No one is innocent II – I will love you forever 11.

(Tom)

Mám v plánu dnešek Billovi zpříjemnit. Táhnu ho po nákupním centru skoro každým obchodem, pokouším se mu koupit, co mu na očích vidím, i když sám se chová skromně. Napadá mě, co mu koupit, když už, jak nedávno vzpomněl, jsme spolu dva měsíce. Ale to se chystám uskutečnit až na konci této nákupní výpravy, i když už máme plno tašek.

„Co ještě támhle ten obchod?“ ukážu na nějaký obchod s oblečením. Pevněji mi stiskne ruku a usměje se.
„Mh… Ten mám rád. Můžeme se tam jít podívat,“ přikývne a cítím, jak zrychlil tempo. Pousměju se a poslušně jdu za ním. Jsem rád, že z toho má radost. Doufám jen, že i z konečného dárku bude mít radost. Uspokojující způsob využití peněz.
„Můžeme se ještě jít někam najíst, hm?“ No, to by nebylo na škodu. Máma aspoň nebude mít navíc práci a může se věnovat jiné osobě, kterou kvůli práci často neviděla.

„Jé… Půjdeme třeba na pizzu?“ usměje se na mě a vejde do obchodu. Začne si prohlížet zboží, až se zastaví na bílých, upnutých kalhotách. Rozejde se k nim a vezme je do ruky. Prohlíží si je.

„Lásko, já si je vyzkouším, ano?“ začne hledat svoji velikost. Ztěžka vydechnu. Bill… V bílých upnutých kalhotách… Je mi těsno.
Založím ruce a opřu se o nějaký sloup. Koukám po Billovi, jak se hrabe mezi těma kalhotama.
„Klidně,“ usměju se na něj. Moje představa Billa v těch kalhotách… Nemůže být tak sexy, jak ve skutečnosti. Olíznu si při pohledu na něj rty. Okamžitě jde spokojeně ke kabinkám. Jdu pomalu za ním.
„Tak?“ vyleze z kabinky a zapózuje. Olízne si rty.

„Oh,“ vydechnu. Vážně… Oh. Stoupnu si k němu a chytím ho za zadeček. Mmm… Jak perfektní.

„Dokonalé,“ šeptnu a políbím ho lehce na krk. Má v nich perfektní zadeček, který je pro mě i tak nejhezčí bez jakéhokoliv kusu látky. Zasměje se a zadečkem se mi do dlaní opírá ještě víc.

„Není to moc upnuté…?“ nakrčí obočí a podívá se na mě vážným pohledem.

„Mmm… Mně se líbí, moc.“ Po zadečku ho pohladím, zaháknu palec za kapsu. Jo, líbí se mi, má v nich zadek tak moc pohodlný do dlaně.
„Dobře, tak si je vezmu,“ přikývne a odtáhne se. Zatlačí mě do kabinky. Zamrkám a vytáhnu obočí. Nechce… to, že ne…?
„Neboj se, neublížím ti. Jen potřebuju pomoct svléknout,“ zašeptá a přisaje se mi ke krku. Cítím, jak používá zoubky.

„Bille… Já jen… Jsme v obchodě,“ zašeptám a skousnu si ret. Jo, proč se mi zdá Bill jako skoro nonstop nadrženej. Zakroutí hlavou a jednu moji ruku si přiloží na velký zip. Zamrkám.

„No a? On se ten zip… Nějak zasekl. Jo. Zasekl se,“ zasměje se a přikývne. Vyplázne na mě jazyk. Trošku se ušklíbnu a rukou našmátrám zip na těch kalhotách.
„Zasekl, jo?“ zasměju se potichu se zvednutým obočím, když bez jakékoli námahy ten zip rozepnu.

„To je… Zvláštní,“ zakroutí Bill nevěřícně hlavou. Kalhoty si ale nesvlékne. „… Svlékneš mě?“

„Taky se zasekly?“ šeptnu. Rozepnu kalhoty a zajedu pod ně rukou. Nakloním se mu k uchu a natisknu ho na stěnu kabinky.

„Jsou tak… Moc těsné, viď?“ šeptnu mu do ucha, stisknu mu v ruce přes boxerky jejich obsah a ouško mu skousnu. Chce být nadržený? Menší provokace neuškodí. Zasténá a pokrčí nohu v koleni. Chodidlem ji opře o stěnu. Koukne se mi do očí.
„Jo. Všechno je zaseklé,“ těžce vydechne a políbí mě.

„Ty mi povídej, kdo je nadržený prasátko,“ zašeptám a víc stisknu s tím, že u jeho ucha provokativně zalapám po dechu. Jsem zvědavý… K čemu až ta provokace dojde. Tiše zasténá a zaboří hlavu ke mně do krku, kde se snaží chytit dech.
„Lásko… Asi bychom toho měli opravdu nechat,“ přikývne a obejme mě. S úsměvem se ušklíbnu a prohrábnu mu vlasy.
„Určitě?“ šeptnu a ještě ho trošku stisknu. Dávám mu jenom to, co chtěl. Musím přiznat… Je v takovýchto situacích tak roztomilý.
„Jo… Vydržíme to domů,“ přikývne a usměje se na mě. Mám pocit, že se… červená?

Usměju se na něj a ruku vyndám, ale… chytím lem kalhot a dřepnu si před něj.

„Aspoň ti z toho pomůžu.“ Kalhoty mu začnu stahovat a při tom pokládat polibky na jeho kůži. Miluju, když tohle můžu dělat, miluju jeho kůži, jako všechno ostatní na něm. Zavrtí se a olízne si rty. Dá nohy trošku víc od sebe. Cítím, jak mě seshora pozoruje.

Stáhnu mu je až ke kotníkům a opatrně, pomalu mu je vyvlíknu z nohou. Vezmu je do rukou a začnu se zvedat.
„Oblíct se zvládneš?“ zasměju se. Ne, že bych byl proti, ale zavřeli by nám pro dnešek v důležitém obchodě. Skoro bych na ten dárek zapomněl.

„Samozřejmě,“ přikývne a začne se rychle soukat s úsměvem do svých kalhot. Vezme ty bílé a jde je zaplatit ke kase. Se spokojeným úsměvem jdu za Billem. Prohlížím si letmo ještě nějaké blbosti. Dojdu k němu ke kase a políbím ho na krk. Blond prodavačka po mně hodí divný pohled, ignoruju to a znova ho políbím.

„Mám pro tebe překvápko,“ šeptnu.

(Bill)

Spokojeně se opřu do Tomových rtů a dám ruku dozadu. Pohladím ho po boku. Strašně rád se ho dotýkám. Opravdu. Pak si ale všimnu prodavačky, jak si Toma… prohlíží? Nakrčím

nos.

„Přestaň na něj čumět,“ zavrčím na ni a vyndám peněženku. Ani nemá zapotřebí se na mě podívat, kouká na Toma.
„Radši na něj než… Na tohle,“ odsekne mi a sjede mě pohledem. Tom mě okolo pasu majetnicky obejme a na blondýnku se zamračí.

„Proč jsou vždycky problémy jenom s… blondýnama?“ povzdechne si.

„Protože blondýnky jsou vypatlaný děvky,“ řeknu tak nahlas, aby to slyšela. Ušklíbnu se na ni a dám Tomovi pusu na rty. Pohladím ho po tváři. Tak… Jen ať pořádně zuří.

„Nějaký problém?“ zamračí se a pohodí vlasama. Tom tiše vydechne a zakroutí hlavou.

„Jo, a hodně velký. Stejně jsi škaredá jak noc. Navíc… Můj přítel neletí na děvka typy,“ tak, a má to. Vyndám peníze a položím je na stolek. Odfrkne si a vezme peníze, které strčí do kasy. Tom mě políbí na tvář.

„Ty se o mě bát nemusíš, lásko,“ zašeptá a políbí mě na ucho. Usměju se a políbím ho procítěně na rty. Zajedu mu rukou pod tričko a hladím ho po nahé kůži na břiše.

„A teď to překvapení,“ šeptne a proplete se mnou prsty. Vezme do ruky tašku s kalhotami a začne mě tahat z obchodu. Zastavím ho. Ne. Opravdu se nenechá obrat od téhle čubky.

„Nevrátila jsi mi, nádhero,“ ušklíbnu se na ni a natáhnu před sebe dlaň. Blondýnka protočí panenky a začne něco dělat na pokladně, pak mi na ruku položí peníze. Mezitím Tom nedočkavě stepuje u vchodu a kouká po mně. Uklidím si je a jdu za Tomem. Zajímalo by mě… Jaké může mít překvapení?
„Jdeme?“ propletu s ním prsty. Dám mu pusu na tvář.

autor: Catherine & Sch-Rei

betaread: Janule