl vám to?“
„Tome, pokud se máme někam dostat, mělo by platit pravidlo, že otázky pokládám já. Platí?“
„A mám na vybranou?“
„Ne, obávám se, že nemáte.“
Hluboké oči, odhodlaně hledící do jejích očí.
Zapsala si poznámku.
„Takže znova. Proč jste tady?“
„Protože miluju své dvojče.“
***
„Proč jste tady, pane Kaulitzi?“
„Protože mě sem poslal manažer.“
Pero zaškrábalo o papír.
„A proč vás sem poslal?“
„Záleží na tom?“
„Nezáleží na tom, proč tu jste?“
„Jsem tu, protože si David myslí, že jsem blázen.“
„A nejste?“
„Jsem jen takový blázen, jako jsou všichni zamilovaní.“
***
„Milujete?“
„Ano.“
„Můžete svůj vztah k němu upřesnit?“
Jeho výraz ztvrdl. Přestala si psát poznámky a zadívala se mu do očí.
„Miluju ho. Co na tom chcete upřesňovat?“
***
„Jak se tento váš… vztah s bratrem vyvinul?“
„Nevyvinul se. Prostě tu vždycky byl.“
„Jak můžete něco takového tvrdit?“
„Jak můžete tvrdit opak?“
Na povrch byl klidný, ale uvnitř vřel. Chtěl ho vedle sebe. Všechny důležité pohovory absolvovali spolu. Proč by to teď mělo být jinak?
„Bille, mluvíme tu o incestu. Sexuálním styku mezi příbuznými. Ten je způsoben donucením jednoho ze zúčastněných, je to nedobrovolné, ačkoliv si to člověk třeba sám nechce připustit.“
„Měla jste někdy incestní vztah a byla přitom tak slavná, že kdykoliv jste vystrčila nos z chráněného území, okamžitě se na vás sesypaly davy lidí?“
Ticho.
„Ne.“
***
„Co cítíte, když jste na pódiu a on pobíhá kolem vás?“
„Jsem šťastný a vím, že je i on.“
„Co cítíte, když vidíte, že se s někým hádá?“
„Směju se. Je tak roztomilý, když se vzteká…“
„Co cítíte, když se hádá s vámi?“
„Zášť, hněv, smutek. Nechci na něj křičet, ale…“
„Co cítíte, když ho… máte v náruči?“
„Spokojenost, kompletnost. Štěstí.“
„Co cítíte, když ho vidíte smát se?“
„Musím se smát s ním. Srdce se mi rozbuší tak rychle, že to nejde zastavit.“
„Když brečí?“
„Jsem silný. Pro něj.“
„A když po dlouhém pláči usne?“
„Brečím já…“
Skelný pohled.
„Milujete ho…“
„Říkal jsem vám to.“
***
„Takže… stojí vám ten vztah za to riziko?“
„Někdy se na to ptám sám sebe. Když jsme ve světle reflektorů, každý se na nás směje, mává… a já se cítím sám. Chci se ho jen chytit za ruku. Ale nemůžu. V těch chvílích ten vztah proklínám.“
„Takže v něm nejste dobrovolně.“
„Mohla byste mě nechat domluvit?“
„Ale zajisté.“
„Jenomže každá taková chvíle je vynahrazena tisíci jinými. Když mě hned po tom, co za námi zapadnou dveře, sevře v náruči. Když mě vzbudí něžným polibkem. Když mě po náročném koncertě donese až do postele. Když z každého jeho gesta, z každého jeho pohybu čtu lásku.“
„Takže vám za to ten vztah stojí?“
„Miluju ho. Mohla by mi jeho přítomnost za to riziko nestát?“
***
Ticho. Jen se na sebe dívali. Dva identické páry očí propalovaly ten její. A ona věděla, že mluvili pravdu.
„Říkal, že vám to mám vymluvit, že to může jednoduše prasknout.“
„Když to vydrželo šest let…“
„… bez jediného podezření…“
„… proč by to teď najednou mělo být jinak?“
Jejich prsty byly propletené. A tím říkali všechno.
„Tak dlouho?“
„Ano.“
Usmála se.
„Vy nejste obětí zločinu. Vy jste zločin.“
Nechápavě se na ni dívali.
„Jak to myslíte?“
„Záleží na tom? Jen si dejte pozor, aby vás nikdo nenachytal.“
„Máme vaše požehnání?“
„Záleží na něm?“
Oba se usmáli. Stejně, naprosto identicky.
„Ne.“
autor: Sandra Trümper
betaread: Janule
rozkošné!!!:)
sladké :3*
nečtu jednodílky ale takovýhle rozhovorový miluju tak sem to zkusila a je nadherná užasná .. tak .. pravdivá .. ? 🙂
Já z toho úplně šílím!!!!!Je to tak nádherné!!!!Prostě nemám slov!!!Je umění napsat něcoo takhle krásné!!
bude to pokračovat..?
Moc pěkný =)
je to zajímavě podané… a navíc hezky podané. Nevím co víc by se k tomu dalo říct. Snad jen… Četlo se to přijemně. Když jsem si přečetla nadpis, nějak se mi do toho nechtělo, ale zvědavost byla silnější… a po dočtení vůbec nelituju, že mě zvědavost donutila tomuto dílku věnovat svou pozornost. 😉
Tak tahle se naprosto povedla. Nejlepší byl ten konec 😀
Jeee! Už som strašne dlho nečítala žiadnu jednodielku pretože nemám čas ale som rada že som si prečítala aspoň túto pretože bola fakt pekná. Upútal ma ten začiatok ktorý sa mi najskôr len tak mihol pred očami keď som tu prišla 😀 Tom u psychológa. Už som si to viackrát predstavovala pretože si niekedy tak nejak vymýšľam príbehy v hlave (síce žiadny z toho nikdy nenapíšem ale nevadí 😀 nemám na to talent) a už ma napadla aj téma: dvojčatá u psychológa 😀 a toto bola naozaj pekná jednodielka a veľmi dobre sa mi čítala 🙂 takže super 😀
to je to nejlepší co jsem kdy četla. Tomovy dobře mířené, upřímné odpovědi bez kapky lži. Cítila jsem z toho takovou čistotu a lásku.
Je to jako hudba pro moje uši. Ka každé odpovědi či otázce které je dána Tomovy si přiřazuju jeho hlas. Sedí mi to. Chci aby to byla prvada.
Doufám, moc doufám, že se ve svém životě dočkám něčeho takového. A až se toho dožiju, stejně bude konec, protože umřu štěstím, ale umřu tastná.
Je to jednoduše…..skvost a především nádherný šperk jednodílek ♥♥ Jdu to číst znovu 😀
áááách to je úžasný!!!! x3
to je hezký…. 😀
tak to je kua nádherný! moooc velkej lajk 😀
oh, to bolo tak perfektne sladké. Tak pravdicé. Tak by som chcela byť tou psychologičkou.. Myslíte, že to bola tokiáčka? :)…. Aaaaa, proste náádhera! Netreba viac popísavať slovami, toto sa slovami vyjadriť nedá, proste úúžas!
Naprosto úžasné! ^^
Wow!!! Úžasný a originální nápad, a ještě k tomu skvěle napsané, ale co se dá čekat od tak perfektní autorky jakou jsi!:) Co víc dodat, prostě nádhera!:)) ♥♥♥
krásné… zamyšlení?? nevím jak toto dílo nazvat, ale to neznamená, že se mi nelíbilo.. je moc krásné.. musela jsem si ho přečíst znova..
jak o sobě navzájem tak krásně mluvili.. a jak se nenechali zviklat ani nějakou psycholožkou.. jsem ráda že se jí to nepovedlo.. asi jí bude dlouho trvat, než to doopravdy pochopí 😉
každá věta, každé slovo je moc krásné.. a to s tím pláčem.. to je.. =33 tak smutné a přesto tak krásné.. miluju tuhle povídku 🙂
páni 🙂 moc hezký 🙂
Dobrý, pobavilo mě to 😉 Myslím, že v případě jejich vztahu byl rozhovor s psycholožkou docela zbytečný 😀
no tak to je ale naprosto dokonalý! jakože něco novýho no a to je vždycky super,tohle bude fakt dobrý jako x))
teda je xD
Tak toto bolo niečo neskuročné!!!! Výbiorné naozaj! 🙂
Dokonalé! Já vím, že to píšu pokaždé, ale tohle je to nejlepší, co jsem od tebe četla! 🙂
tak tohle… bylo neuvěřitelné!
strašně mě dojalo všechno, co oba říkali…
KDO by jim tenhle vztah neposvětil? jedině nějaký krutý a zlý člověk. lidi, kteří nedokáží pochopit lásku, i takovou jakou je twincest, by měli být zavření někde hodně daleko od ostatních lidí.
bravo! tohle se ti maximálně povedlo. 🙂
Moc krásná jednodílovka 🙂
Úžasný..:D
tohle mi abslutně vzalo slova.. nedjřív si říkám, co to je, to nechápu, ale jak jsem se propracovávala dál a dál, úplně jsem nad tím roztávala jako kus ledu v paprscích slunce.. tohle bylo dokonale napsaný a mělo to strašnou hloubku…
zvláštní, jak málo stačí slov a jak jednoduché věty stačí k tomu, aby vzniklo mistrovské dílo…
:O Wau .. úžasné 🙂 Tie slová a pocity čo vravel jeden o druhom.. 🙂 úplne ma to zobralo 🙂 krásne
jeee <3 Tak to je… úžasný. 🙂
to bylo zajimavy. neco na podobny zpusob uz jsem cetla. Moc hezky
twincest.blog.cz/1010/crossroad tohle mi to připomíná..
Ale je to moc hezký x)
Jůů to se povedlo 🙂 Moc hezké 🙂
nemám slov…protože kdyby jo a náhodou jste byli fanoušci ve čtení komentářů, budete tady až do večera 🙂 prostě…nádhera <3 Líp se to snad ani vyjádřit nedá 🙂
[33]: myslím tu jednodílku 😉
Jestli jsem to dobře pochopila, povídali si oba (jednotlivě, na střídačku) s… psycholožkou, nebo nekým takovým? Jen se chci ujistit, že sjem to pochopila správně 🙂
Každopádně je to opět skvělá práce, díky skvělému výběru použitých slov a vět se to strašně dobře četlo a bylo to tak nějak… uvěřitelný! 🙂 Opět úžasný dílko, Sandro! 🙂
O.o to byla dokonalá pastva pro twincestní duši….
přiznej se, že ty si byla ta psycholožka 😀
myslím, že po tom všem "pomateném" co bylo zmíněno v rozhovoru pro ruské Bravo, by tohle měl někdo přeložit do NJ nebo do AJ to je vlastně fuk, vytisknout a při nějaký příležitosti jim to dát, tohle je neuvěřitelný, tolik lásky z toho doslova zářilo….