No one is innocent II – I will love you forever 10.

autor: Catherine & Sch-Rei

(Tom)

Spokojeně se pousměju. Dokáže… Moje myšlenky nasměrovat úplně jiným směrem, dokázal jsem se díky němu usmát, už zase… Pohladím ho po tváři a přitulím k sobě. Ale… I tak mi Andreas leží v hlavě… Nechápu, co to do něj vjelo, vždycky mezi námi byl jenom kamarádský vztah, nikdy nic víc. Tedy… Možná párkrát. Ale to se nepočítá. Mám ho rád, to ano, ale doopravdy… Jen jako nejlepšího kamaráda. Choval se tak smutně a divně jenom po tom, co viděl Billa. Žárlí?

„Miluju, jak mi umíš zvednout náladu, lásko,“ zašeptám s úsměvem. I když… Za ním se doopravdy neskrývá zrovna to rozzářený sluníčko. Pohladí mě a přikryje nás velkou peřinou.
„Nemáš za co,“ otře se mi o nos a zavře spokojeně oči. Pousměju se a pohledem začnu běhat po místnosti, než se zastavím na… kytaře. Usměju se.
„Když jsi tu nebyl…“ vydechnu a pomalu se začnu zvedat. Vezmu kytaru, co leží u postele. „…Napsal jsem… Písničku,“ našpulím rty. Ani nevím, jestli si ji ještě pamatuju. Spokojeně zatleská a rozzáří se mu oči, jako malému dítěti, při pohledu na lízátko, nebo novou hračku. Je tak… Strašně moc kouzelný. Opravdu. Nikdy jsem nepotkal nikoho, kdo by se choval tak dětsky, ale přitom dospěle jako Bill.
„Ty jsi napsal písničku? A… Zahraješ a zazpíváš mi jí, prosím?“ Přišoupne se ke mně po zadku blíž, a opře se o mě. Spokojeně se usměje. Zasměju se.

„Jistě, jen… Neumím zpívat, tak mi když tak neuteč,“ směju se. No fakt, nikdy jsem nebyl žádný zpěvák. Zpívání si nechávám raději jen do sprchy, nebo když jsem sám. Fakt, že tento talent jsem mohl zdědit po mamce. Chytím první akord písničky, ale… Jak že to bylo?

„No a? Mně to nevadí. Určitě nebudeš nejhorší,“ přikývne a pohladí mě po paži. Přivře oči. Zajímalo by mě, na co myslí, nad čím přemýšlí? Jsem u něj v myšlenkách tak jako on u mě, i když vedle sebe sedíme? Jo, je hloupé se na to ptát, ale opravdu mě to zajímá. Pousměju se a pohladím ho po vlasech. Nadechnu se a začnu hrát. Nechám prsty jezdit po strunách kytary. Miluju to… Na kytaru hraju od malinka, pamatuju, jak mě to táta učil. Našel jsem si v tom opravdu velkou zálibu.

„No one knows how you feel…“ začnu zpívat. Není to úplně špatný začátek, hrál jsem ji i zpíval už milionkrát. Cítím, jako by vedle mě spokojeně vydechnul a víc se ke mně přitisknul. Ne, nenechám se Billovými doteky znervóznit. Přivřu oči a pokračuju. Polknu, když mě políbí na krk. Mám… u sebe obě svoje lásky. Jednu větší, a druhou menší. Můžu se nazvat šťastným člověkem.

„You write help, with your own blood,“ pokračuju. Teď… se cítím doopravdy báječně. Tuhle chvíli bych si nemohl vynachválit. Bill, já, kytara, atmosféra a pěkný klid.

Jakmile dozpívám, Bill ze mě sundá kytaru. Položí ji opatrně na stůl a sám se mi posadí do klína.
„Miluju tvé mozolnaté ruce,“ začne mi postupně osahávat prsty. Při tom se na mě dívá a šťastně se usmívá. Usměju se na něj. Věnuju mu na čelo jednu dětskou pusu. Z myšlenek mi Andreas úplně vypadl, nemyslím ani na něj, ani na to, co udělal.

(Bill)

Musím se usmívat a pořád ho hladit. Mhhh… Miluju takovéhle chvilky, když se jen mlčí a navzájem si hledíme do obličejů. Někomu to možná tak nepřijde, ale je to opravdu hodně intimní. Stejně tak jako polibek. Tím mě napadá… Dlouho jsem Toma nelíbal, že? Nemyslím tak… Normálně. I když to je také moc krásné. Myslím tak, jako v autě. S jazykem. Tam se to vlastně stalo poprvé. Do té doby to byly jen… Nevím, jak ty polibky nazvat. Nebyly to obyčejné polibky, ale ani normální. Byly to prostě… Krásné polibky. Tak. Nakloním hlavu lehce do strany a přibližuje se svojí tváří k Tomově. Otřu se mu svým nosem o ten jeho a jedním prstem si ho chytnu za bradu, tak jako vždy on mě. Zlehka se Tomových rtů dotknu.

svými, jen je ochutnám. Hladím ho druhou rukou po tváři a do rtů se mu pomalu a opatrně vpíjím. Tom se pokouší spolupracovat. Pohladí mě po tváři hřbetem ruky a lehce mi vydechne do úst. Pousměju se mu spokojeně do rtů a ruku z jeho brady mu přesunu na týl. Hladím ho tam a nevědomky ho víc tlačím do svých rtů. Vpíjím se mu do nich hlouběji a hlouběji. Přesto je to pořád… Něžné. Na té párty, jsme měli i pár tvrdých polibků. Jo, tam se mi líbily, ale při vzpomínkách už méně. Nemám je moc rád. Nejlepší jsou něžné, opatrné, ale přitom vášnivé. Tak jako ty moje a Tomovo. Jeho ruka zabloudila ke mně na pas. Něžně laská moje rty a otírá se o ně piercem. Jeden polibek věnuje jen mému spodnímu rtu. Spokojeně vydechnu a nechám si rty laskat. Na chvilku se odtáhnu a doberu chybějící kyslík. Pak se mu ke rtům zase přitisknu, ale napadne mě něco lepšího. Olíznu mu rty a potom vsaju mezi ty své jeho kovovou ozdůbku ve rtu. Saju jí a hraju si s ní. Cítím na rtech, jak se pousměje.

Rukou na pase mě začne hladit, druhou mi prohrábne vlasy. Spokojeně zamručím a vklouznu mu špičkou jazyka do pusy. Začnu mu olizovat tu jeho. Konečky prstů mi zajede do vlasů a začne mi jimi lehce masírovat. Na můj jazyk zareaguje nesmělým pohlazením špičkou jazyka té mé, dojede jím až ke kovové ozdůbce v mé puse a jazykem ji pohladí. Um… Ještě jsem Tomovi asi neříkal, jak mě to vzrušuje, že? Musím mu to říct. Víc přivřu oči a téměř zalapám po dechu. Propletu s ním jazyk. Tisknu se mu na rty tak, jak nejvíc dovedu. Líbám ho a vyzývám jeho jazyk ke spolupráci s mým. Pohladí skoro celý můj jazyk a svým se do něj začne hravě zaplétat. Rukou mi vyjede z vlasů a sjede jí celá moje záda. Tiše mu do pusy zasténám a semknu za jeho týlem víc ruce. Tím pádem jsem na něm natisknutý víc. Otírám se o jeho břicho svým, oba máme jen boxerky. Cítím ho na sobě… Opravdu hodně dobře.

Odtáhnu svůj jazyk a opatrně ho do něj kousnu. Pousměju se. Tom tichounce zasténá a pohladí mě po lemu boxerek. Pohladí mě po bříšku konečky trošku rozechvělých prstů. Věnuje mi na rty tak moc něžný a jemný polibek a pohladí po zadečku. Skousnu mu laškovně ret a trošku zadek nadzvednu. Nechám ho, aby pod něj položil svoji ruku, a zase se posadím zpátky do jeho ruky. Pevně ho kolem ramen tisknu a hraju si s jeho rty. Jemně mu je oždibuju, občas olíznu. Olízne mi rty a nechá jeho druhou ruku putovat po bříšku, hladí mě. Pomalu mě přitom začne pokládat na záda, kdy se klínem narazí na můj. Zasténám a spokojeně přivřu oči. Taky se mu o klín otřu. Položím ruce podél těla a odtáhnu se mu od rtů. Ne proto, že by mě jeho polibky nebavily… O tom to není. Tomovy mě baví. Opravdu hodně moc. Odtáhnu se proto, že potřebuju dočerpat zásoby kyslíku. Nadechnu se a pootevřu oči. Usměju se na Toma, kterej na mě leží. Ale ne úplně, aby mě zalehl. Je vedle mé hlavy zapřen o ruce.

„Pozítří jsme spolu dva měsíce,“ zašeptám spokojeně. Zajímalo by mě… Pamatuje si to Tom vůbec?

Usměje se na mě.
„Jo, já… vím, lásko,“ zašeptá a letmo mě políbí mě na rty. „…Počítám…“ Hladí mě skoro všude po těle a dívá se mi přitom zaujatě do očí. On si to opravdu pamatuje? Oh… Je to opravdu hodně roztomilé. Pohladím ho po břiše.

„Nejkrásnější dva měsíce,“ spokojeně se usměju a líbnu ho na nos.