It’s a Game 11.

Tak se nám pomalu bíží konec, vlastně bude už v dalším díle. Tenhle díl bude o dost kratší, než všechny ostatní, protože jsem si to nějak nešikovně špatně spočítala a vyšlo mi to úplně jinak, než bych chtěla 😀 Takže se omlouvám za délku tohohle dílu a čtení zdar! 😉

„Stejně se mi to krmení zamlouvalo víc,“ zabrblal jsem, ale na rtech mi pohrával úsměv.

„Paličáku.“ Tom popadl do rukou příbor a za chvíli už mi kroutil vidličkou před pusou.

Otevřel jsem pusu a natáhl krk k jeho ruce, ale on samozřejmě uhnul. Naštvaně jsem se vrátil zase do původní pozice, načež on mi opět začal kroutit vidličkou před ústy.

Obtočil jsem prsty kolem jeho zápěstí a přitáhl si vidličku blíž k ústům. Pevně jsem ho sevřel, takže už nemohl uhnout. Odevzdaně mě nechal vyprázdnit vidličku a nabral další kousek.

Když jsme skončili, měl jsem šlehačku snad až za ušima. Chtěl jsem vstát a umýt se, ale Tom mě přitiskl zpátky k posteli. Jeho obličej byl najednou jen pár centimetrů od toho mého. Zatočila se mi hlava, špatně se mi dýchalo a v krku se mi udělal velký knedlík, jako by to bylo skutečně něco nového a nepoznaného.

Tom se mi dlouho jen tak díval do očí, potom jeho oči sklouzly k mému nosu upatlanému od šlehačky. Opatrně ho vzal mezi rty, zatím co já jsem cítil jen jeho jazyk jemně sklízející tu spoušť.

Z každého jeho doteku se mi podlamovala kolena. Z nosu se přesunul na ústa. Nebránil jsem se mu, naopak jsem polibky opětoval se stejnou vervou jako on. Chyběl mi. Potřeboval jsem novou dávku drogy a, jak mi tak docházelo, okamžitě.

Slepě jsem nahmatal vzdálený lem Tomova trička a přetáhl mu ho přes hlavu. Okamžitě jsem si ho přitáhl zpátky ke rtům, zatímco jeho ruka začala prozkoumávat prostor pod mým tričkem. I moje tričko brzy skončilo na zemi.

Tomovy polibky mě pálily na hrudníku, kam se přesunul. Jeho rty sjížděly stále níž a níž, dokud mi nezavadil o lem boxerek. Začínal jsem mít sám se sebou problémy, ale to jen působilo úsměv v Tomově tváři. Nadzvedl nehtem lem boxerek a nakoukl dovnitř. Potom se s mlasknutím podíval mně do očí a zakroutil hlavou.

Jeho jazyk mě dostával přesně tam, kde mě chtěl jeho majitel mít. Myslel jsem, že se ve vteřině zblázním, šílel jsem z každého Tomova doteku. Pomalu jsem podléhal vlně extáze, která zaplavovala mé tělo. Podvědomě jsem přirážel proti jeho rtům.

„Chyběl jsi mi,“ zakničel jsem mezi vzdechy. Konečně jsem se přiblížil vrcholu, když v tom se ozvalo zaklepání. Popadl jsem polštář a přitiskl si ho na rty, aby příchozímu nedošlo, co se tu děje. Tom naposledy pohladil mé mužství a lítostivě po mně koukl.

„Obleč se,“ poručil a vydal se ke dveřím. Začal jsem po pokoji shánět svoje svršky a chaoticky jsem se oblékal. Nakoukl jsem ke dveřím, ve kterých stál Gustav a házel rukama.

Před tím, než Bill vešel do místnosti, si Tom vyslechl pěknou řádku nehezkých slov. Gustav se rozhodl ho seřvat za všechno, co spolu Bill s Tomem dělají, a nehodlal jen tak přestat. Tom to nesl statečně, vyslechl si všechny jeho nadávky a urážky, ale jen pod podmínkou, že ani slůvko z toho všeho neřekne Billovi.

„Neříká se mi to lehce, Tome, to mi doufám věříš, ale budu vás krýt. Nedělám to kvůli tomu, že by se mi nějakým způsobem zamlouvalo, co spou děláte; dělám to jedině kvůli dobru kapely, protože tohle by nás mohlo zničit. Ale, Tome, slib mi, že se budete krotit. Udělejte pro to taky něco a skončete s tou stupidní hrou…“ Tom odevzdaně přikývl. I kdyby ho Gustav žádal o pravidelné měsíční kapesé v podobě nového sporťáku, přijal by to. Teď pro něj nebylo nic důležitější než Billova bezpečnost.

autor: Helie