Ztroskotání 9.

autor: Terý & Nisch
Tom:

Nemusel jsem ho hledat dlouho. Už ho vidím. Sedí na nějakém šutru a pláče. Skloním hlavu a sednu si vedle něj. Jakmile mě spatří, otočí se ke mně zády a pláče dál. Jdu k němu a zezadu ho obejmu.
„Billi, copak… Proč pláčeš?“ pohladím ho po tváři. Chce se zase otočit na druhou stranu, ale já ho nenechám. Pobídnu ho k tomu, aby mi řekl, co se mu stalo.
„Tomi, kdyby jsi věděl…“
„Je to kvůli Nikky?“ Vidím jeho překvapený výraz. Asi netušil, že o tom vím, a že mi je to jasné, proč pláče.
„K-když já už na to nemůžu koukat… Ja-jak se tam oblejzáte a-a jak jí říkáš, jak jí miluješ… Já myslel jsem, tedy doufal, že… že to jak jsi mě políbil v koupelně něco znamenalo, ale asi jsem se mýlil. Promiň mi to, Tome, vím, že jako tvůj bratr jsem selhal, ale už to prostě nevydržím. A to, jak jsem tě teď viděl. Ty a… ona. Prostě jsem to už nevydržel. Promiň mi to,“ znovu ho pohladím po tváři. To jsem opravdu nečekal. Netušil jsem, že mu opravdu tak ubližuju, a že opravdu ke mně cítí něco víc, než jen bratrskou lásku.
„Bille, co to povídáš, jak to, že jsi jako bratr selhal, tohle neříkej. Víš, že to není pravda. A pokud jde o Nikky, myslím, že s ní už je konec. Řekla věci, které jsem nevěřil, že by dokázala vypustit z pusy, ale ona to dokázala. A pokud se nedokáže srovnat s tím, že ty jsi pro mě na prvním místě, nemá cenu s ní dál zůstávat.“

Bill mě jen překvapeně pozoruje, v jeho očích vidím, že je opravdu překvapený, ale zároveň šťastný.
„Myslíš to vážně, Tomi?“ zašeptá a přitiskne se ke mě. Podívám se do těch jeho nádherných čokoládových očích a s lehkým úsměvem přikývnu.
„Myslím, Billi. Bylo to tak a vždycky bude. Jediný, kdo je u mě na prvním místě, jsi ty.“ Poslední část věty řeknu sotva slyšitelně a své rty přitisknu k těm jeho. Trošku ho tím překvapím, ale okamžitě začne spolupracovat. Naše rty do sebe dokonale zapadnou. Cítit chuť jeho rtů, je jako splněný sen. Jako něco, po čem jsem dlouhou dobu toužil, ale nemohl jsem to mít.
„Tomi…“ vydechne vzrušeně Bill, když se můj jazyk probojuje k tomu jeho.

———

„Nikky, můžu s tebou mluvit?“ přistoupím k Nikky, která se na mě hned otočí a otráveným pohledem se na mě podívá.
„O co jde?“ zeptá se a přitáhne si mikinu blíž k tělu.
„Tohle bych radši řešil mezi čtyřma očima. Pojď prosím se mnou,“ podám jí ruku, abych jí pomohl vstát a jdeme dál od ostatních, tak aby nás neslyšeli.
„Tak spusť!“ Řekne Nikky a založí si ruce v bok.
„Víš, týká se to nás dvou… To, co jsi řekla o Billovi, bylo hodně hnusný. Ty moc dobře víš, co pro mě Bill znamená,“ nechápavě se na mě se zvednutým obočím podívá.
„A není to snad pravda, vždyť trávíš více času s ním jak se mnou. Bylo by lepší, kdyby vůbec nebyl.“
To už se neudržím a dám jí facku. Nikky se chytne za tvář a vyděšeně, ale zároveň naštvaně mě pozoruje.
„Teď ti něco řeknu… Bill je nejdůležitější osoba v mým životě. Je to moje druhý já. Můj život… Nedovolím nikomu, aby o něm takhle mluvil, a zvlášť ne tobě. Co se s tebou stalo? Kde je ta milá holka, do které jsem se zamiloval… Ta, která mě vždycky chápala a byla mi oporou. Kam zmizela?“

„Odjela na Maledivy!“ řekne ironicky. „Myslíš si, že by každá holka snášela to, co jsem musela snášet já? Hodně dlouho jsem s tebou měla trpělivost, ale dál už prostě nemůžu. Víš, jak mi vždycky bylo, když jsme měli mít rande, a tys mi vždycky zavolal, že nemůžeš, že jsi Billovi slíbil tamto a támhleto? Já už, Tome, prostě takhle nemůžu, nejde to. Myslela jsem, že bych to nějak překousla a Billa si oblíbila, ale čím víc jsem ho poznávala a byla jsem s tebou, tím větší nenávist jsem k němu začala pociťovat,“ řekne skoro na jeden nádech a v očích se jí začnou lesknout slzy.
„Nikky,“ povzdechnu si. „Omlouvám se za to, že jsem na tebe neměl čas, ale… Vždycky bych dal Billovi přednost před tebou.“
„To už jsem poznala… Víš, Tome, myslela jsem si, že bys ty mohl být ten pravý. Milovala jsem tě a stále miluju, ale… Myslím, že tenhle vztah už nemá budoucnost,“ konec věty skoro zašeptá a z očí se jí spustí slzy. Jen ji chvilku mlčky pozoruji. Na jednu stranu mi je jí líto, ale na druhou stranu má pravdu. Tenhle vztah by opravdu neměl budoucnost.

Přistoupím k ní a obejmu ji. Přitiskne se ke mně a chvilku tam jen tak stojíme v objetí.
„Takže… To je asi konec, viď?“ povzdechne a podívá se mi do očí. Setřu jí z tváří horké slzy a přikývnu.
„Vypadá to tak, ale byl bych rád, kdybychom zůstali alespoň přáteli,“ podívám se na ni s nadějí v očích. Mám ji rád, ale poslední dobou spíše jen jako kamarádku. Takže si myslím, že kamarádství je mnohem lepší řešení než vztah plný komplikací. Nikky se jen pousměje a nakloní se ke mně.
„Souhlasím…“ přikývne a políbí mě na tvář. Poté se odtáhne a podá mi ruku, jako když se dva lidé seznamují. „Pouze kamarádi.“
„Pouze kamarádi,“ zopakuji a přijmu její ruku. Jen se smutně pousměje a rozejde se zpátky k ostatním.
„Ty nejdeš?“ zavolá na mě s úsměvem.
„Vždyť už jdu,“ zasměju se a rozeběhnu se za ní.

——–

Když se vrátíme do tábořiště, všimnu si Billova zvláštního pohledu. Snažím se to ignorovat a sednu si mezi ostatní.
„Nikky, proč jsi brečela… Co se stalo?“ zeptá se najednou Cat, která se pořád svíjí v Andyho náruči. Nikky se na mě jen tázavě podívá a já přikývnu.
„Víte… S Nikky bychom vám chtěli něco říct…“ na chvilku se odmlčím a pohlédnu na ni. „Rozešli jsme se,“ všichni nás zaskočeně pozorují.
„To-to nemyslíš vážně.“ Vykoktá ze sebe Mike.
„Myslí to smrtelně vážně!“ řekne Nikky. „Dohodli jsme se na tom, že bude nejlepší, když náš vztah ukončíme. Nemělo by to budoucnost. Zůstaneme ale dál přáteli.“
„A já se těšila, že vám jednou půjdu na svatbu,“ vypískne smutně Maky.
„Co naděláš, já furt říkal, že jejich vztah nemá budoucnost,“ začne se tlemit Mike. Všichni tam teď začnou řešit to, proč jsme se rozešli, samozřejmě s notnou dávkou ironie. Jediný, kdo mlčí a zaraženě hledí do ohně, je Bill. Vstanu a přisednu si k němu.

„Copak, Bille?“ zeptám se a položím mu ruku kolem ramen.
„Nic, já jen… To jste se rozešli kvůli mně?“ podívá se mi zpříma do očí. Nevím, co mám odpovědět, tak pouze přikývnu.
„Proč?“ zašeptá nechápavě. Zhluboka se nadechnu.
„Co kdybychom se šli projít a já bych ti to řekl při té procházce.“
Bill pouze přikývne, potom se oba zvedneme a jdeme pryč od ostatních.

autor: Terý & Nisch
betaread: Janule

4 thoughts on “Ztroskotání 9.

  1. Konečne! Konečne tú suku poslal k vode… To je ale taká krava , normálne som nadšená! 😀 Len by tie čassti mohli bnbyť dlhšie ;(

  2. Konečně si Tom uvědomil jaká je to kráva a poslal ji do prd*le!!!!!Jsem zvědavá na další dílek a jejich procházku!!DAAAAAAALLLLL!!

  3. juchůůůů konečně jsme se twincesťačky a twincestáci dočkali,ale nečiní mi to tu něco dobrýho nechávám si tu rezervy,ale je to úžasný už jsem myslela co se děje,když to  tu není takovou dobu

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics