autor: NaGii
Je mi jasné, že to není mistrovské dílo… ale tak podělím se s vámi xD… psala jsem to dávno, ale až teď jsem se dokopala ten kousek dopsat xD… líné duše forever xD… nebudu to okecávat a věnuji to Nikýsce… zlatíčko moe 🙂 :-* …
Pěkné počtení 🙂
NaGii……
Až slunce zapadne, měsíc vyjde a noc obepne oblohu temnotou, bude můj. Celý jen můj. Bude brečet, ale přitom žadonit, abych nepřestal. Bude křičet, kroutit se jako kotě, vzdychat mé jméno.
Je něco kolem dvanácté večer. Rodiče už šli spát. Čekám jen na to, až vyjde z koupelny a zavře se ve svém pokoji.
Představuju si, jak si sundá ručník a začne se utírat. Důkladně, pomalu, každé místo jeho těla. Jak hodí svými dlouhými havraními vlasy a jeho tělo se zakroutí. Jak si pomalu oblíká své boxerky na spaní a pomalu si lehá do postele s černým saténovým povlečením, jak se přikryje a pomalu zavírá své čokoládové oči.
Zhasne lampičku a usíná. Představuju si, jak spokojeně vydechne a nepatrně se usměje nad dnešním dnem. Potom si přitáhne peřinu až k bradě a ponoří se do říše fantazie a snů.
Pomalu se zvednu a jdu ke dveřím. Otevřu je a jdu k jeho pokoji.
Tiše zaklepu, abych zjistil, jestli už spí. Spí. Potichu jsem otevřel dveře a hned je zase zavřel.
V měsíčním světle, které z okna dopadalo na jeho postel, byl tak krásný a nevinný. Pomalu jsem k němu došel a sedl si vedle něj. Zavrtěl se a spokojeně zafuněl.
Jen tak tak jsem se držel, abych po něm hned nevyjel. Nemůžu si dovolit, aby se vzbudil. Jsem jeho bratr, jeho dvojče. Je to nezákonné, odporné a jsme kluci.
Pomalu jsem odkryl jeho peřinu a jen tak se na něj díval.
Všichni říkají, že on je ten vedlejší, že se nepovedl, že já jsem ten hezčí a lepší. Přitom nebýt jeho, tak celé dětství prožiju sám a smutný. Když se usměje, hned je mi líp, a vím, že taky pro mě vždy bude. On mi dával to, co nikdy nikdo. On je ten krásnější, hodnější, milejší, lepší. Doplňujeme se navzájem. Možná proto mě tak přitahuje. Možná je to ale taky kvůli jeho ženskému vzhledu nebo jeho zženštilému a citlivému chování. Možná jsem úplný magor.
Pomalu jsem natáhl ruku a přejel s ní po jeho odhaleném boku. Má tak jemnou pokožku, jako dětská prdelka.
Rukou jsem začal mířit níž a níž a začal jsem ho hladit po stehně. Zavrtěl se a já jsem ruku okamžitě stáhnul.
On je jeden z těch, kterého byste nejraději umačkali láskou, a přitom byste z něj chtěli doslova a do písmene vyšukat mozek. Já teda chci obojí.
Po chvilce čekání jsem ruku položil zase na stehno. Hladil jsem ho po vnější straně, pak jsem zamířil na vnitřní.
Otočil se ke mně zády a ruka mi sjela na jeho zadeček. Kdo s ním bude, ten bude hodně šťastný.
Pohladil jsem ho a opatrně si lehl k němu.
Zabořil jsem nos do jeho vlasů a nasával vůni kokosu a vanilky. Takhle může vonět jenom můj bratr.
Objal jsem ho kolem pasu a zavřel oči. Vedle něj bych usnul do 5-ti minut.
„Tome? Co tady děláš?!“ ozval se jeho hlas pod peřinou. Sakra. Co teď mám dělat?
„N-no… víš, já… já… křičel si ze spaní, tak jsem šel k tobě a lehl si, abys byl v klidu.“ Prosím, prosím, prosím.
„Eh, Tome? Já jsem nespal…“ zarazil jsem se a nebyl schopný ničeho. „…Vím, co jsi tady dělal.“
„Nech mě to vysvětlit…“ pořád ke mně ležel otočený zády. „Já, no víš…ehm…“
„No, poslouchám,“ otočil se ke mně čelem a díval se mi do očí. Sakra.
„No je to složité…“ zavřel jsem oči radši. Vypadal tak… vyzývavě.
„Máme celou noc,“ rozsvítil lampičku vedle postele.
„To nejde vysvětlit jenom tak. Prostě, já nevím… Přitahuješ mě!“ vypadlo ze mě a já se neopovážil se mu podívat do očí.
„To nejde vysvětlit jenom tak. Prostě, já nevím… Přitahuješ mě!“ vypadlo ze mě a já se neopovážil se mu podívat do očí.
„Já? Tebe?“ nevím jestli se mi to zdálo, nebo jsem v jeho hlase slyšel smích. „Jak tě můžu přitahovat? Jsem tvůj bratr. Dvojče.“
„Já nevím, nechtěj po mně, abych ti to vysvětloval. Protože nevím, jak bych to řekl,“ sedl jsem si na kraj postele zády k němu. Tohle jsem přehnal. Vím, že jo.
Najednou mě pohladil po zádech. Přejel po nich jeho dlouhýma nehtama tak příjemně, až mi naběhla husí kůže.
Najednou mě pohladil po zádech. Přejel po nich jeho dlouhýma nehtama tak příjemně, až mi naběhla husí kůže.
„Řekni mi, co tě na mně přituhuje?“ nehtama trošku přitlačil.
„Všechno!“ měl jsem zavřené oči. Bylo to až moc příjemné. Záda jsou moje erotogení zóna.
„Co…? Přesně?!“ ucítil jsem jeho dech na svých zádech.
Pevně jsem k sobě tisknul víčka. Tohle mi nemůže dělat. „Oči…“
Pevně jsem k sobě tisknul víčka. Tohle mi nemůže dělat. „Oči…“
Klekl si za mě a naklonil se k mému uchu. „Dál?“ prudce jsem se nadechnul.
„Rty…“ vydechl jsem.
„A dál?“ políbil mě na krku. „Tome, řekni, co dál tě na mně přitahuje,“ šeptl mi do ucha a skousl lalůček. To už jsem nevydržel a potichu vzdychnul.
„Bradavky, zadeček, tělo…“ zaklonil jsem trošku hlavu, když položil ruku na můj rozkrok, který byl už pěkně napnutý. Nejde to vydržet.
„Tome, otoč se ke mně,“ šeptl a stáhnul ruce. Otočil jsem se a nechápavě se na něj podíval. Usmál se a políbil mě.
Začal se jazykem dobývat k tomu mému, a tak jsem ho dovnitř pustil.
Když jsem si pořádně uvědomil, co právě teď udělal, přitáhl jsem si ho za týl a rozpoutal se vášnivý tanec našich jazyků.
Na chvíli jsem se odtrhnul, abych nabral dech. Položil jsem Billa na záda a lehl si na něj. Vtěsnal jsem se mezi jeho nohy a znovu ho začal líbat. Nevěřil jsem, že někdo tak čistý a nevinný může být tak vášnivý. Každou chvíli přirazil rozkrokem na ten můj, až jsem se musel držet, abych se neudělal hned při tom. Měl jsem k tomu kousíček.
Něco tak nevinného, čistého, nedotčeného, neodolatelného a sexu volajícího dokáže člověka vyhecovat do neskutečných výšin.
Sjel jsem jazykem na bradu a potom dolů, po krku, až na bradavku, ve které měl piers. Zatahal jsem za něj zubama, a pak ten malý vrcholek olíznul. Odpovědí mi byl prudký výdech.
Vrátil jsem se zpátky k jeho rtům a jednou rukou sjel dolů na boxerky. Párkrát jsem ho pohladil přes černou tenkou látku, a pak zajel rukou pod ni. Billův táhlý sten mě skoro odrovnal.
Tohle jsem chtěl udělat už dlouho. Mít ho ve své moci, vědět, že tu slast a uspokojení mu přináším já a že já budu ten, který se jeho tajných míst dotkl jako první.
Zaháknul jsem se ukazováček o lem jeho boxerek a pomalu je začal stahovat.
Při pohledu na jeho vzrušení jsem se musel usmát. Tohle mu způsobuju já. JÁ!
*******
„Tome? Tomane, notak, vstávej! Usnul jsi tady. Běž do svýho pokoje a dosni tam ten svůj… erotický sen,“ začal se Bill smát a ukazoval na moje kalhoty. „Která to je dneska? Jesica Alba nebo Jennifer Lopez?“
„Obě najednou,“ ironicky jsem se zasmál a šel nahoru do pokoje.
Lehl jsem si na postel a zavřel oči.
Snad jednou přijde den, kdy tohle nebudou jen sny a představy, ale čistá a skvělá realita.
autor: NaGii
betaread: Janule
já bych tak moc Tomovi přála, aby se jeho sny staly skutečností…:-)
No wow, ty máš talent! Tos mi neřekla, že píšeš! Jsi moc dobrá. Mě se to líbí, máš pěkný styl. Co takhle napsat něco dalšího? 🙂
uááh děkuji :)… noo snad na dovolené něco vznikne :)..
Snad jo,Tome……Skvělá povídka vážně!!
haha..tak ten konec mě dostal:D a já celou dobu myslela že je to skutečný:Dno chudák Tomík
Zlato moje..moc děkuju :-* To je to nejúžasnější co jsem od Tebe četla, a co jsem snad četla vůbec..:)* jsi prostě šikulka..:) děkuju moc moja :-* velekj obdiv <3
nádherný:);)
Úžasně napsaný 🙂
to se ti mooc povedlo, musela jsem to číst 3krát než jsem napsala tenhle koment 🙂