Bill
Držím se tě jako klíště, ale pořád se nemám k tomu něco říct. Vždycky se nadechnu a potom zmlknu. Povzdychnu si a provinile se ti dívám do očí.
„Je… je další,“ šeptnu tichounce, ale tak, aby mě Tom slyšel.
„Jak další? Co další?“ řekne nechápavě Tom a já se na něj jen smutně dívám.
Tom
Chvíli na tebe zarytě zírám. Nějakou dobu mi trvá, než mi dojde to, co jsi říkal. „Co?“ šeptnu a dívám se na tebe zaraženě. Můj obličej asi vystřídal všechny barvy přes bílou, červenou a zelenou, a cítím, že mi dělá těžko v břiše. „T-to jako… že… jsme těhotní? Teda… ty jsi těhotný? Zase?“ Zašeptám, pořád s neutrálním výrazem, protože sám pořád nevím, co si mám o tom myslet. Když přikývneš a znovu propukneš v pláč, teprve mi to asi docvakne. Usměju se a za bradičku pozvednu tvoji hlavu. Mlaskavě tě políbím a začnu ti z tváří utírat slzy. „Bille, vždyť… to je… to je super!“ Uculím se, a ještě víc se radostně usměju, když se sám smutně pousměješ. V první chvíli mě napadlo něco typu ‚sakra, já se asi zabiju‘, protože ještě před pár týdny bych řekl, že mám dětí plné zuby, ale teď bych to neudělal. Hlavně kvůli tobě. Chvíli tě pozoruju a pak tě znovu roztřeseně políbím. „Jak dlouho?“
„Al… ale, já myslel, že… že už nech-nechceš další. Vlastně… já-já taky nechtěl. Teda… jak se může stát něco takového? Dvakrát…“ šeptnu zoufale a dívám se na tebe.
„Sedm, osm týdnů… už si to přesně nepamatuju.“ Jen co to dořeknu, tak si mě Tom k sobě přitáhne blíž a lehce mě hladí po zádech. Já po pár okamžicích zase začnu tiše plakat. Až když Tomovi začnou na ruku dopadat moje slzy, vzdálí se a podívá se na mě.
„Co je, Bille, ty nejsi rád?“ zeptá se a já mlčím. Jen sleduju, jak mi pořád tečou slzy. Nadechnu se, ale ještě chvíli mlčím, než promluvím.
„Já… já nevím, to přece nemůžeme zvládnout,“ popotáhnu a sám si setřu rukou pár slz. „Víš přece, jak to bylo s malou…“
Tom
„Ale Bille…“ zašeptám a přitisknu si tě ještě víc k sobě. „Zvládneme to, uvidíš. Přece už něco víme, ne?“ Povzbudivě se na tebe pousměju, ale ty nic. „Budu ti pomáhat během těhotenství, a potom… budeme na to dva, Bille, přísahal jsem, že už nikdy neudělám nějakou blbost a nikdy tě znovu už neopustím. Není žádný důvod, abychom to my dva nezvládli, ne?“ Lehce tě cvrnknu do nosíku a trochu se pousměješ. „A neplakej už, měli bychom se radovat. Pojď, vstaň, pomůžu ti…“ šeptnu a pomůžu ti na nohy. Nechám tě, aby sis opláchl obličej, a potom tě pomalu dovedu do ložnice, kde si lehneš. „Jestli chceš odpočívat nebo spát, klidně můžeš. Já se o malou postarám a uvařím něco k večeři, ano?“ Přikývneš, tak se vydám dolů. Pak mě ale něco napadne. Otočím se na tebe ode dveří. „Bille a co ta dovolená? Řekl ti doktor, jestli můžeš cestovat?“ Zašeptám a vyčkávám odpověď. Bylo by mi strašně líto, kdybychom tam nemohli jet, ale pochopil bych to. Ty jsi tady teď nejdůležitější.
Bill
Zvednu hlavu a podívám se na tebe. „No to já nevím, neptal jsem se. Ale stejně tam pozítří musím.“ Tom jen přikývne a odejde. Já znova položím hlavu na polštář a přemítám si v hlavě myšlenky. Bolí mě neuvěřitelně hlava a pálí mě oči. Zavřu je a přemýšlím se zavřenýma očima, až přemýšlení přejde ve spánek a já asi dvě hodiny v klidu spím.
„Ahoj,“ řeknu tiše a Tom se na mě s úsměvem otočí. Sednu si na sedačku a malá ke mně malými a ještě trochu kolébavými krůčky dojde. Posadím si ji na klín a hned jí dám pusu do vlásků. „Voní to hezky,“ pousměju se směrem do kuchyně.
Tom
Podívám se na tebe a usměju se. „Díky, za chviličku můžeme jíst.“ Přejdu po kuchyni a ještě vytáhnu čerstvou zeleninu z lednice. „Jak ses vyspal? Je ti líp?“ Naložím ti na talíř rýži a kuřecí maso, ale jen lehce opečené se šťávou, já mám maso okořeněné na nejvyšší míru. Ty máš masíčko, jako má Amy. Položím nám to na stůl a tobě k tomu ještě přidám zeleninový salát ve velké míse. Pak přijdu k tobě, posadím se vedle tebe. „Je ti už dobře?“ Zašeptám a dám ti malou pusinku na líčko, přitom po hlavičce pohladím malou. Když lehce přikývneš, políbím tě a položím ruku na tvoje bříško. „Je to úžasný, nemyslíš?“ Šeptnu a radostně se culím. Podívám se ti do očí, co na to ty.
Bill
Přikývnu. „Snad máš pravdu,“ pousměju se a obejmu tě, jenomže to se Amy začne dožadovat pozornosti, tak ji vezmu mezi nás.
„Pojď jíst,“ řekne Tom a já přikývnu. Malou posadím do její stoličky a sám si sednu. Nadechnu tu vůni, ale ještě vstanu, abych nám podal něco na pití. Pak taky dám Amy do jejího hrníčku. Zase si sednu, a konečně se pustím do jídla.
„Je to vážně výborné,“ pousměju se na Toma a dál jím. „Měl bys vařit častěji,“ jen co tohle řeknu, na Tomovi jde vidět taková hrdost. Když dojím, tak vstanu a chci opláchnout to nádobí, ale Tom, že to udělá a ať si jdu radši odpočinout. „Tome, prosím… já nechci být jako handicapovaný.“ To umývání si teda vynutím, ale utírat už musí za každou cenu Tom. Já si sednu za stůl a vezmu do ruky velký papír. Je to seznam na dovolenou. Dívám se, co mi ještě chybí a co bych tam mohl dopsat.
autor: Clarrkys & Disturbed Angel
no..popravdě..další miminko jsem chtěla ale to bylo před x dílama, ale ted po té hádce..no nevím. Doufám že je to zase nerozčertí protože ty jejich hádky mě pěkně vytáčeli…čekám na další díl, protože ta dovolená musí klapnout a doufám že nebude Bill zase protivnej, to bych se asi vcucla da toho příběhu a musela bych mu jednu fláknout 😀
[1]:souhlasím s tebou a jsem zvědavá co to bude tentokrát jestli holčička nebo kluk 🙂
Tak to som zvedavá akoto zvládnu.
Já jsem úplně ale úplně nadšená, že budou mít další mimčo!!!Jenom taky doufám, že se zase nebudou hádat jak je známe XD…A jsem STRRAAAAAAŠNĚ zvědavá jestli to bude kluk nebo opět holčička….Prostě jsem z toho úplně vedle…..Teď mám o tolik lepší den, že si to ani nevíte představit!!A jen díky vám……Strašně se těším na pokráčko!!!