autor: Bubbly
Opřel jsem Billa zády o zeď, aniž bych ho pustil, a nechal ho, aby mě laskal rty po obličeji. Líbal mě na čelo, na spánky, na tváře, na hrany čelisti a nakonec na rty, jako kdyby si nechával to nejlepší na konec. Jeho polibky jsem mu se stejnou něžností oplácel, pevně jsem ho svíral pod zadečkem a tiskl ho na stěnu. Naše jemná hra se začala pomalu vyvíjet v něco divočejšího a dravějšího. Billův jazyk mi přejel po linii rtů a potom pomalu vklouzl mezi ně, dotkl se toho mého a zase zmizel. Bill si se mnou hrál jako kočka s myší, protože, když jsem se já zkoušel svým jazykem dostat za hradbu jeho zubů, zlehka mě do něho kousl, což ve mně vyvolalo vlnu vzrušení. Potichu jsem zasténal do jeho úst a přitiskl ho více k sobě, ačkoliv to už snad ani nebylo možné. Opustil jsem Billovi rty a začal laskat jeho krk. Bráška zaklonil hlavu, přimhouřil oči a trhaně se nadechoval. Zlehka jsem stiskl jeho sametovou kůži mezi zuby a vnímal, jak se Billovo tělo otřáslo. Zaryl mi nehty do ramen a můj klín se najednou začal probouzet k životu. Čím víc jsem si Billa jen tak vychutnával, tím víc jsem ho chtěl mít.
„Půjdeme ke mně do pokoje, co říkáš?“ zavrněl potichu a rty se otřel o můj ušní lalůček. Přestával jsem se ovládat, když se klínem jen tak letmo otřel o můj. Mám takové ponětí, že tahle provokace neskončí jen tak něčím. Na Billovi bylo vidět, že to chce stejně jako já.
Neobtěžoval jsem se tím, že bych ho postavil na zem a nechal ho odejít po svých, do jeho pokoje jsem ho odnesl, kopnutím zavřel dveře a povalil ho do záplavy polštářů na matraci. Okamžitě jsem se přitiskl svým tělem k jeho a hladově se vpil do jeho rtů. Bill se nebránil, právě naopak. Rukama vklouzl pod moje tričko a prsty obkroužil každý sval. Hladil mě rozpálenými dlaněmi po hrudníku, po břiše a nehty jemně zavadil o lem džínů. Zatahal za pásek a já jsem se na něho rozpačitě podíval. V mém pohledu byla jen jediná otázka.
Vydechl jsem mu do kůže na krku.
„Bille, jsi si opravdu jistý, že to chceš? Protože jestli teď začnu, už nedokážu přestat. Strašně moc mě svádíš a já tě musím mít.“
Bill si jazykem přejel po rtech.
„Chci tě, Tome, chci tě strašně moc. Chci, aby sis mě vzal, chci být jenom tvůj.“ Těmi slovy se mi naprosto odevzdal a myslím, že to moc dobře věděl.
Přetáhl jsem mu přes hlavu tričko a několik vteřin jsem se kochal pohledem na jeho drobné dokonalé tělo. Dvěma prsty jsem mu přejel po žebrech a vnímal, jak se Bill trhaně nadechuje, jak se jeho tělo třese pod vlnami vzrušení. Sklonil jsem hlavu a vzal jsem mezi rty jednu jeho bradavku. Jazykem jsem párkrát zakmital přes její vrchol, a pak ji lehce stiskl mezi zuby. Bill se prohnul v zádech a zasténal. Prsty mi vpletl do vlasů a stiskl, jako kdyby se bál, že mu někam uteču. Zatímco jsem se věnoval jazykem jeho hrudníku, dlaní jsem sjel k jeho rozkroku a nahmatal jeho vzrušení. I přes kalhoty bylo znatelné. Začal jsem Billa pomalu třít, a přitom jsem ho políbil na rty. Billovy boky se začaly pomalu pohybovat v rytmu mé ruky, které ho nepřestávala hladit.
Usmál jsem se a neodpustil jsem si kousavou poznámku.
„Tady by někdo potřeboval trochu upustit páru, nemám pravdu, Bille?“ zavrněl jsem pobaveně.
Bill se na mě podíval a oči mu jiskřily. Stáhl obočí a zavrčel: „Buď si mě teď vezmeš, nebo máš prostě smůlu, Tome.“ Už jenom z jeho zastřeného hlasu jsem slyšel, jak moc mě chce. Byl nadržený a netoužil po ničem jiném, než abych mu já připravil dokonalé uspokojení.
Chtěl jsem ho potrápit, ale z každého jeho dotyku bylo znát, že to potřebuje jako sůl. Byl jsem tedy ochotný mu dopřát jen to nejlepší. Netrvalo mi ani dvacet vteřin stáhnout z něho džíny a spodní prádlo, zatímco on mi neobratně serval tričko. Všechny svršky končily na podlaze, jeden za druhým, dokud jsme nebyli nazí oba dva.
Bylo to snad poprvé v životě, co jsem Billa viděl úplně jinak. Dřív, když jsme spolu měli sex, jsem nepřemýšlel nad tím, jak se na něho dívám a co v něm vidím. Ale dneska to bylo něco jiného. Z Billa čišela skoro andělská nevinnost, ačkoliv tak nevinný nebyl. Pleť měl světlou a hladkou jako alabastr, natahoval laní krk pokaždé, když jsem se ho dotkl. Jeho tělo bylo dokonalé, nedovolil bych, aby se ho dotýkal někdo jiný, než já. Bill byl prostě můj.
Sklonil jsem se a políbil ho na podbřišek. Bill se znovu zachvěl a nehty zaryl do prostěradla. Byl silně vzrušený, jeho napjatý klín se dožadoval pozornosti. Tu pozornost jsem mu chtěl dopřát v té nejvyšší míře. Stiskl jsem dlaněmi jeho boky, aby se tolik nesvíjel a rty jsem se letmo otřel o špičku jeho penisu. Z Billových rtů se vydral přidušený sten. Usmál jsem se sám pro sebe a jazykem jsem začal přejíždět po celé jeho délce. Poté jsem opatrně znovu nasál jeho vrcholek a užíval si tu chuť. Jazykem jsem kroužil kolem dokola a pomalu si ho bral celého do úst, zatímco se Bill kroutil jako hádě a hlasitě kňučel.
„Tome, prosím,“ sténal hlasitě. Nemusel jsem být Sibyla, abych věděl, oč prosí. Zabralo mi to jen pár vteřin a Bill se ve mně topil celý. Cítil jsem, jak boky opatrně přirazil, nehty zatínal do prostěradla a tiskl ho mezi prsty, až mu bělely klouby. Nechtěl jsem ho nechat takhle se trápit, a tak jsem ho začal pomalinku zpracovávat, dlaněmi jsem se věnoval jeho bokům a stehnům. Bill se prohýbal v zádech při každém dalším pohybu mého jazyka hlasitě sténal, skoro křičel slastí. Pokaždé, když jsem jazykem přirazil do prohlubně na špičce jeho mužství, Bill vyslovoval trhaně moje jméno.
Jeho boky se začaly pohybovat proti mým rtům, Bill dýchal mělce a zrychleně. Blížil se k vyvrcholení. Začal jsem jazykem znovu laskat jeho špičku a vychutnával jsem si ji jako lízátko. Bill byl tak úžasný a chutnal stejně dobře jako ta sladká pochutina.
„Já už…Tome, už budu,“ zasténal nahlas a znovu přirazil mezi moje rty. Nechal jsem ho, nebránil jsem se tomu, chtěl jsem, aby se udělal do mých úst. Chtěl jsem ho ochutnávat opravdu celého. Netrvalo to ani pár vteřin, co moje ústa zaplavila vlna horké tekutiny. Začal jsem polykat se spokojeným zavrněním, snažil jsem se z Billa dostat co nejvíc. Jakmile zůstal ležet s hlasitým vydechování, zvedl jsem se, jazykem si přejel labužnicky po rtech a lehl si vedle něho. Vypadal, že se každou chvíli zhroutí. Přitulil se ke mně do klubíčka a zvedl ke mně oči. Jeho jindy čokoládové panenky vypadala skoro černé pod návalem vší té slasti a uspokojení. Pohladil jsem po hřbetem ruky po tváři a usmál se.
Bill vydechl. „Tohle jsme spolu dělali často? Myslím, před tou nehodou,“ zeptal se skoro neslyšně, jako kdyby nemohl najít vlastní hlas. Ani bych se nedivil po tom hlasitém projevu, který před pár vteřinami předvedl.
„Hodně často. Skoro každou noc. Byl jsi velice náruživý, Bille,“ přitakal jsem s kývnutím hlavy.
Zasmál se. „Já? Chceš říct, že to nikdy nezačalo proto, že bys byl ty tak nadržený?“
Sklonil jsem k němu blíž hlavu. „Bille, já jsem po tobě toužil dvacet čtyři hodin denně. Stejně tak tomu je teď a to se nikdy nezmění, víš? Jsi jako moje droga. Moje osobní značka drogy, kterou musím mít, jinak začnu šílet.“
Bill se trošku zakabonil. „Doufám, že jsi zvyklý na oplácení.“
„Tys mi vždycky oplácel zatraceně draze,“ upozornil jsem ho.
„A to se nezmění.“
Najednou jsem se ocitl na zádech a Bill se spokojeně obkročmo usadil na mém klíně. Musím přiznat, že můj klín se taky dožadoval jisté pozornosti a bráška si toho byl vědom, protože se zavrtěl. Cítil jsem, jak se na mě jeho zadeček tlačí a tichém vzdychnutí jsem nezabránil.
Bill sklonil rty k mému uchu. „Nejsi to teď ty, kdo potřebuje uvolnit, nebo vybuchne, co?“ zasmál se a zakousl se do mého ušního lalůčku.
Stiskl jsem pevně jeho boky a přitlačil si ho víc na sebe.
„Doufám, že mě cítíš, Bille, protože já tě cítím hodně moc,“ zavrčel jsem tiše.
Přejel mi nehty po hrudníku a přikývl. Jeho pěstěné drápky zanechávaly za sebou na mojí kůži červené rýhy, které se ovšem do rána ztratí, pokud Bill nebude opět moc náruživý, jako býval často. Zdá se, že znovu nachází sám sebe.
„Chtěl bys být ve mně, Tome?“ zeptal se potichu a znovu se zhoupl. Už takhle jsem byl tvrdý a vzrušený, Bill tomu ještě dopomáhal. Natáhl se k nočnímu stolku a vytáhl z něho lubrikační gel. Dříve jsme ho použili jen poprvé, protože jsme se oba báli, že by to Billa mohlo hodně bolet, ale při dalším sexu jsme s ním skoncovali. Zřejmě to teď pro Billa bylo jako poprvé. Rozhodl jsem se mu vyhovět.
„Jestli mě budeš takhle provokovat,“ ozval jsem se. „Nebudu se tě ptát na to, co chceš a rovnou si tě vezmu, bez řečí.“
Znovu mě zaškrábal nehty, tentokrát na krku, a poté mi začal gel roztírat po vzrušení. Zavzdychal jsem a Bill se pousmál: „Ty jsi mi ale nějaký nedočkavý,“ zakroutil hlavou a snažil se tvářit vážně.
„Stejně jako ty, šelmičko,“ usmál jsem se a přirazil jsem proti jeho zadečku. Společně se mnou Bill zavzdychal. Samozřejmě, že toužil po tom samém, po čem jsem zrovna toužil já. Chtěl jsem se v něm utopit, stejně jako se on před chvílí topil ve mně. Chtěl jsem cítit to horko a úzko, které mi nabízel. Miloval jsem, když jsem se pohyboval hluboko v něm a on hlasitě vzdychla moje jméno, svíjel se přitom jako hádě a nedokázal se ovládat.
Bill se na mě podíval a teď vypadal doopravdy vážně, jako kdyby se chystal mluvit o konci světa a o globálních problémech. Dobře, tohle zrovna nebylo to, co chtěl říct, ale byl jsem si jistý, že vím, o čem chce mluvit. Poznal jsem v jeho obličeji, z čeho má obavy. Poznal jsem na něm každý pocit, který se mu mihl hlavou a který vnímal celým tělem.
„Budeš opatrný, Tome? Neublížíš mi?“ zeptal se šeptem a dlaněmi se mi opřel o hrudník.
Přikývl jsem. „Vždycky jsem opatrný, Bille. Nesnesl bych pomyšlení, že jsem ti ublížil úmyslně, jen pro svoje potěšení,“ ujišťoval jsem ho.
„Věřím ti,“ naklonil se ke mně a políbil mě na rty.
Vklouzl jsem mu prsty do vlasů a polibek jsem mu oplácel. Pod mýma rukama byl vždycky roztával jako led na slunci a já byl jen rád, že jsem ho dokázal pokaždé tolik uklidnit.
„Jsem tvůj, Tome,“ zavrněl mi na rty. „Vezmi si mě, prosím.“
Znovu jsem ho políbil a nenechal se znovu pobízet. Nadzdvihl jsem Billovy boky, nasměroval sám sebe k jeho vstupu a s největší opatrností jsem se v něm začal ztrácet…
autor: Bubbly
betaread: Janule
hey proč je u toho obrázek k mý povídce? 😀
[1]: No jó!!:DDD….Asi nějakej omyl ale i k povídce jsem ti zapoměla napsat,že ten obrázek se mi moc líbí!!Je nádherný!!!A už se moc těším na další dílek tve povídky!!
tak tenhle díl mě naprosto dostal!:)miluju to čím dál tím víc:)
Tak tahle povídka je naprostý zázrak! =D
Hned jak jsem ji začala včera číst, neuvěřitelně mě vtáhla do sebe. Vážně, přesně takhle si představuju vztah dvojčat – nic neřešej, jen si užívají toho druhého. Ani si to nemusí říkat a vědí, co ten druhý chce, co si myslí, co cítí.
Trošku jsem se začala bát ve chvíli, kdy Katja přistihla dvojčata nebo kdy Tom Billa srazil. Pokaždý jsem se strašně bála, protože tahle témata jsou strašně… ohraná, klišoidní. Bála jsem se, že povídka zklouzne do něčeho, co se mi nebude chtít číst, protože takových povídek jsem četla už stovky a stovky. Ale nestalo se, za což skládám obrovskou poklonu autorce. Je těžké poprat se s něčím, co zavání klišém, se ctí, a tady se to povedlo dokonale. Mé obavy byly zažehnány a já i dál hltala každé další slovo =o)
Brilantní! Opravdu úžasné.
Už teď se těšim na další díl =o)