autor: Terý
Bill:
Už tu sedím asi hodinu. Nehnul jsem se z místa a slzy pořád tečou. Není tu ani živáčka, alespoň jsem nikoho neviděl. Začíná se stmívat. Nevím, co mám dělat. Bojím se. Bojím se kamkoliv jít nebo cokoli udělat. Tak moc bych tu chtěl Toma. I když ten by byl určitě s Nikky a mě by nechal zase někde v postranní, ale pořád by tu byl se mnou. Nebyl bych tu sám. Je mi zima, třesu se jako osika. Nevím, co mám dělat. Jsem hrozně unavený, ale nedaří se mi vůbec usnout… Mám promočené oblečení, drobná zrnka písku mám úplně všude a místo, kam jsem se uložil je hrozně nepohodlné… Zaposlouchal jsem se do šumění mořských vln. Víčka se mi pomalu začala zavírat a já nakonec usnul.
Tom:
Už tu chodíme takovou dobu a Bill pořád nikde. Co když opravdu… Ne to ne, to není možné. Nemůže být… mrtvý. To nejde. Najdu ho, jsem si jistý, že tu někde je.
„Tome, nechceš se už vrátit k ostatním?“
„Miku, ne nechci. Chci ho najít, nemůžu se vrátit bez něj, je tu někde úplně sám a bezmocný. Nesmím dovolit, aby se mu něco stalo. A nechci slyšet nic o tom, že by mohl být mrtvý. Je ti to jasný? Ani slovo o tom, že by tu nebyl!“ zamračím se. Jen povzdychne a následuje mě. Nemám tušení, kam jdeme, a nemám tušení, kde jsme, co na nás může kde vyskočit, nevím vlastně vůbec nic. Ale jsem tu jen za jediným účelem. A to je najít Billa. A tím se také řídím. Né tím, že je už tma a já nevidím ani na krok. Né tím, že o nás budou mít ostatní strach. Ale tím, že musím najít Billa a pomoc mu.
—–
Začíná svítat a Bill pořád nikde. Už začínám ztrácet naději, že by tu opravdu někde byl. Nevím jak je tento ostrov velký, nedokážu si to tipnout. Bill může být bůhvíkde, ale mrtvý není, to bych cítil.
Začíná svítit slunce. Zdá se mi, jako bych v dálce ve vysokých stromech viděl konec tohoto lesa. Mike se také dívá tím směrem. Co když tam opravdu je? Rozeběhnu se k tomu místu. Vyletím z lesa, ale mé oči spatří jen prázdnou pláž. Bill nikde.
Bill:
***
Probudil jsem se hned, jakmile začalo svítat. Moc jsem toho nenaspal, tak jsem se zvedl a odvážil se do toho lesa přede mnou. Bál jsem se, ale nakonec jsem tam opravdu vešel.
***
Bloudím tu a pořád nic nenacházím. Viděl jsem tu jen pár pavouků a nějakých ještěrek, a to je zatím vše. Nikde nikdo. To jsem ze 100 lidí přežil jen já? Anebo ostatní také přežili, jen jsou třeba na nějakém jiném ostrově. Tom je tam určitě s nimi a věřím, že si pro mě přijde. Nesmí si myslet, že bych byl mrtvý, to-to ne. Ale co když on? Ne, to je blbost. Na to myslet radši nebudu.
Les vede pořád hlouběji, mám tokový divný pocit. Raději se vrátím zpátky na pláž. Tedy jestli tam trefím, protože jestli ne, tak jsem v háji.
Mám takový hlad, kručí mi v břiše, ale když tady nic není. Co bych tu měl jíst? Kytky, který ani nevím, jestli jsou k jídlu? To tu není nic normálního? Jestli se dostanu zpátky na pláž, tak se podívám tam. Teď jen kudy jsem sem přišel. Myslím, že zleva. No zkusím to.
Naštěstí jsem měl pravdu a v pořádku jsem došel zpátky na pláž. Vzadu na pláži vidím dvě osoby, jak jdou pryč. Jedna osoba má dredy. Tom.
„Tome… Tome!!“ zakřičím vší silou, snad mě uslyší. Ale doufám marně, ani se neotočí, neslyší mě. Rozeběhnu se za ním.
„Toméé… Toméé!!“ křičím z plných plic. Po pár zakřičení se konečně otočí. Nejdřív se zastaví a zadívá se na mě, a potom se rozeběhne proti mně a pevně mě stiskne v náruči.
„Billí, měl jsem o tebe takový strach, hledali jsme tě s Mikem už od včerejška. Jsem rád, že jsi v pořádku.“
„Tomi, kdybys věděl, jak jsem se bál. Měl jsem takový strach, že tě nenajdu, že ses mi ztratil!“
„Neztratil a neztratíš! Nikdy!“ chvíli jsme se objímali a říkali si, jak jsme oba šťastní, že jsme se našli a potom nás Mike přerušil.
„Myslím, že bychom měli jít za ostatními. Určitě budou mít strach.“
Tom přikývl, vzal mě za ruku a vydali jsme se lesem za ostatními. Byl to tak krásný pocit, když mě Tom držel za ruku. Držel mě tak něžně, až mi to bylo divné. Nikdy mě nechytal za ruku. Možná to je kvůli tomu, že jsem se málem ztratil a on má potřebu mě hlídat. Vždycky měl potřebu mě chránit a teď, když mě málem ztratil, mě potřebuje cítit u sebe. Nebo že by v tom bylo něco jiného?
Tom:
Jsem tak šťastný, že jsem ho našel. Věděl jsem to. Celou dobu jsem to věděl, že nemůže být mrtvý. Jsme magicky spojeni, a kdyby jeden z nás zemřel, ten druhý by cítil, že se něco děje. Vždycky tomu tak bylo. Vždycky když se jednomu něco stalo, tak ten druhý neměl dobrý pocit a věděl, že něco není v pořádku.
Je tak krásný a tak krásně rozcuchaný. Opravdu jsem moc rád, že jsme ho našli. Bez něj bych žít nemohl. To by bylo příšerné, raději bych spáchal sebevraždu, než žít bez Billa. Vždycky byl se mnou a já jsem ochotný ho vždy chránit stůj co stůj. Vím, že jsem se na jachtě blbě choval. Byla to naše oslava a já jsem ho tam nechal samotnýho. Ale teď jsme tady a tady je to jiné. Budu s ním. Budu se mu to snažit vynahradit.
Cestou jsme narazili na stromy, které plodily citrusové ovoce. Nasbírali jsme toho tolik, co jsme pobrali a mířili jsme k ostatním.
Když jsme tam došli, všichni se k nám hrnuli. Jen Nikky zůstala tam, kde před tím byla. Asi je naštvaná. Všichni byli moc rádi, že jsme se vrátili v pořádku i s Billem. Vzali jídlo, které jsme přinesli a odnesli ho na jedno určité místo. Bill šel s nimi, takže mi nezbývalo nic jiného, než jít za Nikky. Nejspíš bude chtít, abych se jí omluvil. No, musím uznat, že jsem se k ní moc dobře nechoval, ale mohla by mě pochopit. Bál jsem se o Billa.
Přistoupím k ní a opatrně ji pohladím po tváři.
„Omlouvám se ti, nechtěl jsem na tebe být takový. Víš přeci, jak je pro mě Bill důležitý, bál jsem se o něj.“
„Tome, ale já se na tebe nezlobím. Vím, že máš Billa hodně rád, ale já mám ráda tebe a měla jsem o tebe hrozný strach.“
„Vím, že jsi o mě měla strach. Omlouvám se ti,“ pomalu ji obejmu a pohladím ji po vlasech. Je tak křehká. Jsem rád, že se jí nic nestalo, že je tu s námi. Políbím ji do vlasů.
„Miluju tě.“
„I já tebe, lásko,“ znovu ji pohladím po vlasech a políbím ji na ústa.
autor: Terý
betaread: Janule
Hey cože? "I já tebe taky, lásko." ?? :O to néé x(.. on má milovat Billa a né ji x/… kéž by už brzdy zdechla, děvka jedna.. x/.. krásnej dílek, ale ten konec mě pěkně naštval x(
S tou Nikky nech už končí , leze mi na nervy! 😀
Hm zatím dobrej Twc NO :-DDDDDDDD
Háá těšim se na další díl:DD <3 Nádherný :* :)) A Nikky už odstraň:DD né že by mi tam nějak vadila, ale Tom má bejt s Billem, ne s Nikky! :DDD
[2]:asi tak Dianko…MUsí se odstranit bez ní to tam bude lepší..
Tá Nikky mě pěkně sere!!!A mám nápad!!!Naco jíst ubohé citrusové oovoce,když múžou na večeru naporcovat a opéct tu otravnou Nikky ….no ne??….A ten debilnej Tom ji ještě řekne,že ji miluje!!!Těším se,až to začne říkat jen a jem Billovi :DD