No one is innocent II – I will love you forever 14.

autor: Catherine & Sch-Rei
„Dej mi ruce okolo krku, princezno,“ řeknu potichu. Jo! Bill je taková… Jenom moje malá křehká překrásná princezna mužského rodu. Zasměje se a zakroutí hlavou. Ale poslechne. Dá mi poslušně ruce kolem krku.
„Ale neubliž nám, ano?“ nařídí s obavami v hlase.
„Nedělal bych nic, co by ti mohlo ublížit,“ usměju se na něj. A už vůbec ne po té párty u… Ah, Andy. Musím na něj myslet zrovna teď? I když… Musím si s ním potom promluvit, neleze mi do hlavy proč? Povzdechnu si a zakroutím hlavou, nesmím si teď kazit náladu. Vyhoupnu si Billa do náruče, vezmu ho jakoby… nevěstu. Bože, nejsou takový věci doopravdy i v mužských rodech? Moje… Mužná nevěsta s užitečnou věcí mezi hubenými nožkami. Zní to zvrhle, ale nevěsťák mu říkat nebudu.

„Jsi… Lehký,“ pousměju se na něj a políbím ho na čelo. Opravdu velice lehký. Tiskne se ke mně a líbá mě na krku. Uvolňuju se pod jeho doteky, ale… Ne. Nesmím se uvolnit moc, protože bych ho mohl omylem upustit, a to opravdu nechci. Nechci, aby měl díky mně zbytečné modřiny. Slyším na schodech kroky. Tiché, ženské…

„Tome?“ Nepletl jsem se. Je to máma. Zastaví se přede mnou a Billem, kterého mám stále v náručí. Chytím Billa malinko pevněji. Nechci mu ublížit. Ne znovu.
„Ahoj,“ pousměju se na mamku a sjedu ji pohledem. Eh… Zajímalo by mě, co… potřebuje. Přelétnu pohledem z mamky na Billa a zpět. Mmm… Kdybych neměl plné ruce, pohladím ho po tváři… „…Někam jdete?“ zase se na mě usměje. Opravdu nechápu, jak to ta ženská dělá. Ale pravda je, že v Billově přítomnosti se taky pořád usmívám. Stejně tak jako on.
„Vlastně… Jo, do vany,“ přikývnu a nevinně se zazubím. Jak znám svou úžasnou maminku, dokážu si představit, co si ona pod tím hned vybaví. Pak se někdo diví, jakej jsem… Nebo jsem aspoň byl před Billem. Stačí se podívat na rodiče… Jako kdybych to neříkal. Eh… Nemyslel si. Začne se smát jako patnáctiletá puberťačka.
„Tak si ale pak tu vanu umyjte, ano? Nerada bych se koupala v…“
„V…? V čem?“ ušklíbnu se a s úsměvem zvednu obočí. Zasměju se a políbím Billa na tvář. Tak, stejně by to neřekla… Že? Ne před Billem, i když… Vím, že se cítí s tátou ve všech směrech mladší než já, hlavně teda v jednom konkrétním.
„Ty to víš dost dobře. Nebudu kazit mládež,“ zasměje se a pokrčí rameny.
„Já vím, já mám naprosto slušnou maminku, viď?“ zazubím se. Haha. To tak. Ale i přes to ji mám rád, hodně. Možná ne přes to jaká je, ale pro to jaká je. Sakra, určitě. Usměju se, už konečně malinko normálně. Ale pořád s nevinnými jiskřičkami v očích.
„Jo. Tak já vás už nebudu rušit,“ zasměje se a zakroutí hlavou. Hah. Ani neřekla, proč přišla nahoru. Nevadí. Teď se mám věnovat Billovi. Opět a zase, ale… nevadí mi to.

„Moc se s tebou do vany těším,“ vydechne mi černovlásek v náručí na krk. Cítím, že se přitulil ještě víc, než byl doteď. Je jako malé, roztomilé klíšťátko. Usměju se na něj.
„Mmh…“ spokojeně vydechnu. Ach, aby už jsme tam byli. Nechci Billa dneska… No tam to, nemůžu vypadat pořád tak nadrženě, umím i přece jiný věci, hm? I když neříkám, že mě to neláká, ale… Jdu s ním konečně do koupelny.
(Bill)
Achjo. Nechápu… Jak může být Daniela pořád tak nadržená? V duchu se tomu ale musím pousmát. Konečně vím, po kom je Tom tak nadržené prasátko. Samozřejmě, že po ní. Ale… Nevadí mi to. Nemám na tom sice závislost, ale… Milování s Tomem je opravdu strašně krásná věc. Strašně moc jsem si to oblíbil. Tak jako to, když ho můžu uspokojit. Mám příjemné pocity, i když se já sám neudělám. Uspokojím člověka, na kterém mi záleží nejvíce. – Toma. Seskočím mu z náruče a dám do vany špunt. Nastavím vodu na příjemnou teplotu a olíznu si rty. Je nádherný. Má na sobě jenom kalhoty a pod nimi boxerky, u kterých vidím jenom lem. Jdu k němu blíž a položím mu ruce na boky. Promnu mu je. Krátce ho líbnu na krk. Chci si ho moc svléknout sám. Usmívám se a pomalu jdu nohama do kleku. U toho vytvářím na jeho hrudi linii rty. Blaženě přivírám oči. Je strašně krásné se ho dotýkat… I jen takhle letmo. Moc se mi to líbí, opravdu. Zaseknu se u kalhot. Rozepnu je a ony samy spadnou k zemi. Ne… Tom není nijak… Při těle. Popravdě…? Je stejně hubený jako já, akorát má svaly, které já nemám. Tom na mě celou dobu dolů kouká, usmívá se. Pohladí mě něžně po tváři, kterou zaujatě sleduje.

„Už jsem ti někdy říkal… Jak si nádherný?“ zašeptá ke mně a prohrábne mi vlasy. Zvednu k němu hlavu. Samozřejmě, že mi to říkal… Ale je krásné to slyšet pořád nebo ne? Stejně tak, jako je krásné pořád slyšet to, že mě miluje.
„Ano a kolikrát. Ale… Vůbec mi to nevadí,“ spokojeně vydechnu a přejedu mu pomalu nosem přes bouli v boxerkách. “ A též ti to musím říct. Jsi… Přenádherný,“ olíznu si rty a palce za lem boxerek zaháknu. Potichu vydechne a zase mě po tváři pohladí.

„Pořád si musím připomínat, jak mi to všechno s tebou chybělo,“ šeptá s lehkou naléhavostí v hlase. Konečky prstů se mě dotýká na rukách a tvářích. Vydechnu. Ne, nechci, aby si to Tom připomínal. Opravdu ne. Zakroutím hlavou.
„Lásko, prosím, pst. Už se to nikdy nestane. Jsme spolu a nikdy bez sebe,“ pohladím ho po noze a usměju se mu na klín. Svléknu mu boxerky úplně a opatrně dlaní pohladím jeho penis. Nikdy jsem se nedotýkal jiného kluka… Takhle intimně. Teda… Když nepočítám sebe, že. Ale to stejně nebylo tak často… Ztěžka vydechne a olízne si rty. Skloní se ke mně, dřepne si přede mě a políbí mě.
„Nechci na to myslet. Už to nebudu připomínat,“ zašeptá a usměje se na mě. Spokojeně vydechnu a přikývnu. Obejmu ho kolem ramen, ale pak se pustím. Teče nám voda do vany. Zasměju se. Vana je plná téměř po okraj. Rychle ji vypnu. Nechceme to tady vytopit, chtěli jsme se jen koupat, ne? Nakapu tam nějaký voňavý olejíček a svléknu si kalhoty i s boxerkama. Zakreju si klín. Ačkoliv s Tomem spím, pořád se tak nějak stydím. V posteli je to něco jiného. Tam je to… přirozený. Kurva. Co blbnu?! Tady je to taky přirozený. Rychle vlezu do vany a dám nohu přes nohu. Och god… Nemůžu té stydlivosti prostě… zabránit.
„Lásko… Stydíš se?“ usměje se na mě a vleze ke mně. Dá nohy od sebe a za boky si mě přitáhne k sobě, abych ty své mohl omotat okolo jeho pasu. „…Nemáš se proč stydět, trdlo. Mám to, co ty,“ zasměje se a líbne mě na čelo. Nasucho polknu a do tváří se mi nahrne červeň. Cítím, jak mě to úplně pálí. Jo… Takhle se můžu ztrapnit jenom já. Jasně, že má to stejný… Ale… Nevím, proč se prostě stydím. Možná proto, že Tomův penis je mnohem… větší a hezčí? Můj je jen… Takové ošklivé miminko.
„Asi jo. Trošku,“ přiznám a opřu si hlavu o jeho rameno. Zavřu oči. Nechci to vidět… Podvědomě si stále strkám ruce do klína tak, aby nebylo nic vidět.
„No tak,“ šeptne a opatrně mě vezme za zápěstí. Proplete se mnou prsty a jednu ruku mi položí na jeho pas. Pohladí mě po tváři. „…Nemáš se proč stydět, zlato. Jsi krásný…“ zašeptá a pohladí mě po zádech.
„Ale… je menší, než… tvůj,“ řeknu stydlivě. Klopím pohled někam… dolů do neznáma. Dívám se do vany a jen stydlivě, potichu odpovídám. Rukou, kterou mám na jeho boku, mám nutkání přikrčit se, ale… Ne. Musím být silný. Pomalu ho pohladím.
autor: Catherine & Sch-Rei
betaread: Janule

2 thoughts on “No one is innocent II – I will love you forever 14.

  1. Krásny diel, zmienka o tom  ze  Billa nebude volať nevestiak ma pobavila. Bill  je trdlo že sa hanbí.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics