A mess it grows 19.

Plavecké dobrodružství

Pár týdnů uběhlo a jaro bylo ve vzduchu, každý už vyšiloval z dlouhé, chladné zimy. Zdálo se, že život se řítí plnou parou vpřed, a maturity byly každý den blíž a blíž.

Skupina oficiálně hrála spolu a dařilo se jim, ačkoliv se ještě stále nedohodli na jménu. Bill začal dávat dohromady nové materiály, které sám psal, a měl s tím velký úspěch. Jeho texty pasovaly do hudby, kterou psal Tom, což vytvářelo jedinečný zvuk, a to jim jen pomáhalo.

Georg a Gustav byli společně nebezpečný pár, rychle se stali skvělými přáteli a často si spolu vyráželi. Bylo toho tak příliš, že je Tom oficiálně nazval Blbý a Blbější. Přezdívky, které se rychle uchytily.

Jejich čtyřka spolu obědvala každý den a párkrát do týdne se po škole scházeli, aby zkoušeli, nebo se jen tak poflakovali, jejich nové přátelství rostlo a sílilo. Tom se dostal ze své odtažité nálady, aspoň to si Bill myslel, a tak to mezi nimi bylo zase dobré. Co Bill nevěděl, bylo, že Tom pouze odstrčil svou vinu někam daleko a ignoroval to.

Ignorace vyřešila všechno v Tomově mysli. Na tak dlouho, jak dlouho o to nepřemýšlel.

„Nechtěl bys jít na své tajné místo?“ zeptal se Tom a podržel Billovi dveře.

Bill se zhluboka nadechl jarního vzduchu a přikývl. „Venku je tak krásně! Miluju jaro!“

Tom spojil jejich ruce a rozešli se za školu a do lesa.

„Pamatuješ, jak si mě sem přivedl poprvé?“ smál se lehce Tom. „Myslel jsem si, že mě chceš zabít nebo prostě vykostit.“

Bill si odfrknul. „Aw, a to jsem si myslel, že nic netušíš. To byl přesně můj plán na dnešek!“

Tomův lehký smích se změnil v srdečný řehot, jeho stisk Billovy ruky zesílil. „Je tu celkem horko!“ komentoval a otřel si čelo hřbetem ruky.

„Slunce dneska dost pálí. Doufejme, že to trošku zahřálo i rybník,“ dodal Bill.

„Věříš tomu, že už máme jen necelé tři týdny a bude konec školy?!“ zeptal se Tom a trošku nadšeně poskočil.

„To je nemožné. Nemůžu se dočkat, až odsud vypadnu!“ zakvičel Bill.

„A když už se oba stěhujeme do města, hlasuju pro to, abychom bydleli blízko sebe.“ Prohlásil Tom, hned na to se zamračil. „Ačkoliv ty si nejspíš můžeš dovolit bydlet na pěknějším místě než já.“

„Odkud máš peníze? Ty přece nepracuješ,“ mrknul Bill zvědavě.

„Mamka dávala nějaké peníze stranou a ukládala je na tajný účet. Celé ty roky jsem se jich ani nedotknul, věděl jsem, že je budu potřebovat, až budu chtít utéct z téhle pekelné díry. Je tam celkem dost. Dost na to, abych mohl pohodlně přežít, než si najdu práci.“

„To sis vymyslel dobře.“ Řekl tiše Bill.

Tom nad tím mávl rukou. „Zákony džungle. Musíš myslet dopředu a vědět, co budeš potřebovat k přežití. Abys z toho aspoň vyvázl živý.“

„Jo, taky si myslím.“ řekl Bill, díval se dolů na své boty, jak jdou. Byl na tom dobře a byl si toho vědom. Bylo mu Toma tak trochu líto, ale nikdy by mu to neřekl. Nikdy by nedopustil, aby se Tom dozvěděl, že mu ho je občas líto.

Došli ke svému soukromému rybníčku, oba si sedli blízko břehu, pokračovali v diskuzi o tom, co budou dělat po škole.

Tom ponořil svou nohu poté, co si sundal ponožky a boty a odložil je stranou. „Oh, voda je teplá!“ vykřikl, postavil se a sroloval si kalhoty až po kolena. Brodil se až po lýtka, kroutil prsty na nohou. „Tak teplá!“

„Dobrý. Zaplaval bych si.“ Tom sledoval, jak si Bill sundává bundičku a přetahuje si tričko přes hlavu.

„Teď? Není to až tak teplé!“ zeptal se Tom, jeho oči přejížděly přes Billova dlouhá štíhlá záda od shora dolů.

Ačkoli byl konec dubna, počasí a noci byly stále spíše chladné, přes den bylo tepleji a jasno, aby sluneční paprsky zahřály malý rybníček.

„Proč ne?“ Bill se vysoukal z kalhot a zůstal jen v boxerkách. Bez nějakých dalších řečí rychle vešel do vody bez jediného mrknutí oka. Trochu odplaval a podíval se na čekajícího Toma. „Jdeš taky?“ zavolal na něj, kopl nohou a vytvořil malé vlnky.

Tom byl mírně v šoku. Vtipálek. Pomyslel si, když si taky začal sundávat svršky. Cítil na sobě Billův pohled a Tom se ujišťoval, že si dost pomalu svléká každou jednotlivou část oblečení, dokud nezůstal jen v trenkách.

Bill se zahihňal, kousek připlaval. „Přestaň být baba a vlez sem!“ zavolal.

Tom hravě zavrtěl zadkem na Billa a opatrně vykročil směrem do vody, dokud mu nesahala po pas, chvěl se. Teď už mu byla trochu zima. Bill k němu doplaval, postavil se a natáhl se pro něj.

„Bille, jsi celý mokrý! Nesahej na mě!“ varoval ho. Bill udělal krok k němu, zatímco Tom krok od něj, ruce držel před sebou.

„Fajn. Děcko jedno. Jen jsem se chtěl pomazlit.“ Trucoval Bill a šlapal pryč.

Tom se usmál. „Je tady mnohem chladněji! Nejdřív si na tu vodu musím zvyknout a pak-“ byl přerušen, když na něj útlý, štíhlý Bill najednou skočil, strčil ho do vody a oba zmizeli pod hladinou.

Tom vyplaval s prskáním a kuckáním. Bill se plíživě podíval na Toma, polovinu obličeje měl ještě skrytou pod vodou, svýma čokoládovýma očima nevinně mrkal.

„Ty!“ zakašlal Tom a ukázal na něj vyčítavě.

Bill připlaval a popadl Tomovu ruku, táhl ho dál do vody. „Teď, když už jsi mokrý, si můžeme hrát.“ Řekl a obtočil své ruce kolem Tomova krku.

Tom se zachvěl, nebyl si jistý, jestli to bylo z chladné vody na jeho teplé kůži, nebo Billovou vlhkou kůží a sluncem odrážejícím se od mokrých kapek. „Hrát co? Jaký typ hry myslíš?“

„Zábavný.“ Odpověděl Bill, olízl Tomův spodní ret a hrál si s jeho piercingem. Vzrušení se mu šířilo od žaludku až k rozkroku.

Bill, který pozoroval Toma už, jak se svlékal, bolestivě toužil po doteku. Prstem přejížděl po Tomově hrudní kosti, lehce ho lechtal, když se jejich polibek prohloubil. Obtočil své nohy kolem Tomova pasu, zapletl je do sebe, nechal Toma zmáčknout jeho zadek a nadnášet se vodou.

Tom zmáčknul a zasténal, obdivoval, že i přes Billovu hubenost byla každá část jeho těla pevná a silná.

„Dej to pryč!“ rozkázal Tom mezi žhavými polibky. Bill v mžiku odmotal své končetiny a nechal Toma potopit své boxerky. Bill z nich vystoupil, nestaral se o ně a bylo mu jedno, kde nakonec vyplavou. Okamžitě napodobil Tomovu činnost a stáhnul mu spodky.

Tom zalapal po dechu, začínal tvrdnout, jestli to bylo ještě víc možné, husí kůže pokryla každý centimetr jeho pokožky. Byl tak blízko tomu, na čem tak tvrdě pracoval. Mohl Billa prostě otočit a proniknout do něj, ale když Bill obtočil své nohy okolo jeho pasu, jejich penisy se poprvé střetly, a Tom nemohl myslet na nic jiného, než na ten úžasný pocit a tření Billova tvrdého kamaráda proti tomu jeho.

Bill narazil špičkou jazyka na vstup do Tomových úst, když se přitiskl na jeho tělo v zoufalství být ještě blíž k němu. Jejich penisy na sebe narazily, což přinutilo oba chlapce zasténat.

Tom přesunul své ruce zpět k Billovu zadečku, byl příliš vzrušený na to, aby mohl přemýšlet. Jeho prsty tančily po Billově kůži, snažily se zmapovat každou dokonalou křivku a záhyb.

Bill se začínal silně třít o Toma, točila se mu z toho hlava a jeho žaludek se stahoval.

„Můžu?“ vydechl Tom v krátkých nádechách, když Bill pokračoval v tření.

Bill docela nechápal, co tím Tom myslí, dokud neucítil zezadu Tomův prst.

Bill se najednou napjal, přestal ve veškerém pohybu. Tom ho jednou rukou jemně pohladil po zádech. „To je v pořádku. Jestli nechceš, tak je to v pohodě.“ Řekl Tom rychle, bojoval s touhou strčit do něj prst i přesto.

Bill zatřepal hlavou, spojil jejich rty. „Ne.“ Zasténal mezi polibky, když se opět začal třít. „To je okej. Udělej to.“

Tom byl více než překvapený, když Billa lehce kousnul do spodního rtu a pro sebe se usmál. Billův penis narážel na ten jeho tím správným způsobem a tvrdnul v Tomův prospěch.

„Jen… relaxuj…“ oddechoval Tom, zatlačil prstem na Billův úzký vstup, pomalu jím zakroutil.

Bill zasténal, pevně se Toma držel, když byl poprvé proniknut.

„Uvolni se, brouku.“ Připomněl Tom v krátkých přídeších, soustředil se na pomalé pronikání prstem, doufal, že voda usnadňuje Billovi ho přijmout.

Bill poslechl, uvolnil své tělo, když zabořil obličej do Tomova krku. „Cítím se divně…“ zasténal, když Tom zatlačil víc.

„Počkej si.“ Vydechl lehce Tom, jeho prst se zasunoval hlouběji, pátral a šťouchal do něj. Jeho hrubý prst se kroutil, narazil na malý bod uvnitř Billa, který najednou vykřikl a trhnul sebou vpřed.

„Co to kurva bylo?“ zeptal se ohromeně, když vlna rozkoše projela celým jeho tělem.

„Co jako?“ zeptal se Tom a zatlačil tam znovu. Billovo tělo se zkroutilo znovu, Tom se samolibě zašklebil a tvrdě ho políbil.

Tom prst povytáhl těsně předtím, než ho znovu zatlačil, mířil znovu na ten sladký bod.

„Oh Bože!“ vykřikl Bill, prudce se narazil na Toma.

Tom pokračoval v pomalém zasouvání a vysouvání svého prstu, dokud se Bill necítil úplně ztracený. Okusoval Billův ret a zatlačil na něj i druhým prstem.

„Tome!“ vydechl Bill. „Nemyslím, že se tam vejde!“ zatlačil svým zadečkem na Tomův prst.

„Vejde. Jen pomalu.“ Řekl jemně Tom, zasténal nad tou úzkostí kolem jeho prstu, jak do něj zasouval druhý.

„Nrgh!“ vykřikl Bill, když se Tom otřel o jeho prostatu.

„Bolí?“ zeptal se Tom, zuby zaťaté tím neskutečným blahem.

„Ne! Udělej to znovu!“ najednou se Bill přirazil dolů na Tomovy prsty, toužil po tom šoku z rozkoše, který z toho dostával. „Tome, už to nevydržím.“

„Počkej na mě!“ žádal po něm Tom, zasouval do něj oba prsty hrubě a otíral se o Billa, jako kdyby ho šukal svým vlastním pérem místo těch dvou prstů.

„Nemůžu.“ řekl Bill, schoval obličej do prohlubně pod jeho krkem, aby utlumil výkřiky, které ohlašovaly vyvrcholení. Natisknul svůj penis proti Tomovu, což ho dostávalo do stejné rozkoše jako Billa, žádostivě sténal Tomovi do ucha.

Ještě pár hlasitých stenů a Tom už to taky přestával zvládat, cítil, že to na něj přichází, sténal a zasunoval své prsty tam a zpátky do Billa.

Ještě jeden příraz na Billův sladký bod a Bill vykřikl do Tomovy kůže, skousl si ret a snažil se tlumit výkřiky. Tom vytáhl prsty z Billa a přitáhl si jeho tělo blíž, jejich srdce do sebe narážela přes tenkou vrstvu kůže, svalů a kostí.

Bill se stále tiskl na Tomovo tělo, celé brnělo. „To bylo…“ bojoval se svým dechem.

„Úžasný.“ Dokončil za něj Tom, pohladil ho po zádech. „Neublížil jsem ti?“

Bill zatřepal hlavou, lehce Toma políbil. „Bylo to nepříjemné, ale rychle se to zlepšilo.“ Vtisknul mu pár polibků na krk, kde ho předtím kousal, oblíznul každou značku po zubech.

„Mám rád tu tvou představu o ´plavání´.“ Řekl Tom, usmíval se a zastrčil mu vlasy za ucho.

„Bože, měníš mě v malou děvku.“ Zasmál se Bill. „Vždyť jsem o to prakticky prosil.“

„Prakticky.“ Tom přetočil oči na vrch hlavy. A trvalo to jen 5 měsíců! Pomyslel si, ale pousmál se.

„Můžeme vylézt, když už jsme znečistili rybníček našimi boxerkami a mrdkou?“ zahuhňal se, slabé začervenání se mu rozlilo po tvářích.

„Jo, už mi zase začíná být zima.“ Podíval se uličnicky na Billa. „Pokud mě nechceš zahřát znova.“ Povytáhl obočí.

„Myslím, že to by nás už mohlo oba zabít!“ řekl Bill a vyplaval na břeh. Tom se slintáním sledoval jeho perfektní zadeček.

Už bylo skoro jeho. Byl tak blízko.

Bill se rychle oblékl a sledoval, jak Tom vylézá.

„Přestaň na mě zírat! Pak mi moc zvyšuješ sebevědomí!“ řekl Tom a zakryl se, než došel ke svým opuštěným kalhotám.

„Ale ty jsi tak pěkný!“ zakňučel Bill, oči doširoka otevřené, olizoval si rty.

Tom byl ohromen jeho nově nalezenou troufalostí, a to ho potěšilo víc než cokoliv. Vytřepal si vodu z konečků copánků. „Jo, však víš. Každý by chtěl kousek mě.“ Hravě pokrčil rameny.

„Ty domýšlivý ksichte,“ odsekl Bill se smíchem. Beze studu sledoval, jak na sebe Tom háže kusy oblečení, zatoužil po jeho pevně tvarovaných svalech a dokonale ostrých rysech. Najednou se rozhodl, právě teď a tady, že chce Toma. Chce ho celého a chtěl, aby Tom měl celého jeho.

Nebyly to jen chtivé myšlenky.

Věřil Tomovi…

…Miloval ho.