autor: Tina
Zlata, vy mě pěkně štvete, co se těch komentářů týče. Když to tak hodně hrubě zaokrouhlím, tak tady komentují jen 3 z 50, to je docela rozdíl, nemyslíte? Byla bych fakt ráda a nesmírně bych to ocenila, kdyby se zapojili i ostatní. Bohatě postačí i jednoslovný komentář, já se taky snažím komentovat pravidelně, nebo co ob díl. Věřte, že autora to opravdu potěší (tohle se nevztahuje na ty, co komentují, těm naopak děkuji).
To je tak ode mě vše. Teď přeji jen hezké čtení. Tina
Černovlasá dívka seděla na parapetu okna a sledovala šedivou oblohu. Na zem lehoučce dopadaly malinké vločky. Sněhu už bylo dost. Bill dnes neměl školu, protože kvůli velkému množství sněhu měli ředitelské volno. Seděl u notebooku a projížděl si různé webové stránky. Samir věděla, že dnes je úplněk. Dnes se Bill dozví vše. Nebyla si příliš jistá, jestli na to je dostatečně připravený. První část vzal zatím dobře. Smířil se s tím, i když vlastně nevěděl, o co jde. Věděl jen, že budou někde potřebovat jeho pomoc a možná bude i vládnout. Stočila svůj pohled k chlapci. Měla vážné obavy, jestli to zvládne. Bude toho na něj hodně, ale ona v něj věřila, jistě to dokáže. Na pohled vypadá křehce a zranitelně, ale je to velmi silná osobnost, která si už peklem prošla. On to zvládne. Všechno spraví a nastane zase mír.
Černovlásek si dramaticky povzdechl a odvrátil pohled od počítače. Protřel si své nenamalované oči a koukl ven.
„Teda tam je hnusně,“ oznámil a koukal na šedivou oblohu.
No zrovna hezky není, to je pravda. Koukala opět z okna. Hrála si se svými černými vlasy. Různě si je namotávala na prsty a prohrabávala si je.
„Nudím se. Co mám dělat?“ povzdechl si Bill a koukal na dívku. Znuděně se točil na židli a špulil rty.
Možná bych věděla, co dělat. Víš, co je dnes za den? Bill chvíli špulil rty a pak znuděně řekl.
„No úterý ne?“ Samir s takovou odpovědí nepočítala a jen se usmála.
No to sice ano, ale ještě jedna věc tady je. Čekala, jestli to Billa napadne. Ten se ale k tomu nějak neměl. Dělal legrační ksichtíky a byl zamyšlený.
„No ředitelské volno?“ udělal opět jednu ze svých vtipných grimas a koukal na Samir.
Těsně vedle. Jde přece o to tajemství. Na které tak dlouho čekáš, copak jsi zapomněl?
„No jo vlastně. Nechápu, jak se mi to mohlo vytratit z hlavy. Chci vědět, čemu tedy budu vládnout nebo o co to přesně jde?“ napjatě čekal na svou odpověď.
Vezmu to od začátku. Byl jsi vybrán. Díky tomu obrázku. Jsi vyvolený. Kdysi pradávno byla vyřčena věštba o tom, že jednoho dne k nám přijde ten, který nastolí pořádek. Je už to hodně dlouho, co naše země neměla vládce. Každý si dělá, co chce. Už jen velmi málo ze všech se řídí pravidly. Je to prostě anarchie. Každý, aby se bál o svůj holý život, protože nikdy nevíš, jestli se někomu neznelíbíš a on tě nezabije. Musíš jít se mnou. Musíš nám pomoct zachránit Cybetron. Jinak ji všichni tvorové promění v peklo. Bille, moc tě prosím. Pojď se mnou.
Upřela na něj svá bílá očka, ze kterých jí utekly dvě slzičky. Bylo to poprvé, co ji Bill viděl plakat. Bylo mu jí líto. Nyní se musel rozhodnout. Bylo toho spousta, čeho by se jistě musel vzdát a co nového by zase musel přijmout. Ale rozhodl se tohle riziko podstoupit. Když si to tak přebral. Nebylo nic, co by ztratil a poté mu to chybělo.
„Mám otázku. Až se tam dostaneme, to už tam zůstaneme na pořád?“ upřel na ni své čokoládové oči, které působily tak mile a ochranitelsky.
Ne. Můžeš se kdykoliv vrátit zase zpět. Bude to záležet jen na tobě. Čas tam utíká daleko rychleji než tady, takže si nikdo nevšimne, že jsi zmizel. Můžeš tam být i několik let a tady se čas posune jen o pár hodin. Je to výhoda. Rodiče tě nebudou hledat a nebudou se o tebe bát.
Vysvětlila mu a Bill přikývl.
„Dobrá. Tak půjdeme, ne?“ usmál se na ni a setřel jí slzičky. Samir se usmála a děkovně na něj pohlédla.
Ještě jedna věc. Nezapomeň, že tam je svět jiný. Daleko nebezpečnější, než je tady, a bytosti jsou tam taky jiné. Bill přikývl. Už s tím takřka počítal.
Samir vstala, chytila Billa za ruku a zavřela oči.
Zavři oči, Bille. Bill ji poslechl a udělal, co mu řekla. Za chvíli něco ucítil na nohách. Když oči otevřel, uviděl, jak mu po nohou lezou šlahouny nějaké rostliny a omotávají se kolem jeho těla. To samé kolem Samir.
„Co to sakra je?“ překvapeně koukal na Samir, která stála naprosto klidně.
Neměj strach a zavři oči. Tohle tě přenese do mého světa. Je to něco jako portál, akorát se to kolem tebe omotává, to je všechno. Nijak ti to neublíží, neměj obavy.
Bill ji poslechl a zavřel oči. Cítil, jak se kolem něj šlahouny omotávají a stahují jej. Brzy už je cítil i na ramenou, ale neodvážil se otevřít oči. Nešlo o to, že by šlahouny nebyly pěkné, právě naopak. Zdobily je krásně zelené lístky a občas i malé oranžové a červené kvítky.
Omotaly jej až po hlavu. Stále svíral ruku Samir. Najednou bylo ticho. Světlo, které i přes zavřená víčka jen mírně viděl, také zmizelo. Ticho a tma. Bylo to deprimující. Nejhorší bylo, že se nemohl vůbec pohnout nebo promluvit. Stále cítil šlahouny, jak jej stahují. Po chvíli uslyšel v tom tichu velmi tiché tóny dětské písničky. Připadalo mu to jako ukolébavka pro malá miminka.
Cítil, jak tlak kolem jeho těla povolil a tichoučké tóny také utichly. Už neslyšel nic. Ale nedalo by se říct, že by slyšel ticho. Slyšel zpěv ptáků a závan větru a šustění listí. Otevřel jedno oko a poté hned to druhé. Fascinovaně se rozhlížel kolem. Byli uprostřed lesa. Skrz koruny stromů prosvítaly paprsky slunce a dodávaly tomu ještě větší krásu. Stromy byly vysoké a mohutné. Všechno působilo tak zvláštně. I když to mohlo na první pohled vypadat jako obyčejný les, ve skutečnosti to tak ani zdaleka nebylo. Také jej o tom přesvědčilo nějaké zvíře, které z ničeho nic vyletělo z křoví. Bill se polekal, ale když se uklidnil, prohlížel si zvíře stejně jako ono jeho.
Bill nikdy takové zvíře neviděl. Hlavu to mělo jako papoušek, ale daleko větší. Místo křídel mělo dvě dvouprsté ruce. Od zápěstí až po bok byla velké blána na obou pažích. Zřejmě to bude obojživelník. Nohy mělo v podobném stylu jako ruce a vzadu byl vidět dlouhý ocas zakončený dvěma ostny. Na zádech, z páteře vykukovalo také několik ostnů.
Bill si ho překvapeně prohlížel. Najednou se zvíře splašilo, zařvalo a uteklo pryč. Bylo opravdu rychlé.
„Co… co to bylo?“ podíval se Bill na Samir, jež stála vedle něj.
Igonor. Obojživelník. U vás by to bylo něco mezi ptákem a plazem. Tohle zvíře je dost bojácné. Je udivující, že se zastavil a díval se na tebe. Většinou by hned utekli, protože by se cítili ohroženi.
„Zajímavé, moc,“ podotkl Bill a vydal se za Samir. „Kam teď půjdeme?“ zeptal se jí, kráčejíc stále za ní.
Musíme se dostat do křišťálového paláce. Už na tebe všichni čekají. Taky musíme najít živly. Máme toho celkem dost, tak pospěš. Bill jí moc nerozuměl a položil jí další otázku.
„Živly? Jaké máš na mysli?“ došel ji a koukal na ni.
Oheň, voda, vítr, země. Bylo jediné, co mu řekla. Než se stačil na cokoliv zeptat, zatáhla ho za mohutný strom a prst si přiložila na sešité rty, na znamení, aby byl ticho. Bill nechápal, o co jde, ale když trošku vykoukl, uviděl smečku podivných vlků. Měli dlouhé černé drápy a z tlamy chrlili ledový vzduch, který vše proměnil v led.
Musíme jít, zavětřili nás. Řekla Samir, vzala Billa za ruku a běžela s ním pryč. Za chvíli uslyšeli zavytí, a poté dusot několika vlků. Bill se ohlédl a uviděl za nimi celou smečku. Ještě víc přidal. Bylo mu jasné, že pokud jim někdo nepomůže, tak je brzo chytí, a taky že jo. Jeden z nejmohutnějších vlků vyskočil a přistál před Billem. Odřízl tak Billa od Samir. Obklíčili ho a pomalu ho zahnali do kouta ke kmeni velkého stromu. Bill se na něj natiskl zády a viděl, jak se jeden z vlků k němu pomalu blíží.
„Sežeň pomoc,“ pípl, upíraje oči na vlky. Samir to ovšem slyšela, a když se Bill podíval tam, kde byla, nenalezl ji tam.
Bill upíral oči na vlka, co byl u něj nejblíže a tiskl se víc na kmen stromu. Slyšel vrčení, ale taky uslyšel něco jiného.
autor: Tina
betaread: Janule
perfektní díl ;)) honem další dílek, protože to skončilo hodně napínavě 😉 skvělý, moc se mi ta povídka líbí ♥
moc pěkný dílek . je to hodně zajímavý a stále čekám kdy se Bill dá dohromady s Tomem :))) jinak co se těch komentů týče ., sama píšu povídky a vím jaký to je když člověk okomentuje úspěch :-)) každopádně , stebou souhlasím ,ale zase tu je jedna věc , i když Lidi budeš takhle přesvětčovat ,nemá to cenu jen si odfrknou , rychle přelítnou očima díl a zmizej , tohle vedení ke komentům je spíš jen rozesměje ,a spíš začnou dělat opak ,nekomentují vůbec nic. Každopádně je to docela smutný pač kolik lidí tento díl přečte a nic na to neřeknou , 🙁 Mě potěší každý koment i když tam je třeba jen "HEZKÝ" ,ale aspon vím že to lidi čtou a vím že to číst budou ,protože se jim to líbí :-)) jinak dílek opravdu moc zajímavej a hezkej 😉 jen tak dál ..
No tak ja se priznam, ze na komentovani nejsem expert, ale urcite ti to tekdom zacnu komentovat .. Ale necekej ode me asi moc slohovky, opravdu na tohle nejsem 🙁
Tahle povidka me zaujala uz od zacatku, jen me mrzi jak se Tom chova k Billovi 🙁
Vzdyt on za to chudacek maly nemuze, ale jak vidim Toma zmenilo jeho velke EGO, ale verim tomu, ze i on se vzpamatuje a bude byt chtit s Billem a myslim si, ze Bill je jeden kral a TOma tam dovedou hned po nem. 🙂
Urcite se budu tesit na dalsi dilek :-))
WAAAAAAAAA!!!!!!!Viď ho tí vlci nezľadí (divný slovo,já vím :DD)!!!!!!Já se tak strašně moc těším na nový dílek!!!!!!Seš to musela skončit gtakhle napínavě viď???
moc by mě zajímalo,co uslyšel.je to dobrá povídka,jen tak dál:D
Tak toto ne, ja chem pokračko, chcem vedieť čo sa tam stalo prosím. Super diel, veľmi napínavý.
wow začína to byť poriadne sci-fi hrozne sa teším na pokračko 🙂
nevím co k tomu dodat….asik jen…rychle další díl nebo ja snad umřu 😀 🙂 nadhera..
Myslela som si, že sa dozvieme čo urobil Bill Tomovi. Ale teraz mu asi bude pomáhať? Dúfam. Som zvedavá čo vie o tom svete Tom? A ako sa tam dostane. Veľmi zaujímavá poviedka.